Příští rok bude chybět 300 miliard

Praha - Ministra financí Eduarda Janotu momentálně nejvíc trápí budoucí hospodaření Česka. „Evropská komise bude požadovat v roce 2011 minimálně půlprocentní snížení podílu deficitu na HDP a tříprocentní deficit v roce 2013. Opravdu nevím, jak kterýkoliv příští ministr financí takové úkoly naplní,“ říká.

* Máte za sebou neprivatizaci Českých aerolinií. Jaká teď bude vaše role v dalším vývoji ČSA?

Doufám, že minimální, nejlépe žádná. Budu hlasovat v půlce listopadu na valné hromadě o novém restrukturalizačním plánu nového ředitele Miroslava Dvořáka. Připadal jsem si v posledních dnech ne jako ministr financí, ale jako ministr ČSA, loterií a superekologické zakázky. Státní rozpočet byl až někde za tím.

* Tak jen pro úplnost. Kdy se budou ČSA privatizovat znovu?

Podmínkou je, aby byly v černých číslech. Nikdo si je nekoupí, aby mu produkovaly ztrátu. Můj odhad je spíš rok 2012.

* Česko mělo od poloviny devadesátých let pouze schodkové rozpočty. Jak by se vám líbilo udělat tomu přítrž a přijmout zákon o vyrovnaném rozpočtu?

Ne, je to utopie, takové nereálné cíle je nesmysl si dávat. Fetiš ve smyslu navěky vyrovnaného rozpočtu, to už tu bylo. Je to spíš populistický výkřik. Jsem pro rozumnou strategii snižování deficitu a konkrétní legislativní změny, které se ale skutečně naplní.

* Co Janotův úsporný balíček číslo dvě? Je mrtvý?

Není na stole. Politici vládě nedávají prostor k význačnějším legislativním změnám, které by umožnily změny na straně příjmů nebo výdajů rozpočtu.

* Evropská komise však bude chtít vědět, jak deficit snížíme. Co jí řeknete?

Hodnocení nadměrného deficitu proběhne v prosinci nebo v lednu a opravdu nevím, jak kterýkoliv příští ministr financí naplní úkoly, které od komise dostaneme. Bude požadovat minimálně půlprocentní snížení deficitů v roce 2011. Mám informace, že od nás budou chtít schodek na úrovni tří procent HDP v roce 2013. Bez změny legislativy v první polovině příštího roku, která ovlivní rozpočet na rok 2011, bude muset dojít k ještě razantnějšímu poklesu schodku v roce 2012.

* Co na to říkají politické strany?

Možná obě největší strany spoléhají na výsledky voleb a doufají, že jim dají takový mandát, že si provedou změny, jak samy budou chtít. Ale tomu moc nevěřím. Situace bude stejně složitá jako teď.

* Pojďme k rozpočtu na příští rok, ve kterém chtějí politici dělat přesuny ve prospěch svých favoritů. Vy sám jste připustil, že pokud se najdou nějaké peníze v rozpočtu, mohly by se přesunout na dotace krajům do sociálních služeb. Proč zrovna tam?

Jednali jsme s panem premiérem s hejtmany a oni to vidí jako největší problém. Slíbili jsme, že pokud při schvalování rozpočtu dojde na mírné přerozdělování, tak by převod v řádu dvou až tří miliard šel právě tam.

* Kraje, ačkoliv nemusí, proplácejí zdravotnické poplatky. Přesto jim dáte peníze navíc?

Máte pravdu, že nemusí vynakládat peníze na poplatky. Určitě jsme jim doporučili, ať to nedělají. Ale je to citlivá oblast.

* ČSSD navrhne zákon, podle kterého se dividendy ČEZ budou moci přesměrovat i na jiné účely než na likvidaci ekologických škod.

To není dobré řešení. Několikrát jsem to nazval „účetní trik“. Nevylepší to naši bilanci před hodnocením Evropské unie. Kromě ČEZ a Letiště Praha, jehož privatizace je zákonem zablokovaná, už nemáme co prodávat. Takže potřebujeme prostředky z dividend, abychom mohli řešit ekologické škody. Pokud se nevybere vítěz superzakázky nebo se to protáhne, budeme muset těch sedm miliard ročně, které se v posledních letech na likvidaci škod vynakládají, dát z rozpočtu.

* ČSSD a KDU-ČSL by přesunuly peníze z rozpočtu ministerstva obrany – nenakoupily by vojenskou techniku. Co na to říkáte?

Promě je přijatelnější přerozdělovat nemandatorní výdaje než ty mandatorní (ze zákona povinné – pozn. red.).

* Politici by chtěli brát také ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Podle zprávy NKÚ z roku 2007 jsou u nás dálnice asi o třetinu předražené. Proč se s tím něco nedělá?

Jestliže je tu rozdíl od 30 ke 40 procentům ve srovnání s jinými projekty v Německu při zhruba stejných podmínkách, tak tu prostor je a jsem pro, aby se tvrdě zasáhlo. Zprávy NKÚ projednává vláda, takže je otázka, proč tehdejší vláda nevydala nějaké usnesení nebo pokyny k nápravě. Je to věc ministerstva dopravy, které prostřednictvím Ředitelství silnic a dálnic vypisuje tendry a je povinno kontrolovat vynakládání prostředků.

* Vaše ministerstvo však na to přiděluje peníze z rozpočtu. Co by se podle vás mělo změnit, aby se za ně neutrácelo tolik?

Předražení je problém plynoucí z nízké konkurence, o zakázky soutěží výhradně domácí firmy. Co vím od pracovníků ŘSD, tak máme velké množství různých nadjezdů a podjezdů, moc betonu, zbytečně se tak dálnice prodražují. Viz případ paní Havránkové – najednou se zjistilo, že 400 milionů korun není zapotřebí, že se to vyřeší jinak. To je zarážející.

* Takže je na ministru dopravy, aby žádal nápravu.

Ano, ve spolupráci s ŘSD. Rozpočet fondu však schvaluje i Sněmovna a její zástupci jsou v dozorčích orgánech fondu. Dá se říci, že „namočeni“ jsou v tom všichni.

* Ještě k rozpočtu v letošním roce. Deficit až 165 miliard, přitom schválený schodek je jen 38 miliard. Jak s takovým rozpočtem vycházíte?

Budu mít překročené mandatorní výdaje v sociální oblasti o sedm miliard a na splácení státního dluhu dalších sedm miliard. Zbytek deficitu je z titulu nenaplněných příjmů, ty se odhadují, s těmi nemohu nic dělat. Peníze bych musel vzít z jiné kapitoly, ale já nemám kde brát. Musím proto jít do Sněmovny a ta mi změnou zákona musí zvýšit limit výdajů o 14 miliard.

* Je to jen formalita?

Měla by. Pokud by to ale chtěl někdo ve Sněmovně zablokovat, tak hrozí obrovský malér. V žádném případě bych nepřipustil, že bychom nesplatili náklady na náš státní dluh. Teprve pak je pro mě důležitá otázka důchodů a podpor v nezaměstnanosti, příspěvku na sociální péči. Sebral bych resortům peníze a prostě by neměly třeba na teplo a světlo. Porušení závazků splácet naše dluhy by se nám tvrdě vymstilo.

* Kolik si bude náš stát muset půjčit příští rok?

Řádově 160 miliard na rozpočtový deficit a minimálně 100 na splátky jistin starého dluhu – odhaduji emise dluhopisů mezi 260 a 300 miliardami korun.

* Letos bude chybět státu na výplatu důchodů třicet miliard korun, protože se vybere méně na důchodovém pojištění. Nehrozí podobný problém i u zdravotního pojištění?

Ve srovnání s rokem 2008 bude letos situace podstatně horší. Vybereme méně pojistného kvůli poklesu mezd, přibude méně regulačních poplatků. Příští rok klesne výběr také. Přinejmenším proto, že státním zaměstnancům klesnou platy o čtyři procenta. Problém tam bude, jenom to potvrzuje, že regulační poplatky u lékaře jsou rozumné opatření. Používají se jako nástroj financování v řadě evropských tržních ekonomik.

* Jaké zákony v příštích měsících vaše ministerstvo předloží?

Máme hotový věcný záměr zákona o loteriích. Navíc dělám organizační změny v odboru Státní dozor nad sázkovými hrami a loteriemi. Ne kvůli nějakým vazbám na Sazku nebo loterijní společnosti. Odbor obsadím velmi kompetentním člověkem. Nastavím jasné vztahy mezi dozorem, kontrolou a finančním úřadem.

* Můžete dát nějaké konkrétní příklady, co se v zákoně o loteriích změní?

Bude jasně řečeno, co lze hrát v obyčejných restauracích a co lze hrát v hernách a kasinech. Tam by neměl být povolen vstup mladistvým do 18 let. Obec bude moci rozhodnout nejen u výherních hracích automatů jako dnes, ale i u videoterminálů, kde budou a kde ne. Místo dnešních padesáti procent jim z hazardu půjde 62. Licenci na provozování hazardu získá pouze společnost s akciemi na jméno, která složí jistotu a doloží legálnost svých prostředků. Dodá potvrzení o bezdlužnosti a bude mít potvrzení od bezpečnostních složek státu, že to není problémový subjekt.

* Jak chcete zajistit, aby si provozovatelé neposílali povinné odvody do svých nadací?

Zákon by měl zakázat majetkové propojení provozovatelů a příjemců prostředků z výtěžků. Příjemce bude muset prokázat a doložit účel, na který prostředky dal.

* Dnes je tedy nedostatečně kontrolováno, kam peníze z loterií jdou?

Výklad toho zákona je poměrně volný, vina není jen v dozoru. Problém je v nejasné legislativě, nejasných pojmech, různých výkladech.

***

Eduard Janota (57)

• Eduard Janota vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Profesní kariéru zahájil v roce 1976 jako odborný referent na generálním ředitelství České státní pojišťovny. Od roku 1978 působí na ministerstvu financí. Nejprve v odboru státního rozpočtu, který od roku 1992 řídil a od té doby také připravuje státní rozpočty. Od dubna 1999 byl náměstkem ministra financí, celý úřad vede od letošního května. Rozpočet na rok 2010, který poprvé chystá jako ministr, bude jeho poslední. S koncem Fischerova kabinetu se totiž chystá odejít ze státní správy. Za dobu svého působení pracoval pro 11 ministrů financí. Janota je ženatý a má dvě děti.