Jen končí výjimečně dobré časy, říká ministr financí Kalousek

Krize na světových trzích nepochybně postihne kvůli zpomalení hospodářského růstu i český státní rozpočet, který vláda schválila minulý týden. Pár dní poté vypadají předpokládané příjmy eráru nereálně. Stínový ministr financí Bohuslav Sobotka včera obvinil vládu, že poslancům předkládá „fiktivní a papírový rozpočet“. „Když nebudou příjmy, nebudou ani takové výdaje,“ reaguje na to v rozhovoru pro MF DNES ministr financí Miroslav Kalousek z KDU-ČSL.

* Krize důvěry prostupuje světovými trhy. Reagoval na to i tahoun tuzemského hospodářství – automobilka Škoda, která podle svých dodavatelů omezuje výrobu. Nezdá se vám rozpočet sestavený podle očekávaného růstu HDP 4,8 procenta v tuto chvíli jako příliš optimistický?

Je naprosto fér fixovat rozpočtové výdaje a naopak velmi neodpovědné před volbami měnit makroekonomické ukazatele, hlavně ten o předpokládaném hospodářském růstu. Ten teď s přesností na desetiny procenta nepředpoví nikdo. Je jasné, že dnes, 30. září, jsou příjmy optimistické a že teď hrozí riziko většího deficitu. Ten ale není posvátnou krávou. Vláda však jasně deklaruje, že pokud nebudou předpokládané příjmy, bude se chovat tak, aby nezvýšila výdaje.

* Jak dlouho čekáte, že krize potrvá?

Krize způsobená krachem větších finančních institucí zpravidla neodezní hned. Přesto tuzemské hospodářství zásadně neohrozí. Bankovní sektor je stabilní. Lidé se v žádném případě nemusí obávat o své vklady. Obecně se ztíží přístup investorů k penězům. Nikdo z nás také nečekal, že výjimečně dobré časy českého hospodářství budou trvat donekonečna. To ochlazení by stejně přišlo. Pro Českou republiku nečekám žádný katastrofický scénář. Já osobně příští rok čekám růst HDP tři až 4,5 procenta. Opakuji, že jen končí výjimečně dobré časy.

* Jak se díváte na tlak evropských státníků, kteří tlačí na vládu USA, aby sedmisetmiliardovou injekci finančnímu sektoru přece jen dopřála?

Mám naopak plné pochopení pro ty, kteří se nemohou smířit se znárodňováním ztrát po privatizaci zisků, a nelíbí se mi, aby se finančním institucím vyplácelo neodpovědné chování.

* ČSSD chce po vládě v souvislosti s krizí stanovení termínu pro euro nejpozději do 1. ledna 2013. Co si o tom myslíte vy?

Přijetí eura je vysoce odborná otázka a odmítám ho brát jako předvolební artikl. Jde o to, aby naše ekonomika byla s evropskou měnovou zónou co nejsladěnější a aby byl ten termín co nejvýhodnější pro Česko. ČSSD může tak akorát mlčet. Od roku 2004, kdy Špidlova vláda vyhlásila termín přijetí eura na rok 2009, dělali sociální demokraté všechno pro to, aby to naopak bylo nereálné. Rozpočtová politika a vysoké deficity znemožnily přijetí společné evropské měny ve vyhlášeném termínu. Přiznávám, že jsem za to coby tehdejší předseda rozpočtového sněmovního výboru spoluodpovědný.

* abyste vytvořili až dvacetimiliardovou rozpočtovou rezervu.

Zákon o rozpočtových pravidlech nezná termín rozpočtová rezerva. Pouze je v tuto chvíli relativizovaná příjmová stránka rozpočtu. Nemůžeme měnit vývoj HDP každý týden. Pokud budou příjmy rozpočtu kvůli pomalejšímu hospodářskému růstu nižší, snížíme výdaje.

* Existuje tedy riziko rozpočtového provizoria?

To riziko je na straně Poslanecké sněmovny. Pokud se ocitneme v rozpočtovém provizoriu, platili bychom jen část peněz na to, aby bylo například čím svítit a topit, aby byl papír v tiskárnách a tak dále. Nešla by ani koruna na investice, ani na dotace směrem ke krajům a obcím. Toto si musí uvědomit i nátlakové skupiny. Přesněji ta, která chce ještě více peněz do školství. Může se stát, že tato skupina nebude mít ani v rozpočtu navrhovaných 1,5 procenta navíc.

Zdroj: 1.10.2008, Mladá fronta DNES, autor: Jiří Fencl