Nečekaně vysoká inflace - v pořadu ČT1 Otázky Václava Moravce
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nejvyšší po deseti letech. Řeč je o lednové inflaci. Její výše překonala všechna pesimistická očekávání. Oproti loňskému lednu stouply ceny o sedm a půl procenta, a to je největší meziroční skok za posledních deset let. Podražilo téměř všechno, za co Češi běžně platí. Téměř o dvanáct procent stouply nájmy, zvýšily se i další náklady na bydlení. Elektřina skoro o deset procent, plyn a teplo o osm. Současnou mimořádně vysokou inflaci hodnotí Česká národní banka slovy "dočasný výkyv". Podle ní jde o výkyv vyvolaný zejména změnami daní, zvyšováním regulovaných cen, včetně zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví, a mimořádně vysokým růstem cen potravin v závěru loňského roku.
REPORTÁŽ
Václav MORAVEC, redaktor
--------------------
Zdražování se podle ekonomů zásadně dotklo důchodců.
Helena HORSKÁ, analytička, Raiffeisenbank /8. 2. 2008/
--------------------
Jejich životní náklady vzrostly o devět celých osm desetin procenta. Je to problém, protože tito lidé jsou ... nebo mají omezené možnosti, jak udělat úspory, tedy jak snížit své osobní výdaje.
Viktor KOTLÁN, hlavní ekonom, Česká spořitelna /8. 2. 2008/
--------------------
Vliv těch reforem je někde do dvou procentních bodů, to znamená, i kdyby reforem nebylo, tak by ceny rostly zhruba o pět a půl procentního bodu.
Václav MORAVEC, redaktor
--------------------
Nový rok s sebou přinesl dražší ovoce, zeleninu, mléčné výrobky a cukrovinky. Nákupy se Čechům, ale i jiným Evropanům postupně prodražovaly po celý loňský rok. Třeba mléko. Ještě loni stálo osmnáct korun, teď stojí v průměru šestadvacet. Právě potraviny oproti loňskému roku zdražily vůbec nejvíc.
Jiří MRÁZEK, Český statistický úřad /8. 2. 2008/
--------------------
Ty vzrostly zhruba asi o patnáct procent za to období.
Václav MORAVEC, redaktor
--------------------
Jak bylo řečeno, na lednovém zdražování mají podíl i poplatky ve zdravotnictví, ať už za recepty, nebo přímo v ordinaci.
Helena HORSKÁ, analytička, Raiffeisenbank /8. 2. 2008/
--------------------
Samotné poplatky u lékaře zvýšily výdaje domácností zhruba o třicet procent.
Václav MORAVEC, redaktor
--------------------
A k celkové inflaci přispívají až půl procentem. Reforma ale ještě neřekla své poslední slovo a zdražování není u konce. Třeba kuřáci dají víc peněz za cigarety. Od ledna se totiž z tabáku platí vyšší daň a staré zásoby cigaret obchodníkům už brzy dojdou.
KONEC REPORTÁŽE
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A závěrečnými hosty Otázek jsou náměstek ministra financí Eduard Janota. Vítejte v České televizi, hezký dobrý den.
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dále pak vedoucí makroekonomického oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fassmann. I vám přeji hezký dobrý den, vítejte.
Martin FASSMANN, vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS
--------------------
Dobrý odpoledne.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A dále pak hlavní ekonom ČSOB Tomáš Sedláček. I vám přeji hezký dobrý den.
Tomáš SEDLÁČEK, makroekonomický analytik
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Děkuji, že jste přijali všichni tři moje pozvání. Považujete to lednové číslo týkající se inflace sedm a půl procento, které bylo osobně pro vás překvapením? Ano, či ne, Tomáši Sedláčku?
Tomáš SEDLÁČEK, makroekonomický analytik
--------------------
My jsme čekali číslo blízké nebo k až sedmi procentům, to znamená, tohle to číslo bylo překvapením nejen pro nás, ale nenašli jsme žádný odhad analytický nějaký banky, který by se blížil sedmi a půl procentům.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pro ministerstvo financí, když se podívám na číslo v rozpočtu, tak asi také.
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Zcela určitě, toto jsme nečekali. Maximální odhad se pohyboval mezi šesti, šesti a půl procenty.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A pro vás jako Českomoravskou konfederaci odborových svazů?
Martin FASSMANN, vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS
--------------------
Pro nás to nebylo až takové překvapení, překvapení bylo, dejme tomu, v rozsahu půl bodu, ale my jsme tady ty očekávání měli, měli jsme je už v podstatě kontinuálně od podzimu. V té době ještě všichni říkali, teď se bavíme o průměrné inflaci, že bude okolo tři a půl procenta, v té době už jsme měli pět celých tři a dneska se ten náš odhad celoroční pohybuje okolo šesti procent.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A šest procent, to je nový celoroční odhad váš?
Martin FASSMANN, vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS
--------------------
Z prosince.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Z prosince. Teď ta otázka, kterou původně jsem chtěl položit, než jsem tady zmapoval mezi vámi terén, který se týká toho, zda vás překvapilo číslo sedm a půl procenta. Považujete lednovou inflaci vy osobně z těch vašich prognóz za inflační vrchol, nebo ještě únorová inflace půjde výš? Začněme u vás, pane náměstku.
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Tato otázka je velmi, velmi složitá, nebo respektive je složité na ní odpovídat teďko, protože tam jistě může být i určitý vliv, řekněme, dodatečného vlivu cigaret, spotřební daně, která ... kde existuje zcela určitě jakýsi posun s tím, že existovalo zcela jistě předzásobení v závěru roku. Na druhé straně část toho se už mohla promítnout. Osobně si myslím, že někde kolem této výše by se v prvním čtvrtletí ta inflace mohla pohybovat, ale pak podle našich propočtů by měla klesnout až na průměrnou úroveň někde kolem pěti a půl procenta, bráno jakoby celoročně za letošní rok. Čili první kvartál ano, ale potom očekáváme pokles.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nevylučujete, že s největší pravděpodobností ještě únorová inflace by mohla být vyšší než těch sedm a půl procenta?
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Myslím si, že vyšší ne, ale je to poměrně složité věštění, ale zhruba na této úrovni v prvním kvartále a poté pokles.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tomáš Sedláček?
Tomáš SEDLÁČEK, makroekonomický analytik
--------------------
My čekáme, že ta legie špatných inflačních čísel bude ještě chviličku pokračovat. Předpokládáme, že jak teda ty tabákové výrobky, tak i DPH vyšší ještě zcela nedoznělo, to znamená, čekáme, že v únoru to půjde ještě trošičku nahoru, potom to klesne na těch zhruba pět procent tak, že celoroční inflace bude někde kolem šest a půl procenta.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Únorovou inflaci tedy pravděpodobně budete jako hlavní ekonom vnímat jako vrchol, inflační vrchol v roce 2008. Českomoravská konfederace odborových svazů?
Martin FASSMANN, vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS
--------------------
My jsme, co se týče meziroční inflace, tak tam souhlasím s tím, že ty první tři měsíce, ten první kvartál se bude pohybovat zhruba na této úrovni, ale pokud mluvíte o vrcholu, tak když se na to podíváme z hlediska meziměsíční inflace, protože inflace, tady o tom nebyla řeč, naskočila mezi lednem a mezi prosincem minulýho roku o tři procenta, což bylo prostě poměrně nevídaný, tak neočekáváme už takovýhle nárůst meziměsíční inflace, čili ta inflace se bude zpomalovat, respektive nárůst už nebude tak velký. Samozřejmě když to srovnáváme k minulému roku, tak tam jsou prostě určité ... tam jsou určité vlny, čili ta základně je měnlivá, proto v podstatě v tom prvním kvartálu čekáme v podstatě jakoby, řekl bych, stabilní úroveň. Samozřejmě, že tam je ta otázka, je tam ta otázka těch spotřebních daní u cigaret, ale já se nedomnívám, že to bude ještě nějaký výrazný. Já se spíš obávám jiných věcí. Já se obávám, a to je ta otázka, to se vztahuje k celému roku, já se obávám, že totiž se podceňuje jiná věc, a to je nárůst cen léků, těch se obáváme, protože tak nějak jako nepovšimnuto veřejnosti, a zdá se, že ani politiky, proběhlo totiž ... při pozměňovacím návrhu k reformě veřejných financí došlo k zásadní změně regulace cen léků, a zde se obáváme, že dojde k výraznému nárůstu cen léků. To je prostě faktor, který tady bude hrát výraznou roli.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, já záhy na ta vaše slova navážu v souvislosti s podceněním faktorů, které způsobily tu inflaci, a ještě dodám stanovisko České národní banky, jejíž zástupce jsme sem zvali, ale vzhledem k právě oné ... onomu embargu po měnovém zasedání centrální banky jsme nezískali žádného ze členů bankovní rady centrální banky. Tak alespoň jejich názor. Lednová míra inflace tedy překvapila i Českou národní banku, která tak vysoký nárůst nepředpokládala. Přesto centrální banka hodnotí lednovou inflaci jako výkyv, citujme slova ředitele sekce měnové politiky a statistiky České národní banky Tomáše Holuba, tady jsou jeho slova: "Stávající mimořádně vysokou inflaci je možné hodnotit jako dočasný výkyv vyvolaný zejména změnami daní, zvyšováním regulovaných cen, včetně zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví, a mimořádně vysokým růstem cen potravin v závěru loňského roku. Po odeznění tohoto výkyvu by inflace měla na přelomu let 2008 a 2009 klesnout zpět na nízké hodnoty odpovídajícím cílům centrální banky." Tak komentoval lednová čísla ředitel sekce měnové politiky a statistiky České národní banky Tomáš Holub. Podcenily se například ceny léků, jak tady naznačuje Českomoravská konfederace odborových svazů, nebo jak to, že tady sedíme a pro všechny je tak vysoká míra inflace překvapením, pane náměstku?
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Podívejte se, já bych nechtěl, aby to vyznělo tak, že ceny léků jsou tím diametrálním problémem, který ovlivňuje inflaci, tak to zdaleka není, podle mě ten zásadní problém je, že tady se zvýšil ten vliv, řekněme, ne standardní, importované inflace. My jsme byli zvyklí na prostě, že ceny ropy i při kurzu, který posiloval, prostě hrají určitou svoji roli v oblasti inflace, jenže kromě ropy, plynu, energií, vystoupily tady ceny potravin, ceny pšenice, které se na zahraničních trzích více než zdvojnásobily, takže to byly vlivy, které bych řekl, které nepřímo ovlivnily i situaci na našem domácím trhu, což se projevilo v cenách potravin, mléčných výrobků a podobně, čili toto je rozdíl proti vašim úvahám, toto je rozdíl, ale my jsme ... tento rozsah jsme nepředpokládali.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale ty další skryté věci, jako jsou například regulační poplatky ve zdravotnictví a jejich dopad, který je asi, jak jsem se díval do těch odhadů, je daleko větší, než jste i sami předpokládali jako ministerstvo financí.
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Jestliže někdo tvrdí, že ten dopad je půl procenta, tak z jednoho měsíce těžko může dělat dalekosáhlé závěry. Stejně jako se velmi obtížně diskutuje nad tím, jaká bude celoroční inflace nebo průměrná inflace, když hodnotíme jeden měsíc. Čili já bych pochopitelně byl pro to, abychom ty věci analyzovali, předpokládám zcela určitě, že i vláda se bude souvislostmi, které vyplývají z inflace, ať už na důchody, řekněme i na sociální systémy obecně, že se bude zabývat, ale nemůžeme zcela určitě dělat závěry z vývoje jednoho měsíce, z vývoje, který známe dva dny všichni.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
On ten vývoj je dlouhodobější, ale když se podíváme opravdu na ten trend, a na něj se můžeme podívat, je právě i otázka, jestli můžeme mluvit o sezónním výkyvu. Podívejme se na ten trend růstu inflace v těch uplynulých posledních dvanácti měsících v tom meziročním srovnání, pojďme se na něj podívat. Tady jsou ona data. Tady vidíte, jak to vypadá při tom meziročním srovnávání, leden, září, říjen, prosinec loňského roku a sedm a půl procenta, to znamená, ten trend je strmý, ale teď je otázkou, jak bude ... jestli tak strmý bude i pokles, a tam jste asi daleko pesimističtější.
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Tak strmý asi nebude, to si myslím, že shodneme se všichni, nicméně je tady ta úvaha, že ten průměr by měl být na konci roku kolem těch pěti, pěti a půl procenta, spíš pět a půl procenta. To je, myslím, předpoklad, a pokud se nemýlím, tak k obdobným údajům došli experti při jednání na ministerstvu financí, kde bylo kolokvium, které se zabývá vývojem makroekonomických indikátorů, a vlastně z tohoto kolokvia pramení víceméně i ten náš odhad pět a půl procenta, jako průměr určitě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tomáši Sedláčku, když se podíváte na to, kde jsou ty skryté faktory, které způsobily tak nepředvídaný a vlastně překvapivý vývoj inflace a výše inflace, jaké faktory to z vašeho pohledu jsou?
Tomáš SEDLÁČEK, makroekonomický analytik
--------------------
Tak ono se to opravdu hrozně těžko predikuje, ekonomika je jedno velké mystérium a tajemství. Jeden příklad za všechny, poplatky u lékaře, které předtím nebyly, neměly ani kolonku ve statistikách, takže tam opravdu záleželo na tom, jaká váha se jim dá, a tak dále a tak dále. Předpokládáme, že i to sníží užívání zdravotní péče, tím, že prostě tam ta cena šla z nuly na nějakých třicet, devadesát korun, to je jedna věc. Druhá věc je, nikdo neví, jak dopadne cena, pokud se zvýší například daň z přidané hodnoty z těch pěti na devět procent. Některé ceny se vůbec nehly, ten výrobce ty ceny nezvýšil a jakoby tu ztrátu si hojí jinde, někdy v trzích, které jsou třeba méně konkurenční, tak ta daň se promítla v plné výši. A tady to se dost těžko počítá, existuje na to tisíce modelů a nelze to, díky Bohu to nelze vypočíst naprosto do detailů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se podíváte, Martine Fassmanne, na to, jak tady náměstek ministra financí Eduard Janota jasně říkal, jestli nepřeceňujete vliv například těch cen léků a podobně, vy jste to téměř označil za hlavní?
Martin FASSMANN, vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS
--------------------
Já si myslím, že to byla trošku dezinterpretace, já jsem to neoznačil za ... já jsem jenom říkal, že prostě budou další vlivy v průběhu tohoto roku, které budou inflační tlaky zvyšovat, a ty ceny léků nejsou tak zanedbatelné, ale chtěl bych říct, já hluboce nesouhlasím tady s hodnocením toho, že naše inflace právě proto, že je takto vysoká, že je dovezená. To je podle mě zásadní omyl a dá se zcela jasně dokázat na tom ... na vývoji Eurostatu, kdy se podíváme na ceny potravin, jak se vyvíjely v posledních těch čtyřech měsících, kdy najednou u nás naskočily, jak se vyvíjely v Německu, v Rakousku, na Slovensku, v Polsku, čili v těch okolních zemích, tak se ukazuje, že ten růst byl zhruba třetinový oproti České republice. My prostě hodnotíme ten vývoj cen, který nastal, a je to ... hodnotili jsme to i v reformě veřejných financí, že to je prostě právě ta reforma veřejných financí, která vypudí takto vysoké ceny, ona bude mít ještě další vliv na snížení ekonomického růstu, k tomu se snad dostaneme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A počkejte, kdybych jenom, náměstek ministra financí Eduard Janota řekl, že to je jeden z faktorů, importovaná inflace.
Martin FASSMANN, vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS
--------------------
No, dobře, ale ...
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Rozdílu našeho původního odhadu a té reality, která nastala.
Martin FASSMANN, vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS
--------------------
Já vím, jenže původní odhad, je potřeba připomenout, že původní odhad ministerstva financí byl tři celý čtyři procenta, takže ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když teď připouští ministerstvo financí pět a půl procenta ...
Martin FASSMANN, vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS
--------------------
Jsem rád, že k tomu konečně došlo asi po pěti měsících, co jsme upozorňovali, že to bude víc, ale chtěl jsem tam říct prostě, podívejte se, ta reforma veřejných financí, v první řadě je to DPH. My se prostě a na základě i tady těch srovnání, co udělal Eurostat, se domníváme, že totiž ten růst cen potravin na podzim letošního roku nebylo jenom zvyšování světových cen potravin a tak dále, ale že to bylo i DPH, kde už předčasně, řekl bych, zvyšovali někteří výrobci ceny. Za další je potřeba si uvědomit, že DPH nejsou jenom potraviny, jsou to léky, je to doprava, jsou to další věci. Další sektor reformy veřejných financí, který má nesporně cenový vliv, tak to je takzvaná ekologická daňová soustava, to, jak bude vypadat ekologická daňová soustava, respektive spotřební daně na energie a paliva, to se rozhodovalo minulý rok v rámci reformy veřejných financí, bylo všem jasný, že bude muset být od 1. 8., to bylo jasný dlouhodobě, ale o tom, jak konkrétně na jednotlivé subjekty dopadne a v jaké výši, evidentně nota bene je potřeba říct k tomuto faktoru, že vláda nevyužila možnost prostě různých výjimek, které umožňuje směrnice, že pustila ekologické daně na spotřebu normálních domácností, což nemusela, že zatížení energií ekologickou daní na podniky je dvojnásobné množství, než požaduje směrnice jako minimální a tak dále.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Rozumím vám správně, Martine Fassmanne, že zásadně se podcenil vliv daňových změn a ministerstvo financí podcenilo tento vliv v souvislosti s těmi proinflačními tlaky?
Martin FASSMANN, vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS
--------------------
Ano, já se domnívám, že podcenilo, řekněme, nejenom daňových změn, ale že podcenilo vůbec inflační působení reformy veřejných financí, protože samozřejmě s těmi poplatky, o kterých je tady řeč, vůbec nepočítalo v zásadě ve svém odhadu, a my jsme teprve někdy v prosinci dostali signál z Českého statistického úřadu, že prostě Český statistický úřad zvýší inflaci zhruba o půl procentního bodu, protože takhle jim to vycházelo na základě statistik dlouhodobých časových řad a tak dále. To není náš výmysl, že to je půl bodu, to je prostě ... to je v této rychlé informaci, tam to přímo Český statistický úřad píše, že tam je prostě půl bodu a bude tam.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Náměstek ministra financí Eduard Janota, zda jste se, lidově řečeno, sekli i kvůli tomu, že jste ne zcela dobře propočítali dopad daňových změn?
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Já to nechci konfrontovat, ale první taková ... první zpřesnění, my jsme pro rozpočet uvažovali s inflací tři celé osm procenta, ale to není podstatný pro tu debatu. To druhé, pochopitelně my jsme spíše promítali ty dopady daňové reformy konzervativně, čili já znova zdůrazňuji, nemůžu tvrdit po vývoji jednoho měsíce, jestli jsem se spletl hodně nebo málo, nebo jestli prostě mé původní odhady budou platit. Pochopitelně jestli budu porovnávat dobu, kdy jsem předpokládal inflaci pro rozpočet na rok osm, to znamená někdy v květnu v roce 2007 a vlastně ty první zlomy v inflaci nastaly od září, kdy v září ještě v roce 2007 byla inflace dvě celé osm procenta, takže prostě po bitvě pak je každý generálem. To za prvé. A za druhé, znova říkám a chtěl bych, aby i diváci si toto uvědomili, že nelze jednoznačně z jednoho měsíce uvozovat jakési závěry, že se vláda totálně spletla, že vláda spočetla špatně dopady reformy v oblasti daní. A propo jedna poznámka k daním, my nechceme zaneřádit daňový systém s desítkama výjimek, naopak my jsme ho chtěli zjednodušit, čili toto jenom spíš je otázka přístupu. Opravdu pan ministr Kalousek při prosazování daňové reformy zdůraznil a zdůvodnil, že náš přístup je takový, že bychom chtěli systém spíše zjednodušit, než nějakým způsobem zaplevelit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to ještě budete prosazovat, pokud se nemýlím, že chcete ... A kdy s tím přijdete?
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Já mohu v dané chvíli říct to, že materiál, jeho koncept je na stole, myslím si, že dokonce proběhla určitá debata i na půdě ekonomických ministrů a že patrně v nejbližší době bude pan ministr financí podrobněji jaksi ... podrobněji představí ten koncept, který by měl platit někdy od ledna roku 2010.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Můžete naznačit, jaké změny by v daňovém systému mohly být? Ty základní.
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Nechci spekulovat, za prvé, nechci, protože asi by to bylo i nevhodné, neslušné ve vztahu ... ale v každém případě, v každém případě nechceme ten systém zaplevelit nějakýma výjimkama nebo dalšíma výjimkama, prostě spíše jde o to, aby byl jednoduchý, transparentní, aby prostě byly zdaňovány subjekty v těch správných ... na těch správných stupních, kde dochází opravdu k finálnímu výstupu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dojde k zásadnější redukci daňových výjimek, jasná odpověď?
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Já si myslím, že dojde k redukci výjimek.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
K zásadnější?
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Já si myslím, že i k zásadnější redukci výjimek.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pokud se nemýlím, tak ministerstvo financí má spočítáno na nějakých tři sta až čtyři sta.
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Tak toto bylo podle mého názoru číslo, s kterým kdysi pracoval pan poslanec Tlustý, pokud se nepletu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A také, tuším, Ivan Fuksa, první náměstek ministra financí.
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Já bych teďko říkat, jestli prostě zmizí sto padesát výjimek, nebo jestli zmizí sto výjimek, ale v každém případě snahou je ten systém prostě zjednodušit, ztransparentnit a opravdu aby bylo transparentní zejména pro podnikatelské subjekty to, na jakém stupni probíhá faktické zdaňování.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vrátím-li se k inflaci, Tomáši Sedláčku, pět a půl procenta vnímáte jako už realističtější odhad a vy, byť jste na ministerstvu financí pracoval, tak teď jste vně, jste hlavním ekonomem ČSOB, myslíte si, že ministerstvo financí opravdu neudělalo chybu nikde při hodnocení?
Tomáš SEDLÁČEK, makroekonomický analytik
--------------------
Tak těch odhadů je vždycky velký rozptyl a někdo se někdy trefí blíž, někdo se někdy trefí dál, jsou instituce, které mají tendenci tu inflaci nadhodnocovat, pokud mohou něco započíst, tak to spíše započtou, což je typická strategie odborů, já kdybych byl odborář, tak bych to dělal taky, ale je normální, že odbory inflaci nadhodnocují, tudíž tentokrát se strefily, příští měsíc to může být zase úplně jinak. Žijeme skutečně v turbulentní době, 1. 1. 2008 se událo hrozně moc změn, měnilo se téměř všechno nějakým aspoň malým způsobem, žijeme v turbulentní době, co se týče americké recese, nástupu americké recese, evropské recese, nikdo pořádně neví, co bude dít, svět obchází strašák z taxflace, to znamená inflace kombinované s poklesem hrubého domácího produktu, podobné ... zdá se, něco podobného čeká nás tady. Inflace má ještě další takovou nehezkou vlastnost, že přestože se růst zpomalí, tak ta inflace ještě setrvačností chvíli pokračuje dál, takže centrální banky mají potom větší tendenci na tu inflaci útočit, takže koruna mimochodem na tu špatnou zprávu o vyšší inflaci zareagovala tím, že posílila o dvacet haléřů, což bylo zajímavé, a naopak jsme tím oslabili maďarský forint, což je taková relativně kuriózní zpráva. Takže to jenom demonstruju, že se dost těžko orientuje v den nebo v měsíci, který je, za prvé, výjimečný, a za druhé, jenom prochází sto dvacet změn, které jdou různými směry, některé proti sobě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se povídáme, když jsem se díval do statistik, a záhy dostane slovo Martin Fassmann, když jsem se díval do statistik, jak dopadá ona inflace na jednotlivé typy domácností, pojďme se na ta procenta podívat, která jsou k dispozici. Důchodci, to je asi největší ohrožená skupina, domácnosti důchodců, pak vidíme dál, že následují domácnosti s minimálními příjmy v souvislosti s tou inflací, domácnosti celkem v průměru sedm a půl právě procenta. Počítají odbory s tím, že využijí této vyšší inflace k dalším tlakům, o kterých například mluvil analytik Komerční banky Jiří Škop, který říká, že vysoká inflace může způsobit růst inflačních očekávání a představuje silný argument pro další mzdová vyjednávání. Je to strategie Českomoravské konfederace odborových svazů, že budete víc tlačit na pilu?
Martin FASSMANN, vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS
--------------------
Tak podívejte se, za prvé bych chtěl říct, že my nejsme žádný "po bitvě generál", takže některá, to jsou, myslím, pánové, co sedí tady po mé pravici, ale samozřejmě my jsme vycházeli z těch našich doporučení z vyšší inflace, vycházeli jsme z nějakého ekonomického růstu, takže do značné míry to naše doporučení, když jsme doporučovali osmiprocentní nominální růst v průměru národního hospodářství, v podstatě já myslím, že se plně naplnil. A teďko samozřejmě budeme sledovat, jak bude inflace probíhat dál. Tahle ta vyšší inflace je argumentem pro naše vyjednávače tam, kde se ještě nevyjednaly kolektivní smlouvy, pro to, aby druhé straně, to znamená podnikatelům, vysvětlili, že už i ministerstvo financí očekává pět a půl procenta a ne tři a půl procenta, s kterými hrálo.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tři celé osm.
Martin FASSMANN, vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS
--------------------
No, nejdřív to bylo tři celé čtyři, ono se tak mění každou chvilku u ministerstva financí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy jste hodně kritický, Martine Fassmanne, k ministerstvu financí.
Martin FASSMANN, vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS
--------------------
Ano, jsem hodně kritický, oni jsou taky proti nám kritický, tak co bych nebyl já kritický, ale chtěl bych říct, že takže konečně tam, kde probíhá kolektivní vyjednávání, tak se konečně podnikatelé dozvěděli, že i ministerstvo financí očekává pět a půl procenta, takže se každopádně dobereme k nějakým rozumným číslům. Myslím si, že řada těch kolektivních smluv má inflační doložku, a pokud samozřejmě porostou ceny nějakým způsobem více, tak potom jako není důvod ... jako potom bude se normálně vyjednávat jako. Podívejte se, ta hůl má dva konce ta mzdová, na jedný straně je ten, kdo peníze chce, a na druhý, kdo je může dát, takže my nejsme žádný, řekl bych, nezodpovědný elementy, jak by z nás někdo rád chtěl udělat, protože nám samozřejmě různé hlasy říkají: No, počkejte, teďko už ta inflace půjde dolů a nevyvolávejte inflační očekávání. A takovýhle povídačky. Prosím vás ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale tím, že se bude opět tlačit na zvyšování platů, tak to přispěje zase k vyšší inflaci a ...
Martin FASSMANN, vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS
--------------------
No, na zvyšování platů se tlačit určitě nebude, protože platy jsou pouze v rozpočtové sféře a tam je dává stát a ten je dal pro letošní rok na úrovni jeden a půl procenta a víc nedal, což je taky vizitka této vlády, takže na platy určitě ne. Pokud se týče růstu mezd, tak samozřejmě pokud se bude vyvíjet ta inflace, já jsem tady v tom trošku opatrnější, ale každopádně určitý tlak tady bude vyvíjen. Ale chtěl bych upozornit ještě na jednu věc, vy jste tady říkal ty sociální skupiny, tam jsou mnohem, mnohem, řekl bych, vážnější je dopad do oblasti důchodců, kteří dostali, pokud vím, při posledním zvýšení důchodů tři celý devět, i když se jim pak slibovalo, že se zavede reforma, tu případ tisíc korun, tu případ sedm set, pět set a tak dále.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, na to se právě chci ptát tady náměstka ministra financí, jaký to bude mít dopad na státní rozpočet, na sociální výdaje, tato inflace ve výši pěti a půl procenta, kterou v letošním roce jako ministerstvo financí předpokládáte?
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Zcela určitě toto je oblast, které se bude muset ... kterou se bude muset zabývat vláda prioritně, protože pokud rozdělím ty dopady na minimálně tři základní segmenty, mzdový segment, který jste tady diskutovali, segment důchodů a segment sociálních dávek, tak tu stranu důchodců, ten dopad tam vidím jako nejmarkantnější, čili já předpokládám, že my budeme, ale znova říkám, ne druhýho nebo dvanáctýho února prostě řešit tento problém, ale lze očekávat, že vláda se bude muset vrátit k tomu, a navzdory tomu, že ze zákona dneska valorizuje pouze od prvního ledna, takže je možnost prostě v průběhu roku tento problém, pokud se opravdu bude ukazovat v té rovině, v jaké zatím je, řešit, pro vaší informaci, ano, tři celé devět procenta pro letošní rok znamenalo valorizaci o tři sta čtyřicet šest korun v průměru, a to je více než jedenáct miliard. Čili tady se bavíme i o velkých částkách, to znamená jedno procento řádově, plus minus něco mezi ... kolem tří miliard, kolem tří miliard korun.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, pane náměstku, víte, na co jsem se chtěl zeptat? Kdy vy vidíte ten vhodný čas, pokud by muselo dojít kvůli vysoké inflaci k mimořádné valorizaci penzí, kdy by byl ten vhodný čas?
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Podívejte se, pokud by ten vývoj byl takový celý, celý první kvartál, tak zcela určitě by se vláda ještě v tomto pololetí musela zabývat otázkou, otázkou valorizace penzí. Pochopitelně, pochopitelně nikdo si nemůže myslet, že, že to, že bude okamžitě řešit problém, který dneska je sedm a půl procenta. Tady jsme poměrně shodně všichni avizovali, že ten koncový stav je někde kolem pěti, pěti a půl procenta, čili v tomto rozsahu by k jisté valorizaci v letošním roce mohlo dojít, nám to zkomplikuje situaci hlavně pro příští rok, protože vlastně ta základna, z které my budeme propočítávat prostě potřebné, potřebné zdroje na důchodový systém v příštím roce, ta bude ovlivněna tímto, tímto vyšším, touto vyšší inflací, takže nám to zkomplikuje situaci v roce devět a patrně i v roce deset tak, jak, jak je dneska namalovaná ve střednědobém výhledu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Dovedete, dovedete odhadnout, jaký dopad na státní rozpočet zvýšení, zvýšení deficitu ...
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Dovedu odhadnout ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
... by měla ta mimořádná valorizace penzí k polovině roku?
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Já nehovořím o zvýšení deficitu, já prostě ..., tady se pan Fassmann usmívá, ale já to myslím reálně v tom, že vláda, vláda zjistila, že resorty mají určité prostředky na rezervních fondech, některé jsou charakteru investičního, některé neinvestičního, čili dneska vláda je velmi rozumně zablokovala, v podstatě ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je těch osmdesát miliard?
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Je to dvacet, dvacet devět miliard, to není osmdesát miliard ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale ...
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
... dohromady je devadesát šest miliard rezervních fondů, z toho je část, která se týká evropských fondů a kofinancování, na tu ..., to je zhruba v rozsahu dvou třetin, asi šedesát šest miliard, toto ..., s tímto vláda nic, nic jaksi ..., tady vláda žádné rozhodnutí nepřijala, protože tím by fakticky bránila prostě realizaci prostředků a projektů evropských fondů, čili toto rozhodnutí bylo velmi rozumné v této oblasti a naopak ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže dvacet, dvacet miliard je k dispozici ...
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
... bavíme se o takzvaných, o takzvaných českých prostředcích v rezervním fondu a ty mají, jak říkám, charakter investic, tady asi není, není možné ve všech případech nějakým způsobem ty prostředky blokovat, poněvadž se jedná o rozestavěné investiční akce a tak dále, ale je tam značná část prostředků i neinvestičního charakteru, chcete-li z běžného provozu a tady prostě vidím reálnou možnost využití těchto prostředků pro například řešení problémů, které vzniknou na, na straně důchodů z titulu vyšší inflace, než jsme předpokládali. Čili jakékoliv rozhodnutí ad hoc teďko asi, asi je nemožné, pochopitelně lze spočítat dopady v určitých variantách a ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Těch dvacet miliard by na to v každém případě mělo stačit.
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Já myslím, že ..., já myslím, že to se vůbec nebavíme o dvaceti miliardách, my se někde bavíme o částce do pěti miliard, pokud, pokud bychom chtěli reálně se dostat na tu úroveň, řekněme, kolem těch, těch pěti, pěti a půl procenta, takže to prostě není dvacet miliard, to se ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když jste řekl pět miliard ...
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Do pěti miliard.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
... do pěti miliard odhad, vidí i Tomáš Sedláček tu pravděpodobnou mimořádnou valorizaci penzí jako nezbytnou v souvislosti s inflací?
Tomáš SEDLÁČEK, makroekonomický analytik
--------------------
Tak nutno říct, že vláda se dlouhodobě snaží udržet, udržet poměr důchodů k reálné mzdě někde na čtyřiceti procentech, což už se blíží, takže je to pochopitelně politická, politická věc, nicméně dá se s tím počítat, já ještě bych chtěl, ještě bych chtěl přidat nebo říct to, že letošní rok bude vypadat velice dobře, protože snížilo se DPH, ale stále se vybírá jakoby ta vysoká daň z příjmu právnických osob, to znamená podniků, za ten rok 2008, takže vlastně za rok 2008 podniky stále platí výši daně za rok 2007, takže spíš vidím jako problematický rok 2009, kdy poklesne sazba už teda jako reálně vybíraných daní od firem, budou tady zvýšené nebo taková ta setrvačnost zvýšených mzdových nároků, tam je totiž ten problém, že tam je skutečně velká jaksi setrvačnost v těch, v těch nárocích, která je do jisté míry pochopitelná, na druhou míru ..., na druhou stranu nám to dělá nepořádek v tom, že už v době, kdy ta inflace nebude tak vysoká, tak ty očekávání nebo ty požadavky mzdové prostě budou kvůli tomu, že koukněte se loni, vy jste nám taky tvrdili, že inflace bude nízká a nebyla, takže, takže my máme tu výhodu, Česká republika má tu výhodu, že máme relativně v historii nízké inflace, to znamená, nám ..., my bychom potřebovali dlouhé období vysoké inflace, aby se zakořenila ta spirála mzdová, zaprvé a za druhé, většina mezd, jestli se nepletu, už byla vyjednána na tento rok, to znamená, budeme muset počkat s dalším vyjednáváním do konce, do konce roku /souzvuk hlasů/ mzdových nárůstů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale z toho, co říkáte, tak to bude zásadní problém, tyto makroekonomické informace budou zásadní problém pro sestavování rozpočtu na rok 2009 ...
Tomáš SEDLÁČEK, makroekonomický analytik
--------------------
2009, tak.
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Ještě, ještě poznámku, pane redaktore, pochopitelně ten dopad kromě platů důchodců je i do dávkových systémů sociální péče, sociální podpory a tam bych, naopak tam bych tu situaci nepovažoval za až tak kritickou, protože, jak si vzpomínáme, tyto systémy byly poměrně velkoryse nastaveny v roce 2006, to je za prvé, ani, ani reforma veřejných financí je nějakým způsobem nekorigovala zásadně, takže tady naopak ta vyšší inflace v těchto, v těchto parametrech jaksi dostane, řekněme, určitý reálný podklad, takže toto je na druhé straně, na druhé straně reakce na to, co by se mělo a nemělo primárně řešit, čili důchody ano, tuto věc ..., podle mého názoru, podle mého názoru tam prostě určitý polštář vznikl a ten se tím automaticky, automaticky využil ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ten je jak velký, jenom, jenom ...
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Já, já ..., no, polštář ve smyslu, ve smyslu nastavení těch různých dávek státní sociální podpory, ať už jde o rodičovský příspěvek a porodné a tak dále, vzpomeňme si na situaci, která, která vznikla schválením těchto zákonů na jaře, na jaře 2006.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Stručná reakce Martina Fassmanna.
Martin FASSMANN, vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS
--------------------
Já musím se smát jako, já nechápu, co tady pan náměstek vypráví, protože to, co se udělalo před volbama, tak to už je dávno zrušený a od prvního ledna to neplatí, vždyť je to imanentní součást reformy veřejných financí, že se tyto sociální dávky, ať už se to týká porodného, ať už se to týká rodičovského příspěvku, že se zrušily, ale já jsem chtěl říct ...
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
To není pravda, z jedné třetiny ...
Martin FASSMANN, vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS
--------------------
No, já si myslím, že to je trošku jinak, pane kolego, ale nebudeme se tady přít, není moc času, ale chtěl jsem říct jednu věc, vy tady říkáte, že, že lidi, když už jako inflace se zpomalí, takže najednou chtějí ty platy, víte, to je taky taková, takovej žargon ekonomů - platy, inflace se zpomalí, ale ty ceny zůstanou, víte, a v tom rodinným rozpočtu je mi úplně jedno, jestli když mi narostou teďko ceny, já nevím, o sedm, o osm procent, takže za půl roku, za třičtvrtě roku už mi narostou jenom o dvě desetiny, ale ty ceny už na tý úrovni zůstanou a já to nemám pokrytý v platech a co jsem ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Promiňte, ale ony pak například u potravin klesají a klesaly ...
Martin FASSMANN, vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS
--------------------
A kde proboha?
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale dřív klesaly.
Martin FASSMANN, vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS
--------------------
Dřív, ale teď už jako na to zapomeňte, prosím pěkně, už dlouho neklesaly a klesat nebudou jako a nota bene v situaci, kdy se zvedla DPH z pěti na devět procent a možná, že ne všichni ještě subjekty to, to zapracovaly, tak v týhle tý situaci si myslíte, že poklesnou? Proč, aby si vytvořily další prostor jako ke snížení ziskovosti? To je nesmysl. Ale na další ..., ještě jsem tam chtěl říct, pan náměstek Janota neřekl jedno á, víte, ono, jak jste se ptal na ten rozpočet jako, já se k tomu musím vyjádřit, my jsme kritizovali už v září nízký odhad inflace ministerstva financí i z druhého důvodu, z toho důvodu, že jestliže ministerstvo financí si podsekne inflaci, tak si vytvoří rezervu a ta rezerva ..., na příjmový straně samozřejmě, a ta rezerva, jestliže dneska říká pět a půl proti těm tři a půl nebo, protože vy jste to pak doupravili, že jo, takže proti těm tři a půl, to jsou dva procentní body a dva procentní body dělají do příjmů veřejných financí dvacet miliard korun a pro samotný státní rozpočet čtrnáct miliard korun, takže ty peníze jako ..., obavy o to, že jestli se náhodou milostivě zvalorizují o něco důchody, že tam nebudou ..., tam budou, tam bude peněz až dost, tam totiž ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Znamená to, že ministerstvo, že ministerstvo financí má ten polštář podle vašich propočtů čtrnáct až dvacet miliard.
Martin FASSMANN, vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS
--------------------
No, samozřejmě, že ano.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A záměrný, pane náměstku, už jen stručně.
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Jenom, jenom velmi stručná reakce, pochopitelně já jsem nikdy neřekl a logicky to vyplývá, že vyšší inflace přinese vyšší příjmy, no, to je prostě nabíledni, ale za druhé, my máme určité, určité limity, určité limity střednědobých výdajových rámců, my jsme se zavázali, že je budeme plnit, my jsme je, my jsme je poprvé splnili za rok 2007, čili tady, tady prostě tvrdit, že ministerstvo financí má bezbřehý prostor pro to, aby valorizovalo kdeco nebo přidávalo kdekomu, určitě, určitě není. To, to jenom, to jenom poznámka.
Martin FASSMANN, vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS
--------------------
Vždyť nic valorizovat nemůžete.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Valorizovat platy na, teda platy, promiňte, důchody, to, to náměstek ministra financí Eduard Janota jasně naznačil a Tomáš Sedláček?
Tomáš SEDLÁČEK, makroekonomický analytik
--------------------
Politická otázka, to je skutečně věc, která, která jde mimo technikálie, ale zase bych byl nerad, aby to vypadalo tak, že tady jsou nějací zlí státní úředníci nebo zlý stát, který tu a tam upustí, upustí nějaký ten peníz důchodci nebo sociálně slabému člověku. Česká republika skutečně má a může si to každý najít na stránkách OECD, nejmenší podíl sociálně slabých ve srovnání se socialistickou Francií, s Dánskem a řádově o mnoho procent, to znamená, tady jaksi plakat nad, nad rozlitým sociálním mlékem ...
Martin FASSMANN, vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS
--------------------
Zatím ...
Tomáš SEDLÁČEK, makroekonomický analytik
--------------------
... no, zatím, už dlouhou dobu.
Martin FASSMANN, vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS
--------------------
Zatím, před reformou veřejných financí /souzvuk hlasů/ ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Já se omlouvám, protože to už bychom, to už bychom ...
Tomáš SEDLÁČEK, makroekonomický analytik
--------------------
Ta inflace je pár procentních bodů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
... to už bychom zabíhali do dalšího tématu, ale věřím, že se, že se tady sejdeme někdy příště, děkuji Tomáši Sedláčkovi, hlavnímu ekonomovi České, Československé obchodní banky, dále pak Martinu Fassmannovi, hlavnímu makroekonomickému analytiku Českomoravské konfederace odborových svazů a také náměstku ministra financí Eduardu Janotovi, děkuji, že jste přijali mé pozvání a někdy příště na shledanou.
Martin FASSMANN, vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS
--------------------
Děkuji, na shledanou.
-
Eduard JANOTA, náměstek ministra financí
--------------------
Děkuji, na shledanou.
Tomáš SEDLÁČEK, makroekonomický analytik
--------------------
Na shledanou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vám, divákům, děkuji, že jste se dívali, těším se opět příště, jen pro úplnost, aktualizujeme informace, že předseda KSČM Vojtěch Filip prozradil jména kandidátů KSČM, kteří jsou v té pětici, Jiří Dienstbier, Otakar Motejl, Pavel Rychetský a Václav Pačes, to jsou ona jména, ona pětice, vám, divákům, děkuji, že jste se dívali, příštích víc než sto dvacet minut otázek a odpovědí odvysíláme opět v neděli. Hezký zbytek dne, pokud možno ve společnosti České televize.
Zdroj: ČT 24, 10.2.2008, 13:05, pořad: Otázky Václava Moravce II.