Šrotovné snad nezavede žádná vláda

Praha/ Odstupující ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) míní, že takzvané šrotovné je asociální opatření.

* Jste odpůrcem šrotovného. Jak to, že nyní pro ně zvednete ve sněmovně ruku?

Parlament nezavede šrotovné, ale vytvoří pro ně právní rámec. Bude jenom na vládě, jestli ten program nastartuje, nebo ne. Právní rámec podpořím, ale jenom proto, že díky tomuto kompromisu neprojdou rizikovější návrhy ČSSD na snížení daně z přidané hodnoty z devíti na šest procent či zavedení 13. důchodu.

* Chcete tím říct, že šrotovné nakonec vůbec nemusí být uvedeno do praxe?

Pevně věřím, že tu nikdy nebude vláda, která to spustí.

* Jaké pro to máte argumenty?

Jde o naprosto neférovou podporu jednoho průmyslového odvětví. Pročnemáme například šrotovací prémii na počítače, na boty nebo jakékoli jiné výrobky?

* Třeba proto, že automobilový průmysl je pro naši zemi klíčový...

Takhle ale nelze uvažovat. Buď budeme podporovat všechny, nebo nikoho.

* Uváděl jste, že šrotovné je asociální. Proč?

Protože ti nejchudší, kteří na auto nemají, i kdyby byla šrotovací prémie jakkoli velká, nedostanou nic. Jsou ale nuceni prostřednictvím daní těm bohatším na šrotovací příspěvek přispívat. Druhé velké riziko je, že cílovou skupinou jsou lidé nižších příjmových skupin. V okamžiku ekonomické krize stát vyzývá tyto nejohroženější vrstvy obyvatel, aby se zbavily všech svých úspor a zadlužily se ve prospěch automobilového průmyslu. Pokud se situace zhorší, přijde exekutor, vezme lidem všechno, takže nebudou mít nové ani staré auto, ale to bude automobilkám jedno, protože prodaly.

* Nepřesvědčí vás ani fakt, že na našich silnicích jezdí milion aut bez katalyzátoru a šrotovné by mohlo pomoci k ekologické obnově českého vozového parku?

To je absurdní a směšný argument. Navýrobu jednoho nového auta se spotřebuje víc emisí, než jeden favorit prosmrdí na silnicích dalších dvacet let.

* Proč to tedy všechny okolní státy zavádějí?

Protože všude vítězí populismus a socialismus. Pravděpodobně vyhraje i u nás.

Zdroj: 10.4.2009, Pražský deník, autor: Kateřina Perknerová