Janota: Nechci psát dva rozpočty – levicový a pravicový

Ministr financí Eduard Janota chce při přípravě rozpočtu na rok 2011 prezentovat vlastní představu, jak řešit problém veřejných financí. „Zvedat sazbu daně z příjmu fyzických osob z 15 třeba na 20 procent znamená problém se skupinou lidí, kteří pobírají nejnižší příjmy. Takže se přikláním k nějaké formě rozumného progresivního zdanění.“ Za maximální sazbu pro osoby s nejvyššími příjmy považuje 30 procent. „Ale konstruovat to tak, že třeba nízké platy budou zdaňovány nižší sazbou než teď. S tím, že se musejí snížit nejrůznější podpory.“ Jakou šanci má pohled odborníka proti politickým zájmům, naznačí středeční finální hlasování o rozpočtu na příští rok. Rozhodne možná nejen o osudu veřejných financí.

* E15: Poté, co jste minulý týden před poslanci marně bránil vládní návrh rozpočtu, jste mluvil o demisi…

Jaký mám pocit z práce, přece musí být jasné. Z balíčku nezbylo skoro nic. Kdyby ale rozpočet neměl být schválen, bylo by to to nejhorší, co by nás mohlo potkat.

* E15: Uvažujete ještě pořád o demisi?

Prohlásil jsem, že pokud některé věci projdou, nebudu vnitřně spokojený a tento fakt budu muset zvážit. Na funkci nelpím. Každý ví, že jsem se do ní nernul. Ne- l i -tuju, že jsem ji přijal, spolupráce v rámci vlády je dobrá, s panem premiérem naprosto výborná. Je to o odbornosti, korektnosti a určitém přátelském vztahu – známe se dvanáct patnáct let. Nikdy jsme nebyli na pivu, ani na vínu, nicméně náš vztah je velmi dobrý a já si toho vážím. I to beru v úvahu.

* E15: Vládou předložený návrh státního rozpočtu zaručuje deficit veřejných financí 5,3 procenta hrubého domácího produktu. Co se stane, když sněmovna kývne na zachování platů ve veřejné sféře v letošní výši, a na další pozměňovací návrhy?

Je tu určité riziko, že deficit by mohl být ovlivněn až částkou dvanácti miliard – pokud se nezmění platy, pokud projde změna výdajů určených na sociální péči, zvýšené platby na zemědělství. Na otázku, co to bude znamenat, je dvojí odpověď. Pokud tyto požadované finance půjdou na vrub mandatorních výdajů, to znamená nemocenské, důchodů a dluhové služby, ovlivní to rozpočtový schodek bezprostředně. Protože tyto výdaje – myšleno nemocenská a tak dále – jsou už nyní navrženy na hraně. A když je sněmovna sníží, vláda je stejně bude muset vyplatit. Pokud by to tedy bylo schváleno na vrub těchto mandatorních výdajů, je to jasný dopad řekněme 0,3 až 0,4 procenta hrubého domácího produktu. Čili deficit veřejných financí už nebude 5,3, ale nějakých 5,6 nebo 5,7 procenta HDP.

* E15: Na některé zvýšené výdaje chtějí poslanci použít finance určené pro fond dopravní infrastruktury.

To je ta druhá odpověď. Pakliže část položek, o kterých mluvíme, bude financována na vrub investic, tedy fondu dopravy, a tento fond bude muset být sanován z privatizačního účtu, je to totéž. Protože peníze z privatizačního účtu se nepočítají jako zdroj, takže deficit bude rovněž kolem 5,6 procenta HDP. A pokud sněmovna akceptuje i další návrhy, tak jsme na šesti procentech. Což nepřijme Evropská unie.

* E15: Mluvíte o zprávě, kterou budete v lednu posílat Evropské komisi?

Ano. V dobré víře, že rozpočet projde, tak jak byl schválen v prvním čtení, předpokládáme deficit veřejných financí 5,3 procenta HDP. A pro roky následující, tedy 2011 a 2012, ve výši 5,5 procenta a 5,6 procenta HDP. To je zpráva, kterou pošleme Evropské komisi. A ta nám ji určitě vrátí s tím, že zásahy do veřejných financí nepovažuje za dostatečné. Pak už to bude na nové politické vládě. Protože jinak než legislativními úpravami na obou stranách rozpočtu se už ten problém nedá řešit.

* E15: Mimochodem, jaké zadlužení to znamená?

Letos jsme vydali dluhopisy v hodnotě 269,3 miliardy korun, příští rok to má být na 280 miliard korun. V roce 2011 by to mělo být zhruba na 305,7 miliardy korun a v roce 2012 312,9 miliardy.

* E15: Zpět k legislativním úpravám, bez kterých se nedá pohnout s kondicí veřejných financí. Myslíte tím, že se neobejdeme bez zvyšování daní a škrtů ve výdajích?

Bez zvyšování daní a bez úprav mandatorních výdajů, ať už sociálních a jiných, jako je například stavební spoření.

* E15: Ale třeba o snižování výdajů už se mluví dlouho...

Jistě, ten problém je dlouhodobý, nenarodil se teď. Ale přežíval díky šestiprocentnímu růstu ekonomiky. Díky tomu, že příjmy státu byly masivní. Tudíž se nejevil v plné nahotě, v té se projevil nyní, kdy jsme vlastně na nule. A nezmizí, ani když budeme mít řekněme standardní růst kolem dvou procent hrubého domácího produktu. Což je normální vývoj. Ani při těchto proporcích ekonomického růstu prostě není šance, abychom vůbec vylepšili veřejné finance. Jsem skeptický, koneckonců i v debatě, která se ve sněmovně vedla při instalování vlády, padaly názory – a to z obou největších stran, že jsme vláda úřednická a nepřísluší nám dělat žádné zásadní změny. Pokud toto budeme respektovat, musí si být všichni vědomi, že nemáme možnost ovlivňovat vývoj veřejných financí.

* E15: Jenomže na vás ještě bude sestavení rozpočtu na rok 2011. Jak to uděláte?

Bude to velmi obtížné. Přiznám se, že se mi moc nelíbí představa, že bych měl dělat dva rozpočty, jeden levicový a druhý pravicový. Nicméně bude-li to požadavek pana premiéra, budu ho respektovat. Osobně bych viděl roli vlády stejně jako letos. Tak, jak jsme vyšli z reálných podkladů pro rok 2010 a spíše jsme byli hodně konzervativní a při zdi, tak bychom se měli stejně zachovat pro rok 2011. To je jedna věc. Za druhé, chtěl bych prezentovat vlastní představu, jak by se mohl problém veřejných financí řešit, kdyby to tato vláda mohla učinit. To chci udělat a informovat o tom i Radu sociální dohody.

* E15: Představu toho, jak by měly vypadat daně a tak dál?

Ano, majetkové daně, sblížení sazeb daně z přidané hodnoty. Dokonce jsem v tomto smyslu kacíř a říkám, že patnáctiprocentní rovná daň není financovatelná. Považuji za chybu, že v době, kdy se tato sazba stanovovala, nekrátilo se na výdajové straně.

* E15: Takže byste patnáctiprocentní sazbu zvyšoval?

Zvedat sazbu daně z příjmu fyzických osob z patnácti třeba na dvacet procent znamená problém se skupinou lidí, kteří pobírají nejnižší příjmy. Těm by se zvýšené odvody musely nějak kompenzovat. Takže se přikláním k nějaké formě rozumného progresivního zdanění.

* E15: Co je rozumné progresivní zdanění, zavedení dalšího daňového pásma?

Ano, s maximální sazbou z příjmu fyzických osob 30 procent na nejvyšší příjmy. Ale konstruovat to tak, že třeba i nízké platy budou zdaňovány nižší sazbou než teď. S tím, že se musejí snížit nejrůznější podpory. Případné snížení dolní sazby musí být propojeno s výdaji. Pracovat za nízkou mzdu s nízkým zdaněním musí být výhodnější než pobírat sociální dávky.

* E15: Jenže měnit zákony, jak vyplývá ze všech dosavadních politických debat, úřednické vládě politické strany nepovolí, jak jste sám říkal.

Pokračování na str. 18 Dokončení ze str. 17
Pak můžeme udělat to, že spočítáme dopady všech volebních politických programů. Ale toho černého Petra po mně někdo v červnu, červenci či srpnu dostane do ruky. A za měsíc neudělá nic. Stejně jako já jsem nemohl udělat nic více, než seškrtat běžné výdaje, zrušit neobsazená místa, nevalorizovat důchody, protože to podle zákona nebylo nutné, a snížit platy. Jenže tohle nejde opakovat.

* E15: Třeba ČSSD stále hraje s tím, že pořád jsou k dispozici dividendy ČEZ.

Pamatuji si, že ještě za éry vládnutí sociální demokracie existovala usnesení vlády, která říkala, že je potřeba se připravit na penzijní reformu – teď nehovořím o její podobě, protože dlouhodobě se stávající důchodový systém nedá financovat. Relace důchod – mzda, ať už se to bere v rovině čisté nebo hrubé mzdy, se zhoršuje, a osobně nevidím prostor, jak by se onen rozdíl dal z rozpočtu sanovat. Jediná možnost, jak to udělat, je z dividendy ČEZ. Protože privatizační účet se v podstatě rovná dividenda ČEZ.

* E 15: Jak to?

Nepředpokládám, že někdo by chtěl ČEZ privatizovat, v dané chvíli je zablokovaná privatizace Letiště Praha, okolnosti privatizace ČSA jsou známé. Žádné větší nebo velké privatizační kauzy prostě nejsou. Takže zbývají dividendy ČEZ a těchto osmnáct miliard už také nemusí být v dalších letech skutečností. Protože ČEZ zřejmě bude postupně ztrácet své dominantní postavení, ať už regulací nebo možná i konkurencí. Prostě používat prostředky ze zisku ČEZ není systémový krok.

* E15: To však ČSSD netrápí, dokonce chce zrušit předpis, podle kterého jsou peníze uložené na privatizačním účtu určené na ekologické škody.

Není přece možné, aby prostředky z privatizačního účtu anebo – chcete-li z dividendy ČEZ – nebyly používány na odstraňování ekologických škod. Nikdo neví, jaké mají ekologické škody rozsah, jestli je to padesát nebo šedesát miliard. Víme, že garance jsou 115 miliard. Osobně sice nejsem zastáncem oné zakázky, protože její riziko vidím jako velmi vysoké. Ale musím se ptát, z čeho tedy budeme platit ekologické škody, když všechny prostředky z dividend se utratí jinde. Ať už bohulibě na investice nebo jiným způsobem, třeba na zvyšování důchodů. A ptám se, z čeho budeme schopni vytvořit byť symbolický polštář pro důchodovou reformu. Asi ne, když ty peníze permanentně utrácíme. Na tom účtu moc peněz není, jsou to jednotky miliard.

* E15: Přesto někteří experti ČSSD tvrdí, že s vysokým schodkem veřejných financí by napřesrok mohla pomoci vyšší dividenda či dokonce superdividenda ČEZ...

Dobře. A z čeho bude potom ČEZ financovat další rozvoj? Z čeho se bude platit 500 miliard v případě, že se bude stavět třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny Temelín? Prostě to vše spolu souvisí, a populisticky říkat, že dnes peníze jsou, neznamená, že jsou napořád. Teď chce ČSSD přispět z privatizačního účtu, což je vlastně totéž, co dividenda ČEZ, na mimořádné důchody. Tak to nás zajímá jenom rok 2010?

* E15: Nejste náhodou jediný, kdo nemyslí jen z roku na rok?

Bohužel, veřejné finance v posledních pěti, šesti letech trpí právě nižším akcentem na střednědobý vývoj. Začalo to po roce 2004, kdy byl jakýsi záblesk toho, že se budeme orientovat na střednědobé strategie, na výdajové limity. Pak jsme ani střednědobé strategie, ani výdajové limity nerespektovali čili jsme tento postup devalvovali. No a pak se v roce 2006, před volbami do sněmovny, zvýšily výdaje téměř o 70 miliard. Za vlády Mirka Topolánka se zase neadekvátně snižovaly daně. Neadekvátně vůči tomu, jak málo se snížily výdaje. I když nějaké škrty na rok 2007 byly, byly spíše symbolické. V reformním balíčku byly výdaje korigovány o necelých 30 miliard. Prostě nůžky mezi příjmy a výdaji se rozevírají už několik let.

* E15: Uvažuje vláda nebo ministr financí, že příští rok zvedne dividendu ČEZ?

Je to pochopitelně možné, valná hromada je vlastně ministr financí. A valná hromada rozhoduje. Ale já bych to nepovažoval za šťastné, zejména v době, kdy se v této společnosti uvažuje o vysokých investicích. Přece nemohu ČEZ zbavit zdrojů, a pak si za drahé peníze půjčovat. Ano, jako ministr financí jsem pochopitelně připraven se takovou věcí zabývat. Ale chci přitom mít určitou rozvahu, kolik bude stát výstavba třetího a čtvrtého temelínského bloku, a v tomto kontextu uvažovat. I když samozřejmě vím, že za této vlády nejenže nebude nic spuštěno, ale dokonce i o nabídkách, které jsou v tendru, bude rozhodovat už jiná vláda.

* E15: Ale připouštíte , že dividenda ČEZ by se zvýšit mohla.

Mohla. Ale chci vědět proč, a jaký to bude mít dopad do hospodaření a tvorbu rezerv společnosti a jaký vliv na investice v příštích letech. Jinak bych to považoval za krátkodobé opatření, které by někde mělo lepit nějakou díru.

* E15: Při nedostatku financí vidí někteří experti spásu v PPP projektech. Vy jste k nim byl vždy poměrně skeptický. Ještě to platí?

Jsem skeptický pořád. Vidím v tom jistou formu skrytého zadlužování a vidím v tom určitou převahu firem, těch poradenských společností, těch subjektů, které to chtějí realizovat nad, řekněme, povědomím a možnostmi státní správy. Vycházím z toho, že se velmi obtížně predikuje, ať už makroekonomicky, nebo i mikroekonomicky na nejbližší období dvou tří let. A najednou tady máme predikovat na patnáct let? Jaká budou makrodata, jaká bude situace? Navíc PPP projekty, tak, jak jsou navrhovány u nás, vlastně nejsou PPP projekty.

* E15: Jak to?

PPP projekt přece znamená, že někdo postaví dálnici a na ni se dá mýtná brána. A ten, kdo projede, zaplatí. A z těchto peněz se bude splácet. Ale jestli jsou to projekty typu, že někdo něco postaví, bude to provozovat a za deset let předá státu, ale mezi tím ten stát bude splácet, pak to podle mého názoru PPP projekt není. Takže na infrastrukturní stavby PPP projekty tam, kde je jistota inkasa příjmů. To ano. Tam, kde stavím policejní školu nebo věznici, to prostě PPP projekt není. Ta věznice nebo ta škola na sebe nikdy nevydělá.

* E15: Ale mluví se především o dálnicích a silnicích…

Jsme tady připraveni na to, že všude budou mýtné brány, anebo to budou nějaké kvazikoncese, které vlastně budou odloženou platbou, odloženou spotřebou? S odloženým rizikem úrokových sazeb, inflace a všeho. Toto všechno je potřeba vzít na vědomí.

* E15: Vy zkrátka PPP projekty doporučovat nebudete?

Já bych prostě byl velmi obezřetný, opatrný. Zatím jsem nebyl konfrontován s natolik přesvědčivým projektem, který by jasně říkal: tady to bude, tady bude mýtná brána, tady se bude platit, vybere se tolik a tolik, a z toho se to splatí. Takový projekt jsem ještě neviděl.

***

• Rozumné progresivní zdanění znamená zavedení dalšího pásma s maximální sazbou z příjmu fyzických osob 30 procent na nejvyšší příjmy
• Problém se snižováním výdajů je dlouhodobý, nenarodil se teď. Ale přežíval díky šestiprocentnímu růstu ekonomiky. V plné nahotě se projevil až nyní
• K PPP projektům jsem skeptický. Vidím v tom jistou formu skrytého zadlužování
• ČSSD chce teď přispět z privatizačního účtu, což je vlastně totéž, co dividenda ČEZ, na mimořádné důchody. Tak to nás zajímá jenom rok 2010?

Eduard Janota (57)

• Kariéru si po studiích Vysoké školy ekonomické v Praze začal budovat jako odborný referent na generálním ředitelství České státní pojišťovny. Od roku 1978 působí na ministerstvu financí, kde se přes třicet let podílí na tvorbě státního rozpočtu. Jako náměstek sloužil pod šesti ministry, teď v ministerském křesle sedí sám. Mluví anglicky a německy, na VŠE absolvoval i postgraduální studium, obor bankovnictví a pojišťovnictví. Je ženatý, má dva syny.