Vím, že budu krajně nepopulární

Rozhovor týdne - Eduard Janota

Eduard Janota, který připravoval rozpočty od vzniku Česka, se chystá na svou »poslední misi«: po dlouhém přemlouvání přijal křeslo ministra financí ve Fischerově vládě. Chce připravit svůj poslední rozpočet, seškrtaný o 60 miliard: »Krácení výdajů o 10 procent nemine žádnou kapitolu,« říká v rozhovoru pro HN. Krom jiného v něm pak mluví i o svém traumatu z členství v KSČ.

* HN: Je pravda, že po angažmá ve Fischerově vládě chcete úplně skončit ve státní správě?

Ano. Předpokládám, že tohle je konec, poslední mise, mám-li to tak říct. Zcela určitě bych pak nepokračoval ve státní správě.

* HN: Jaký si na této misi dáváte cíl?

Aby rozpočet na příští rok, který ještě připravím, neměl deficit 212 miliard, což by podle dnešních odhadů znamenalo 6,7 % HDP. Tam bychom se dostali, pokud bychom zůstali pasívní. Když to seškrtáme k 150 miliardám, bude to i tak hrozivé číslo, ale v poměru k HDP »jen« 4,6 %. Když se toto podaří, budu moci říci, že jsem zabránil našlápnutí na »maďarskou« cestu.

Dobrá, tak se vám tedy veřejně omlouvám

* HN: Co uděláte s obří zakázkou na odstraňování ekologických škod za 115 miliard?

Dostal jsem od premiéra Fischera jako první úkol ji prověřit, má na tom enormní zájem. Pokud to nebude jednoznačně transparentní, je to velký problém.

* HN: Co to znamená? Zastavíte ji? Nebo jen přenecháte příští vládě?

Tam není řečeno, že by se to nemohlo zastavit. Když nebudu přesvědčen, že má zakázka dostatečné kontrolní mechanismy, předurčí to mé chování. Ale teď neznám detaily, takže nechci předbíhat.

* HN: Jenže ČSSD i ODS mají velký zájem na tom, aby se v zakázce pokračovalo.

To formulujete správně.

* HN: Tak proč vůbec mluvíte o možnosti zastavení? Copak si na to úřednická vláda troufne?

Neříkám tak ani tak, nic mi nepodsouvejte. Ale budu tady pět měsíců a nehodlám si za tu dobu udělat ostudu, aby někdo mohl říkat, že jsem něco hrubě zanedbal.

* HN: Prohlásil jste, že pokud letošní deficit překročí 90 miliard a nic se nezmění, pak nebude možné dát »ani korunu« na důchody nebo platy. Můžete to vysvětlit?

Rozpočtová pravidla mi dovolují, že během roku mohu mimořádně vydat dluhopisy do výše 6 % výdajů rozpočtu, nad schválený deficit. To ale v letošním roce znamená jen do výše nějakých 90 miliard. A už teď v dubnu jsme téměř na 56 miliardách schodku. Proto bijeme na poplach a ve sněmovně už je ve druhém čtení změna rozpočtových pravidel, která umožní vydat dluhopisy až do výše 15 % výdajů.

* HN: Považujete za správné měnit pravidla uprostřed hry?

A považujete za lepší zastavit financování?

* HN: Proč jste prostě neupravili rozpočet, nepřiznali skutečný, vyšší schodek? Slováci to udělali.

Kdybych měl jistotu, že to projde... Vezměte si, že tady byla vládní koalice s většinou jednoho dvou poslanců – pokud přijdou hlasovat a pokud zrovna nepřeběhnou. Musel bych mít také jistotu, že změna rozpočtu jen sníží příjmy, ale nezvýší výdaje – že nenastane mimořádné kolo porcování medvěda. Možnost upravit rozpočet byla na konci roku, ale také by nemusel projít a my jsme nechtěli riskovat po dobu předsednictví rozpočtové provizorium.

* HN: Pořád čekáme na přiznání ministerstva financí, že jste loni udělali chybu, když jste napsali rozpočet postavený na růstu 4,8 % a se schodkem 38 miliard.

Ukažte mi zemi, která předpověď svého ekonomického vývoje tehdy trefila. Vy jste věděli loni v dubnu, kdy jsme odevzdávali rozpočet na rok 2009, jaká bude ekonomická situace ve světě?

* HN: Nevěděli. Ale už v září jsme napsali, že vaše odhady jsou nadmíru optimistické.

Podívejte, vy jste léta psali – a byla to pravda – že úmyslně podhodnocujeme příjmy. Když mi řekli experti, že očekávají výběr daní 950 miliard, psal jsem raději 925. Jenže loni jsme to neudělali. V září už to vypadalo spíš na růst ekonomiky o 2 % a všichni věděli, že vznikne problém v řádu desítek miliard. Ale to jsme ještě věřili, že ho vyřešíme, a Miroslav Kalousek ho také řešil. Sebral resortům 5 % výdajů. Zmrazil jim nevyčerpané nároky z roku 2008 za 31 miliard. Podívejte se na tuhle složku na mém stole – to jsou ty nevyčerpané nároky z loňska, které by resorty strašně chtěly uvolnit.

* HN: Dobře, a kdy se ministerstvo omluví těm, které na konci loňského roku obviňovalo ze »šíření poplašné zprávy«? Třeba když HN napsaly v prosinci, že Kalousek riskuje schodek 140 miliard?

Mě ani v nejčernějším snu nenapadlo, že to takto může skončit. Tak se tedy veřejně omlouvám. My jsme pak nicméně měli ohromnou kliku. Poprvé, že jsme vydali emisi dluhopisů loni na podzim a pak tím trhy neobtěžovali, tehdy jsme si nasyslili. A pak, podruhé, když jsme rozjeli emisi dluhopisů letos v lednu. Tehdy takzvané credit default swapy – tedy rizikové přirážky – vyskočily na velmi vysoké hodnoty. Konkrétně šlo o 260 – 300% přirážku k ceně německých státních dluhopisů, které jsou považovány za nejbezpečnější. Proto jsem na vlastní odpovědnost započaté transakce přerušil. S vědomím toho, že pokud některé země vyhlásí bankrot, vyletí přirážka ještě výš. Teď mám radost, že když jsme minulý týden vydali dluhopisy za 1,5 miliardy eur, činil credit default swap jen 190 %. To ušetřilo zemi dost miliard na úrocích.

Šrotovné v tuhle chvíli nemám z čeho zaplatit

* HN: Co potřebujete škrtnout v letošním rozpočtu?

Zatím to vypadá, že z rozpočtu nám vypadne 90 – 100 miliard příjmů, včetně pojistného. Pokud udržím výdajové limity, pak bych měl mít deficit někde kolem 130 – 150 miliard. Přesnou částku teď nemůže říct nikdo. To ale znamená, že odmítnu jakékoli nároky resortů a že nedojde na nějaké mimořádné okolnosti. Přičemž noví ministři budou pod velkým tlakem svých úřadů, že je málo peněz.

* HN: Také můžete dostat úkol, abyste povolil uzdu a nechal nejvyšší možný schodek.

To si myslím, že se nestane.

* HN: Protože to nedovolí premiér Fischer?

Tak.

* HN: Budete něco potřebovat od parlamentu?

Myslím, že snad ani ne, moc zákonů už nebude. Kromě změny rozpočtových pravidel.

* HN: Co bude s protikrizovými návrhy bývalé koalice a ČSSD?

Protikrizový balíček má své přínosy. Když udělám slevu na sociálním pojistném, pak počítám, že lidé budou dál pracovat a nebudou brát podporu. Jestli zrychlíme daňové odpisy, pak ten, kdo má hotovost, to může chtít využít k investici.

* HN: A šrotovné?

To bych na tento výdaj musel mít. Parlament by mi musel zvýšit výdajový limit. Jestli dnes něco mohu překročit, tak mandatorní, ze zákona povinné výdaje. To šrotovné není ani teoreticky. Pokud parlament nebude revidovat rozpočet, na šrotovné prostě nemám.

* HN: Jinými slovy říkáte, že hlavní návrhy bývalé koalice projdou, zatímco na šrotovné má ČSSD zapomenout.

Nenene. Říkám, že o tom musí jednat parlament. Šrotovné je výdaj zhruba za pět miliard. Bude předmětem politických dohod, v nichž úředník Janota nehraje roli.

* HN: Kde ušetříte v rozpočtu na rok 2010?

Pokud se nechceme časem dostat až do situace Lotyšska, které už většinu výdajů rozpočtu snižuje o 40 %, musíme – oproti původnímu výhledu – udělat škrty už teď. Krácení výdajů o desetinu nemine žádnou kapitolu. Nesmíme zavírat oči ani před kapitolami na ministerstvu obrany, protože na těch malých potřebnou sumu prostě neušetříme. Také to znamená nulový nárůst mezd. Nebude ani na plné financování přímých plateb v zemědělství. Důchody se budou valorizovat jen minimálně, podle zákona. Vím, že to bude krajně nepopulární. Kdekdo bude v kampani říkat, jak je ten návrh špatný. My ho musíme do sněmovny poslat do 30. září; pak třeba přijde nová vláda a bude chtít jiný rozpočet.

* HN: Dá se to do konce roku stihnout?

Jinak hrozí rozpočtové provizorium. A pravidlo zní, že v provizoriu se hospodaří podle posledního schváleného rozpočtu. Což by byl ten na rok 2009, se schodkem 38 miliard...

Straníkem jsem už jednou byl. A víckrát to neudělám.

* HN: Vláda bude charakteristická také tím, kolik »úředníků« včetně premiéra bylo předtím v KSČ. Vy o tom nerad mluvíte, ale týká se to i vás.

To je pravda. Vstoupil jsem do strany kolem roku 1984. Je to moje trauma, jedna z mých životních porážek.

* HN: Proč jste do strany vstupoval?

V odboru státního rozpočtu byli samí lidé vyhození z partaje, kteří něco uměli: docent Novotný, pan Cafourek, můj šéf pan Herman... A protože platily kvóty, kolik lidí v každém úseku musí být v partaji, tak všichni mladí, kdo jsme sem přišli, to dostali jako buď anebo. Je fakt, že jsem mohl odejít.

* HN: Proč to vnímáte jako porážku?

Protože jsem byl přesvědčením úplně jinde. A prostě jsem chtěl pokoj, abych tu mohl zůstat, měl jsem rodinu a děti. Já se tím nechci omlouvat. Vím, že je to moje prohra. A je to důvod, proč bych nikdy do žádné další partaje už nešel, jakkoli se můžu cítit vpravo nebo kde. Jeden pokus stačil.

***

Když jsem v lednu přerušil emisi dluhopisů, byl to risk. Ušetřil nám ale hodně miliard, které bychom platili na úrocích.

Nebudu-li přesvědčen, že je ekologická zakázka za 115 miliard transparentní, předurčí to mé chování.

Eduard Janota

• Narodil se 13. března 1952. Vystudoval VŠE v Praze, kde pak absolvoval i postgraduální studium. Kariéru zahájil v roce 1976 jako odborný referent na Generálním ředitelství České státní pojišťovny. Od roku 1978 působil na ministerstvu financí v odboru státního rozpočtu, který od roku 1992 řídil. Od dubna 1999 je náměstkem ministra financí. V roce 1984 vstoupil Eduard Janota do KSČ. Od listopadu 1989 je nestraníkem. Mluví anglicky a německy. Je ženatý, má dva syny.

Zdroj: 7.5.2009, Hospodářské noviny, Rozhovor, autor: Lenka Zlámalová, Tomáš Němeček