Pád vlády prodraží financování dluhu. Zaplatíme to my všichni

»Vyslovení nedůvěry vládě není důvod pro zastavení privatizací. Pokud bychom to udělali u rozjetého tendru na prodej ČSA nebo také u velké zakázky na odstranění ekologických škod, riskovali bychom tím i arbitráže zahraničních investorů proti Česku,« tvrdí ministr financí »v demisi« Miroslav Kalousek.

* HN: Má smysl po pádu vlády pokračovat v privatizacích? Vždyť demise znejistí zájemce a nová vláda může prodeje klidně zastavit.

Není žádný důvod privatizace zastavit. Jiné by bylo, kdybychom teď rozhodovali, zda nějaký nový prodej rozjedeme. To bych byl zdrženlivý.

* HN: Na prodej ČSA už dokonce probíhá tendr. Ale například na Letiště Praha, za něž chcete získat až sto miliard korun, výběrové řízení ještě vypsáno nebylo...

Málokdo ví, že letiště zařadil do privatizace dřívější ministr financí Bohuslav Sobotka. Tentýž, který je dnes podepsán pod návrhem zákona, jenž má prodej letiště zakázat. Mým zvykem není otáčet názor o 180 stupňů, a tak v přípravách privatizací pokračujeme.

* HN: Platí to také pro všechny další přípravy na privatizaci, třeba pro Budějovický Budvar?

Manažeři všech státních firem, které se připravují třeba na vzdálenější prodej, dál pokračují v práci. Právě proto, že nechceme promrhat prostředky, které se na to už vynaložily. Nechceme také znehodnotit ještě větší náklady, které už na účast v privatizacích vydali zájemci. Zkrátka, jakákoliv další vláda sice může privatizace zrušit – ale nebudu to dělat já.

* HN: Totéž co pro privatizace platí i pro »zakázku století« – tendr na odstranění starých ekologických škod za možná sto miliard korun. Bude pokračovat?

Určitě. Jsme přesvědčeni, že to je nejlevnější, nejrychlejší a nejprůhlednější způsob, jak se se závazky státu na odstranění ekologických zátěží vypořádat. Sociálnědemokratické vlády to dlouhá léta zanedbávaly.

* HN: Bylo vhodné vypisovat tak velkou zakázku, za kterou bude stát platit desítky miliard, právě v době krize?

Kdybych chtěl mluvit účelově, tak dodám, že to je právě ideální protikrizové opatření. Zatímco stát bude práci investorům splácet zhruba do roku 2025, oni budou muset všechno investovat do roku 2015. Takže vlastně napumpují peníze do ekonomiky v době, kdy to bude nejvíc potřeba. Ale přiznávám, že krize nebyla původním motivem, proč jsme s tímto řešením a vypsáním jedné velké zakázky přišli.

Protikrizová opatření ČSSD by přišla až na 30 miliard

* HN: Už jste předběžně čtyři nabídky na privatizaci ČSA posoudili, zda jsou přinejmenším formálně v pořádku?

To nebudu komentovat. Pokud by komise někoho kvůli takovým nedostatkům vyloučila, dotyčný zájemce se stejně na 99 procent odvolá k antimonopolnímu úřadu. Proto teď nebudu nic předjímat.

* HN: Aerolinky už druhý rok vykazují zisk a tváří se, že jsou ve slušné kondici. Přitom nejen vy, ale i mnozí ekonomové prohlašují, že ČSA je nezbytné prodat co nejdřív. Jsou tedy pravdivé informace o tom, že ČSA mají ve skutečnosti těžké problémy?

Cash-flow aerolinií je sice na hraně, jako u každé dopravní firmy, ale je k přežití. Nicméně jsme v krizi, o níž nevíme, kdy skončí. A ČSA už nemají žádné další rezervy. Dalším zhoršováním výnosů, k čemuž dochází, je firma opravdu ohrožena. Čili: teď jsou ČSA ještě zdravé. Ale zhorší-li se situace, je firma bytostně ohrožená.

* HN: Už i vy jste naznačil, že situace v letecké přepravě se horší. Mohl by ČSA podpořit stát?

To je naprostý nesmysl. Jednak by to nepovolil Brusel, jednak by to bylo zbytečné vyrábění ztrát z peněz daňových poplatníků. Peníze potřebujeme někde jinde. Rychlý prodej ČSA strategickému investorovi je pro mě zárukou, že se nedočkáme jiného prodeje aerolinek – totiž z rukou správce konkursní podstaty.

* HN: V ekonomické krizi, ale i kvůli nestabilitě vlády, mohou však být nabízené ceny jak za aerolinky, tak i za letiště příliš nízké.

Tady máme zase pojistku my. Když nám nabídky nebudou vyhovovat, můžeme privatizace sami zastavit. Ale sotva by v očích investorů obstálo, kdybychom tendry zrušili jen proto, že proti vládě hlasovaly třeba poslankyně Zubová a Jakubková. Takový důvod říci investorům nemohu a obávám se, že bych v tom případě riskoval i arbitráž proti státu.

* HN: Neodradí investory ale už samotný pád vlády?

Investory to určitě znejistí. Dá se také předpokládat, že si do svých nabídek započítají i větší míru rizika. To ale ještě není věc, která mi vadí nejvíc.

* HN: A co vám tedy vadí nejvíc?

Minulé úterý nás nezodpovědnost některých poslanců hodila do stejného pytle s Maďarskem a Rumunskem. Přitom poslední dva měsíce jsme všichni, od premiéra přes guvernéra ČNB po náš úřad, s nasazením veškerých sil bojovali proti tomuto směšování »východu« do jednoho pytle. A najednou pár dní poté, co pro neudržitelnou hospodářskou situaci rezignoval maďarský premiér, padne vláda u nás. Ze zcela jiných důvodů – ale to se zahraničním investorům hrozně obtížně vysvětluje. A pan Paroubek není žádný hlupák, je přinejmenším stejně dobrý ekonom jako já. Musel to vědět. Vědomě poškodil svoji zemi v očích zahraničních investorů. To je to hlavní, co mu vyčítám.

* HN: Ale například kurzem koruny to úplně výrazně nepohnulo.

Nemluvím ani tak o koruně. Mluvím o důvěře zahraničních investorů v dluhopisy. Dnes státy vydávají na záchranu ekonomik bezprecedentně velké emise dluhopisů a investoři je kupují na základě své důvěry. To znamená, že náklady na dluhopisy se kvůli pádu vlády zvýší, nezodpovědnost poslanců zaplatíme všichni.

* HN: Pokud jde o »domácí dluhopisy«, totiž chystanou emisi dluhopisů pro české občany – tady zájmem lidí politické turbulence neotřesou?

Jsem přesvědčen, že jim lidé budou věřit. Nemají žádný důvod k obavám.

* HN: Stále platí, že v otázce vydání dluhopisů »pro lidi« výjimečně nemáte spory s opozicí?

Neměl jsem pocit, že by ČSSD byla proti. A na dluhopisy nepotřebuji žádný zákon. Jde čistě o mé rozhodnutí jako ministra financí. A nepředpokládám, že kdokoli přijde po mně by měl důvod tuto práci zastavit.

* HN: Už máte konkrétní kritéria, za nichž dluhopisy vydáte? S jakým úrokem, v jaké hodnotě?

Ještě ne, jsou před námi dva až tři měsíce tvrdé práce. Chceme dosáhnout poměrů jako ve vyspělém zahraničí, kde drží domácnosti deset až 15 procent státního dluhu. Ale vydávat bychom je chtěli ještě letos.

* HN: To odpovídá zhruba 140 miliardám korun?

To je reálné číslo, ale chceme ho dosáhnout samozřejmě postupně, během několika let.

* HN: Sociální demokracie slibuje podpory od šrotovného přes vyšší dávky v nezaměstnanosti, v nemoci, přídavky na děti. Přitom chce snižovat daně fyzických osob nebo DPH. Mohou být tato opatření skutečně pro výdaje státu »zhruba neutrální«, jak tvrdí stínový ministr financí ČSSD Sobotka?

Určitě nemohou. Můj velmi hrubý odhad je, že by státní kasu přišly až na 30 miliard korun. Všechno teď propočítáváme, v úterý s tím seznámím sněmovnu. Kdyby však byla sociální demokracie ochotna podpořit slevy na sociálním pojištěním, jsem ochoten udělat ústupky zase jí.

* HN: Právě o nižší platby sociálního pojištění vedete s ČSSD klíčový spor. Proč na tom tolik trváte?

Prioritou je udržet zaměstnanost. V silách vlády je snižovat tlak na propouštění. Proto jsme snížení pojištění navrhli. Ušetří firmám aspoň tolik peněz, že to zachrání jednoho z dvaceti zaměstnanců, které musí propustit. Místo toho ČSSD navrhuje nechat lidi přijít o práci, a pak jim trochu přilepšit, až budou na dlažbě. To jsou ve vší úctě k nezaměstnaným vyhozené peníze. Jen to zvyšuje možnost být nezaměstnán. To je náš zásadní ideový střet s ČSSD.

* HN: Vy jste prohlásil, že protikrizový plán je postaven tak, aby reagoval na pokles české ekonomiky až o dvě procenta – což odpovídá schodku rozpočtu kolem 120 miliard. Nemůže to být ale ještě horší, jak říkají třeba odboráři?

Já teď opravdu nevím, kolik ten pokles HDP bude. Možná to bude minus jedna, možná dokonce kladná nula.

Fondu dopravy osm miliard dám

* HN: Státní fond dopravní infrastruktury po vás požaduje 8,4 miliardy korun. Jinak jsou prý ohroženy projekty a nemůže platit investorům. Dáte fondu ty peníze?

Loni vláda rozhodla, že sníží výdaje na tento fond, a naopak posílí vědu, školství, bezpečnost. Problém je, že se přitom ve fondu dál nechaly běžet projekty, jako by se zdroje nesnížily. Kdyby nebyla krize, byl bych proto naprosto tvrdý. Nechal bych fond, ať si problém vyřeší sám.

* HN: Takže zodpovědnost padá na hlavu tehdejšího ministra dopravy Aleše Řebíčka?

Nemyslím si, že to byl jenom pan Řebíček.

* HN: V krizi ale peníze fondu dáte?

Za předpokladu, že peníze jsou jediným problémem projektů fondu, ty peníze dáme. Není problém je pro fond sehnat – já tu hotovost v rámci privatizačních příjmů mám. Potíž mám s tím, že se tímto výdajem zvýší deficit – což je ale jen účetní problém.

* HN: Nebudete tedy kvůli tomu prodávat akcie ČEZ jako v minulosti?

Ne, není to potřeba. Nemusím za každou cenu brát ani peníze z privatizačních účtů, mohu je nechat na horší časy. Když se naskytne třeba z Evropské investiční banky výhodná půjčka, můžeme toho využít.

* HN: Když myslíte na ještě horší časy, nebylo by také vhodné vzít si z ČEZ ještě vyšší dividendu?

To můžete u státem ovládané firmy vždycky. Ale teď nechci dividendovou politiku měnit. Pokud bychom teď brali z ČEZ superdividendu, sotva bychom ji mohli zopakovat třeba příští rok. Mou prioritou teď není získávat co nejvíce hotových peněz a rozpouštět je do výdajů.

* HN: Běží vaše daňová reforma?

Na novém daňovém řádu jsou tři roky práce. Obrovský dík si zaslouží i bývalý federální ministr financí Jan Klak, který vede expertní skupinu. Návrh byl přesto už třikrát sněmovnou odvržen, ale bojujeme dál. Po demisi vlády jsem znovu požádal šéfa rozpočtového výboru Sobotku, aby jednání nebránil. Snad jsem u něj našel pochopení, aby to šlo na další schůzi sněmovny.

* HN: Navrhli jste i nový zákon o dani z příjmů. Ten má šanci?

Předložím ho – a nedělám si iluze o tom, že to dobře dopadne.

* HN: Jak by měly podle vašeho návrhu fungovat ony »benefity«, čili ze zákona odečitatelné položky – stravenky nebo různé režijní jízdenky?

Na přesném návrhu ještě pracujeme. Princip je v tom, že bude pro všechny profese jednotný odpočet, zhruba v rozmezí pěti až osmi tisíc korun. Je to naprosto sociálně spravedlivé. Odstraní se speciální benefity a všichni budou mít stejnou výhodu.

* HN: Ale třeba železniční odboráři bojovali za výhody svých lidí léta, ti se s tím přece nesmíří.

Samozřejmě, to je ten problém. Já však vycházím z toho, že náročnost povolání má být rozlišována mzdou, ale daňová politika musí být vůči všem rovnostářská. Bez ohledu na to, jste-li pokladní v kině nebo strojvůdce.

***

Miroslav Kalousek (48)

• Ministr financí za KDU-ČSL. Vystudoval Vysokou školu chemickotechnologickou v Praze. Od roku 1990 působil ve státní správě. Mezi lety 1993 a 1998 byl vlivným a často kritizovaným náměstkem ministra obrany, zodpovědným za hospodaření. V předčasných parlamentních volbách v roce 1998 byl zvolen do Poslanecké sněmovny za KDU-ČSL. Od voleb 2002 do roku 2005 byl předsedou rozpočtového výboru sněmovny. Předsedou KDU-ČSL byl zvolen v roce 2003 a o tři roky později rezignoval poté, kdy většina strany odmítla jeho koncept menšinové vlády s ČSSD podporované komunisty. Na začátku roku 2007 byl jmenován v Topolánkově vládě ministrem financí. Miroslav Kalousek je ženatý, má dvě děti.

Zdroj: 30.3.2009, Hospodářské noviny, autor: Martin Mařík, Jan Sochor