Provizorium je to nejhorší

Ministr financí EDUARD JANOTA musí v době ekonomické krize škrtat, aby alespoň zpomalil rostoucí zadlužení státu. V letech, kdy ekonomika rostla, se totiž promarnila doba vhodná pro nepopulární úspory. "Politické vlády neměly výraznější ochotu a vůli tyto věci řešit," říká.

* Jaký dopad by mělo na sestavování rozpočtu rozhodnutí Ústavního soudu ČR, které by odložilo termín předčasných voleb?

Nechci spekulovat o dopadech rozhodnutí Ústavního soudu. Případná politická krize nicméně může proces schvalování rozpočtu jedině zkomplikovat.

* Zvýšilo by se takovým rozhodnutím Ústavního soudu riziko rozpočtového provizoria?

Rozpočtové provizorium je to nejhorší, co by nás v dané chvíli mohlo potkat.

* Tedy: zvyšuje se riziko provizoria?

Když nebude stabilní parlament a nebude vůle a možnost schválit rozpočet v parlamentu, logicky nastupuje rozpočtové provizorium. Rozpočet od 1. ledna 2010 bude buď ten, který schválí parlament, nebo ten, který se řídí rozpočtovým provizoriem - což je rozpočet na rok 2009, jenž byl schválen na podzim minulého roku.

* Co by provizorium znamenalo?

Rozpočtové provizorium komplikuje fungování státu. Znamenalo by to velké riziko pro čerpání prostředků na investice. Je to velký problém a za každou cenu bychom se tomuto provizoriu měli vyhnout.

* Myslíte si, že současná politická garnitura je schopna provést nepopulární a bolestivé škrty ve veřejných financích?

Dost o tom pochybuji, protože z těch jednání, které jsme absolvovali, jsem měl spíše dojem, že asi ne.

* Jak mohou státní finance skončit?

Pokud nebude vůle akceptovat návrhy obsažené v balíčku opatření pro výdajovou a příjmovou stranu státního rozpočtu, nebudeme schopni předložit rozpočet s nižším deficitem než 230 miliard korun.

* Může dojít kvůli vývoji veřejných financí k ekonomickému šoku?

Je to velmi nepříznivá situace. I v celoevropském srovnání se řadíme mezi země s velmi vysokým deficitem. Pro příští rok představuje deficit 230 miliard 7,4 procenta hrubého domácího produktu. Problém je, že takovýto deficit budeme mít i letos.

* Kdo by doplatil na to, že se pro zastavení vzrůstajícího zadlužení nic neudělá?

Problém by se musel řešit zejména na straně výdajů, ale i příjmů. Doplatily by na to, pochopitelně jako vždy v takovýchto situacích, nižší příjmové skupiny.

* Jak se schodky odrazí na státním dluhu?

Státní dluh se v letošním roce dostane na úroveň 1,2 bilionu. A v případě deficitu 230 miliard v příštím roce se dluh navýší o tuto částku.

* Jaké by to mělo dopady?

Hrozí, že když budeme pasivní, dojde ke zhoršení ratingu (hodnocení České republiky finančními institucemi, pozn. red.) a v důsledku toho ke zhoršení podmínek financování dluhu. S tím musíme počítat.

* Dá se odhadnout, jak by se financování dluhu prodražilo?

Nebudu spekulovat. Jen tento vliv ale může dělat několik miliard korun.

* Jakou podobu budou mít opatření na snížení rozpočtového schodku?

Nyní připravujeme balík, ve kterém na jedné straně chceme zvýšit příjmy zhruba o 33 miliard a na druhé straně chceme snížit výdaje o 38 miliard. Tím hodláme deficit snížit z 230 miliard na úroveň přibližně 160 miliard korun, což představuje zhruba pět procent hrubého domácího produktu.

* Takže jaké kroky navrhujete?

V oblasti sociálních opatření se to týká důchodů, které nesnižujeme, ale pouze nevalorizujeme. Není totiž splněna ani zákonná podmínka pro valorizaci důchodů: ty se zvyšují, když od poslední valorizace stoupne inflace o dvě procenta. Do konce roku lze očekávat, že inflace nebude činit ani 0,8 procenta, což je méně než polovina zmíněné hranice; proto nevalorizujeme. Chystáme i zmrazení plateb státu do systému zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce, a to na úrovni letošního roku. Když nebudeme tuto platbu valorizovat, ušetříme osm miliard korun.

* A co opatření na straně příjmů?

Chceme zvýšit sníženou sazbu daně z přidané hodnoty o dvě procenta a horní sazbu o jedno procento. Zvýšit spotřební daň na benzin, cigarety a alkohol, ale ne ve velkém rozsahu. Hodláme zdvojnásobit sazbu daně z nemovitostí, která je však inkasem obcí a měst. A chceme vrátit na úroveň z roku 2007 sazbu daně z převodu nemovitostí, tedy ze tří na pět procent. Dále plánujeme zvýšit stropy, to

* znamená úroveň, od níž se už neplatí sociální a zdravotní pojištění, ze čtyřnásobku průměrné mzdy na šestinásobek. Hranice, kdy se už nebude platit pojistné, se tak dostane asi na 145 tisíc korun měsíční mzdy.

* Jak moc zvýšíte spotřební daň u piva?

Konkrétně na půllitr piva to dělá asi padesát haléřů, na litr čtyřicetiprocentního alkoholu zhruba pětikorunu a na krabičku cigaret asi 2,50 Kč.

* Bude se zvyšovat i spotřební daň u vína?

Víno tam zahrnuto není.

* Zvýšení spotřební daně u cigaret by tedy platilo už v roce 2010?

Jedná se o zdražení pro rok 2010, které se bude logicky promítat i do dalších let. Byl to požadavek většiny mých kolegů ve vládě, sám jsem to nenavrhoval. Ve vládě se o tom podrobně diskutovalo a já jsem dostal za úkol, abych to do návrhu zapracoval.

* Nebojíte se pašování cigaret?

Z toho mám obavy a na tuto možnost jsem upozorňoval. Zvýšení daně ale není zase tak razantní.

* Nyní se snížil počet neobsazených tabulkových míst na ministerstvech (takzvané „mrtvé duše“). Může ale přijít reálné zeštíhlení státní správy?

Co bude dál, to je otázka na politickou vládu.

* Jsou tato opatření dostatečná pro dlouhodobé řešení státních financí?

Je to první krok. Zbytek musejí řešit politické vlády.

* Co nejvíce táhne rozpočet do minusu?

Dvě věci: výrazně nižší inkaso příjmů z daní a pojistného a pochopitelně nastavená struktura mandatorních výdajů (výdaje dané zákonem, například důchody, pozn. red.).

* Jak velký podíl tedy představují mandatorní výdaje na celkových výdajích rozpočtu?

Záleží na tom, jak se mandatorní výdaje chápou - zda do nich patří jen sociální výdaje, nebo i stavební spoření, závazky státu vůči dluhové službě apod. Když vezmu to nejširší pojetí mandatorních výdajů včetně toho, že stát musí vyplácet mzdy pracovníkům veřejné správy, pak dosahují téměř osmdesáti procent rozpočtu. Je to naprosto nepřijatelná výše, která komplikuje fungování a možnosti vlády výrazněji ovlivňovat ekonomický rozvoj. Pokud se k tomu ještě přidají rozestavěné dlouhodobé investice, které se nemohou nedokončit, pak vláda rozhoduje v podstatě o patnácti procentech výdajů.

* Co by se muselo stát, aby byl rozpočet dlouhodobě vyrovnaný?

Dlouhodobě vyrovnaný rozpočet je v dané chvíli utopie. Musela by se změnit struktura výdajů a zároveň by se musely výrazně zvýšit příjmy. V současnosti, kdy pravice nechce zvyšovat příjmy (ODS před volbami odmítá růst daní, pozn. red.) a levice nechce snižovat výdaje, je to prostě začarovaný kruh. Volby rozdají karty znovu - a uvidíme jak.

* Proč se začínají dělat škrty až v době krize?

Politické vlády neprojevovaly výraznější ochotu a vůli tyto věci řešit. A popravdě řečeno na to neměly ani prostor. Jestliže máte v parlamentu většinu jednoho dvou poslanců, tak si nemůžete velké šokové změny dovolit, protože na to nemáte sílu. A to byl problém předchozí vlády Mirka Topolánka, která zcela určitě měla větší ambice. Pokud nebudeme mít vládu se silnou pozicí v parlamentu, neočekávám, že lze něco radikálně změnit.

* Dlouhodobě varujete před vývojem státních financí. Proč se vám nepodařilo ministry přesvědčit, aby provedli reformy?

Ministři se řídí nejen mou radou, ale hlavně svým rozumem a názorem a stanoviskem svých sekretariátů.

* Neprohospodařily se roky, kdy ekonomika rychle rostla?

Hluboce se prohospodařily. Při několikaletém ekonomickém růstu ve výši šesti a více procent jsme měli deficity od padesáti do sta miliard, což je velmi špatné vysvědčení. Tehdy se mohly dělat výdajové reformy daleko snáze než nyní. Minimálně deficit měl být v té době výrazně nižší.

* Neměly být dokonce přebytky?

Každý fundovaný makroekonom řekne, že při takovém růstu měly být i přebytky. To si ale ani netroufám tvrdit, protože znám realitu toho, že by se musela zásadně změnit struktura výdajové strany rozpočtu - a na to nebyla politická vůle a síla.

* Byl jste předsedou dozorčí rady Českých aerolinií, které teď mají velké potíže. Dalo se zabránit chybným krokům tehdejšího managementu?

Z čela dozorčí rady jsem byl odvolán, protože jsem tvrdě kritizoval tehdejšího prezidenta Tvrdíka. V té době měl „partajně“ pojištěnou silnou pozici s podporou premiéra. Problém v aeroliniích nastal i kvůli nemoci SARS, kvůli zdražení ropy a ekonomické krizi. Těch faktorů je více. Zcela určitě tam byly objektivní a subjektivní vlivy. Do roku 2005, kdy jsem v ČSA působil, byla společnost v kladných číslech. Po roce 2005 jsem už na aerolinie neměl nejmenší vliv ani jako náměstek ministra financí, protože jsem je neměl v kompetenci.

***

Eduard Janota (57)

• Současný ministr financí je dlouholetým garantem státních rozpočtů, které má na starosti od roku 1992 OE nejprve jako ředitel odboru a v letech 1999 až 2009 jako náměstek ministra financí. Vystudoval pražskou VŠE a kariéru zahájil v roce 1976 jako odborný referent na generálním ředitelství České státní pojiššovny. Od roku 1978 působí na ministerstvu financí. Mezi jeho zájmy patří sport, a to aktivně i pasivně. "Pochopitelně toho hraní fotbalu výrazně ubylo vzhledem k času i věku," říká. Kromě fotbalu jezdí Janota na kole a běhá. Je ženatý a má dva syny. Vlastní tři roky starou Škodu Octavia Combi. Pravice nechce zvyšovat příjmy (čili daně), levice nechce snižovat výdaje. To je začarovaný kruh.

Zdroj: 7.9.2009, Týden, autor: Vladan Gallistl