Schodek rozpočtu se sníží
Pavla RENČÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
Na řadě je Ekonomika ČT24. Vítejte u ní.
Ministr financí Miroslav Kalousek předložil návrh na rozpočet pro příští rok. Ten má být nižší než v minulých letech. Návrh počítá s deficitem sedmdesát celých osm desetin miliardy korun.
redaktorka
--------------------
Sedmdesát celých osm desetin miliardy korun. Takový deficit pro příští rok navrhnul ministr financí Miroslav Kalousek. Oproti předchozím rokům bude schodek státního rozpočtu nižší.
David MAREK, ekonom, Patria Finance
--------------------
V příštím roce rozpočet bude nevypadat docela dobře, abychom se dočkali trvalého zlepšení a dosažení cílů, které uvedla vláda nebo ministerstvo financí. Bude se muset dále reformovat.
redaktorka
--------------------
Příjmy státu by se měly zvýšit na zhruba jeden bilion korun a výdaje na jedna celá a jedna desetina bilionu. Deficit se tak dostane pod tříprocentní hranici požadovanou pro přijetí eura.
David MAREK, ekonom, Patria Finance
--------------------
Dosažení této hranice by mělo být trvalé a dlouhodobě udržitelné, což při současném stavu veřejných financí, i po realizované reformě, stále ještě neplatí.
redaktorka
--------------------
Návrh taky počítá s penězi z Evropské unie. Obce by měly získat čtyřicet osm celých dvě desetiny miliardy korun a kraje sedmdesát devět a půl miliardy. Podle předpokladů ministerstva by měl státní dluh na konci roku stoupnout na devět set devadesát miliard korun. Jeho podíl na HDP se tak na konci roku 2008 zvýší na dvacet šest celých jednu desetinu procenta. Návrh rozpočtu už ministr financí zaslal vládě. Do Poslanecké sněmovny by se měl k projednání dostat nejpozději do konce září.
BESEDA
Pavla RENČÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
A o návrhu rozpočtu už teď blíže s ekonomem Davidem Markem. Dobrý den.
David MAREK, analytik, Patria Finance
--------------------
Dobrý den.
Pavla RENČÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
A po telefonu už také zdravím náměstka ministra financí Eduarda Janotu. I vám dobrý den.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Dobrý den.
Pavla RENČÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Marku. Schodek přes sedmdesát miliard korun, to je zhruba o dvacet miliard korun lepší výsledek, než s jakým vláda počítá pro tento rok. Je to podle vás tedy krok správným směrem?
David MAREK, analytik, Patria Finance
--------------------
Tak, pokud se pohybujeme zpátky směrem k nule, pak je to určitě krok správným směrem. Otázkou je, zda ten krok je velký, nebo malý.
Pavla RENČÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte si, že to bude určitě nějaký dobrý posun k lepšímu?
David MAREK, analytik, Patria Finance
--------------------
Tak, dobrý posun to je, ale opět bych nadnesl otázku, zda je to posun dostatečný a zda bude pokračovat i v letech dalších.
Pavla RENČÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
My se teď bavíme o částce, o schodkové částce sedmdesát miliard korun. Pane náměstku, někteří ekonomové říkají, že to je jen optický klam toto číslo a že v podstatě schodek bude daleko vyšší kolem nějakých sto miliard korun, protože by nejspíš měl zahrnovat třeba i zadlužení obcí, zdravotních pojišťoven a další věci. Co vy na to říkáte?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Já s tím nesouhlasím. To není žádný optický klam. Prostě každý, každý deficit je rozdíl, rozdíl příjmů a výdajů, ať už je to na úrovni státního rozpočtu, nebo na úrovni rozpočtů krajů či, či /nesrozumitelné/ to, to za prvé. Za druhé, abych navázal na odpověď mého předchůdce. Pochopitelně ta výše schodku je determinována tím, v jakém rozsahu, v jaké formě, v jakých proporcích byla schválená první část reformy veřejných financí, protože rozpočet na něj bezezbytku, bezezbytku navazuje. Čili já souhlasím s tím, že pro udržení stabilního deficitu veřejných rozpočtů pod úrovní, pod úrovní tří procent, respektive dvě celé šest, respektive dvě celé tři a někdy, někdy v dalších letech někdy okolo, okolo jednoho procenta, jsou nezbytné další kroky, a to zejména na straně výdajů rozpočtu.
Pavla RENČÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Marku, pokud by se státu skutečně třeba nepodařilo udržet tu sedmdesátimiliardovou hranici, co by to udělalo s českou ekonomikou?
David MAREK, analytik, Patria Finance
--------------------
Myslím si, že bezprostřední dopad by nebyl prakticky žádný. Ono dá se říci, že prozatím není hrozbou to, zda máme sedmdesát, osmdesát, devadesát nebo sto miliard. Otázkou je, jaké jsou založeny tendence do budoucnosti. To znamená, zda i krátkodobě se nám podaří dále snižovat rozpočtové schodky a zda se podaří připravit českou ekonomiku a českou společnost na stárnutí populace, které zasáhne již v dalším desetiletí nejen ekonomiku, ale především veřejné rozpočty velmi silným zásahem.
Pavla RENČÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane náměstku, ministerstvo financí v podstatě sestavilo ten rozpočet tak, aby se vešel do těch limitů daných Bruselem, to znamená, jak už jste sám tady jednou říkal, do těch tří procent HDP. Evropská komise je nicméně skeptičtější a nevěří tomu, že se to Česku podaří. Co vy na to?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Já si myslím, že já si myslím, že ten rozpočet je věrohodný, je transparentní a co víc oproti, oproti předchozím létům, tento rozpočet ani nenaplňuje stanovené možné limity výdajů rozpočtů. My bychom mohli teoreticky výdaje rozpočtu, výdaje rozpočtu mít pro příští rok vyšší o téměř patnáct miliard a pro v roce, v roce 9 o pětatřicet miliard. Čili pan ministr Kalousek je první ministr v posledních letech, kterému se podařilo zúžit nejen, řekněme, kritéria konvergenčního programu, ale který také dodržel limity výdajů rozpočtů, které mu schválila Poslanecká sněmovna na podzim, na podzim minulého roku. Takže v tomto je výrazný, výrazný rozdíl. Pochopitelně tento rozpočet zahrnuje pozitiva, která, která jsou obsažená v reformě veřejných financí, a to pozitiva, pozitivní změny jak na straně příjmů, změna struktury daní, snížení daňového zatížení, tak i na straně výdajů, kde došlo k prvním úsporám, a já zdůrazňuji, k prvním úsporám zejména v oblasti mandatorních, sociálních, sociálních výdajů.
Pavla RENČÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Marku, věříte tomu, že stát bude příští rok skutečně škrtit výdaje?
David MAREK, analytik, Patria Finance
--------------------
Tak podle toho, co bylo schváleno, tak by měla pozitivně postihnout rozpočet jak změna na straně daní, přeci jenom tam musíme rozlišovat, zvýšení snížené sazby DPH například se projeví okamžitě, zatímco snižování přímých daní zejména u firem se projeví až se zpožděním, tudíž po této reformě, která byla schválená, se nám pozitivně projeví daňové změny v roce příštím, ale negativně v letech dalších. Zároveň byly provedeny nebo schváleny určité škrty, tudíž v příštím roce by si skutečně díky reformám mohl rozpočet polepšit o třicet, možná třicet pět miliard, ale nikoliv o stejnou částku si polepší státní rozpočet v letech 2009, 10 a 11. A proto bude potřeba dále hledat úspory na straně výdajů, případně opět zvyšovat daňovou zátěž, abychom byli schopni udržet schodek rozpočtu na sedmdesáti miliardách, případně ho dále snižovat a tedy i schodek veřejných rozpočtů k avizovaným hranicím dvě celé šest, respektive dvě celé tři procenta HDP.
Pavla RENČÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
Hodně se pořád mluví o mandatorních výdajích v této souvislosti, tedy hlavně o sociálních dávkách. Kde jinde se podle vás dá ušetřit než na mandatorních výdajích?
David MAREK, analytik, Patria Finance
--------------------
Tak samozřejmě dá se ušetřit na správě státu jako takového. I v této oblasti byly avizovány určité změny, například omezení nárůstu mzdových prostředků na jedno a půl procento ročně. A nicméně tyto kroky mají své limity. Nemůžeme limitovat prostředky pro fungování státu jako takového do nekonečna. Takže si myslím, že skutečně to jádro bude muset vždy spočívat v oblasti sociálních výdajů, a to jednak krátkodobá stabilizace formou hledání úspor v sociálních dávkách a dále i přípravou na dlouhodobější efekty, které postihnou penzijní systém a zdravotnictví.
Pavla RENČÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane náměstku, odpovídá tomu, co jste slyšel, třeba i to, jak ministerstvo financí rozdělilo peníze teď do resortů?
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
To zcela, zcela určitě. Probíhala, proběhla složitá jednání na úrovni, na úrovni ministrů vlády o definitivních číslech rozpočtů, a to, co bylo, co bylo možné, tak to se do rozpočtu zapracovalo, myslím možné ve smyslu fiskální disciplíny a ve smyslu dodržení oněch limitů a oněch podílů deficitu veřejných rozpočtů k HDP, čili v tomto smyslu si myslím, že došlo na úrovni ministra financí a jednotlivých ministrů vlády k dohodě.
Pavla RENČÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč vůbec ale stát nešetří víc už teď, protože pořád od ekonomů v podstatě slyšíme to samé, že rozpočet se veze s rostoucí ekonomikou a že by mohl vypadat daleko lépe.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Jestli to je otázka na mě, tak pochopitelně rád odpovím. Je to, to otázka také politického, politické únosnosti, otázka toho, co je možné a co není možné schválit v rámci stávajícího parlamentu, protože každý si uvědomuje, jaká, jaká je situace ke složení v Poslanecké sněmovně a každý zákon, který zejména v oblasti mandatorních výdajů podmiňuje případné úspory, musí, musí projít parlamentem a toto není v posledních letech jednoduché, takže to je asi důvod, proč vlastně je rozpočet sestavován v tomto pohledu vždy na hranici, hranici možného.
Pavla RENČÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Marku, už jsme tady to několikrát zopakovali. Rozpočet bude teď určitě reagovat na to, co je v reformě veřejných financí. Nicméně podle vás jsou některé oblasti, které jsou dlouhodobě podceňované, na které by se stát určitě měl do budoucna zaměřovat?
David MAREK, analytik, Patria Finance
--------------------
Úkol číslo jedna je penzijní systém. To je dlouhodobě zanedbávaný problém. Měl se začít řešit zhruba před deseti lety a není pravdou, že máme ještě deset let čas, změny, které provedeme teď, se budou projevovat za dvacet, třicet, čtyřicet let a je potřeba je provést právě s ohledem na očekávané demografické posuny v české společnosti okamžitě. Myslím si, že dokonce tento problém je z mého pohledu důležitější, než byla třeba změna struktury daní. Připravit se na problém stárnutí populace, který zasáhne českou, české veřejné rozpočty někdy v letech 2014, 15, je priorita čísla jedna.
Pavla RENČÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
Na závěr ještě aktuální číslo. Hospodaření státu skončilo v srpnu přebytkem dvacet dva miliard korun, zatímco loni to byl schodek šest miliard korun. Je to podle vás signál, že se státní finance skutečně začínají léčit?
David MAREK, analytik, Patria Finance
--------------------
Já myslím, že hodnotit vývoj státního rozpočtu v průběhu roku by bylo velmi ošidné. Většina klíčových rozhodnutí nebo realizace klíčových výdajů se odehrála v posledních dvou měsících roku, takže na konci listopadu a ještě raději na konci prosince si můžeme říci, zda jsou na tom státní finance lépe, nebo hůř než loni.
Pavla RENČÍNOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, já vám oběma děkuji za informace a za rozhovor. Na shledanou.
David MAREK, analytik, Patria Finance
--------------------
Na shledanou.
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Na shledanou.
Zdroj: ČT 24 Rubrika: Ekonomika 3.9.2007