Slibovat zvyšování dávek je v současné situaci nesmysl
Ministr financí Eduard Janota, který patří k největším znalcům opravdového stavu českých veřejných financí, se nad většinou předvolebních slibů politických stran jen usmívá. „Jsem přesvědčen, že na většinu slibů nebudou mít peníze,“ říká v rozhovoru pro HN Janota.
* HN: Loni v prosinci jste řekl, že byste rád propočítal dopady volebních programů na veřejné finance. Proč jste to nakonec neudělal?
Důvod je jasný. Politické strany to až na výjimku TOP 09 nechtěly a za druhé jsou ty propočty velmi komplikované. Tvrdit, že omezením daňových úniků u pohonných hmot ušetřím 10 miliard, tvrdit, že transparentnějšími výběrovými řízeními uspořím desítky miliard, nebo tvrdit, že pokud se DPH bude platit jen ze zaplacených faktur, tak to bude stát tři miliardy, to je všechno velmi diskutabilní. Nikdo dnes například neví, jestli by změna u DPH vyšla na tři miliardy, nebo třeba na sedm.
* HN: Dobře, ale jakým návrhům na snižování schodku veřejných rozpočtů tedy vy osobně věříte?
Oceňuji kroky, které jsou jasně podložené. Buď konkrétním škrtem, který je v pravomoci vlády, nebo škrtem, který vyplývá z nějakého zákona. Podobných kroků je ale v programech stran málo a je jich určitě menšina vůči těm, o kterých se dá seriózně diskutovat.
* HN: Jak jsou podle vás při stavu dnešních českých veřejných financí reálné sliby nejrůznějšího zvyšování sociálních dávek nebo snižování daní?
Je to bohužel v dané chvíli nesmysl. Jestliže jsem v problémech s poměrně vysokým deficitem veřejných financí, tak se přece budu snažit hledat úspory, a ne zvyšovat výdaje nebo navrhovat snížení daní. Naopak, budu muset připustit, že mírně daně zvýším. Nebo alespoň, že změním jejich strukturu.
* HN: Takže myslíte, že po volbách budou muset strany kvůli dluhům své sliby z větší části přehodnotit?
Jsem přesvědčen, že na většinu slibů nebudou mít peníze.
* HN: Většina politických stran tvrdí, že je možné z provozních výdajů státu seškrtat další miliardy korun. Je vůbec ještě možné - poté, co jste už loni ve vládě prosadil docela tvrdé provozní úspory - škrtat z provozu státu, aniž by to ohrozilo jeho fungování?
Bude to složité. Už letos musím navrhnout vládě další úspory v provozu státu, abychom dodrželi deficit 5,3 procenta HDP, a já jsem zvědav, jestli mí kolegové ve vládě budou preferovat škrty provozních výdajů, investičních výdajů nebo jestli budou ochotni přistoupit na snižování mezd.
* HN: Vy kromě škrtů v provozních výdajích navrhnete i snižování mezd?
Já navrhnu asi kombinaci obojího. Ale i toto má své hranice.
* HN: A je tedy ještě možné škrtat ve státní správě?
Jestliže někdo říká, že je možné státní správu zeštíhlit o 10 procent, já říkám ano, je to možné. Ale k tomu musí být politická vůle a musíme jasně říct, co má státní správa přesně dělat a co už dělat nemá a co přesuneme do privátní sféry.
* HN: Už víte, jaké navrhnete pro letošek škrty, aby stát udržel schodek pod 5,3 procenta HDP?
V letošním roce je to jasné. Budou to z 90 procent opatření ve výdajích. Ten objem bude v řádu 15 až 16 miliard. Protože právě v tomto rozsahu je riziko nižšího plnění pojistného a možná i daně z příjmu firem. Ale to se potvrdí až v červenci.
* HN: Vy jste už před pár týdny řekl, že budete chtít sestavit rozpočet se schodkem pod 4,8 procenta HDP. Co navrhnete ke snížení schodku o těch dalších, přibližně 20 miliard?
Pokud se podaří sestavit rozpočet tak, že do 40 procent budou opatření na straně příjmů a do 60 procent na straně výdajů, tak to budu považovat za rozumný kompromis.
* HN: Co konkrétně navrhnete?
Teď o tom ještě nechci mluvit, protože bych zbytečně dramatizoval situaci před volbami. Na stůl to přijde neprodleně po volbách.
Zdroj: Hospodářské noviny | 30.4.2010 | str. 4 | rubrika: Téma | autor: Petr Vašek