Státní finance máme pod kontrolou. Zatím

Bez reforem vydrží vláda pokrývat své výdaje jen několik málo let. "Do roku 2011 máme rozpočet pod kontrolou. Z dlouhodobého hlediska se ale bez provedení zásadních reforem penzí a zdravotnictví v žádném případě neobejdeme," říká v rozhovoru pro HN ministr financí Miroslav Kalousek.

* HN: Letos je poprvé po mnoha letech deficit rozpočtu nižší než splátka úroků státního dluhu. Znamená to, že kdybychom nemuseli platit dluhy z minulosti, tak jsou státní finance už dnes pod kontrolou?

Troufnu si říct, že státní finance dnes pod kontrolou jsou. Deficit je na úrovni 1,6 procenta a vláda dělá disciplinovanou rozpočtovou politiku. Ale máte pravdu. Kdybychom neměli žádné dluhy z minula a já nemusel platit téměř 50 miliard na dluhovou službu, tak bychom měli rozpočet mírně přebytkový. To je ale jen kdyby. Zrovna tak můžu říct, že kdyby předcházející vláda neporušovala zákon o výdajových limitech - a jen v roce 2006 ho porušila o 56 miliard korun, tak bychom dnes měli rozpočet také vyrovnaný. Ale to jsou bohužel jen kdyby.

* HN: Říkáte, že státní rozpočet je pod kontrolou. Jsou ale v tom případě ještě nutné reformy? Vždyť letos znovu rostou výdaje rozpočtu o dost pomaleji než jeho příjmy.

Pokud říkám, že máme státní finance pod kontrolou, tak mluvím jen o několika příštích letech. Do roku 2011 máme rozpočet skutečně pod kontrolou. Z dlouhodobého hlediska se ale bez provedení zásadních reforem penzí a zdravotnictví v žádném případě neobejdeme. Pokud mají být úspěšné a máme udržet vyrovnanou bilanci veřejných rozpočtů, tak musí mít společnou jednu velmi nepopulární věc: více spoluúčasti. Proto je bude velmi obtížné prosadit.

* HN: Jste autor rozpočtu. Pro koho je výhodný?

Rozpočet je dělaný pro celou Českou republiku. Už jen pokud bude mít země schválený rozpočet, tak to znamená možnost čerpat peníze z EU. Do neschváleného rozpočtu se samozřejmě žádné peníze čerpat nedají. Neschválený rozpočet by také znamenal zprávu o ekonomické i politické nestabilitě, což nemají investoři rádi. Jinak rozpočet sleduje vládní priority. Musí pokrýt nejnutnější standardy veřejných služeb a nutné rozvojové aktivity v oblasti vědy a výzkumu nebo dopravní infrastruktury. Rozpočet je také modelem budoucího vývoje ekonomiky. A výhled není v žádné evropské zemi zdaleka tak dobrý, jako byl třeba ještě před několika lety. Pokud jde například o HDP, nelze pro příští léta očekávat růst o šest procent jako v minulých letech. Celá Evropa prochází ochlazením.

* HN: No právě. V rozpočtu předpokládáte růst HDP o 4,8 procenta, ale někteří ekonomové už dnes říkají, že bude růst ekonomiky nakonec o 1,5 procenta nižší. Jak byste vyvrátil obavy, že kvůli nižšímu HDP nakonec vyberete do rozpočtu méně?

Číslo o růstu je skutečně optimistické, ale není nereálné. Vychází z analytických prognóz, kterým ministr financí musí věřit. Ano, mým rysem je být vždy spíše v odhadu příjmů opatrnější, ale já si za svými čísly jednoznačně stojím.

Z dlouhodobého hlediska se bez zásadních reforem penzí a zdravotnictví v žádnémpřípadě neobejdeme. Miroslav KALOUSEK (KDU-ČSL), ministr financí

Zdroj: 11.9.2008, Hospodářské noviny, autor: Petr Vašek