Novinky v bankovních službách
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Od letošního listopadu bude platit nový zákon o platebním styku. A i když se nejvíc mluví o výpisech z běžného účtu zdarma, změna přináší novinek mnohem víc. Upravuje třeba časové lhůty pro převody peněz nebo odpovědnost bank při zneužití platebního prostředku.
Michal KEBORT, redaktor
--------------------
Sjednotit podmínky pro platby po celé Evropě. To je hlavní poslání bruselské směrnice, která se do českého právního řádu promítla jako zákon o platebním styku.
Klára HÁJKOVÁ, náměstkyně ministerstvo financí
--------------------
Měl byste velmi jednoduše posílat peníze z jednoho státu do druhého bez nějakých zbytečných nákladů.
Michal KEBORT, redaktor
--------------------
V Česku se také poprvé objevuje termín platební instituce. Ten definuje nebankovní firmy, které zprostředkovávají platební převody, například příkazy k úhradě inkasa nebo vydávají platební karty.
Klára HÁJKOVÁ, náměstkyně ministerstvo financí
--------------------
Tyto instituce budou regulovány, nově do dnes regulovány nebyly. Fakticky tyto instituce by měly být jakousi konkurencí k bankám v oblasti poskytování platebního styku. Orgánem dohledu bude Česká národní banka.
Marek PETRUŠ, mluvčí, Česká národní banka
--------------------
Česká národní banka bude dohlížet na platební instituce obdobným způsobem jako nyní dohlíží nad podnikáním například bank. Dohledové aktivity si vezmou na starost stávající útvary centrální banky.
Michal KEBORT, redaktor
--------------------
Výčet novinek tím ale nekončí. Zákon bankám ukládá další hlavně informační povinnosti. Posiluje také jejich odpovědnost za škody způsobené zneužitím platebního prostředku klienta. Na druhou stranu tvrdším podmínkám se nevyhnou ani lidé samotní. Do ruky sice dostanou nové nástroje, ale musí aktivně využívat. Třeba opožděné reklamace totiž banka vyhovět nemusí.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
A více k tématu má Jiří Beran, vedoucí oddělení bankovnictví a úvěrů ministerstva financí. Martin Kadorík, vedoucí odboru prvotní podpory Komerční banky a do třetice můj redakční kolega Michal Kebort, pánové, já vám také třikrát dobrý večer. Michale, začneme tebou. Začneme se zabývat těmi důvody. My už jsme některé slyšeli, ale přeci jen, co všechno se změnilo. On se změní do jisté míry celý ten systém, který je zavedený a většina z nás ho už má tak trochu pod kůží?
Michal KEBORT, redaktor
--------------------
Ten systém se mění proto, že Evropská unie dlouhodobě usiluje o oživení vnitřního trhu. Co se týče finančních služeb. Ono to totiž souvisí nejen s platbami, ale celkově s tím, jak si lidé zakládají účty v zahraničí a to je zase úzce navázáno třeba na přeshraniční obchod. Máme nějakou možnost, jak zaplatit za zboží. Spíše si objednám zboží ze zahraničí, pokud ale mě bude stát jenom několik stokorun jenom samotná platba, tak si ho tam asi nekoupím. My se podíváme na to, co nám tomu řeklo ministerstvo financí a finanční arbitr.
Klára HÁJKOVÁ, náměstkyně ministerstvo financí
--------------------
Asi zmínila platby, tam se budou zkracovat lhůty pro provedení jednorázových příkazů k úhradě.
Petr SCHOLZ, zástupce finančního arbitra ČR
--------------------
Co se týče dodržování lhůt, tak v podstatě finanční arbitr nemá s tímto problémy. V současné době v loňském roce jsme měli asi dva případy, čili tam se domnívám, že ani do budoucna s tím banky mít problémy neměly mít.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Pane Berane, co všechno se tedy změní nově v platebním styku a především, jak se změní platební lhůty? Protože tam to to vyladění to je jedním z hlavních záměrů této legislativní úpravy?
Jiří BERAN, vedoucí oddělení bankovnictví a úvěrů, MF ČR
--------------------
Tak ta nová právní úprava, která by měla nabýt účinnosti od 1. listopadu letošního roku, ta přináší celou řadu změn. Některé se dotknou klientů více, některé se naopak týkají spíše těch technických podrobností platebního styku. Kromě toho, že začnou na trhu působit vedle bank v oblasti platebních služeb i další subjekty, takzvané další platební instituce, tak dojde i ke změnám, které se dotknou přímo toho vztahu mezi poskytovatelem platebních služeb a klientem. Konkrétně v té oblasti lhůt dochází k tomu, že se v oblasti tuzemského platebního styku některé lhůty poněkud zkracují. Pokud se jedná o lhůtu o převod v rámci jedné banky, tak tam ta lhůta zůstává stejná, tam ta banka musí dát příjemci ty peníze k dispozici ještě ten samý pracovní den, kdy nastala účinnost platebního příkazu. Pokud se jedná o převod v rámci dvou nebo více bank, tak tam potom se ta lhůta o jeden pracovní den zkracuje. Potom ještě další pravidla, existují pro lhůty v přeshraničním platebním styku, tam ta pravidla jsou trochu komplikovanější, záleží na tom, jestli se jedná o převod v české měně nebo v některé zahraniční měně, záleží také na tom, jestli byl příkaz podán papírově nebo nikoliv.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
To už jsou celkem detaily. Vy celkem správně říkáte, že je to hra na dvě banky. Je to mezi bankou nebo mezi finanční institucí a klientem. Pane Kadoríku, jak se na to připravují banky, protože on to bude asi, předpokládám, poměrně velký zásah do toho jejich vnitřního chodu.
Martin KADORÍK, vedoucí odboru prvotní podpory, Komerční banka
--------------------
Ano, banky se zapojily do příprav na implementaci platební směrnice už v minulém roce, ovšem mají s tím poměrně velké náklady, protože třeba upravit řadu systémů nicméně je to řešitelné, pokud banky s tou přípravou započaly už v minulém roce a několik let předtím začaly řešit otázku takzvaných produktů Sepa. Jsou to produkty pro oblasti eurovou a řeší platby v eurech, které jsou harmonizovány a za stejných podmínek, tudíž banky znají už tyto podmínky a jsou schopny je splnit.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Čili to byla ta bankovní strana. Michale, pojď na tu naši, na tu klientskou. My už jsme tady hovořili o výpisech, ale co čeká klienty dál? Jak oni budou muset změnit svoje chování?
Michal KEBORT, redaktor
--------------------
Právě ty výpisy byly zmiňovány hodně často, ale v rámci českých podmínek, já bych určitě zmínil třeba poplatek za zrušení účtu, který donedávna byl ještě účtován některými bankami, ačkoliv tady proběhla diskuse o tom, že by se zákonem měl zrušit už před několika lety. Tento zákon ale říká, že nejen poplatek za zrušení účtu, ale zrušení smlouvy by mohlo být bezplatné. Mohli bychom si tady dočkat toho, že nebudeme platit ani za zrušení trvalých příkazů a podobně. Jinak po nedávné kauze můžeme zmínit třeba i případ nevyžádaných platebních prostředků. Tento zákon to opět zakazuje, takže by se nám nemělo stát, že nám od banky přijde do schránky kreditní karta, kterou jsme si neobjednali. To jen částečně. Dále se můžeme podívat, co tomu říká ministerstvo financí.
Klára HÁJKOVÁ, náměstkyně ministerstvo financí
--------------------
Nejvíce se asi budou měnit ty informační povinnosti banky. To znamená, nové pravidlo je takové, že fakticky za plnění veškerých informačních povinností si banka nemůže účtovat žádný poplatek, pokud zákon nestanovuje něco jiného.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Pane Berane, co jsou to vlastně informační povinnosti? Co se dozvím navíc a bude to skutečně zadarmo?
Jiří BERAN, vedoucí oddělení bankovnictví a úvěrů, MF ČR
--------------------
Ten zákon rozlišuje dva druhy informačních povinností. Jednak jsou to informace, které ten klient musí dostat ještě před uzavřením té vlastní smlouvy o účtu. To jsou informace, které mu mají poskytnout informace o té službě a tam jde o to, aby ten klient, když se rozhoduje pro tu konkrétní banku, mohl udělat opravdu informované rozhodnutí. Kromě toho dostávají klienti ještě druhou skupinu informací. To jsou informace o těch jednotlivých pohybech na účtu. O platebních transakcích a to jsou, je to to, co známe jak takzvané výpisy z bankovního účtu a k té bezplatnosti těchto výpisů, která tady už byla zmíněna, to pravidlo, které ten zákon zavádí, je takové, že se ponechává na dohodě mezi klientem a bankou, jakým způsobem bude banka tyhle informace klientovi poskytovat. Ovšem jeden způsob musí být nabízen jako takzvaně standardní způsob, ten musí být uveden v té smlouvě s klientem, a ten musí klient dostat zdarma. Pokud by nad rámec toho standardního způsobu chtěl dostávat ještě některé další informace, tak to může být zpoplatněno.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Pane Kadoríku, jak vy přijímá tyhle ty změny? Vy už jste jednou hovořil o vyšších nákladech. Pravděpodobně bych si tipnul, že teď o nich budete hovořit znovu. Důležité je, jestli je nepřenesete na klienta.
Martin KADORÍK, vedoucí odboru prvotní podpory, Komerční banka
--------------------
Ano, banky v podstatě nemají moc jiných možností, jak se vyrovnat s touto situací, kdy mají zvýšené náklady, kdy bezprostředně způsobil tento nový zákon, potažmo směrnice o platebních službách a tudíž budou hledat cesty, jak si kompenzovat minimálně částečně tyto své zvýšené náklady, přenesením těch nákladů, dejme tomu do jiných typů poplatků.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Čili na klienta. Michale, když dostanu informace, třeba ty rozšířené proti současnému stavu, jak bych s nimi měl optimálně naložit, abych jich využil co nejvíc?
Michal KEBORT, redaktor
--------------------
Tak podstatné je to, když mám ty informace v ruce a mám je v ruce ze zákona, banka mi je musí dát, tak je to předpoklad, že jsem je skutečně dostal a musím se bránit, pokud se mi stane nějaká újma. Určitě se vyplatí zmínit to, že například u inkasa, pokud bych zjistil, že inkaso bylo zneužito, tak nadále budu mít osm týdnů na to, abych to bance dal vědět a ona to řešila u třeba platebních karet nebo u platebních příkazů. Zákon hovoří obecně o tom, že by bezodkladně, když to zjistím, neměl dále otálet a bance to měl říct. V případě, že by to bylo opačně, tak banka by reklamaci nemusela řešit. My se podíváme opět na ministerstvo, co tomu říká.
Klára HÁJKOVÁ, náměstkyně ministerstvo financí
--------------------
Zásadní jsou ty odpovědnostní záležitosti, to znamená, co bych zmínila je ta odpovědnost za neautorizované platební transakce z karty.
Petr SCHOLZ, zástupce finančního arbitra ČR
--------------------
V současné době tedy zákon o platebním styku je samozřejmě přejímá ustanovení směrnice, kde je stanovena hranice odpovědnosti 50 eur. To neplatí v těch případech, kdy došlo k podvodnému jednání na straně držitele platební karty anebo z důvodů, kdy hrubým způsobem porušil bezpečnostní opatření.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Pane Kadoriku jenom stručně, čím se doposud řídil ten vztah banky a klienta, co je řídilo a určovalo?
Martin KADORÍK, vedoucí odboru prvotní podpory, Komerční banka
--------------------
Tento vztah byl především ošetřen smlouvou. Smluvní vztah přesně stanovuje, za jakých podmínek banka provádí jednotlivé služby a jak klient má postupovat v případě zneužití platebního prostředku a podobně. Klient na základě těchto smluvních podmínek je schopen správně zareagovat a podle toho včas nahlásit zneužití platebního prostředku a podobně.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Pane Berane, chce se mi říct, co přinese nová doba, v čem se změní tato praxe po zavedení legislativy?
Jiří BERAN, vedoucí oddělení bankovnictví a úvěrů, MF ČR
--------------------
Tak jak tady zaznělo, ta hlavní změna spočívá v tom, že přímo zákonem je stanoveno to rozdělení odpovědnosti mezi banky a mezi banky a jejich klienty. Zároveň ale je třeba říci, že tahle nová úprava přeci jen klade na klienty mnohem větší nároky z hlediska opatrnosti, z hlediska bezpečného zacházení s platebními prostředky a samozřejmě to, co tady už také zaznělo, třeba ta povinnost bez zbytečného odkladu informovat banku o neautorizovaných platebních transakcích, protože kdyby klient tyhle bezpečnostní povinnosti porušoval, tak se samozřejmě vystavuje riziku, že se nedomůže té náhrady, kterou mu zákon jinak přiznává.
Přemysl ČECH, moderátor
--------------------
Pánové, já vám děkuji za osvětlení celé té nové situace, do které vstoupíme v listopadu. Přeji vám hezký večer, díky za návštěvu.
Zdroj: ČT 24 | 4.8.2009 | 21:10 | pořad: Ekonomika