Když budeme mít rozum, krizi zvládneme
* Návrhům, abyste se stal ministrem financí, jste dlouho odolával, ještě v pondělí večer jste prosazoval svého dosavadního šéfa Miroslava Kalouska. Kdy došlo ke zlomu?
Logicky jsem si přál, a bylo by to nejlepší i pro tuto zemi, aby pokračoval jako ministr Kalousek. Protože vím, jak je důležitá kontinuita ve financích v době, kdy se začínají tvrdě projevovat dopady finanční krize na ekonomiku, a v období předsednictví EU a jednání s ministry financí Evropské unie. Odmítal jsem, dokud byla určitá šance, aby zůstal Kalousek. Když se ukázalo, že to je neprůchodné, tak jsem nechtěl situaci komplikovat. Po nočních konzultacích s Kalouskem, s premiérem v demisi Mirkem Topolánkem i s Janem Fischerem jsem na nabídku kývl.
* Nebylo důvodem zdráhání nejen to, že víte, co tato funkce obnáší, ale i skutečnost, že Česko a jeho rozpočet si příští rok sáhnou na dno problémů?
Rozhodující bude, zda se podaří u všech aktérů uplatnit zdravý rozum. Hlavní podmínky, aby se letošek přežil bez dramatických problémů, byť se 150miliardovým schodkem, jsou tři. Vláda nesmí připustit další požadavky kapitol na navyšování výdajových limitů pro letošní rok, v žádném případě nemohou být řešeny další nerozpočtované, tedy neplánované položky a vláda v maximální možné míře zablokuje peníze nevyčerpané z minulých let, zejména z roku 2008.
* To budete jako ministr financí doporučovat?
Samozřejmě.
*To z vás budou mít politické strany radost, když je čekají dvoje volby a nechtějí před voliči moc šetřit. Možná že zalitují, že kývly na vaši nominaci.
Problém letošního a příštího roku je především výpadek příjmů. Za první čtyři měsíce má státní rozpočet včetně rozpočtu krajů a místních rozpočtů výpadek 50–52 miliard! To je přitom za námi pouze třetina roku. Výpadek příjmů by se letos mohl pohybovat kolem 120 miliard, pro příští rok to dělá 160 miliard. S takovým rozpočtovým výhledem bude vláda Jana Fischera připravovat rozpočet na příští rok. To bude největší problém při přípravě rozpočtu na příští rok.
* Vláda Jana Fischera připraví návrh státního rozpočtu na příští rok. Kolik z něj ale zůstane zachováno, až se vlády ujme další kabinet vzešlý z předčasných voleb?
Nejsem naivní, nevím, zda rozpočet, který připraví tato vláda, bude vůbec předmětem jednání vlády příští, nebo zda ho neodmítne. Připravit ho má ale význam, protože tato vláda by měla mít ambici razantně řešit problém, který se projevil v důsledku krize. To je šance této vlády. Že máme špatnou strukturu výdajů, že jsme roky zavírali oči nad tím, jak rostly mandatorní výdaje, které tak vytěsňovaly výdaje na investice, vědu, vzdělání, si všichni dobře uvědomujeme. Enormní růst vybraných daní ten problém vždy v minulých letech odsunul. Teď, pokud bychom nepřijala rázná řešení, hrozí schodek pro příští rok až 212 miliard.
* Nezvýší výdaje rozpočtu opatření proti krizi?
Opatření proti krizi, se kterými přišla vláda v demisi, měla vždy multiplikační efekt, ať se jednalo např. o slevy na pojistném. Výdaje na opatření, která by chtěla prosadit soc. dem., představují asi 10 miliard.
* Slevy na daních představují ale i nižší příjem rozpočtu!
Ale má napomoci k udržení vyšší zaměstnanosti. Výdaje na podporu v nezaměstnanosti, zrychlení odpisů, snížení DPH u automobilů pro účely podnikání a další opatření, pokud projdou Sněmovnou, to vše plus škrty v rozpočtu v desítkách miliard by měly příští rok zafungovat tak, aby se z 212 miliard očekávaného schodku stalo 150 miliard. To je reálný cíl. Byť i tento schodek oddaluje přijetí eura.
* Čeho se tedy mají občané bát, kde se bude šetřit?
Opatření by měla být plošná i konkrétní. Tedy např. snížení výdajů každé rozpočtové kapitoly o 10 procent, nulový nárůst mezd a platů.
* Co když to bude v roce předvolebních slibů neprůchodné?
V pondělí jsem se dočetl, že v Lotyšsku se musí v rozpočtu na příští rok škrtat 40 procent výdajů. Toho bychom se měli vyvarovat.
* Bude se opravovat letošní rozpočet?
To rovněž nedoporučím. Z jednoho prostého důvodu. Naším problémem jsou, opakuji, podstatně nižší rozpočtové příjmy, ne výdaje. Dovedu si představit, že by se snížily příjmy, ale nesmělo by se automaticky ihned narodit několik nových výdajů. Co ovšem bude třeba určitě změnit, je novela rozpočtových pravidel, která je nyní ve druhém čtení ve Sněmovně. Dosud platné předpisy říkají, že můžeme emitovat jen určitý objem dluhopisů, který je dán rozpočtovým schodkem (letos za 22 miliard) a dále maximálně objemem 6 procent z rozpočtových výdajů. To konkrétně znamená, že kdybychom přesáhli deficit 92 miliard, což určitě přesáhneme, museli bychom ihned do konce roku zastavit veškeré výplaty a výdaje rozpočtu. Třeba včetně mezd u lidí, kteří mají příjem od státu. Proto chceme, aby se limit zvýšil na 15 procent, čímž by se vytvořil prostor pro krytí rozpočtového schodku do 170 miliard korun. Taková vzniká situace, když prostě klesají příjmy státního rozpočtu.
Zdroj: 6.5.2009, Právo, autor: Jiří Vavroň