Svou úlohu ve finančním vzdělávání má stát i trh
O potřebě zvyšování finanční gramotnosti a o tom, co se v této oblasti chystá, hovoříme s náměstkem ministra financí Milanem Šimáčkem.
* Co ministerstvo financí, jako jeden z garantů finančního vzdělávání, od realizace tohoto projektu očekává?
Potřeba finančního vzdělávání se v posledních letech stává důležitou součástí ochrany spotřebitele při jeho orientaci na finančním trhu. Tuto skutečnost mj. potvrzují také zkušenosti kolegů ze zahraničí nebo třeba aktivity OECD a EU. Důvody jsou zřejmé. Na trhu se neustále rozšiřuje nabídka produktů a služeb, pro občany se stávají snáze dostupnějšími třeba i v souvislosti s rozvojem informačních technologií a nákup některých z nich přitom může dlouhodobě ovlivnit hospodaření jedince nebo celé domácnosti. V neposlední řadě je rovněž potřeba, aby se občané orientovali v základních zákonitostech fungování finančního trhu a dokázali se tak správně rozhodovat v závislosti na své životní situaci. Problematikou posílení finanční vzdělanosti se Ministerstvo financí systematičtěji začalo zabývat ve spolupráci se zástupci ministerstev školství, průmyslu a obchodu, profesních asociací z finančního trhu a zástupci spotřebitelských organizací koncem roku 2006. Připravili jsme strategii finančního vzdělávání pokrývající jak školní, tak i navazující vzdělávání. Společným cílem všech těchto kroků je dosažení stavu, kdy se občané budou umět zodpovědně a správně rozhodovat v otázkách financí - především plánovat a následně vhodně investovat, rozumně si půjčovat, či se připravit na financování ve stáří. Důležité je, aby se vyhnuli některým nebezpečím, se kterými se na finančním trhu mohou potkat a která mohou vést ke špatnému rozhodnutí.
* Jaké jsou podle vás zkušenosti s obdobnými projekty v jiných zemích a je možné některé přístupy a postupy aplikovat u nás, anebo chceme jít vlastní cestou?
Strategie finančního vzdělávání navazuje na řadu koncepčních kroků v oblasti ochrany spotřebitele a vzdělávání obecně, jak u nás, tak na evropské i mezinárodní úrovni, a vychází z doporučení mezinárodních organizací jako je OECD (např. Improving Financial Literacy) nebo EU (tzv. Zelená kniha o maloobchodních službách na jednotném trhu). Konkrétně v zahraničí byl v život uveden projekt britského ministerstva financí, kde jsme také našli inspiraci. Samotná podoba vzdělávacích aktivit obecně sahá od brožur, knih a seminářů přes specializované webové stránky až k televizním pořadům. V tomto směru se naše české vzdělávací projekty příliš neliší, byly, jsou a budou využívány podobné cesty. Příkladem z českého prostředí může být nedávné spuštění webových stránek www.financnivzdelavani. cz, či odvysílaný seriál Osobní finance v rámci projektu Rádce investora.
* Jaký je současný stav příprav a na čem závisí, aby mohl být celý systém spuštěn?
Je zřejmé, že problém nedostatečné úrovně finanční gramotnosti je natolik široký, že jej není možné řešit bez komplexního přístupu všech zúčastněných hráčů na finančním trhu. Svou úlohu tady má tedy, jak stát, a to zejména na poli vzdělávání žáků a studentů, tak samotný trh, resp. jeho zástupci v podobě profesních asociací a spotřebitelských sdružení, kteří mají blíže k dospělé části populace. Z toho Ministerstvo financí vycházelo při koncipování pracovní skupiny pro finanční vzdělávání. Strategie finančního vzdělávání, jak ji připravila mezirezortní pracovní skupina pod naším vedením, počítá jak s pilířem školního vzdělávání, tak vzděláváním celoživotním. První zmíněná část je již detailně rozpracována v dokumentu Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách, jehož součástí jsou také konkrétní standardy finanční gramotnosti. Ty představují jakési znalostní minimum z oblasti finančního trhu pro absolventy těchto škol. Nyní již probíhá jejich postupná implementace do školního vyučování přes tzv. rámcové vzdělávací programy pro střední vzdělávání, následovat poté bude základní vzdělávání. Hlavní roli zde hraje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Oba zmíněné dokumenty jsou k dispozici na webu Ministerstva financí.
* Logické by bylo, kdyby se problematika finančního vzdělávání řešila komplexně s požadavky na zlepšování ochrany spotřebitelů a větším zprůhledňováním finančního trhu. Co pro to ministerstvo financí dělá, či je připraveno v nejbližší době udělat?
Ano, přesně tak. Ministerstvo financí chápe finanční vzdělávání jako důležitý, nicméně ne jako jediný nástroj ochrany spotřebitele na finančním trhu. Nejde totiž pouze o lepší finanční gramotnost spotřebitelů, tedy schopnost správně vyhodnotit přicházející informace a kvalifikovaně se rozhodnout. Jedná se také o dostupnost a kvalitu samotných informací, které se ke spotřebitelům dostávají od poskytovatelů a zprostředkovatelů finančních produktů a služeb. V tomto směru jsme již navrhli úpravy příslušných zákonů. V neposlední řadě je třeba dbát také na odbornost samotných distributorů. Materiál k tomuto tématu konzultujeme s účastníky trhu.
* Myslíte si, že může soutěž, jakou je Zlatá koruna, nějakým způsobem přispět k finančnímu vzdělávání a k procesu kultivace českého finančního trhu?
Cílem soutěže Zlatá koruna je vybrat v jednotlivých kategoriích ty nejlepší finanční produkty roku. Protože jsou finanční produkty hodnoceny nejen odborníky, ale také veřejností, může být Zlatá koruna pro potencionální klienty jakýmsi vodítkem při jejich rozhodování a může jim napomoci při jejich orientaci ve složitém světě finančních produktů. Samozřejmě média, finanční poradci, spotřebitelské organizace či rodina a přátelé, budou při rozhodování vždy hrát důležitou roli, nicméně je důležité, aby byli občané schopni nabídkám porozumět a správně se rozhodnout.
Zdroj: 13.6.2008, Hospodářské noviny