Kalousek: ani šrotovné, ani nulové daně
Krize pro něj není důvodem ke zvýhodňování jedněch daňových poplatníků na úkor druhých
Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) včera v rozhovoru pro Právo prohlásil, že v žádném případě nepodpoří návrhy na zavedení takzvaného šrotovného pro ty, kteří by se zbavili starého auta při nákupu nového, nebo úpravy, které by daňově zvýhodňovaly osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).
* Mezi recepty na snížení dopadů krize na českou ekonomiku se objevil návrh na roční daňové prázdniny pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), lidově živnostníky. Co tomu jako ministr financí říkáte?
Pokládám to za mimořádně populistický a nepřijatelný návrh. Především proto, že zásadně porušuje princip rovného přístupu k daňovým poplatníkům, na kterém je založena politika této vlády. O takový přístup se opírá i moje snaha odstranit všechny parciální zaměstnanecké benefity a nahradit je jedním spravedlivým zaměstnaneckým paušálem. V okamžiku, kdy jednu úzkou skupinu daňových poplatníků osvobodím od daní, kterým říkám, že jim tím pomáhám, tak současně musím říci všem ostatním daňovým poplatníkům, že je trestám. Neumím si proto představit, že bych podpořil návrh, který trestá všechny daňové poplatníky s výjimkou OSVČ. Malý podnikatel, který si založil s. r. o., zaměstnává a živí pět lidí, kteří mají stejný plat jako on, musí odvádět daně, zatímco lobbista, který byl živ z provizí, bude od daně osvobozen, je příkladem absurdních dopadů tohoto nápadu. Je to prostě nepřijatelný návrh. Tím se nechci dotknout tisíců poctivých OSVČ.
* To je všechno hezké, ale co až dojde na vládě k hlasování. Budou se brát v potaz všechny politické aspekty?
Jako politik, občan, poslanec si neumím představit, že bych byl pro. Do poslední kapky krve budu bojovat proti nerovnému přístupu jak na výdajové, tak na příjmové straně, to znamená nemohu podpořit jak odpuštění daní pro jednu skupinu daňových poplatníků, tak šrotovné.
* Co vám na návrhu tzv. šrotovného, tedy příspěvku pro každého, kdo by vyměnil staré auto za nové, tak vadí?
Opět to znamená, že bych jednomu odvětví pomohl, ale ostatní odvětví potrestal. Návrh je diskriminační a nesystémový, je to typicky lobbistický návrh, který nemá navíc nic společného s krizí.
Kalousek: ani šrotovné, ani daňové prázdniny
* Jak to, přece přichází v době, kdy rapidně klesá odbyt aut!
Ten návrh tady automobilový průmysl prosazoval před třemi lety. Tenkrát argumentoval čistotou životního prostředí. Když to automobilová lobby prosazovala v rámci boje proti znečistění klimatu a teď znovu jako protikrizová opatření, nemohu vyloučit, že za pět let to budou prosazovat třeba v boji za celosvětový mír.
* Ale podle reakcí části politiků tyto návrhy mají šanci, že jako protikrizová projdou.
Vždy, když je politická scéna nervózní, což je příklad současného období, kdy řešíme dopady krize, existují tři rizika dalšího vývoje. První riziko představují populistické návrhy ČSSD typu půjčíme si peníze od našich dětí, abychom vám mohli v tuto chvíli přidat. Vy tyto peníze či vyšší sociální dávky za to utratíte na domácím trhu, pomůžete tím tak české ekonomice. Dopad takových návrhů na ekonomiku je vždy negativní. Zvýší to pouze zadluženost.
* Co je špatného na podpoře domácí výroby.
Nic, pouze domácí spotřebu ze tří čtvrtin kryje import a adresát dávky se na rozdíl od tvůrců tohoto nápadu chová ekonomicky efektivně, jde tedy koupit to, co je pro něj nejlevnější a nejvýhodnější. Snažit se to změnit a chránit domácí trh ale by byla ještě větší hloupost, protože jsme otevřená ekonomika, orientovaná na export, a je pro nás klíčové, aby nezačaly státy uplatňovat ochranářská opatření. To by nás skutečně zahubilo, domácí spotřeba nás neuživí.
* Zpět k rizikům, jaké je to druhé?
Vliv lobbistických skupin, které pod heslem krize se snaží z veřejného koláče pro své zisky a problémy ukrojit více, než na co mají nárok. Dopad na ekonomiku je opět velmi negativní, zvýší se zadlužení a všichni musí ze svých kapes přispět pouze jedné skupině. Veřejné rozpočty jsou něčím jako stálou válkou mezi dobře organizovanými menšinami, které si chtějí více ukrojit z veřejného koláče, na úkor neorganizované většiny zvané daňoví poplatníci. Záleží na každém politikovi, na které straně chce stát. Teoreticky by se mohlo zdát, že je výhodnější stát na straně většiny, která nemá jiný nástroj než volby. Velmi často ale politici volí druhou stranu. Třetí riziko spočívá v tom, že pod pláštíkem krize se snaží odvětví či firmy schovat vlastní manažerské chyby a odkládání nutné restrukturalizace. Zaštiťují se tradičním odvětvím a požadují, abychom my všichni z kapes svých a svých dětí přispěli na odstranění jejich problémů. To je příklad současného dění okolo sklářských firem.
* Takže jak dopadnou návrhy na odpuštění daní a šrotovného?
Politici musí všem výše uvedeným rizikům čelit. Vzhledem k tomu, že konečná rozhodnutí jsou politická, řadu nápadů generují politici sami, jak to nakonec dopadne, je otázka. Já budu proti.
Zdroj: 6.2.2009, Právo, autor: Jiří Vavroň