Likvidace starých ekologických zátěží
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Co by mohla stihnout nová vláda a čemu by přitom měla dát přednost? Priority kabinetu Jana Fischera a její časový rozvrh jsou jedním z bodů jeho dnešní schůze, k nejdiskutovanějším úkolům vlády patří část rekordního tenderu snů na likvidaci starých ekologických škod v průmyslových areálech. Ministerstvo financí nedávno nechalo ve hře tři ze šesti uchazečů, ovšem podle některých hlasů by bylo lepší, aby se o dalším osudu soutěže rozhodovalo až po předčasných volbách. Mimo jiné kvůli pochybnostem ohledně hodnoty tenderu. Podle některých názorů je běžně uváděná částka sto patnáct miliard korun silně nadsazená. Prý až o sedmdesát pět miliard. O co se opírají tyto odhady? Zeptal jsem se jednoho z kritiků lídra Strany zelených Martina Bursíka, donedávna ministra životního prostředí.
1. část rozhovoru - s Martinem Bursíkem, bývalým ministrem životního prostředí /SZ/:
Martin BURSÍK, bývalý ministr životního prostředí /SZ/
--------------------
My jsme prosazovali to, aby vlastně nově se na všech těch místech vyhodnotil aktuální stav toho znečištění a podle expertů, kteří pracují na ministerstvu životního prostředí a na české inspekci životního prostředí. Ten jejich odhad skutečných nákladů na sanace je zhruba čtyřicet miliard korun. Na to ministerstvo financí opáčilo, že těch sto patnáct miliard vlastně není cena, protože teprve bude tender, ale že to je součet takzvaných garancí, které jsou v jednotlivých smlouvách již státem uzavřených, vždy vlastně určeny pro tu kterou zakázku, ale myslím si, že tady byla zásadní chyba, mám podezření, že to nebyla náhoda, že se od začátku hovoří o tom, že to je zakázka za sto patnáct miliard korun, ačkoliv v reálu podle našeho názoru je to zakázka za zhruba čtyřicet miliard korun.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Takže ty námitky jste vznášel už ve vládě?
Martin BURSÍK, bývalý ministr životního prostředí /SZ/
--------------------
Ano, ano.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
No, a tedy odpověď vašich kolegů, a zejména ministra financí byla jaká, proč tedy sto patnáct miliard korun a ne těch, dejme tomu, čtyřicet, které by vycházely z vaší analýzy?
Martin BURSÍK, bývalý ministr životního prostředí /SZ/
--------------------
Ta odpověď byla taková, že to teprve ukáže ten tender, ale že nikdo nemůže říct tu cenu, ale pak je tady legitimní otázka, proč ministerstvo financí od začátku hovoří o ceně sto patnáct miliard korun. A dokonce vlastně v tomhle, s prominutím, ošálili i vás, protože i vy jste mě v té otázce, kterou jste mi kladl, řekl zakázka za sto patnáct miliard korun. A v ten moment se vlastně vytváří nějaká atmosféra, v které, když potom vyhraje někdo, kdo bude mít osmdesát miliard korun, nabídku, tak všichni budou jásat nad tím, jak se ušetřilo třicet pět miliard, ale ve skutečnosti to bude dvojnásobně předražené, čili tohle je věc, kterou já kritizuji.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Co může být tím důvodem toho výrazně vyššího odhadu, který běžně se cituje v médiích, použil jsem je i já, protože prostě u toho tenderu se říká, že to je zakázka století, že to prostě je více než sto miliard korun a tak dále.
Martin BURSÍK, bývalý ministr životního prostředí /SZ/
--------------------
No, on to totiž není odhad, ono potom, když se jde do detailu, tak říkají, ne, ne, to je pouze součet garancí jednotlivých, rozumíte, vezmete třeba jednu, jednu zakázku, nevím, Spolana Neratovice a tam bude nějaký limit, do kterého vlastně je možné financovat ty sanační práce a takhle je to určeno v každé smlouvě. Většinou, protože se jedná o věci, které jsou v podzemí, do kterých nikdo nevidí, tak u většiny těch zakázek se tam vždycky objevily nějaké další více práce a nějaké další komplikace, větší rozsah, než se očekávalo a většinou se vlastně vyčerpala kompletně tahle garance, když posčítáte ty garance, tak to dělá sto patnáct miliard, ale to samozřejmě neznamená, že by měl někdo tu zakázku vysoutěžit na sto patnáct miliard. Jak říkám, podle odhadů expertů z Inspekce ministerstva životního prostředí ta reálná cena je zhruba kolem čtyřiceti miliard korun.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Takže poslední věc, co teď s tím, myslíte, že by se ten tender tak, jak byl postaven, měl úplně zrušit?
Martin BURSÍK, bývalý ministr životního prostředí /SZ/
--------------------
Já si nemyslím, já si myslím, že samotný princip, že se to vlastně prodá někomu, kdo za to bude odpovídat, za cenu a on potom ponese veškerá rizika, ten princip špatný není, navíc tady bude jeden tender, to znamená, to riziko korupce a vlastně netransparentnost bude jednou, kdežto jinak jich byly stovky a my potřebujeme ohlídat právě ten jeden tender a pro mne je vlastně strašně podezřelé, že ministerstvo financí vlastně celou dobu komunikuje a hovoří o sto patnácti miliardách, a tohle je věc, která prostě u mě rozsvěcuje červené světlo, a proto si myslím, že to je věc, která by v žádném případě neměla být rozhodována v této přechodné vládě a že by vlastně nová vláda vzešla z voleb, měla tuhle věc převzít a poté ji velmi podrobně posoudit a zkontrolovat a vlastně učinit to finální rozhodnutí.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Přimlouvá se bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík. 1. náměstkem ministerstva financí je Ivan Fuksa, přeji dobrý den.
2. část rozhovoru - s Ivanem Fuksou, 1. náměstkem ministra financí:
Ivan FUKSA, 1. náměstek ministerstva financí
--------------------
Dobrý den.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Pane náměstku, takže podle pana Bursíka jeho resort a inspekce životního prostředí dospěla k tomu, že hodnota, celková hodnota toho tenderu je zhruba čtyřicet miliard. Jak to zapadá do vašich výpočtů?
Ivan FUKSA, 1. náměstek ministerstva financí
--------------------
Tak to je částka, která nebyla nikdy garantována, která bohužel zazněla v diskusi a nikterak nebyla doložena výpočty. Dokonce v jedné variantě to bylo uváděno, že to je stanovisko jistého bývalého ministra. Ty čísla jsou naprosto jasná, ty dávala i usnesením v průběhu minulých let od roku 90 až do současnosti vláda. Vláda dává usnesení, ve kterém garantuje to, jaká je ta výše na odstranění jednotlivé, jednotlivé částky pro jednotlivou, jednotlivý subjekt, jak bude zprivatizován, který vlastně vycházel ještě z doby privatizace a ze zákona Fondu národního majetku.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Když mluvíte, promiňte, prosím, že vám skáču do řeči, ale když mluvíte o jasných číslech, tak to myslíte těch sto patnáct miliard?
Ivan FUKSA, 1. náměstek ministerstva financí
--------------------
Sto patnáct miliard, jsou, sto patnáct miliard je částka, která je v usnesení vlády, která je všude evidována, která je součástí každého takovéhoto privatizačního protokolu, kdy ten stát se zavázal. Navíc, kdykoliv se objevily v rámci privatizace další ekologické škody, tak ty ekologické škody se velmi výrazně navyšovaly, pan ministr Bursík sám byl u mnoha takovýchto navyšování v objemu několika miliard korun. Za existenci této vlády, kdy vládní, kdy se skutečně objevily další a další škody a navyšovalo se a já se chci ohradit proti tomu, že my bychom to hráli, takže se hraje o nějakých sto patnáct miliard, ale takto prostě podávají média. To, že se soutěží směrem dolů, tak je zveřejněno na našich stránkách a všichni členové vlády se tím prostě bez problémů mohli seznámit a já bych prosil, kdyby to i ta média tak hrály, že nejde o to, že tady budeme někomu dávat sto patnáct miliard, ale naopak soutěžíme o to, kdo dokáže celý tento problém vyřešit za daleko, za daleko nižší peníze.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Takže sto patnáct miliard je strop, nad který už se nepůjde.
Ivan FUKSA, 1. náměstek ministerstva financí
--------------------
Závazek státu.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
A předpokládáte ale, že ta částka bude výrazně nižší nakonec.
Ivan FUKSA, 1. náměstek ministerstva financí
--------------------
Ta částka, ta částka bude nižší a celou dobu hovoříme o tom, že to je alternativa, která má vyvést z tohoto čarovaného kruhu stát a státní rozpočet, má garantovat jednotlivé finanční zátěže v roce, má řešit i dluh státu a v této věci je to alternativa, která v případ, dostane-li se z této soutěže, nezajímavá cena na rozhodnutí vlády, tak ta vláda nemusí tady tento výsledek schválit a může fungovat takzvaně postaru.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
O kolik nižší by ta částka mohla být, myslím, nižší než sto patnáct, myslíte, že by se nakonec ten tender mohl uskutečnit za, dejme tomu, čtyřicet, padesát miliard?
Ivan FUKSA, 1. náměstek ministerstva financí
--------------------
Tak já jsem rád, že pan ministr Bursík tento mechanismus jednoho velkého tenderu i nadále podporuje, ale co se týče stanovení ceny, v tuto chvíli, jelikož nám už skutečně běží výběrové řízení a máme otevřený /nesrozumitelné/, tak jako i v jiných projektech už ministerstvo financí nebude zveřejňovat konkrétní částku, protože tato částka by mohla býti cenotvorná, je jasné, že ta cena půjde směrem dolů a znovu opakuji, pokud by ten mechanismus nebo ta výsledná částka nebyla pro stát zajímavá, tak ta nemusí v týhle chvíli toto realizovat.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Prosím ještě jedno slovo, jednu větu. Věříte tomu, že tato vláda, vláda Jana Fischera dotáhne toto výběrové řízení do konce?
Ivan FUKSA, 1. náměstek ministerstva financí
--------------------
Tak pokud půjde mechanismus výběrového řízení standardními kroky a nebudou žádné komplikace, tak teoreticky by se mohla na stůl vlády dostat tato nabídka někdy během přelomu desátého a jedenáctého měsíce letošního roku. V tuto chvíli pravděpodobně ještě bude překlenovací vláda vládnout a bylo by teda standardní to, aby tato vláda toto schválila, protože nebude dělat žádné politické rozhodnutí, to už udělali především, to už udělala předešlá vláda. Tady by prostě buď akceptovali nebo neakceptovali cenu.
Jan BUMBA, moderátor
--------------------
Já vám děkuji za rozhovor. To byl Ivan Fuksa, 1. náměstek ministra financí.
Zdroj: 18.5.2009, ČRo 1 - Radiožurnál, 12:00 Ozvěny dne