„Kulakům“ dluh odpustíme, slíbil ministr

Ministr financí Miroslav Kalousek rozešle v příštích dnech dopisy 510 rodinám, kterým komunisté zabavili v 50. letech majetek, a navíc jim vyměřili nesmyslné daně. Rodiny „kulaků“ je tehdy nesplatily a ministerstvo peníze stále vymáhá. Kalousek říká, že je připraven jim dluh odpustit. „Přál bych si, aby o prominutí požádaly. Jsem připraven to promptně řešit. Toto je přesně ta situace, kdy je možné udělit výjimku,“ říká Kalousek.

* Proč to neudělali rovnou úředníci vašeho ministerstva, když jde, jak vy říkáte, o jasně výjimečný případ? Proč už oni rodině kulaka Josefa Zejvala dluh neprominuli?

Proto stojí v čele úřadu politici. Mám podobnou rodinnou anamnézu a jako politik se musím zamyslet nad tím, jaké pohledávky vlastně vymáháme. Úředníkovi, který rozhodl, však nemůžu nic vytknout. Je prostě povinen vymáhat pohledávky za každou cenu. Od toho tam je. Když to nevymáhá, tak nedělá pořádně svou práci.

* Takže úředník postupoval správně?

Postupoval, aniž si uvědomil historické souvislosti a souvislosti obecné spravedlnosti. A k tomu je zase zapotřebí ten politik v čele úřadu, aby si tyhle věci uvědomil.

* Ale vy jste se o tom případu nedozvěděl. Proč ten úředník nekontaktoval svého nadřízeného a neporadil se o sporném případu?

Samozřejmě mu vytknu, že jsem o této citlivé věci nebyl informován. Ale nemůžu mu vytknout, že porušil úřední postup, protože ho neporušil.

* Případ „kulaka“ Zejvala je jasná nespravedlnost...

Upřímně řečeno je největší problém, že se svobodné Československo rozhodlo převzít kontinuitu bolševického Československa. To je ten zločin. Tady šlo o pohledávku, která vznikla v souladu s tehdejším právním řádem.

* Takže vy musíte ten dluh vymáhat.

Ministerstvo financí převezme pohledávku a je vázáno ji vymáhat. Nevymáhání pohledávky je porušení zákona. Protože je to však výjimečná situace, je možné najít v zákonu oporu pro výjimečné řešení.

* Není to trošku špatný signál o fungování vašeho ministerstva? Normální občan se k vám nedostane, standardně požádá úředníka a čeká od něj spravedlivý a pokud možno vstřícný postup. Ministerstvo ho však bere v potaz, až když se jeho případ objeví v novinách.

Mám víc než dvacet tisíc podřízených. Kdyby měl každý podřízený žádat o to, jak má, či nemá rozhodnout v rámci své pravomoci, tak to prostě není možné. Jediné, co se dá říct, je, že ten, kdo to řešil, nezvážil tu míru spravedlnosti či nespravedlnosti. Nemůžu nikomu vytknout úřední postup. Chybný úřední postup se nestal. Já ani nevím, jestli ta rodina oficiálně požádala o prominutí dluhu.

* Kontaktovala ministerstvo, zda jí to může být prominuto - a ministerstvo řeklo, že ne. Tak proč žádat?

Ministerstvo neřeklo, že ne. Řeklo, že v katastru je evidovaná pohledávka přes 20 tisíc. Řeklo, že penále promine, ale původní pohledávka by uhrazena být měla. Z hlediska ryzí administrace se tomu postupu nedá nic vytknout, je přesně podle zákona o vymáhání pohledávek a nemohu nikomu vytknout, že porušil zákon.

Zdroj: 1.4.2008, Mladá fronta DNES, autor: Zuzana Kaiserová, Jana Vaca