Regulace finančních trhů
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Jedním z témat summitu Evropské unie, který pod českým předsednictvím probíhá druhým, závěrečným dnem v Bruselu, je také regulace a dohled nad finančními trhy a je to téma i pro moje hosty, kterými jsou Klára Hájková, náměstkyně ministra financí pro finanční trhy, dobré ráno. A Mojmír Hampl, viceguvernér České národní banky. Dobré ráno.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Dobré ráno.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Na evropské půdě se teď mluví o tom, že je potřeba zpřísnit regulaci a dohled nad finančními trhy. Jak se na to díváte, skutečně je ta situace současná nevyhovující?
-
Klára HÁJKOVÁ, náměstkyně ministerstva financí pro finanční trh
--------------------
Ano, tak krize odhalila samozřejmě mnoho nedostatků, jenom v regulaci finančního trhu jako takového a možná i v dohledu a Evropská unie a vlastně i celý svět na úrovni G 20 se zavázaly, že vyvinou maximální úsilí k tomu, aby byly tyto nedostatky odstraněny, to znamená, my jako ministerstvo financí a zároveň jako předsednictví tuto iniciativu velmi podporujeme.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Souhlasíte, že finanční trhy jsou skutečně spoluviníkem té současné krize, že je potřeba zpřísnit regulaci, dohled?
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Pokud se budeme bavit o těch návrzích, které jsou teď aktuálně na stole, které vycházejí z takzvané zprávy pana De Larossiere, která je teď hodně diskutovaná v Evropské unii, tak my jako Česká národní banka jsme k tomu o chlup kritičtější k těm návrhům, zejména proto, že máme pocit, že jestli něco krize ukázala, tak ten takový zásadní fundamentální rozpor mezi některými velkými evropskými integračními myšlenkami a faktem, že na druhé straně vždycky peníze jsou národní. Když jde o peníze, tak ty jsou vždycky německé, české, francouzské a pokud nejsou tyhle rozpory překonány a vyřešeny některé zásadní detaily těch nových regulačních návrhů, tak si nejsme jisti, jestli skutečně budou znamenat změnu k lepšímu. Ale to je na diskusi a my předpokládáme, že ta diskuse teď poběží.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Ta Larossierova zpráva, kterou jste zmínil, ta navrhuje nadnárodního regulátora, který vlastně by měl dohlížet, ale ta odpovědnost by zůstávala více na těch institucích těch jednotlivých států. To je zřejmě ten hlavní problém.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
No, pokud já k tomu mohu něco říct, tak ano, já mám aspoň za sebe a myslím, že v tuhle chvíli mluvím taky za Českou národní banku a za její bankovní radu, tak máme pocit, že pokud krize něco ukázala, tak ne to, že by těch institucí, které se zabývají regulací a dohledem, bylo příliš málo. Spíš opak, je jich v Evropě příliš mnoho a je otázka, jestli vytváření nových institucí bez toho, aby si každá země, každý národní stát nejdřív uklidil stůl doma, tak jestli skutečně bude znamenat zlepšení stavu, zlepšení v oblasti komunikace, přenosu informací, rozhodování, sdílení pravomocí, jestli v okamžiku, kdy není jasné, kdo co platí, kdo za co odpovídá ve finále, jestli je to cesta kupředu, ale je samozřejmě, znovu říkám, já předpokládám, že summit hlav států o tomto v tuto chvíli diskutovat věcně nebude, že poběží odborná expertní diskuse, kde je možné tyhle detaily dotáhnout a na základě těch detailů se uvidí dál.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Jaký je postoj České republiky k tomu, co říkal pan viceguvernér?
-
Klára HÁJKOVÁ, náměstkyně ministerstva financí pro finanční trh
--------------------
Tak, já bych řekla, že tady je třeba uvést na pravou míru to, že se neuvažuje vůbec o tvorbě nějakého nadnárodního regulátora. Tady jde spíše o to vytvořit nějaký úřad, který by se zabýval takzvanou makrofinanční stabilitou. To by de facto na té globální úrovni měl být Mezinárodní měnový fond, na úrovni evropské by to měla být Evropská centrální banka, která by analyzovala, co je v Evropě systémové riziko a co není v Evropě systémové riziko a ty lokální dohledové orgány by samozřejmě byly ponechány, nicméně byly by nuceny asi více v předkrizové situaci kooperovat tak, aby mohly bleskově reagovat na nějakou další krizi, která by se mohla objevit. Takže toto je pro nás důležité, tato interpretace de Larossiérovy zprávy a samozřejmě my velmi podporujeme tu diskusi zejména na úrovní ministrů financí, která by měla vytvořit ten základ potom pro politickou dohodu na jarní, teda respektive na té letní už radě.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Vy říkáte, že by to tedy neměl být nadnárodní regulátor. Nicméně zmínila jste instituce, těm by se tedy pravděpodobně posílily jejich pravomoci. Je to tak?
-
Klára HÁJKOVÁ, náměstkyně ministerstva financí pro finanční trh
--------------------
Ano. Tak ta diskuse o posílení role Mezinárodního měnového fondu, ta už je dlouhá. Vy určitě víte, že včera se hlavy států dohodly na tom, že bude posíleny prostředky Mezinárodnímu měnovému fondu, tato stejná diskuse bude muset být vedena i u Evropské centrální banky, to znamená, budeme se muset zamyslet nad tím, jak tu Evropskou centrální banku de facto instalovat do té pozice toho dohledového úřadu nad tou makrofinanční stabilitou.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
A koho by se tedy mělo více regulovat, například francouzský prezident Sarkozy řekl, že regulaci by neměla ujít v Unii žádná finanční instituce. Zmínil například hedgeové fondy, soukromé investiční firmy, které údajně představují riziko pro evropskou ekonomiku. Souhlasíte?
-
Klára HÁJKOVÁ, náměstkyně ministerstva financí pro finanční trh
--------------------
Tak, my jako předsednictví souhlasíme s tou tezí, že každá systémově významná finanční instituce by měla být regulována tak, aby vlastně byla zachována jednak finanční stabilita a tak, aby na tom finančním trhu byla větší transparentnost, která podle našeho soudu tam dnes není. My samozřejmě nejsme pro to, aby všichni byli do detailu maximálně regulovaní. Náš princip je spíš ta lepší regulace, to znamená, spíše méně kvalitní regulace než více nekvalitní, ale skutečně to motto našeho předsednictví je, že každá prostě systémově významná instituce by měla podléhat dohledu.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Jestli můžu doplnit, tak určitě ta teze lepší, nikoli větší regulace platí. V té aktuální diskusi právě často vidíte návrhy na například na regulaci hedgeových fondů, což už je jakási politická dohoda, že k ní dojde. My, kteří jako děláme ten dohled přímo v poli, tak někdy k tomu máme takové relativizující komentáře, protože je otázka, jestli chování hedgeových fondů a vůbec hedgeové fondy jsou nějakou příčinou nebo podstatnou té krize. To je velká otázka. Hedgeové fondy jenom abysme řekli divákům, to jsou fondy, ve kterých si jejich klienti dobrovolně vybrali, že budou investovat tak, že nebudou nikým regulováni a budou za to také nést plnou odpovědnost. Takže je otázka, jestli tím, že ty, kteří se dobrovolně rozhodli, že nějak budou investovat mimo rámec regulace tím, že je budou regulovat, jestli něco zlepším, jestli je to prevence něčeho a jestli hlavně tohle je třeba jádro krize. Takže o těch detailech právě vedeme diskusi, jakkoli prostě u těch konkrétních jako bych řekl ekonomických opatření, tam už dohoda je dána a už se řeší jenom to, jak technicky to udělat, nikoli zda to udělat.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Není obecně přitvrzení regulace proti volnému trhu?
-
Klára HÁJKOVÁ, náměstkyně ministerstva financí pro finanční trh
--------------------
Tak, to samozřejmě jsou názory některých analytiků a některých specialistů. My se toto nedomníváme. My si skutečně myslíme, že racionální opatření mohou tomu trhu v současné chvíli prospět.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Kdy by k takovým racionálním opatřením mohlo v praxi reálně dojít? Zatím se o nich stále mluví. Krize probíhá, vy jste i zmínil, že pravděpodobně na summitu se nic zvláštního dnes nestane v tomto ohledu?
-
Klára HÁJKOVÁ, náměstkyně ministerstva financí pro finanční trh
--------------------
Tak, některá ta zásadní opatření už platí, respektive ta reakce na krizi už započala. Vy víte, že první byla reakce ve formě navýšení náhrad za pojištěné vklady, naše předsednictví v současné chvíli projednává novely směrnic regulujících bankovnictví a pojišťovací sektor, které bezprostředně také v sobě mají opatření proti krizi a jednu asi ze zásadních těch iniciativ je regulace ratingových agentur, která v současné chvíli je také projednávaná a pravděpodobně naše předsednictví dosáhne konsensu na tomhle balíku reforem, které by měly v té krizi napomoci.
Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB
--------------------
Já bych řekl úplně obecný komentář. Myslím si, že je strašně potřeba rozlišovat dvě věci. Požár a jeho hašení a změnu protipožárních předpisů. To jsou dvě různé věci a v situaci, kdy požár zatím stále plápolá, tak je někdy možná riskantní překotně měnit ty protipožární předpisy, ta pravidla hry. Takže my se snažíme trochu tlačit na to, aby v případě, že se bavíme o změně dlouhodobých pravidel, které ovlivní tu industrii na léta nebo desítky let, tak aby se to dělalo trochu s chladnou hlavou a ne být vždycky jako utopen v tom krátkém období a v tom, co nás všechny trápí, to jest to hašení požáru. Jsou to prostě dvě různé disciplíny, a to my v té diskusi zdůrazňujeme. Hasit a měnit protipožární předpisy jsou dvě různé věci.
Markéta DAŇHELOVÁ, redaktorka
--------------------
Díky. Mými hosty byli Klára Hájková, náměstkyně ministra financí pro finanční trh a Mojmír Hampl, viceguvernér České národní banky. Díky, na shledanou.
Zdroj: 20.3.2009, ČT 1, 05:59 Studio 6