Orientace ve světě financí se musí učit už ve škole
Garantem projektu Národní strategie finančního vzdělávání v základních a středních školách je náměstek ministra financí Milan Šimáček. Proto se jej Deník zeptal:
* Proč by se děti měly už ve škole učit základy finanční gramotnosti?
Aby se uměly zorientovat ve stále spletitějším světě financí. Proto by se požadavky na znalosti o finančních produktech měly promítnout do osnov základních i středních škol. Každý z nás je nucen v dospělosti nakládat se svými finančním prostředky, investovat je a zajišťovat se na stáří. Po desítkách let, kdy tady žádné finanční vzdělávání nebylo, je nutné, aby měl každý z nás aspoň minimální znalosti o fungování finančního trhu.
* Co by mělo být podle vašeho názoru obsahem takové výuky?
Měla by být zaměřena na orientaci ve finančních transakcích, na péči o osobní rozpočet a nakládání s ním, na výběr vhodného úvěru či formy zhodnocení ušetřených peněz. Vtomto směru už jsme ve spolupráci s ministerstvem školství hodně postoupili.
* Od které třídy se tedy školáci začnou finančně vzdělávat?
Odpátého ročníku základní školy.
* Jaké konkrétní výstupy by měl tento projekt přinést?
Cílem strategie je vytvoření uceleného systému finančního vzdělávání, aby se zvýšila úroveň finanční gramotnosti občanů. Podobný přístup je běžný třeba ve Velké Británii nebo Spojených státech. Právě v těchto vyspělých zemích si uvědomují důležitost orientace občanů ve stále složitějším světě finančních produktů a služeb.
* Finanční vzdělávání se má probírat hned v několika předmětech. Na co se přitom mají kantoři zaměřit především?
Navržená strategie reaguje na to, co současný finanční trh nabízí, ale i na chování spotřebitelů. Mámna mysli rostoucí zadluženost domácností nebo stále širší nabídku bankovních produktů pro děti. Měla by také odrážet změny v oblasti sociálního a důchodového zabezpečení.
Doplňující informace (MF)
- Strategie finančního vzdělávání ( koncepční materiál MF, vytvořený na základě výsledků kvantitativního výzkumu a ve spolupráci ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Národním ústavem odborného vzdělávání a Výzkumným ústavem pedagogickým.)
Zdroj: Pražský deník,16.10.2007, rubrika: Události & témata , autor: Kateřina Perknerová