Havlovy hořké pilulky proti krizi

POLEMIKA

Stínový ministr školství Jiří Havel kritizoval ve svém komentáři (ČSSD má lék na krizi, vláda nikoli; HN 22. ledna) vládu za nečinnost a chválil se, že prý ČSSD má »lék na krizi«. Ve stejném tónu vystupuje Jiří Paroubek na každodenních tiskových konferencích.

Vtipné je, že právě vlády ČSSD svou politikou investičních pobídek deformovaly strukturu českého průmyslu. A způsobily tak, že je naše ekonomika značně závislá na odvětvích velmi citlivých na cyklické výkyvy.

Montovny s malou přidanou hodnotou a méně kvalifikovanou prací se navíc postěhují na východ velmi snadno. To ale Havlovi nebrání, aby se bál, že současná vláda odkáže té následující »chaos«. Tak dodejme, co je dodat potřeba: byly to vlády jeho strany, které aktuálnímu kabinetu odkázaly zárodek nynějšího útlumu.

Jiří Havel píše, že vláda reaguje »snižováním daní nejbohatším«. Snížení odvodů na sociální pojištění však zvyšuje čistou mzdu všem příjmovým skupinám proporcionálně a ponechává v jejich kapsách kolem 18 miliard korun. To není povzbuzení domácí poptávky? Jen připomínám, že návrh státního rozpočtu s tímto opatřením počítal a neprohloubí tedy deficit.

Dále je paradoxní, že pan Havel chce, aby vláda více utrácela a »nekrmila krizi«, přitom však byl představitelem vlády, která vytvářela rekordní deficity v době rekordního růstu a rozhodně nepůsobila svou rozpočtovou politikou proticyklicky.

Naopak způsobila »přehřátí« ekonomiky, která nyní o to rychleji zpomaluje. Ze slov Jiřího Havla zaznívá závist z dobrých výsledků hospodaření veřejného sektoru, které se daří udržovat v době klesajícího růstu. Pokud bychom nemuseli splácet úroky z deficitů sociálnědemokratických vlád, měli bychom rozpočet za rok 2008 dokonce v přebytku.

V jeho textu však nenajdeme ani zmínku o nákladech dluhové služby, které by byly vyvolány dluhovým financováním velikášských sociálnědemokratických »léků«. Představme si situaci, jak západoevropské země emitují další a další dluhopisy, aby profinancovaly obrovské schodky. Investoři, kteří si v těchto časech drží rezervy, budou požadovat pěkně mastnou rizikovou přirážku k úrokové sazbě. České republice se tak zvýší náklady z úroků už jen z toho důvodu, že se zvyšuje nabídka dluhopisů jiných států.

Pokud by se měly realizovat plány ČSSD, zvýší se nám současné úrokové náklady o další desítky miliard korun. Kromě toho, není jisté, zda by české dluhopisy vůbec někdo koupil, o čemž svědčí nedávná neúspěšná emise německých dluhopisů.

Budoucím generacím bychom podle plánů ČSSD odkázali obrovský veřejný dluh a snažili se řešit na jejich úkor naše současné problémy. To ale představitelé ČSSD nevidí, jsou totiž krátkozrací a vůči budoucím generacím asociální.

Slovo »sociální« z jejich názvu ztrácí význam a jejich pilulky proti krizi hořknou.

Zdroj: 29.1.2009, Hospodářské noviny, rubrika Názory, autor: Ivan Fuksa, 1. náměstek ministra financí