Eduard Janota: Mandatorní výdaje nejsou nedotknutelné

* E15: Máte už připraveny návrhy, jak léčit těžce nemocné státní finance?

Ta věc je velmi důležitá, velmi citlivá. Jak ve vztahu k rozpočtovým záležitostem, tedy věcně, tak také legislativně a samozřejmě také politicky. Jsme před volbami a víte, jaká byla reakce některých politiků na pouhou mou zmínku o možnosti zvýšit některé nepřímé daně. Proto pouze potvrdím, že pracujeme na materiálu, který se zabývá jak úsporami, tak nastiňuje jisté dopady, pokud bychom zasáhli i do daňové legislativy. A ano, zabývám se myšlenkou řešit daný problém i na straně příjmů. V menším rozsahu, a to zdůrazňuji. To je jedna věc. Na druhé straně si dovedu představit do jisté míry také zpřísnění podmínek, které se týkají i stropu pro pojistné na sociální zabezpečení. Konkrétnější věci vám ale teď říkat nebudu.

* E15: Vy osobně byste dal přednost spíše seškrtání výdajů, je to tak?

Na straně výdajů – nechal jsem zvážit i doporučení pana prezidenta i pana premiéra ve vztahu k věcným výdajům. To znamená plošné škrty typu investice, provozní výdaje, mzdy a tak dále. Nicméně, musí padnout i návrh na korekci mandatorních výdajů. Celé škály mandatorních výdajů. Podotýkám v rozumném rozsahu.

* E15: Myslíte typu rodičovská, přídavky na děti…

Ano. Ale nechci být konkrétnější, protože tato opatření musejí být provázaná. Musíme je dát do určitého logického celku, a tak to také navrhnu. Čili bude to návrh doporučení úřednické vlády, nebo chcete-li úřednického ministra financí. A s ním pak bude, nebo nebude pracovat budoucí vláda. Tento kabinet upravit legislativu nestihne ani náhodou. Ale myslím, že po nás se chce, abychom věci popsali, upozornili na rizika, problémy a dopady. V příštím roce i ve střednědobém výhledu. A nastínili některé možnosti řešení. Myslím, že mezi odbornou veřejností, a to i mezi novinářskou odbornou veřejností, je shoda, že tak jako teď se už dál nedá postupovat. Na rozdíl od loňska máme o 160 miliard korun menší příjmy. Osobně mně velmi záleží na tom, aby se seriózně popsala situace a využila se šance, že v čele ministerstva financí nesedí politik, a aparát ministerstva tak může dát expertní návrh. Jestli bude akceptován, to je věc jiná. Ale vím, že podle dosavadní praxe nelze postupovat donekonečna.

* E15: Poslanecké sněmovně tedy pošlete návrh státního rozpočtu s reálným číslem schodku. A mimo tento obsáhlý fascikl ještě ona doporučení. Rozumím tomu dobře?

Asi to tak bude, protože musím vycházet a řídit se platnou legislativou. Návrhy, které předloží ministerstvo financí do vlády a které vláda popřípadě schválí, ovšem tentokrát nemají žádnou politickou podporu. Takže si myslím, že předložíme jeden rozpočet, který bude vycházet z reality. Čili s deficitem, který bude někde kolem dvou set, nevím jestli dvě stě devět nebo osm miliard korun. A k tomu bude přiložen dokument, který řekne – pokud bychom chtěli tento deficit korigovat, zde je vládní návrh, jak toho dosáhnout.

* E15: Budete vycházet z nejnovější prognózy ministerstva financí, nebo ji ještě budete upravovat?

Čekám ještě na prognózu České národní banky. A jisté debaty probíhají také na NERVu, a i z toho lze spekulovat, jestli odhad propadu ekonomiky minus 4,3 procenta je už ono dno. Na analýzu ČNB čekám proto, že má také velmi zkušený, stabilní tým. Takže budeme vycházet z tohoto porovnání. I když, řekl bych, ČNB stanoví propad v intervalu. A rozptyl třeba 1,5 procenta, to v našich dnešních rozpočtových podmínkách…

* E15: Škrty zhruba šedesáti miliard korun už ministerstvo oznámilo. Byly tím vyčerpány všechny jednodušší možnosti?

Jistě. A také jsem říkal, že jestli se nám podaří rozpočet ustát na výdajové straně pouze se změnami, které jsme už provedli, je to pouze pro příští rok a není to systémové řešení. Můj bývalý šéf, exministr Miroslav Kalousek, nyní říká: jsou možné ještě další škrty. Dobře, jistěže to vnímám, protože vím, kolik je miliarda v jednotlivých kapitolách, jakou hraje váhu, jakou mají rozpočtové kapitoly výdajovou strukturu. Bylo by to velmi drastické, ale ne, že bych s tím nesouhlasil. Naopak. K tomu ale musí být konsenzus, že celá řada usnesení a nařízení vlád a podzákonných norem zakládajících povinnost státu hradit určité věci bude zrušena. Není prostě možné říct – osekat rozpočtové kapitoly.

* E15: A zřejmě nejen je. Třeba také stavební spoření.

Stavebním spořením se budeme v analýze velmi zabývat. Ale zase, nemůžete jít ode zdi ke zdi. A pokud zpřísníme podmínky, neprojeví se to v rozpočtu v příštím roce, bude to tak za rok, za dva. To nepřinese ovoce okamžitě.

* E15: Pokud politici nebudou ochotni zasáhnout, co se bude dít v dalších letech s veřejnými rozpočty, co například obce?

Veřejné rozpočty by se pohybovaly v deficitu někde kolem sedmi procent HDP. To je částka velmi alarmující. A ve střednědobém horizontu by se to nezlepšilo. I kdyby ekonomika částečně posílila, nastavené parametry sociálního systému a jiných dávek, třeba právě stavebního spoření automaticky stoupají. Takže maximálně je možné, že by nárůst příjmů vyrovnal nárůst výdajů. V žádném případě by ale nebyl možný trend stahování schodků. Pokud se nic neudělá a budeme se tvářit, že sice hovoříme o krizi, ale vlastně se nic neděje, a tudíž výdaje zůstanou stejné jakoby z „doby ráje“, nedokážeme nic řešit. Třeba obce by musely korigovat výdaje, ty šťastnější, které mají zůstatky z minulých let, by z nich mohly čerpat, obce, které mají majetky typu lesy a podobně, by leccos mohly prodat. Ale opět, toto není řešení, které by mělo být použito.

* E15: jak by vypadala dluhová služba?

Dluhovou službu nebude jednoduché financovat. Není problém, jestli parlament schválí, či neschválí deficit 170 nebo 209 miliard. Problém je, že oněch 209 miliard se musí nějak financovat. Většina zemí EU, myslím, že čtyřiadvacet, signalizuje, že bude mít deficity vyšší než tři procenta HDP. Tyto země mají různé ratingy. Třeba tři áčka. My máme jedno. Unii tedy čekají velké emise dluhopisů, a investoři si budou moci vybírat. To zaprvé. Zadruhé, jak poroste převaha nabídky, tak poroste i výnos. To znamená, že se zdraží úroky financování. Takže, pokud bychom nechali situaci tak, jak je, mohli bychom se v průběhu čtyř let dostat někam k 95 miliardám korun dluhové služby.

* E15: Mluvíme o splácení úroků.

Mluvíme výlučně o splátce úroků. Letošní jistinu jsme spláceli sto miliard, pro příští rok to bude asi 150 miliard. A na to si půjčujeme. Ten problém je opravdu kardinální.

***

• Myslím, že se po nás chce, abychom věci popsali, upozornili na rizika, problémy a dopady
• Kalousek nyní říká: jsou možné ještě další škrty. Bylo by to velmi drastické, ale ne, že bych s tím nesouhlasil
• Pokud se budeme tvářit, že se nic neděje, a tudíž výdaje zůstanou stejné jako v „době ráje“, nedokážeme vyřešit nic
• Eduard Janota (57) Ministerstvo financí zná jako své boty. Až do chvíle, než se nechal přemluvit, aby vstoupil do úřednické vlády, vlastně držel rekord – byl nejdéle nepřetržitě sloužícím náměstkem v zemi. A na ministerstvu financí se vždy zabýval rozpočtem. Bez přípravy je schopen vysypat spoustu čísel o státních financích – na léta dopředu i dozadu. Teď pomalu končí jeho poslední mise ve službách státu. Je pevně rozhodnut, že po demisi Fischerova kabinetu odejde do soukromého sektoru.
  

Zdroj:  E15 | 5.8.2009 | rubrika: Rozhovor | strana: 12 | autor: Jana Havligerová