Novela zákona o bankách

Lada KOLOVRATOVÁ, redaktorka
--------------------
Stát bude moci převzít banku, která by se ocitla ve vážných potížích. Počítá s tím novela zákona o bankách, kterou na dnešním jednání vlády předložilo ministerstvo financí. Mými hosty jsou Klára Hájková, náměstkyně ministra financí.

• Klára HÁJKOVÁ, náměstkyně ministra financí, MF ČR
  --------------------
  Dobrý den.

Lada KOLOVRATOVÁ, redaktorka
--------------------
A Jan Havel z Vysoké školy ekonomické. Dobrý den.

Jan HAVEL, ekonom, Národohospodářská fakulta, VŠE
--------------------
Dobrý den.

Lada KOLOVRATOVÁ, redaktorka
--------------------
Naše banky jsou zatím zdravé. Žádné vážné problémy nemají. Proč tedy taková to novela zákona, na základě které by měl stát převzít problémovou banku. Hrozí snad něco našim bankám?

• Klára HÁJKOVÁ, náměstkyně ministra financí, MF ČR
  --------------------
  Tak já se domnívám, že nehrozí. My samozřejmě situaci na českém bankovním trhu pečlivě sledujeme a nehrozí taková situace. My touto novelou pouze jak si preventivně se snažíme etablovat do zákona jaká si opatření pro stát a pro Českou národní banku, která by mohla být využita v případech, že by se nějaká banka ocitla nebo ocitala v potížích.

Lada KOLOVRATOVÁ, redaktorka
--------------------
Pane Havle, nebylo by lepší nechat takovou to problémovou banku zkrachovat?

Jan HAVEL, ekonom, Národohospodářská fakulta, VŠE
--------------------
Tak já si myslím, že rozhodně ano, protože tím dáváme jasný signál, signál všem podnikatelům. Pakliže uděláte něco špatně, tak o svůj majetek přijdete, nebo přijdete o to, co jste do něj vložili. Takže udržování za peníze daňových poplatníků podniku, kterým se nedaří, si myslím, že jako je nehorázné plýtvání jejich prostředky.

Lada KOLOVRATOVÁ, redaktorka
--------------------
Paní náměstkyně, jak by to tedy v praxi vypadalo. Dejme tomu stát tedy převezme problémovou banku, bude v ní mít nějaký podíl majetkový nebo se bude podílet na řízení té banky nebo jak by to konkrétně vypadalo?

• Klára HÁJKOVÁ, náměstkyně ministra financí, MF ČR
  --------------------
  Tak především ten návrh zákona počítá se dvěma možnostmi jednak, že by tu banku v potížích mohla převzít nějaká jiná banka, to by fungovalo na základě klasického ocenění, kdyby se ocenil podnik a vlastně ta stará banka přešla na tu novou. V případě, že by tu banku, která se dostala do potíží, přebíral stát, tak by se to dělo úplně za stejných, za stejných podmínek a stát by tedy samozřejmě vstoupil do těch akcionářských práv těch původních investorů.

Lada KOLOVRATOVÁ, redaktorka
--------------------
Čili klasická metody bridge bank, přemostění nezdravé banky na zdravou instituci.

• Klára HÁJKOVÁ, náměstkyně ministra financí, MF ČR
  --------------------
  Ano, ano, je to, je to, ano, je to tak, ano.

Lada KOLOVRATOVÁ, redaktorka
--------------------
Co si o tom myslíte, pane Havle, nemůže tady dojít například k situaci, kterou známe v kauze IPB, kdy vlastně vláda předala tuto banku, zkrachovalou banku ČSOB.

Jan HAVEL, ekonom, Národohospodářská fakulta, VŠE
--------------------
Určitě ano. Historie zná víc než jenom jeden případ toho, že stát zneužívá, systematicky zneužívá podobných pravomocí. To znamená, ať už ta záminka je jakákoliv, převezme soukromý majetek, který patří někomu úplně jinému, takzvaně přihraje ho nějakému svému kamarádovi, který si na základě toho pak dělá byznys dál. Rozhodně se to nedá ospravedlnit čímkoliv, jako je, jako je nestabilita toho systému nebo podobně.

Lada KOLOVRATOVÁ, redaktorka
--------------------
Paní náměstkyně, mohlo by to být přihrávání bank kamarádům?

• Klára HÁJKOVÁ, náměstkyně ministra financí, MF ČR
  --------------------
  Já si myslím, že rozhodně ne. Ten, ten případ IPB by se právě neměl opakovat, a proto my tady jsme vytvořili tuto novelu tak, aby byl jasný zákonný rámec pro to, jak tato opatření využívat. To znamená, pokud by k tomuto opatření došlo na základě zákona v jeho mezích a v případech, které ten zákon předpokládá, tak se, tak se domnívám, že by v žádném případě nemohlo dojít k tomu, k čemu došlo například v těch 90-tých letech při prodeji IPB.

Lada KOLOVRATOVÁ, redaktorka
--------------------
Čili v čem by spočíval ten rozdíl?

• Klára HÁJKOVÁ, náměstkyně ministra financí, MF ČR
  --------------------
  Ten rozdíl by spočíval v tom, že by došlo vlastně k tomu převzetí banky hlavně na základě zákona, to znamená, ten zákon by předpovídal nebo předjímal to, že může k takovému opatření dojít. A vedle toho by došlo k tomu převzetí za reálné ocenění, které by bylo vytvořené odborným znalcem.

Lada KOLOVRATOVÁ, redaktorka
--------------------
Proč ty kompetence nezůstávají České národní bance? Není to zbytečné?

• Klára HÁJKOVÁ, náměstkyně ministra financí, MF ČR
  --------------------
  Ten zákon počítá s jistými kompetencemi České národní bance. Nicméně Česká národní banka v případě, že by se nějaká banka dostala do té kritické situace, že už by ji nechtěla odkoupit žádná jiná banka komerční, tak samozřejmě Česká národní banka nemůže vstupovat do nějakých majetkových vztahů se soukromými bankami. To znamená, toto se ponechává na státu.

Lada KOLOVRATOVÁ, redaktorka
--------------------
Pane Havle.

Jan HAVEL, ekonom, Národohospodářská fakulta, VŠE
--------------------
No, jinými slovy. Pakliže nějaká banka už je tak špatná, že ji vůbec nikdo nechce, tak vezmeme peníze daňových poplatníků a koupíme ji za jejich peníze.

Lada KOLOVRATOVÁ, redaktorka
--------------------
Co by se pak dělo v praxi? Dejme tomu, jak dlouho by v takovém případě třeba trvala záruka na vklady?

• Klára HÁJKOVÁ, náměstkyně ministra financí, MF ČR
  --------------------
  Tak ta záruka na vklady je neomezená podle současného zákona, to znamená, to nemůžeme nějakým způsobem časově omezovat, pokud splníte podmínky zákona, tak máte vklady zaručené. Já bych tady zmínila, že skutečně v případě, že by došlo k realizaci těchto opatření, tak půjde o čerpání peněz daňových poplatníků. Nicméně ty banky jsou prostě systémově důležitý, důležité pro celý, pro celý sektor ekonomiky a podle mého názoru prostě je nutné nějakým způsobem intervenovat v případě, že se nějaká banka blíží do potíží z toho důvodu, aby právě nenastaly ty důsledky, které nastaly v jednotlivých těch členských státech, kde prostě zkrachovaly banky a následně se celá ekonomika dostala do recese.

Lada KOLOVRATOVÁ, redaktorka
--------------------
Čili co by se mohlo změnit pro běžného klienta takové to banky, pane Havle?

Jan HAVEL, ekonom, Národohospodářská fakulta, VŠE
--------------------
Já si myslím, že pro běžného klienta se v podstatě nic nemění, protože v tu chvíli on má stejně ty vklady pojištěné už ze zákona a tak dál, takže krátkodobě v ten okamžik se nic nemění. Samozřejmě dlouhodobě pro všechny klienty bank to znamená, že bankéři, kterým, kteří jim poskytují služby, jsou si vědomi toho, že mají berličku státu a že můžou více hazardovat na tom trhu. To znamená, všichni klienti bank si mohou být jisti, že jejich banky budou problémovější, než by byly bez tohohle zákona.

Lada KOLOVRATOVÁ, redaktorka
--------------------
Domníváte se, že ta novela se skutečně uplatní v praxi, že skutečně by mohlo k něčemu takovému v tom dalším vývoj dojít. Jakým směrem se ta situace ubírá podle vás, jak to vidíte?

• Klára HÁJKOVÁ, náměstkyně ministra financí, MF ČR
  --------------------
  Já pevně doufám, že ta novela nebude využita v praxi. Skutečně je představována jako preventivní opatření.

Lada KOLOVRATOVÁ, redaktorka
--------------------
Jak to vidíte vy, pane Havle?

Jan HAVEL, ekonom, Národohospodářská fakulta, VŠE
--------------------
Já bych to klientům těch bank přál, aby se něco takového nemohlo stát. A myslím si, že ta novela je zaváděna právě proto, aby použita byla. Takže.

Lada KOLOVRATOVÁ, redaktorka
--------------------
Já vám oběma děkuji za rozhovor, za návštěvu ve studiu. A přeji hezký den.

• Klára HÁJKOVÁ, náměstkyně ministra financí, MF ČR
  --------------------
  Na shledanou.

Jan HAVEL, ekonom, Národohospodářská fakulta, VŠE
--------------------
Na shledanou.

Zdroj: 20.4.2009, ČT 1, 05:59 Studio 6