Akcie ČEZ prodáme fér
Rozhodnutí vlády prodat až 7 procent ze svého dvoutřetinového podílu v energetické společnosti ČEZ vyvolalo řadu spekulací a spikleneckých teorií. Zhodnoťme, jaké jsou reálné informace a zda se stát prostřednictvím ministerstva financí chová opravdu nestandardně, jak tvrdí některá média.
Stát rozhodl, že část svého rozpočtového schodku pokryje prodejem majetku. Jednou (nikoli však jedinou) z možností financování je prodej akcií ČEZ. Ministerstvo financí se rozhodlo chovat jako jakýkoli profesionální obchodník s cennými papíry: využít historicky vysokých úrovní akciových trhů a akcií ČEZ, mít nad prodejem maximální kontrolu a prodávat limitovaný počet akcií postupně, a to na základě aktuální ceny, vyhodnocení očekávaného vývoje ceny akcií ČEZ i vývoje na regionálních i světových akciových trzích.
Každý, kdo se pohybuje na kapitálovém trhu, ví, že v současné době je situace diametrálně odlišná proti situaci z počátku devadesátých let. Není možné, aby byl na burze proveden obchod mimo aktuální tržní ceny. Takový obchod by okamžitě vyvolal zájem jak České národní banky jako regulátora finančního trhu, tak burzovní inspekce. Oba orgány mají přímý přístup k datům o obchodech (včetně cen, objemu obchodu a protistranách obchodu). Navíc oba orgány využívají další informační kanály a metody ke sledování čistoty a transparentnosti trhu, aby tak zamezily neprůhledným obchodům a zneužívání vnitřních informací. Proti spekulacím o neférovém obchodování na pražské burze se koneckonců nedávno ohradila i sama burza.
Ministerstvo financí bude prodávat akcie na trhu za aktuální tržní cenu, tedy za cenu, za kterou budou investoři prostřednictvím svých obchodníků ochotni akcie v daný okamžik koupit. Tuto cenu není možné zaměňovat s takzvanou dvanáctiměsíční cílovou cenou, kterou uvádějí analytici (tedy očekávanou cenou akcií 12 měsíců od data vydání analytické zprávy).
Zvolil stát nejlepší možné řešení? Jsem přesvědčen, že ano. Jakékoli možné řešení má svá pozitiva i rizika. Má je i v široké míře diskutovaný „bookbuilding“ neboli nabídka celého objemu akcií během několika málo dní organizovaná obchodníkem s cennými papíry. Jde o rychlé transparentní řešení běžně používané na světových a evropských kapitálových trzích. Jaká jsou jeho negativa? Velká nabídka akcií vyvolá vysoký převis nabídky nad poptávkou, a tedy nevyhnutelný pokles ceny akcií. Je pravděpodobné, že v případě volby této metody by se objevilo dost argumentů, že stát postupoval špatně, protože na konci bookbuildingu prodal akcie levněji, než mohl. Nemohu vyloučit, že to by si řada významných skupin v Česku přála. Nezapomínejme, že při současném kurzu může stát za sedm procent akcií obdržet až 44 miliard korun oproti třiatřiceti miliardám, které za prodej šestnácti procent akcií slibovala předchozí vláda vedená ČSSD.
My jsme v případě prodeje akcií ČEZ zvolili postup, při kterém máme nad prodejem maximální kontrolu včetně možnosti transakci kdykoliv přerušit či ukončit, pokud by současný pozitivní trend byl vystřídán jinou situací. Sledujeme totiž nejen maximální výnos z prodeje, ale i podíl státu v ČEZ. Nesmíme zapomenout, že valná hromada energetického gigantu povolila nákup vlastních akcií až do výše deseti procent základního kapitálu, a to po dobu 18 měsíců. V souladu s platnou legislativou musí pak valná hromada rozhodnout, jak s akciemi naložit. Připomínám, že stát bude mít v případě prodeje sedmi procent i nadále na valné hromadě většinu.
Ministerstvo financí plánuje po ukončení transakce detailně o výsledcích prodeje informovat veřejnost. Již dnes však chci ujistit, že nemáme žádné „tajné prostředníky“ a netransparentních obchodů se nejen nedopouštíme, ale ani dopustit nemůžeme, protože možnost takového obchodu na pražské burze prostě neexistuje. Je logické, že transakce tohoto objemu a významu je doprovázena řadou privátních zájmů, které jsou odpovědným přístupem ministerstva financí zklamávány, a tak vyvolávají poptávku po mediální kritice, kterou ochotně uspokojují novináři typu Jana Macháčka z Hospodářských novin. Ministerstvo financí sleduje zájem jediný: maximální ochranu zájmů a majetku státu.
***
Stát zvolil takový postup prodeje akcií ČEZ, při kterém má nad obchodem maximální kontrolu. Včetně možnosti transakci kdykoliv přerušit či ukončit.
Zdroj: Mladá fronta DNES, 22.5.2007, rubrika: Názory, autor: MIROSLAV KALOUSEK