Šetřit se bude také

Janotovy daně, datum: 18.8.2009 Autor: Ivan Hoffman, zdroj: Pražský deník.

Ministr financí Eduard Janota se dopustil myšlenky, že už není kde šetřit a růstu deficitu je třeba bránit zvýšením našich daní. Máme mu to věřit? Určitě ne. Je stále kde šetřit. Teď je pravá chvíle chtít po politicích, aby občanům zajistili nikoli neschopný, nýbrž štíhlý a efektivní stát. Co prožíváme, není naše krize, je to krize politiků. Tak dlouho privatizovali a rozprodávali státní majetek, až teď nedisponují ani výrobními prostředky ani penězi ve státní kase. Systém, o kterém tvrdili, že bude šikovnější, než byl centrálně plánovaný socialistický moloch, jim jaksi nefunguje.

Je na politicích, aby kapitalismus dali do pořádku, tedy do stavu, kdy nebudou prosperovat jenom ti nejbohatší čili spekulanti, nýbrž také střední třída, tedy ti, co něco umějí a něco vytvářejí. Ať začnou třeba výměnou všech úředníků, co tvrdí, že není kde šetřit, počínaje panem Janotou. Vdobě, kdy se nedaří, je na místě šetřit na poslancích a zastupitelích. Vzít jim veškeré náhrady, benefity a na polovinu jim snížit plat. Prostě si na sebe nevydělali. Řešit hrozbu dluhu oškubáváním potřebných a těch, co žijí z ruky do úst? To je ubohé, a navíc to nepomůže. Je třeba přijít se systémovými změnami. V potápějící se lodi nejprve utěsnit díry, kterými odtékají miliardy. Bez toho se kapitalismus nedá zachránit.

Takto před volbami se nabízí otázka, zda politici chystají něco lepšího než pan Janota, jehož plánem je provětratnám peněženky. Z těch takzvaných velkých stran, co se denně producírují v médiích, zatím nenabízí důvěryhodný plán, jak zachránit kapitalismus, ani jedna.

Čekají zřejmě, až je coby nepotřebné vyžírky vyvleče neviditelná ruka trhu za límce od koryt!

Komentář ministra financí Janoty

Domnívám se, že Ivan Hoffman použil ve svém komentáři trochu nefér argument. Prý si myslím, „že už není, kde šetřit, a růstu deficitu je třeba bránit zvýšením našich daní.“ Nic takového není pravda. Zdůrazňuji, že úspory osobně preferuji. Mé nejnovější návrhy, které budu předkládat s návrhem rozpočtu, obsahují také výdajové opatření. Kromě toho vláda nedávno k dalším úsporám již přikročila.

Aktuální návrh zahrnuje požadavek na nezvyšování důchodů. Důvod je jednoduchý – růst cenové hladiny se zastavil a naopak se potýkáme s možným rizikem deflace (poklesu cenové hladiny). Jiným návrhem je omezení výdajů na stavební spoření, ačkoli zde by se účinek projevil s určitým zpožděním. Úprava dávek v nezaměstnanosti a jiných sociálních dávek představuje další cestu úspor.

Na tomto místě ale musím připomenout, že již Topolánkova i Fischerova vláda provedla řadu úsporných kroků. Již zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů přinesl významné úspory v oblasti mandatorních výdajů, které díky návrhům ve volebním roce 2006 narostly do neudržitelné výše. Kromě toho se na tři roky zmrazily platy úředníků a politiků, došlo také k propouštění ve státní správě. V lednu tohoto roku pak ještě můj předchůdce Miroslav Kalousek dojednal s resorty pětiprocentní snížení provozních výdajů, které se použily na stoupající náklady na podpory v nezaměstnanosti. Resortům navíc byly odebrány rezervní prostředky, které nedokázaly v minulých letech utratit, a použity na snížení schodku státního rozpočtu v rozsahu asi 30 mld. Kč.

Premiér Fischer již v průběhu přípravy návrhu státního rozpočtu na rok 2010 avizoval další razantní úsporná opatření. Jednotlivé resorty se musely smířit s omezením provozních výdajů až o pětinu. Prioritou zůstaly investice na výzkum a vývoj a do dopravní infrastruktury spolu s kofinancováním programů z evropských fondů. Domnívám se, že každodenní stížnosti ministrů v médiích jsou dostatečným důkazem naší snahy o úspory.

Co se týče „výměny úředníků, kteří tvrdí, že není, kde šetřit“, já k nim rozhodně nepatřím. Panu redaktorovi ale udělám radost. Po volbách již ve státní správě působit nehodlám.

Eduard Janota, ministr financí