Lichtenštejnské účty odhalíme

Říká šéf analytického útvaru ministerstva financí Karel Korynta, který bdí nad praním špinavých peněz

Praha - V brzké době možná získá Česká republika seznam klientů lichtenštejnské banky, který rozpoutal v Německu hon na nejbohatší byznysmeny.
Karel Korynta, šéf finančního analytického útvaru ministerstva financí, si od něj slibuje, že zboří mýtus o nedobytnosti bankovních účtů v daňových rájích.

* Jste v kontaktu s německou stranou, jež disponuje seznamy osob, které mají lichtenštejnskou nadaci?

Zatím ne. Ale předpokládám, že jakmile bude seznam k dispozici, dostaneme ho také na stůl.

* Co s ním budete dělat?

Nejprve bychom prošli naše databáze, jestli už jsme měli s uvedenými subjekty co do činění. Pokud ne, tak bychom se ptali, proč jsme na ně nebyli upozorněni (na podezřelé transakce mají upozorňovat banky, obchodníci s cennými papíry, směnárny, advokáti, ale také třeba realitní kanceláře pozn. red.). Seznam nás může poučit. Hlavně v případě, že se peníze do Lichtenštejnska stěhovaly přes takzvané kurýry.

* To znamená převoz v hotovosti?

Ano. Dnes to není problém, po Evropské unii může každý vozit libovolně vysoké částky v hotovosti. A přejít s nimi hranice do Lichtenštejnska nebo Monaka také není náročné.

* Jak často dostáváte upozornění na podezřelé transakce mířící do evropských daňových rájů?

Jsou ojedinělé. Místní firmy tam bezhotovostně ve velkém peníze nepřevádějí. Loni jsme řešili asi deset podnětů, které souvisely s bankovními převody peněz do Lichtenštejnska, Lucemburska a Monaka. V poslední době se naopak začíná často objevovat Dubaj.

* Máte v Lichtenštejnsku partnera?

Na tamním ministerstvu financí.

* Řešili jste někdy případ spojený s nadací, v nichž má údajně k daňovým únikům docházet?

Ne. S nadacemi jsme se nesetkali. Ale neziskové organizace obecně jsou teď v rámci Evropy „hitem“. Obvykle jsou málo transparentní a vztahuje se na ně minimum povinností, včetně těch daňových. I v Česku je na ministerstvu vnitra komise, která se zabývá tím, jakým způsobem tuzemské neziskovky udělat více transparentní.

* Když převádějí banky peníze do Lichtenštejnska, automaticky vás na to upozorní?

Upozorňují nás na transakce z jejich pohledu podezřelé. My je pak standardně prověříme. Pakliže máme podezření na trestný čin, podáme trestní oznámení policii. Nebo dáme finančnímu ředitelství informaci o tom, že daný subjekt disponuje prostředky, které nemá v daňovém přiznání.

* Co může současná lichtenštejnská kauza přinést Česku?

Slibuji si od ní, že setře mýtus nedobytnosti bankovních informací z daňových rájů. Může se také stát, že se začnou sami hlásit lidé s tím, že chtějí dodatečně zaplatit daně. Teď se to mohutně děje v Německu (smích). A v Česku je také možné bez sankcí podat dodatečné daňové přiznání. Navíc by mohla upozornit na nějaký nešvar v bankovním systému, o němž momentálně třeba nevíme.

* Není problém s tím, že Němci koupili kradený seznam?

To je první věc, kterou Lichtenštejnci napadli. Ale osobně si myslím, že pokud má seznam sloužit dobré věci, tak bych na původ teď nehleděl. To je další krok k řešení.

* Kdy nejčastěji dochází k finančním podvodům?

Obvykle jsou načasovány do období Vánoc nebo delších svátků. Pachatelé počítají s tím, že panuje menší pozornost, lidé mají dovolenou nebo se plně nevěnují práci.

* Co se s vašimi trestními oznámeními děje na protikorupční policii? K poslednímu únoru tam končí odbor výnosů. Už víte, s kým budete místo něj jednat?

Partnerem by pro nás mělo být nové oddělení, které se bude zabývat legalizací výnosů z trestné činnosti a jejich zajišťováním. Je tam nová struktura i vedení, takže předpokládám, že s lidmi z policie v dohledné době navážeme osobní kontakty.

* Kolik vašich trestních oznámení skončí odsouzením viníka?

Takovou statistiku bohužel nemáme. Chceme teď získat zpětnou vazbu od policie, protože zatím se v podstatě dozvídáme jen o odložených případech.

* Takže vám chybí u policie partner na republikové úrovni, u něhož by se informace o vyšetřování sbíhaly?

Takového partnera budeme určitě potřebovat a bude muset být plnohodnotný. Je samozřejmě na policii, jakou organizační strukturu si zvolí, ale potřebujeme kvalitní dohodu o spolupráci.

* Kolik jste loni podávali trestních oznámení?

Obdrželi jsme 2 048 hlášení o podezřelých transakcích a podali jsme 102 trestních oznámení. Celkem na 131 osob. To je o něco méně než v minulých letech, ale ubylo i hlášení. Banky mají kvalitnější detekční systémy, takže neposílají „plané“ poplachy. Celkem jde o částku v objemu 6,6 miliardy korun. Není v tom žádná mimořádně velká škoda, spíše menší případy.

* Čeho se nejčastěji týkají?

Jde o vklady do bank a jejich okamžité převody do zahraničí. To dělají hlavně asijští obchodníci, kteří takto převádějí domů desetitisíce nezdaněných dolarů. Označují je jako dary příbuzným. Často se objevuje také prodej a nákup akcií za výrazně jinou cenu, než je tržní, či nákup velkého objemu akcií od malých firem se sídlem v daňových rájích.

***

Karel Korynta

Téměř deset let stojí v čele finančně analytického útvaru ministerstva financí, který vyšetřuje podezřelé finanční machinace. Loni útvar obdržel 2 048 upozornění a po jejich prošetření podal 102 trestních oznámení. Jde v nich o 6,6 miliardy korun a 131 lidí. Sedmdesát sedm z nich má české občanství, dále jde o 13 Ukrajinců, šest Slováků, osm Rusů, šest Vietnamců, dva Brity, dva Číňany a jednoho Izraelce. Policejní statistika „vyřešenosti“ případů iniciovaných útvarem zatím podle Korynty chybí.

Zdroj: 29.2.2008, Mladá fronta DNES - Ekonomika, autoři: JAROSLAV MAŠEK, JANA KLÍMOVÁ