Proč Fischer? Nikoho z lídrů nezastíní

Ministr financí Miroslav Kalousek vysvětluje, co vedlo k výběru »letního« premiéra Jana Fischera: »Společný zájem lídrů je v tom, aby v nové vládě nebyl nikdo, kdo by je jen trochu zastínil ve volební kampani.«. V rozhovoru pro HN také hodnotí »své« čtyři premiéry.

* HN: ČSSD dlouho tvrdila, že vládu nechá dokončit české předsednictví. Kdy přesně se to změnilo?

Po prvním jednání v Kramářově vile (pozn.: 27. března, v pátek po úterním pádu vlády). Seděli tam čtyři předsedové, ve vedlejší místnosti já a za hejtmany Michal Hašek. Ten večer ještě byla ve hře možnost, že vláda předsednictví dokončí. Když jsme se ale rozcházeli, měl jsem pocit, že to padlo.

* HN: Jakou podmínku si ČSSD dala? Odchod ministra vnitra Langera?

Nebyl jsem přítomen všemu. Opřu-li se o veřejná vyjádření Jiřího Paroubka, pak také neznám jiný důvod. V tom případě bych Mirka Topolánka chápal.

* HN: Jak to? Nebyl by Langer přijatelná cena za to, že předsednictví dokončí kabinet, který už EU zná?

Mirek Topolánek je i předseda ODS a má ve vládě svého stranického místopředsedu Langera. Kdyby si nechal takto diktovat personální politiku, zesměšnil by se. Byl by jak hadr na holi.

Politik snadno zavolá kolegovi. Ale úředník?

* HN: Proč vláda má skončit zrovna 8. května, a ne třeba o týden nebo o měsíc později?

To se ptáte dobře, ale špatného člověka. Pro mě to znamená, že ještě stihnu květnové jednání ministrů financí a Petr Nečas evropský summit o nezaměstnanosti.

* HN: Takže to hlavní doděláte?

To právě ne, hlavní je jednání Evropské rady v červnu. Což fakt není legrace. Když jsem řídil první jednání ministrů financí, byl jsem nervózní jak nikdy za dvacet let v české politice. Nedokázal jsem se ani nasnídat – a to jsem tam předtím rok a půl jezdil.

* HN: Můžete potvrdit zprávu Lidových novin, že vás nahradí ředitel odboru z vašeho ministerstva?

Zatím nevím. A nezávidím to nikomu. Jako politik zavoláte svému protějšku ze země X a poprosíte, ať přemluví třeba Portugalce. Ale jako úředník? Jana Fischera si mimořádně vážím za to, že do toho jde. A jsem mu připraven kdykoli pomoci, být k dispozici, bude-li to třeba.

* HN: Neznamená to náhodou, že zůstanete i v jeho vládě?

Ne, to je absolutně mimo hru.

* HN: Proč musejí odejít všichni ministři včetně nestraníků?

Podívejte se, lídři, kteří dali tuto dohodu dohromady, mají jen velmi málo společných zájmů. Jedním byla rychlost. Každý den prodloužené nestability je v době ekonomické krize velmi drahý. A druhý společný zájem je v tom, aby ve vládě, v níž nebudou oni sami, nebyl nikdo, kdo by je jen trochu mediálně zastínil ve volební kampani. Pečlivě vybírali tak, aby v nové vládě nebyl žádný byť jen potenciální konkurent.

* HN: Co od Fischerovy vlády čekáte?

Mě upřímně rozesmálo, když někteří mí spolustraníci říkali, že o důvěře se rozhodnou až podle jejího programu. Ona má přece jediný program: neškodit. Nepřeregulovávat, nepředlužovat, dovést zemi k volbám.

Poslancům jde především o dvě měsíční výplaty

* HN: Vadí vám, že se opět přijímá speciální ústavní zákon o zkrácení volebního období?

Vnitřně mi to vadí. Ale země je zralá na předčasné volby a beru cokoli, co ji k nim dovede. Mrzí mě, že se to nedělá ústavně čistou cestou, třeba doplněním ústavy o možnost »seberozpuštění«. Víte mimochodem, co je ten důvod?

* HN: Nedůvěra mezi politiky?

Ale ne. Při ústavně čisté cestě mají předčasné volby následovat do 60 dnů. Ale během těch dvou měsíců by nikdo z poslanců neměl nárok na výplatu... Vy se smějete, ale proto se přijímá zákon o zkrácení funkčního období. Díky tomu berou výplaty až do voleb a snižuje se riziko, že zákon neprojde.

* HN: Rozumíte Topolánkovi, že kvůli své pozici v ODS nemohl obětovat Langera. Ale rozumíte i Jiřímu Paroubkovi, že pokud vládu sesadil, musel pro zachování tváře žádat oběti?

Jiřímu Paroubkovi nerozumím vůbec. Způsobil vlastní zemi škody na mezinárodní prestiži. I škody ekonomické. Od světa nemůžete chtít, aby rozlišoval opozici a koalici: my všichni, Češi, jsme pro ně pitomci, protože jsme si v době ekonomické krize zásadně oslabili pozici pádem vlády.

* HN: Uměl byste takové škody vyčíslit? Koruna nepadla, burza také ne.

Uměl. Ale snažím se je minimalizovat tím, že některé připravené operace jsem raději stopnul. Guvernér Tůma a já jsme tři měsíce pracovali na tom, abychom vysvětlili světovým trhům, že Česká republika není Maďarsko ani Rumunsko. A když už jsme měli pocit, že jsme toho dosáhli, že jsme zlevnili »rizikovou prémii« pro české dluhopisy, padla vláda. Krátce po maďarské, která má ovšem ekonomiku na hraně státního bankrotu! A znovu vysvětlujeme, že nepatříme do jednoho pytle.

* HN: Paroubek to podle vás neví?

Ale právě že ví! Kdybych měl vysvětlovat poslankyním Jakubkové a Zubové, co způsobili hlasem proti vládě, tak to nepochopí ani za tři dny. Ale Jiřímu Paroubkovi to vysvětlovat nemusím, ten člověk není hloupější než já, nemá méně informací! To mu možná někdy odpustím, ale nikdy mu to nezapomenu. Protože on stejně jako já přísahal věrnost České republice.

* HN: Co si myslíte o roli prezidenta?

Nepatřím k těm, kdo ho podezírají, že byl aktivní součástí spiknutí proti vládě. Jako starý okopaný vlk v tom vidím souhru nešťastných náhod. Myslím, že znám prezidenta natolik dobře, že bych si na to i vsadil.

* HN: A proč po pádu vlády neřekl – nebudu jmenovat nového premiéra až do konce předsednictví?

Vy máte právo to analyzovat a ptát se ho, ministr financí ne. Kdybych mohl svého prezidenta kritizovat, pak je mi líto, že pádu vlády aktivně nezabránil, protože to bylo v jeho silách. Minimálně u těch dvou nešťastníků, kteří se na něj odvolávají (pozn.: poslanci Tlustý a Schwippel). Tím končí můj komentář k jeho úloze.

* HN: Neděsíte se jako ministr financí, jaké dopady na rozpočet bude mít dohoda ODS a ČSSD? Vzájemně si schválí své protikrizové plány...

Konečná dohoda se dotvářela zde na ministerstvu. Já jsem je v jednu chvíli velmi prosil, jestli by to nemohlo být jinde, protože šrotovné je mému srdci natolik odporné, že se k němu nejsem schopen hlásit. Ale jako politický profesionál jsem kývnul na kompromis. Poslanecká sněmovna je v dnešním rozpoložení schopna odhlasovat, že voda teče do kopce. Tak snad mi kolegové odpustí, že jsem to šrotovné... vypnul.

* HN: Pod ten výsledek se podepíšete?

Na straně dosavadní vlády projde insolvenční zákon, zrychlení daňových odpisů, snížení sociálního pojištění. Na straně ČSSD vyšší podpory v nezaměstnanosti (a já uznávám, že pokud se blíží 8 %, pak přestává platit, že kdo chce, může pracovat), přídavky na dítě se zvýší – jako gesto dobré vůle – o padesátikorunu a hlavní podpora rodin bude spočívat na daňové slevě za dítě, což pokládám za správné. Ať jsou podporováni ti, kdo živí své děti.

* HN: A šrotovné...

Šrotovné je ekonomický zločin, ale beru ho jako nutnou cenu. V návrzích ČSSD byly i věci, nad nimiž by ekonomovi nezbylo než se jít dobře oběsit: třeba snížení dolní sazby DPH z 9 na 6 %... Parlament odhlasuje pro šrotovné pouze právní rámec. Pořád tiše doufám, že se nenajde vláda, která by ho doopravdy zavedla. Ale ta naděje už není velká.

Špidla, Gross, Paroubek a můj nejlepší premiér

* HN: Končíte v politice, nebo ne?

Pořád vám říkám, že o tom vážně přemýšlím. Abyste dali pokoj, udělám vám radost: oznámím své plány první týden v červnu.

* HN: Tedy po sjezdu KDU-ČSL. Dostane se podle vás ještě do sněmovny?

Velmi prosím, abych nemusel odpovídat na otázky po budoucnosti KDU-ČSL. Strávil jsem v ní celý svůj aktivní život... Mám na její budoucnost silný názor, ale pochopte, jsem pro některé opinion maker (tvůrce mínění) a bylo by ode mě nefér takto ovlivňovat předsjezdovou diskusi.

* HN: Vždyť to děláte celou dobu. Současnému předsedovi jste v podstatě vzkázal, že je hlupák.

To jsem snad neprozradil nic nového. Tím jsem nemohl nikoho překvapit a nikomu ublížil.

* HN: Pro případ, že skončíte – mohl byste zhodnotit čtyři premiéry, které jste zažil jako šéf strany nebo ministr? Začněte Vladimírem Špidlou.

Jeho pohled na svět byl naprosto odlišný od mého, jeho způsob komunikace a řízení vlády mě přiváděly k šílenství. Ale on byl a je neskutečně poctivý. To prostě nemůžete ignorovat.

* HN: Máte na mysli, že není zloděj?

To není jen otázka vztahu k obohacování. Jde o to, že když něčemu věří, je ochoten nést i náklady. Jeho si člověk musí vážit, i když s ním nesouhlasí – jako si vážíme utopických socialistů z minulých století. Několikrát mi vysvětlovat svou teorii, jak chce auto jménem ČSSD řídit ze zadního sedadla, jen udávat směr. Říkal jsem mu: jenže pak se u vás na to přední sedadlo začne k volantu cpát tak dvacet lidí.

* HN: Stanislav Gross?

Toho bych rád nechal bez komentáře. Na kterémkoli sídlišti v zemích Evropské unie najdete stovky, tisíce Stanislavů Grossů. Český problém je v tom, že se takový člověk stal premiérem.

* HN: Jiří Paroubek?

Paroubek je mimořádně pragmatický, brilantní manažer, jehož vůle po úspěchu, po moci je obrovská. Chce v každém svém úkolu stoprocentně uspět. A tato vůle potlačuje jiné priority, které bych u premiéra oceňoval. Nikdy jsme si nic nedarovali, ale nemohu říct, že by kdy porušil nějakou naši dohodu.

* HN: Máte pocit, že ho v něčem novináři nedoceňují?

Nemám.

* HN: Mirek Topolánek?

U něj nemůžu být objektivní. Myslím, že to byl můj nejlepší a nejstatečnější premiér – čímž nechci říct, že nedělá chyby. Ale zároveň mu nechybí pokora, uvědomuje si, že není ředitel zeměkoule. Což je jedna z ctností, kterou bych u Jiřího Paroubka nenašel.

* HN: To vaše přátelství je viditelné, ale kdy a z čeho vlastně vzniklo?

V době Grossovy krize. A hlavně pak po mé dohodě s Jiřím Paroubkem v srpnu 2006.

* HN: Jak to? Dohodu s Paroubkem krytou komunisty jste vysvětloval tak, že vás k ní Topolánek dohnal, když háže malé strany přes palubu.

No ano. Ale Topolánek byl jeden z velmi mála lidí, kteří mé jednání okamžitě pochopili. Byla to tehdy strašná chvíle. Věděl jsem, že za tu dohodu těžce zaplatím, a taky jsem se pak nebránil. Lidsky Topolánkovi nezapomenu, že mi ve vteřině porozuměl a že to náš vztah nenabouralo. Za to mu budu nadosmrti vděčný. Ale to už je opravdu v hodně osobní rovině.

***

Kdybych mohl svého prezidenta kritizovat, pak je mi líto, že pádu vlády aktivně nezabránil, protože to bylo v jeho silách.

Miroslav Kalousek

Narodil se 17. prosince 1960 v Táboře. Vystudoval VŠCHT, v roce 1984 vstoupil do strany lidové, politickou kariéru zahájil po roce 1989. Zprvu jako poradce, v letech 1993 – 1998 byl vlivným a kritizovaným náměstkem ministra obrany. Poté byl poslancem, v letech 2002 až 2005 šéfem nejdůležitějšího – rozpočtového – výboru. V letech 2003 – 2006 byl předsedou KDU-ČSL (rezignoval po pokusu o vládu s ČSSD, drženou komunisty). V Topolánkově vládě je ministrem financí. Je ženatý, má dvě děti.

Zdroj: 10.4.2009, Hospodářské noviny , rubrika: Rozhovor, strana: 12, autor: Lenka Zlámalová, Tomáš Němeček