Na dluhy se musíme složit
Nejen stát zřejmě bude muset sáhnout do kapsy, aby mírnil dopady ekonomické krize. Ministerstvo financí a ministerstvo zdravotnictví přišly s tím, že přispět mají i lidé s nejvyššími příjmy v zemi, to znamená s 97 tisíci měsíčně a více. Navrhují, aby se opět zrušily teprve nedávno zavedené stropy pro placení zdravotního a sociálního pojištění z těchto nejvyšších platů. Manažeři firem a podnikatelé by tak ročně přišli o desítky až stovky tisíc korun. „Myslím, že na přechodnou dobu dvou let by tato skupina lidí takové opatření v rámci solidarity s ostatními přijala,“ říká v rozhovoru pro MF DNES ministr financí Miroslav Kalousek.
* Proč by měli lidé s velkými platy podle vás více financovat deficity státních financí? Neměla by se spíše urychlit reforma zdravotního a penzijního systému?
Mohu si jen trpce povzdychnout, že desetileté odkládání reforem zdravotního i penzijního systému k dnešním rostoucím deficitům přispívá možná víc než propad příjmů kvůli krizi. Jenže deficit roste docela hrozivě a my nemůžeme zhoršit kvalitu zdravotní péče a vytvořit rathovské fronty na operace. Takže musíme z různých částí rozpočtu tu díru vykrýt.
* Takže považujete už za téměř definitivní, že stropy padnou?
Původní návrh ministerstva zdravotnictví byl, aby po přechodnou dobu dvou let nejvíce příjmové skupiny lidí projevily solidaritu a zvýšily se jim stropy pojistného třeba na šestinásobek. Proti tomu stál můj argument, že jsem ochoten to připustit u zaměstnanců, ale ne u zaměstnavatelů. Teď je to ve fázi, kdy říkáme: Určitě nepohneme se stropy pojistného, které platí zaměstnavatelé. Ale umíme si představit, že by v rámci solidarity po přechodnou dobu byly odstraněny stropy pro sociální a zdravotní pojištění placené ze závislé činnosti u zaměstnanců. Myslím, že by to tato skupina zaměstnanců na omezenou dobu, dejme tomu na dva roky, přijala.
* Je možné takto oddělit strop pro zaměstnavatele a pro zaměstnance?
Ministerstvo práce a sociálních věcí to zkoumá. Já myslím, že s tím budou velké potíže.
* Zrušení stropů se lidem s vysokými příjmy líbit nebude. Navíc jste nedávno uvedli, že chcete zrušit i platbu daní z takzvané superhrubé mzdy. To vypadá jako ústup od těžce provedených reforem.
Já tady nejsem od toho, aby mě lidi milovali. Já jsem tu proto, abych řešil krizové situace rozpočtu. Od provedených reforem neustupujeme. U superhrubé mzdy nejde vůbec o změnu systému, ale jen o změnu názvu ze superhrubé na hrubou mzdu.
* Zrušení stropů na pojištění by se dotklo asi sta tisíc lidí, ale stejně nepokryje výpadky státních příjmů. Není to jen populistická politika?
Určité politikum v celé věci vždycky je. Ale pokud je společnost v problémech, které si nezavinila, tak se musíme poskládat. Já za to nijak nepléduji, ale musíme to zvážit.
* Chystáte nějaké další úpravy daní? V minulých dnech se objevil návrh, že chcete zrušit daň z převodu nemovitostí pro podnikatele.
To je součást nového zákona o dani z příjmů, který má několik částí. Jednou z nich je zjednodušení legislativy, tedy naprosté sjednocení základů daně, zjednodušení obrovského počtu různých výjimek a zrušení některých daní, které se nahradí systémovou daní z příjmu. Příkladem je daň dědická a darovací. Chceme ji zrušit a místo ní zavést daň z příjmu. Pokud vám tedy někdo něco odkáže nebo daruje, vykážete to jako příjem a zdaníte to patnácti procenty. Daň z převodu nemovitostí také chceme zrušit a nahradit ji daní z příjmu.
* Takže se zdanění vlastně zvýší?
Záleží na velikosti majetku. Když něco dostanete, tak 15procentní daň není tak strašná částka.
* Další z daňových úprav je návrh přeřadit restaurace a kadeřníky do nižší sazby DPH. Nevadí, že kvůli tomu stát přijde o peníze na daních?
Jde o dohodu na úrovni EU, kdy nešlo o mou iniciativu, ale dostal jsem to jako úkol v rámci našeho předsednictví v Unii. Zásadní bylo, že se podařilo ten původní pestrý veletrh přání evropských zemí, kdy každá měla nějaký požadavek na snížení sazby u různého zboží, zúžit na služby s vysokou hodnotou lidské práce. Dopad na státní rozpočet u nás není tak dramatický, jde o zhruba pět miliard korun.
* Proč jste tolik proti šrotovnému, které zvýšilo výrobu i v tuzemské Škodě Auto?
Šrotovné je nesystémová, socialistická, špatná a nespravedlivá podpora automobilového průmyslu. Nutíte lidi, kteří auto nemají, přispět někomu na výměnu staré šunky za novou. Také německý ministr financí Peter Steinbrück zoufale bojoval proti šrotovnému, ale protože za ním nestála kancléřka jako za mnou premiér, tak boj prohrál. Od té doby mu vždy, když se vidíme, poděkuji za německé šrotovné. Říkám: Ty fabie nám jedou! A on je vždycky zelený vzteky. (smích)
* Nicméně uznáváte, že šrotovné v ekonomice funguje?
Jenže když tu nyní vyšší výrobu roztáhnete do pěti let, tak si myslím, že k žádnému velkému zvýšení nedojde. Jenom se oddaluje restrukturalizace automobilového průmyslu v Evropě. Šrotovným neděláme nic jiného, než že se nezbytná restrukturalizace rozkládá v čase, ale v žádném případě se neřeší. Daleko systémovější je možnost odpočtu DPH při nákupu auta, kterou jsme zvolili my. Plátci DPH při nákupu čehokoliv mají nárok na odpočet daní u všeho, s výjimkou dvou věcí – uměleckých předmětů a automobilů. Tedy jsme jen odstranili výjimku, a to trvale.
* Litujete toho, že jste záměr zrušit DPH při nákupu firemních aut oznámil už koncem loňského roku? Prodeje se pak prakticky zastavily.
Neměl jsem v úmyslu říkat to tak dopředu, ale v zoufalé obraně proti šrotovnému nebyla jiná možnost. Moje taktika je, že když něco nechcete, uspějete, když nabídnete něco jiného. V podobné situaci jsem byl, když přišel návrh na vrácení daní živnostníkům za rok 2007. Musel jsem nabídnout něco, co považuji za mnohem systémovější, a to je odložení záloh na daně letos.
* Česká ekonomika stále zpomaluje. Přijdete s dalšími protikrizovými opatřeními?
Když teď zavádíme nějaká protikrizová opatření, tak musíme počkat, jak budou fungovat. Ale nezahlcujme se dalšími a dalšími opatřeními. Ty peníze na to nemáme, museli bychom si je půjčit, a po krizi privátních úvěrů může přijít krize vládních úvěrů. Krize vznikla kvůli kultuře života na dluh a řešit ji dalším zadlužováním je lití benzinu do ohně.
* Zhruba 72 miliard korun od státu na „boj proti krizi“ se v Česku tedy letos podle vás nezvýší?
Dá se to těžko spočítat, ale asi odpovídá těch 72 miliard korun. Ale já ta čísla nemám rád. Nesnáším bombastické titulky: Dáme na krizi 100 miliard! 200 miliard! Akceschopná vláda je pak ta, která dá víc, a neakceschopná, která dá méně? To jsou závody v zadlužování, kterých se odmítám účastnit.
* Je to přece hodně o důvěře. Politik ukáže na balík peněz, který je připraven, a ekonomice dodá jistotu.
Já tomu všemu rozumím a vím, že jsem v menšině, i na politické scéně. Když já to prostě hrozně nemám rád. Já úplně vidím, jak by se mohlo psát: Vláda dá na boj s krizí 300 miliard! A přijde Paroubek a řekne: Vláda je neschopná! Kdybych tam byl já, dám 500 miliard! A o čem to je? Klíčová diskuse přece není kolik, ale jestli to nejsou vyhozené peníze a čemu to pomůže. My na boj s krizí dáváme 1,9 procenta HDP a analytici spočítali, že celkový dopad včetně multiplikačního efektu je více než dvojnásobný.
* Navrhujete, aby český stát financoval část svých dluhů tím, že nabídne dluhopisy i domácnostem. Máte už plán, jak by to mělo vypadat?
Ve vyspělých zemích je běžné, že domácnosti drží 10 až 15 procent státního dluhu. U nás, kde je celkový dluh státu zhruba bilion korun, to není ani jedno procento. Další důvod, který mám k vydání dluhopisů, se asi leckomu nebude líbit. Trápí mě, že nadpoloviční část zisku českých bank není z úvěrového byznysu, ale z poplatků. Snažit se s tím bojovat administrativně nemá smysl, to už zkoušelo několik socialistů a všichni si na tom vylámali zuby. Já mám v plánu emitovat dluhopisy pro domácnosti s garantovaným úrokem.
* To se asi bankám nebude líbit.
Řada střádalů, kteří mají účty u bank, prostě bude mít najednou alternativu. Například já těch svých pár set tisíc, které mám v bance, do těch dluhopisů dám. Už proto, abych demonstroval důvěru k těmto cenným papírům. Doufám, že to bude banky motivovat k tomu, aby se snažily vydělávat i jinde než na poplatcích. Teď sedí na penězích a nepůjčují.
* Jaký stanovíte u dluhopisů úrok? Lze čekat zhruba čtyři procenta?
Ještě počkejte. Prostě to bude garantovaný každoroční úrok, který bude zajímavý vůči bankám, ale zase na tom nemůžeme prodělat. Pevně garantovaná bude i jistina. Dluhopisy budeme vydávat na nějakou dobu, zřejmě pět nebo deset let, ale kdykoliv během této doby stát bude připraven je za nominál vykoupit. Ten bude zřejmě deset tisíc korun na jeden cenný papír, ale také se o tom ještě diskutuje. Do měsíce bychom chtěli již něco zveřejnit a ještě letos něco dělat.
* Jak velkou část dluhu chcete dluhopisy pro domácnosti financovat?
Nevidím důvod, abychom se postupně nedostali na úroveň běžnou ve vyspělých zemích, tedy na těch 10, 15 procent. Ale to není otázka této emise.
Zdroj: 16.3.2009, Mladá fronta DNES, rubrika, autor: Jana Klímová, Jaroslav Mašek