Nula není nula
»Investiční a Poštovní banka měla při svém pádu bez diskuse zápornou hodnotu. Jak je možné, že šlo o zhruba poloviční zápornou hodnotu, než kolik činila státní pomoc čerpaná ČSOB?« diví se Radek Šnábl, architekt smíru s Nomurou a také žaloby státu na ČSOB.
* Počátkem loňského prosince, bezprostředně po podpisu dohody o mimosoudním narovnání mezi českým státem a Nomurou, jsem se vsadil s ředitelem právního odboru ČSOB Jánem Lučanem, že se stát a ČSOB neusmíří ani do roka a do dne. Jaké mám vyhlídky teď, když nejprve ČSOB žalovala Ministerstvo financí o 1,6 miliardy korun a ministerstvo poté žalovalo banku o 26,7 miliardy? Nelze žaloby spíš považovat za harašení zbraní před uzavřením dohody?
Bohužel to vypadá, že máte reálnou šanci ukázat se jako skvělý prognostik. Zejména v prosinci jsme opravdu spolu s Československou obchodní bankou intenzivně pracovali na tom, abychom dvoustranný smír s Nomurou překlopili do trojstranného, který by zahrnoval také ČSOB. Vytvářeli jsme nejrůznější konstrukce, jak se k tomu dobrat. Podepsaná smlouva s Nomurou tenkrát fungovala jako dobrý katalyzátor, aby se i tady obrousily hrany.
* Nicméně hrany se neobrousily...
Dohadujeme se už sedm let, pozice státu i ČSOB jsou poměrně pevně zakotveny a nesoulad leckdy pramení z maličkostí. Situaci ztížilo i to, že podle původní představy se na dohodě s ČSOB nemělo za českou stranu podílet jenom Ministerstvo financí, ale také Česká národní banka. ČSOB se někdy v prosinci chtěla s ministerstvem dohodnout bez účasti ČNB, pokus ale narazil. Věci jsou příliš propletené, my jsme proto ČNB k jednacímu stolu naopak zvali.
* Co tvoří věcnou podstatu sporu s ČSOB?
Zůstalo celkem pět konfliktních oblastí. Nejsou to pouze známé pohledávky s právní vadou, ale také odlišné chápání státních záruk v arbitráži o 40 miliard, kterou proti ČSOB vede společnost General Factoring, dořešení Kajmanských fondů, převod dosud nevypořádaných aktiv z ČSOB na stát, což je příklad firmy VIPAP Krško, a konečně to jsou některé právní náklady, které chce banka uhradit.
* Z jakého titulu žaluje Česko před pařížskými arbitry ČSOB o minimálně 26,7 miliardy korun?
Rozumím novinářům, že chtějí získat co nejvíce relevantních dat. Nicméně to nechceme vysvětlovat přes média, ale před arbitrážním tribunálem.
* Říká se, že ČSOB sehrála při vypořádávání dědictví IPB roli průtokového ohřívače, jímž proteklo od státu ke klientům IPB 154 miliard korun. Jde o zjednodušení, které nebere v potaz například úročení aktiv. Kde se však mohlo vzít těch 26,7 miliardy? Pohledávky s právní vadou byly i podle Vlastimila Tlustého jen za 11 miliard, a v řadě sporů má ČSOB naději na úspěch...
Příměr s průtokovým ohřívačem má naznačit, že ČSOB nemohla mít z operací s aktivy IPB žádný zisk. ČSOB byla doopravdy průtokovým ohřívačem, pokud jde o cestu aktiv z IPB přes ni do Konsolidační agentury. Nikoli, pokud jde o cenu aktiv. Stát kdysi definoval, že teplota vody bude přesně nula stupňů. A teď se při kontrole ukázalo, že voda je ohřátá mnohem víc. V roce 2000 vznikl komplex smluv, na něž můžeme mít různý názor. Není však sporu, že IPB byla v problémech a na základě smluv se přistoupilo k restrukturalizaci podniku IPB. Ten dostal určité množství definovaných garancí, jejichž účelem bylo – a to je důležité – vyrovnat ztráty, které neživotný podnik měl. Nyní po sedmi letech jsme provedli kontrolu, jestli nula je opravdu nula. Teoreticky mohly vyjít tři výsledky.
* Jaké?
Nula je nula, potom by se operace povedla. Nebo nula stále není nula a stát by měl ještě něco dorovnat. To tvrdí ČSOB a dovedu si představit, že její finální argumentace se bude pohybovat v pásmu mezi 5 až 12 miliardami korun. Můj soukromý odhad je, že se ČSOB dostane někam k cifře10 miliard. Třetí možnost je, že hodnota podniku IPB je větší než nula. Náš znalec přišel s číslem, že jak byly zkonstruované smlouvy a poskytnuta záruka, tak podnik IPB měl v okamžiku převzetí kladnou hodnotu minimálně 26,7 miliardy. Mohu vás ujistit, že při zadávání ocenění jsme mysleli, že půjde nanejvýš o jednotky miliard. Když nám znalec oznámil částku, všichni jsme na sebe překvapeně koukali.
* Přesto se znovu zeptám: Jak to přišlo, že nula není nula?
Patříte k novinářům, kteří říkali: Český státe, nesmíš dohodu s Nomurou tajit, chceme znát ekonomickou podstatu narovnání. Ale tím, že jsme dohodu utajili, jsme mohli dopočítat řadu věcí a lépe hájit ekonomické zájmy státu. Nyní je to podobné, nehledě na to, že jako první nás žalovala ČSOB. A nikoho ani nenapadne, aby se jí ptal na podstatu její právní argumentace. To nepokládám za příliš férové.
* Myslím si, že rozdíl tady je: Nomura nebo ČSOB hospodaří se soukromými penězi, kdežto ministerstvo s veřejnými...
My s nimi nehospodaříme, my je hájíme. Prostě nechceme navíc zaplatit 10 miliard a v tom podnikáme veškeré zákonné kroky.
* Vraťme se ještě k oceňování. Jaká byla hodnota IPB v okamžiku uvalení nucené správy? Podle některých médií to už vypadá, že kladná.
IPB měla bez diskuse zápornou hodnotu. Jiná věc je, že šlo o zhruba poloviční zápornou hodnotu, než kolik činila státní pomoc čerpaná ČSOB. Jak je to možné, to se také musí teprve vysvětlit. (Podle znalců JP Morgan v IPB zela díra okolo 70 miliard korun. Pokud státní pomoc činila 154 miliardy, nové ocenění by se nemělo příliš lišit – pozn. red.) IPB jako podnik v problémech tedy obdržela stoprocentní státní garanci a nyní se dostáváme ke kameni úrazu. V okamžiku, kdy podnik IPB dostal garanci, měl jednoznačně mít nulovou hodnotu. Co z veřejné podpory jde nad nulu, přesahuje vyrovnání ztrát IPB. Mohlo se to například přihodit jednoduchým způsobem: Smlouva mezi státem a ČSOB zakládá značně nestandardní možnost, aby si banka vybrala mezi účetní a tržní cenou převáděných aktiv. Tak, jak se to bance zdálo výhodnější. A my nyní chceme po ČSOB peníze vrátit.
* Ve hře je i žaloba Nomury proti Evropské komisi. Ta tvrdí, že neposuzovala veřejnou podporu IPB/ČSOB jako věc, která má dopady na český bankovní sektor i po vstupu do EU. A podle dohody se státem Nomura zřejmě nemůže žalobu stáhnout bez jeho souhlasu. Neblokuje to další jednání o smíru, tentokrát mezi Nomurou a ČSOB? Nevyužívá ministerstvo smlouvy s Nomurou při řešení konfliktu s ČSOB?
Dohodou o narovnání mezi Českou republikou a Nomurou nám dává možnost vstupovat do různých věcí nebo vydávat instrukce. Ohledně žaloby, kterou zmiňujete, zvažujeme optimální postup. Pečlivě studujeme žalobu ČSOB na stát o 1,6 miliardy. Banka v ní použila některé nové argumenty, podle mého názoru výhodnější pro nás. Díky tomu, že dohoda s Nomurou je utajená, máme možnost vyhodnotit si jednotlivé dopady.
* Ministr Kalousek se minulý týden vyjádřil, že je stále ochoten uzavřít s ČSOB » smír ve smyslu »co jsme si, to jsme si«. Pokud je požadavek 26,7 miliardy oprávněný, neochudila by taková nulová varianta státní rozpočet?
Ochudila. Pan ministr při jednání s ČSOB výslovně upozornil, že Ministerstvo financí odmítne žalobu banky a podá vlastní protižalobu. Naše žaloba nevylučuje dohodu o narovnání, ale skutečnost, že za dva tři měsíce budeme mít vyčíslenou kompletní hodnotu IPB, možná vnese do vyjednávání mezi ministerstvem a ČSOB nový prvek. To je i důvod, proč jsme ocenění dělali. Na hrozbu žaloby kvůli společnosti J. Ring nás už v říjnu upozornil předseda KBC, nevěděli jsme ale, kdy žaloba přijde a ani jsme příliš nevěřili, že přijde. Nicméně ocenění jsme si ex post nechali udělat – i proto, že jsme ještě v prosinci předpokládali dohodu a chtěli jsme za vším udělat tečku. ČSOB ovšem nežije ve vzduchoprázdnu a ví, jak ministerstvo uvažuje. Proto mě její žaloba překvapila. Její právní definice jsou navíc třaskavé a mohou se otočit proti nim. S definicemi souhlasíme, pouze z nich vyvozujeme opačné závěry. Možná je strategie ČSOB mistrná. Jsem velmi zvědav, co po naší žalobě banka učiní. Zasedne ke kulatému stolu? Nebo přitvrdí?
* Probíhá ještě jiná arbitráž, kdy pohrobek zkolabovaného finančního lva – IP banka – žalovala ČSOB o 40 miliard korun. Právo na spor posléze koupila za 104 miliony korun firma General Factoring, o níž není známo, kdo ji kontroluje. Vztahují se na tuto arbitráž státní záruky?
Naše striktní stanovisko je, že jestliže ČSOB čelí žalobě kvůli nekalé soutěži, pak případná prohra nemůže být kryta smlouvou o státní záruce. A domnívám se, že pro rozpor s dobrými mravy ani smlouvou o odškodnění ze strany ČNB. Pokud by teoreticky ČSOB porušila zákon, nemohli bychom ji přece za to ještě odškodnit! Proto je naším požadavkem, aby ČSOB při případném smíru deklarovala, že spor nespadá pod státní záruky ani odškodnění.
* Pokud se ovšem žaloba skutečně týká údajné nekalé soutěže, a nikoli platnosti smlouvy o bleskovém prodeji podniku IPB do rukou ČSOB. Jenže ČSOB by v případě prohry nepochybně český stát o náhradu žalovala.
K tomu má plné právo. Mohu ale slíbit, že ministerstvo bude pozici státu hájit do roztrhání těla. Pokud by se jednalo o nekalou soutěž, stejný postoj by musela zastávat i bývalá vládní garnitura. Že by někomu dala garanci za nekalou soutěž, to vylučuji.
* Když jsme u vlády ČSSD, položila si podle vašich vědomostí otázku, zda ČSOB nedostala něco nad nulu?
Odpověď musím rozdělit. Celou řadu procesů bylo možné ocenit až ve chvíli, kdy doběhly, a v její době ještě mnohé probíhaly. Zároveň ale chyběla vůle počítat něco takovým způsobem jako my. Ministr Sobotka zažaloval Nomuru o 211 miliard. Když byl vyzván, aby doložil, jak k částce došel, výpočet upravil na 111 miliard. A když chtěl v září ministr Tlustý vidět podrobnou kalkulaci, bylo nám Sobotkovými právníky řečeno, že konzervativní odhad, kolik si vyžalujeme, se rovná – nule. Proč minulá vláda neprovedla ocenění, je ovšem otázka na pana Sobotku.
* Nomuře podle dohody máme zaplatit až 7 miliard a ostuda z celé kauzy padne na hlavu bývalých vlád ČSSD...
Já jsem na ministerstvo přišel jako poradce sociálně demokratického ministra financí Jiřího Rusnoka. Pak mě vyhodil sociálně demokratický ministr financí Bohuslav Sobotka, pak mě najal ministr ODS Vlastimil Tlustý a potom mě nevyhodil křesťanskodemokratický ministr Miroslav Kalousek. S ním jsem se viděl poprvé, když byl asi týden ve funkci. Striktně odmítám, že by na tuto kauzu existovalo jakékoli politické zadání. Jediné zadání je zcela věcné: Nezaplatit ani korunu nad rámec toho, co bylo spravedlivě dohodnuto. Ať už jste svou poznámku myslel jakkoli, musím reagovat. Nikoli amorfně, ale jmenovitě. Ministr Sobotka se leckdy choval způsobem, který je diskutabilní – a nyní má důvod být jako jediný člověk ze sociální demokracie nervózní. Například co udělal s právníky, byla taktická chyba. Advokátní kancelář Squire, Sanders & Dempsey, která nás zastupovala ve dvou arbitrážích, ministerstvo stála přes 700 milionů korun a pan Sobotka dovolil, aby vznikla smlouva o spolupráci mezi advokáty a ČSOB. Přitom podtrhuji, že kancelář Squire, Sanders & Dempsey měla souhlas ministerstva a že se chovala v naprostém souladu s profesní etikou. Nicméně když nám teď ČSOB vyčítá, že právníci čerpali její znalosti, jsme v úzkých.
* Narovnání s Nomurou zabránilo, aby před pařížským tribunálem doběhla žaloba, kterou podal český stát. Takto londýnští arbitři jednou provždy řekli, že v kauze IPB chybovalo jenom Česko. Pokud bychom v Paříži vyhráli jedinou korunu a Nomura byla odsouzená pro špatný management, rozsudky by byly vyváženější. Nezůstává takto určitá pachuť?
Z pozice Ministerstva financí jsme nemohli podobné otevřené riziko připustit. Opakuji, že konzervativní odhad našich právníků byl, že v Paříži vyhrajeme nulu. Kdyby naši právníci byli schopni garantovat, že získáme 111 miliard nebo aspoň částku úměrnou riziku, žalobu bychom samozřejmě nestáhli. Přitom v Londýně hrozilo, že prohrajeme 70 miliard. Taková vyhlídka však nebyla a v posledních chvílích to při vyjednávání s Nomurou dokonce vypadalo tak, že se polovina jejího týmu vůbec nechce dohodnout. Říkala: Necháme proběhnout Pařížskou arbitráž, tam nám nic nehrozí, dokončíme ocenění, Nomura zinkasuje 70 miliard a my své provize. Mluvíte o pachuti. O čem byste ale hovořil, kdybychom museli zaplatit 70 miliard? A oboustranné narovnání s Nomurou řeší kvůli procesním věcem i některé její platby České republice. Klíčem k vzájemné kompenzaci je právě ocenění IPB. Pro mě znamenalo obrovskou osobní satisfakci, že když jsme náš vzorec ocenění odtajnili právníkům Squire, Sanders & Dempsey, vedoucí jejich týmu Georg von Mehren vzorec pochválil jako dobře nastavený. Přitom narovnáním s Nomurou tato kancelář přišla o další obrovské honoráře.
* Takže vidíte možnost smíru s ČSOB jako reálnou?
Bez ohledu na létající sumy je třeba maximálně se snažit o nalezení smírného řešení akceptovatelného pro obě strany. Abychom se vyhnuli tomu, že se Ministerstvo financí bude šest nebo sedm let arbitrovat s největší bankou v zemi. Na druhou stranu, k dohodě musí být dva.
Ekonom Radek Šnábl (35) poprvé nastoupil na Ministerstvo financí jako poradce ministra Rusnoka. Posléze pracoval jako poradce generálního ředitele České konsolidačí agentury a pověřený viceprezident Českých aerolinií. Vloni se na ministerstvo vrátil jako poradce ministra Tlustého, od letoška zde vede Odbor mezinárodně právní a agendy ČKA. V roce 1996 získal titul vicemistra ČR v basketbalu, vlastní jeden z největších tuzemských chovů anglického plnokrevníka.
Zdroj: Ekonom, 2.08.2007, rubrika:události - rozhovor, autor: Emil Szirmai