Příjmy rozpočtu nejsou nadhodnoceny
Příjmy rozpočtu nejsou nadhodnoceny Zaregistroval jsem pochyby médií o výši odhadu daňových příjmů v návrhu státního rozpočtu na rok 2010. Chci proto veřejnost ujistit, že ministerstvo financí pracuje s velmi konzervativním odhadem. Počítá totiž s poklesem české ekonomiky o tři desetiny až půl procenta, ačkoli nové informace signalizují, že skutečná čísla by mohla být o trochu příjemnější. Nasvědčují tomu i odhady renomovaných mezinárodních institucí.
Nemohu zapírat, že odhad daňových příjmů představuje v současné době mimořádně obtížný úkol. Na statistickou chybu ve výši jednoho procenta příjmů se díváme jako na běžnou a tolerovatelnou odchylku. Z hlediska celkových příjmů se jedná o zanedbatelnou částku. Vliv souboru úsporných opatření na ekonomický růst byl sice odhadnut okolo minus 0,8 procentního bodu HDP, nicméně jeho vliv na nominální HDP by měl být kolem minus 9 miliard korun (asi minus 0,2 procentního bodu). To nekoresponduje s údajným snížením daňových příjmů o 10 miliard.
Dočetl jsem se, že jsem první ministr financí, který údajně „přiznal v rozpočtu chybu s deseti nulami“. Veřejnost nemusí znát všechny souvislosti hospodářského vývoje, nicméně je nutno vědět, že jakékoli odhady makroekonomických veličin jsou zatíženy chybami. To nemusí nikdo přiznávat, to je prostě fakt. Stačí se podívat do materiálů Ministerstva financí mnoho let zpátky, vždy se uvažuje s určitou statistickou odchylkou.
Česko není v mezinárodním srovnání v tomto ohledu výjimkou. Divím se, že někdo tuto dlouhodobě známou skutečnost považuje za senzační zprávu na titulní stránku.
V různých médiích neustále zaznívá řada nepřesností o způsobu odhadu daňových příjmů, a to i z úst finančních analytiků. Musíme mít na paměti, že vztah mezi hospodářským růstem a vývojem příjmů nemá lineární charakter. Jinak řečeno, nemůžeme nikdy tvrdit, že změna HDP ve stálých cenách o jeden procentní bod znamená změnu příjmů o X či Y miliard. Záleží především na struktuře příjmů a vývoji HDP v běžných cenách, tedy nikoli toho reálného, jak se někdy v médiích prezentuje.
V podmínkách na vývoz orientované malé ekonomiky je hlavním faktorem ovlivňujícím daňový výnos zahraniční poptávka. Z toho také vyplývá, že ani lepší než očekávaný růst domácí ekonomiky nemusí přinést vyšší příjmy. Vyvážené výrobky totiž nepodléhají ani DPH, ani spotřebním daním.
Do odhadu daňových výnosů byly započítány vlivy vedoucí ke snížení růstu HDP, které byly v době zpracování rozpočtu známé, včetně souboru úsporných opatření. Pokud nedojde k dalšímu výraznému propadu české ekonomiky, plánovaný schodek státního rozpočtu ve výši 162 miliard nebude ohrožen. Naopak, případné vyšší než plánované příjmy hodlám použít na snížení deficitu.
Eduard Janota, ministr financí
Zdroj: 13.10.2009, Hospodářské noviny, rubrika: Názory, strana: 10