Řecká lekce
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý večer. Záchranný plán Evropské unie, rozsah až 750 miliard eur. Nutná pomoc nebo morální hazard? Upevní akce dlužníky v přesvědčení, že na jejich dluhy se v Unii vždycky peníze najdou? A jaký dopad to bude mít na Českou republiku, která není v eurozóně a tedy jaksi mimo ohromný stabilizační fond? Téma dne probereme v komentovaných událostech. Startujeme.
Ministři financí států Evropské unie se v noci v Bruselu dohodli na megabalíku peněz a záchranných opatřeních pro případ, že se v budoucnu kterákoliv členská země dostane do takové krize jako teď Řecko. Celkem by tak k dispozici mělo být až 750 miliard eur. Evropská centrální banka pomůže tím, že bude nakupovat dluhopisy státu v problémech. Na výsledek bruselského jednání čekal celý svět. Akciové a finanční trhy okamžitě zareagovaly posílením.
Eva HRNČÍŘOVÁ, redaktorka
--------------------
Noční boj za záchranu eura. Tentokrát ministři financí neměli na vybranou. Euro bylo na svém 14-měsíčním minimu. Finanční trhy čekaly na silná slova, jinak by jeho kurzem ještě zahýbaly.
Anders BORG, švédský ministr financí
--------------------
Na trzích teď vidíme, jak útočí vlčí smečky a když je nezastavíme, rozcupují slabší země na kusy. Musíme něco udělat.
Eva HRNČÍŘOVÁ, redaktorka
--------------------
Půlnoční lhůta vypršela, dohoda nikde. Nakonec ji šéfové státních pokladen přece odklepli, před třetí ráno po 11 hodinách debat. A hned poslali na finanční trhy v Asii, které se otevřely.
Olli REHN, eurokomisař pro měnové záležitosti
--------------------
Euro budeme bránit, ať to stojí co to stojí.
Eva HRNČÍŘOVÁ, redaktorka
--------------------
Sedmadvacítka přišla s ohromující sumou, když bude potřeba, eurozóna půjčí 440 miliard eur. Dalších 60 miliard vyčlení Evropská komise z rozpočtových rezerv. A ještě až 250 miliard eur navrch poskytne Mezinárodní měnový fond. Evropská centrální banka udělá, co původně nikdy dělat neměla. Nakoupí dluhopisy ohrožených zemí.
Karel LANNOO, analytik, Centrun pro studium evropských politik
--------------------
Buď tohle anebo nic. Pokud by neexistovala taková solidarita, znamenalo by to konec eura.
Eva HRNČÍŘOVÁ, redaktorka
--------------------
Balík je plánovaný na tři roky. Česko do něj přímo nic dávat nebude. Týkají se ho jen rezervy, které by Brusel využil z členských příspěvků. Jde zhruba o 4 miliardy korun ročně.
-
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Teoreticky tyto rezervy by mohly být použity jinak, kdyby nebyly použity na tento účel, ale nějaký přímý dopad na Českou republiku z celého denšního jednání tam není žádný.
Eva HRNČÍŘOVÁ, redaktorka
--------------------
Záchranné lano je po Řecku připravené i pro Španělsko a Portugalsko. Mohli by ho potřebovat nejvíc. Politici ale věří, že tahle zpráva jim pomůže nahoru. Noční maratón splnil svůj účel. Ráno zpevnilo euro, zvedly se ceny akcií, trhy se zaradovaly. Jen řada otázek zůstává bez odpovědí, kdo, odkud a jak rychle by půjčil miliardy, kdyby na ně skutečně došlo. Eva Hrnčířová, Česká televize, Brusel.
Rozhovor
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministr financí Eduard Janota je prvním hostem komentovaných událostí. Vítejte.
-
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Dobrý večer.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, opravdu stálo euro nad propastí? Hrozil jeho konec?
-
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Tak já bych to takhle sám jako neformuloval, nicméně celá řada diskutujících na včerejším jednání, ať už to byli ministři, ať už to byli zástupci centrální banky, Evropské komise, hovořili o velmi vážné situaci a velmi stáli o to, abychom do doby otevření asijských trhů, to znamená do půlnoci, respektive nejdéle do dvou hodin, abychom našli řešení, protože byly obavy, že ta situace z Řecka se, řečeno volně, rozleje i do dalších zemí a padaly tam prostě jednotlivá problematická místa, jako Španělsko, Portugalsko a podobně.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak daleko tedy to euro od propasti stálo?
-
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Takže, šlo o to, že situace, pokud by trhy jaksi se chovaly tak, jak se chovaly v závěru minulého týdne, to znamená, pokud by rostly rizikové přirážky pro financování bondů, pokud by vlastně se fakticky znemožňovalo financování dluhů některých zemí, tak bychom se dostali do situace, která by asi byla velmi vážná a která by mohla ohrozit i stabilitu eura jako celku, protože Řecko je jedna věc, ale země jaké Španělsko, prostě to už je jiný kafe z pohledu rozsahu, z pohledu vlivu. Takže, prostě za každou cenu byla snaha najít řešení a to se, myslím, podařilo.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč by trhy měly uvěřit, že tentokrát je ta pomoc dostatečná?
-
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Tak já myslím, že ta pomoc je strukturovaná do tří částí. V podstatě jedna část, která se týká garancí v rozsahu 60 miliard euro, ta se týká prostě toho, že je k dispozici určitý rozdíl mezi stropem vlastních zdrojů pro finanční perspektivu na stávající tři roky a stropem, které tvoří takzvané závazky, to znamená to, co se teoreticky může platit. Tento strop je použit na dva účely, na takzvanou balance of painment, to znamená, jednoduše řečeno, na problémy zemí Evropské unie, nečlenů eurozóny, které měly problémy s platební bilancí. Vzpomeňte si, Maďarsko, myslím, že Lotyšsko, Rumunsko, to byly země, které se dostaly do situace, kdy neměly prostředky na splácení svých závazků v eurech, a proto potřebovaly finanční impuls a tento impuls se jim podle toho článku dal. A nyní se jaksi i tato záležitost rozšířila jako možnost, že by pro jaksi zastabilizování veřejných rozpočtů se vytvořil systém, který by i tento kanál jaksi umožnil použít pro řešení problémů těchto zemí.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy říkáte, pane ministře, že to je možnost. Ale není to přece jen příliš velký morální hazard? Jestli se tím vlastně neříká těm zemím, které jsou příliš zadlužené, nebojte se, vždycky, když budete v problémech tak vás zachráníme, protože euro prostě padnout nemůže.
-
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Já si myslím, že v tomto smyslu, kdybyste slyšela včerejší debatu, tak tam kromě pomoci, kromě řešení padaly velmi silná slova, že ty země, o kterých by teoreticky mohla být řeč, musí přijmout velmi konkrétní, jasná restrukturalizační opatření k ozdravení financí. Čili, ta debata byla potom velmi striktně o tom, o kolik se sníží deficity v té či oné zemi v tom či onom roce. Takže, to je, v podstatě ta kopie Řecka, ten řecký model, včera o Řecku nebyla vůbec řeč. Řecko prostě, ta jeho záležitost je uzavřená tou pomocí ve výši 110 miliard euro a bilaterální smlouva má v členských zemích eurozóny ve vztahu k Řecku. Kdežto toto byl jakýsi obecný systém, obecný model, který se chtěl nastavit. A my jsme se bavili o těch 60 miliardách euro, pochopitelně ta daleko podstatnější část je ta garance rozpočty zemí eurozóny až do výše 440 miliard a ta by fungovala tak, že.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
To je to za druhé.
-
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
To je to za druhé. A to by fungovalo tak, že v podstatě Evropská komise by emitovala dluhopisy, tyto dluhopisy by poměrně za dobrých podmínek měla umístit na trhu, protože by byly garantovány jaksi rozpočty tříačkových zemí, například Německo, například Lucembursko a podobně. A v případě, že by některé země, a to nejen eurozóny, ale celé Evropské unie měly problémy, tak by z těchto emitovaných dluhopisů by jim poskytla finanční prostředky formou půjčky a tuto půjčku by museli pochopitelně splácet, ta půjčka by měla asi rozsah tří let, protože jsme se bavili jaksi o této finanční perspektivě, která končí v roce 2013. Ale tam jde o to, že kdyby pak ty země nebyly schopny platit, splácet tu půjčku, tak by nastoupil ten mechanismus garancí a to už pak ta záležitost hypoteticky možných 440 miliard euro. Ano, třetí věcí pak je pomoc měnového fondu a celá řada zemí chtěla, aby měnový fond byl do toho angažován, protože měnový fond si dovede vyrobit i podmínky, za který půjčí, dovede si zkontrolovat situaci. Koneckonců viděli jsme to i na řecké situaci, kdy vlastně měnový fond měl garantovat, že pokud se nebudou dodržovat dohodnuté parametry snižování deficitu, tak prostě ta půjčka, ta pomoc nepřijde. A to je, myslím, velmi podstatné.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, zatím vám děkuji.
Světové burzy reagují na záchranný balík pro Řecko jednoznačným pohybem - vzhůru. Celý den sledovala dění na trzích kolegyně Sandra Parmová. Přesvědčila tedy trhy ta obrovská suma, kterou jsou Evropská unie a Mezinárodní měnový fond připraveny vynaložit?
Sandra PARMOVÁ, redaktorka
--------------------
Dobrý večer z Burzovního paláce. Suma investory jednoznačně přesvědčila. To rozhodnutí představitelů Evropské unie o těch následných krocích mělo natolik konkrétní obrysy, že prakticky dnešní den se celý nesl ve znamení rekordů. Nejprve na informace z Bruselu reagovaly asijské burzy, dále se přidala Evropa včetně pražské burzy. No a nakonec se ten pozitivní efekt také dostavil na americkou půdu, kdy americké indexy zakončily před pár minutami obchodování v plusu. Jak ta situace na burzách konkrétně dneska vypadala? Západoevropské burzy přidávaly, ty nárůsty byly v řádech několika jednotek procent. No a například španělská burza si připsala největší intradenní vzestup od října roku 2008, když její index posílil o více než 13 %. V Evropě se dařilo prakticky většině akcií a hlavně tedy bankovním titulům. Například francouzské banky BNP Paribas a Société Générale, obě dvě shodně přidaly přes 20 % a nebyly jediné. Prakticky celý index evropských bank přidával krásných 14 %. Pražská burza dneska také nestála pozadu. Celý den výrazně vylepšovala svou hodnotu, no a nakonec index PX zakončil 7,5 % v plusu. Hlavními tahouny indexu PX, který vidíte tady vedle mě, byly akcie například Erste banky a také těžařské společnosti NWR, kdy oba dva tyto tituly shodně přidávaly více než 10 %. My jsme se také dneska ve Studio burza celý den ptali českých makléřů na to, co si myslí o tom současném růstu a hlavně také, jaký předpovídají další vývoj. No a více méně se všichni shodli na tom, že je to čistě otázka času. To znamená, že ta současná situace na burzách je velice křehká, velice citlivá, no a prakticky každá negativní informace by mohla způsobit to, že by investoři mohli opět začít stahovat své finanční prostředky z trhů. Před pár minutami, jsem zmínila, zavřely americké burzy, no a ten dopad na ty americké trhy těchto zpráv byl taktéž pozitivní. Americké indexy zakončily více jak 3 % v plusu, konkrétně indexy Dow Jones a SNP přidaly kolem 3, 4 %. Nejlépe na tom byl technologický index Nasdaq, který zhodnotil skoro 4,5 %. V rámci toho technologického sektoru zazářily například akcie společnosti Apple, které výrazně přidaly. Nicméně tím tahounem indexů byly také další známé firmy, jako například akcie společnosti Boeing, McDonalds nebo třeba Bank of America. My už budeme tu situaci i nadále sledovat, no a samozřejmě čerstvé zprávy vám přineseme už zítra ve Studiu burza.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
A ve studiu je stále ministr financí Eduard Janota. A vítám tu také rektora pražské Vysoké školy ekonomické v Praze Richard Hindlse. Dobrý večer i vám.
Richard HINDLS, rektor, VŠE Praha
--------------------
Hezký večer.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane rektore, Evropská unie a Mezinárodní měnový fond tedy sázejí na záchranu jednotné evropské měny až 750 miliard eur. Není to příliš riskantní poker?
Richard HINDLS, rektor, VŠE Praha
--------------------
Začíná to připomínat trochu situaci z počátku října roku 2008 ve Spojených státech, kdy hospodářská krize nebo spíše tenkrát finanční krize podobným způsobem zachvátila americké a následně evropské trhy. Nikdo také přesně nevěděl, tenkrát ta první injekce, kterou schvalovaly americké orgány, parlament, sněmovna, čítala přibližně 700 miliard dolarů, což je, řekněme, částka přibližně srovnatelná. Také tam tenkrát padla poměrně významná věta, že se to musí přijmout do pátku, aby v pondělí ráno, až budou otevírat japonské burzy, aby tato informace zazněla už ve východní Asii. Vím, že ten vývoj další byl velmi překotný a velmi obtížně predikovatelný. Já bych se přidržel této premisy tady, protože si myslím, že i tady ještě budeme muset očekávat řadu věcí, které je v tuto chvíli asi velmi obtížné odhadnout.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže, myslíte, že ta pomoc bude ještě nutná, že její prohloubení, že bude nutné?
Richard HINDLS, rektor, VŠE Praha
--------------------
Bude záležet především na tom, kterými směry se ta evropská měna nebo euro začne ozdravovat. Tady samozřejmě je velmi obtížné říci, zda dříve, primárně se podaří přijmout nějaká opatření v Řecku a, dejme tomu, i ve Španělsku a Portugalsku, nebo zda ten psychologický impuls, který dnes Evropská komise vyslala v podobě těch 700 miliard dolarů nebo euro, zda bude dostačující. Je to v tuto chvíli podle mého názoru poměrně obtížné předpovídat.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně, pane ministře, zaznělo tu, že vůbec není vyloučeno, že ta pomoc na záchranu eura bude muset být ještě výraznější.
-
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Podívejte se, ale tady nezazněla jediná věc a já bych ji chtěl tady zdůraznit, že celým jednáním se nesla určitá červená nit toho, že ty země budou muset, všechny země, nejen eurozóny, ale Evropské unie přijmout opatření k ozdravení veřejných financí. Prostě jednoznačně každá země, která bude chtít a bude potřebovat takovou pomoc, tak ta bude muset prokázat, že udělala sama vše proto, aby ty deficity prostě dostala do únosných mezí. Já jsem dneska na serverech si přečetl, že Francie připravuje kroky ke snížení deficitu veřejných financí, ale i jiné země. A to se týká i České republiky. My prostě se musíme oprostit od různých volebních populismů a podobných věcí a i sami budeme muset prostě ty naše kroky, které jsme si naznačili v konvergenčním programu k ozdravení veřejných financí, důsledně dodržovat a zdůrazňuju důsledně. A prostě po volbách, neprodleně po volbách už budeme muset dát navenek prostě konkrétní opatření, ať už na straně příjmů či na straně výdajů, jak chceme ten deficit snížit.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, dá se vyčíslit, na kolik celkem může řecká krize Česko vyjít?
-
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Podívejte se, ten dopad na Českou republiku je v tom pohledu 750 miliard euro minimální, protože ten základní.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžete mi říct čísla?
-
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Můžu, můžu. Ten základní balík, řekněme, až do těch hypotetických 440 miliard euro garancí, ten se nás vlastně netýká. To garantují prostě rozpočty zemí eurozóny prostřednictvím speciální instituce Special Purpose Vehicle, prostě instituce, která prostě bude zúřadovávat tyto prostě potřeby. Co se nás týká částečně, zprostředkovaně, je oněch 60 miliard euro, to znamená, to je ta pomoc z toho, z těch marginů, jak bylo tady řečeno. A ta se nás týká v tom, že teoreticky, pokud by ty marginy nebyly využity, tak by nebyly využity, nebo pokud budou využity, tak mohou být využity na úkor jiných výdajů rozpočtu Evropské unie a hypoteticky může být i jiná varianta, že vlastně o tyto marginy pak bude Evropská unie zvyšovat rozpočet, tudíž my budeme více odvádět do rozpočtu Unie. Ale to by se týkalo někde období až po roku 14. V úplně nejkrajnějším případě prostě na nás by ten dopad byl jakoby 18 miliard korun českých.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
A Česká národní banka taky poslala koncem března Mezinárodnímu měnovému fondu 26 miliard.
-
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
To je jiná věc. Česká národní banka poslala půjčku v podstatě Mezinárodnímu měnovému fondu ve výši.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
A nemůže o ni přijít, právě o tu splatnost, jestli nemůže přijít, pokud to budou peníze, které půjdou na Řecko?
-
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Ne, nemůže o ni přijít. Prostě je to princip půjčky ve výši 1 miliardy eura.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale mohou skončit tyto peníze v Řecku eventuálně? Je to tak?
-
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Tyto peníze mohou skončit v Řecku, mohou skončit i ve Španělsku. Mohou skončit kdekoliv na projektech, které vybere v podstatě Mezinárodní měnový fond, ale.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesto splatnost není uložena?
-
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Ne, ne, ne. Pořád hovoříme o půjčce a prostě jaksi věříme tomu, že tyto prostředky se vrátí zpět do rezerv centrální banky. To nešlo ze státního rozpočtu, to bylo z rezerv centrální banky.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane rektore, Česká republika není v eurozóně, takže to znamená, že je mimo ten obrovský stabilizační balík?
Richard HINDLS, rektor, VŠE Praha
--------------------
Tak mimo ten stabilizační balík formální je, ale není mimo to, co se v Evropě děje, protože my jsme malá ekonomika, jsme velmi otevřená ekonomika a každý otřes, který se odehraje kdekoliv okolo nás, tak samozřejmě doléhá i k nám. Mimo jsme možná v tom smyslu, že nejsme přímo, jak tady Eduard Janota říká, poskytovateli těch peněz, které teďko do Řecka nebo do Španělska nebo do Portugalska poplynou, ale každá věc, která se bude týkat našich vztahů, dneska tady máte prakticky firmy, které jsou doma někde úplně jinde než u nás, jsou doma v Evropě, jsou doma v Asii, jsou doma ve Spojených státech, nemůžeme se tvářit, že to je věc, která se nás netýká. Na druhé straně si myslím, že naše banky a naše situace zase není tak špatná, protože máme určitý, bych řekl, takovou kapitálovou rezervu v těch bankách, jsme v situaci, kdybychom si asi poradili. Ale klíčové bude, protože my nestojíme mimo problémy, které mají rozpočty těchto zemí, my ho máme také. A to klíčové není ani tak, jak zareagujeme nebo nezareagujeme na Evropu, ale jak si sami poradíme se svým dluhem, ať už tedy deficitem nebo dluhem veřejným, který je také už v tuto chvíli o něco vyšší, než bychom si asi si přáli.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Řecko má zhruba 11 milionů obyvatel a odstartovalo krizi, kvůli které musí být přislíbeno tedy až těch 750 miliard eur na záchranu jednotné evropské měny. Kolik takových zemí, jako je Řecko, si ještě může Evropská unie a Mezinárodní měnový fond podle vás dovolit?
Richard HINDLS, rektor, VŠE Praha
--------------------
Bude si jich muset dovolit tolik, kolik jich bude neukázněných, protože ty země musejí začít především samy u sebe. V Řecku je to teď velmi nepopulární. A já si myslím, že se poměrně málo hovoří o tom, co to dělá s politickou situací v Řecku. My občas vidíme na záznamech různé stávky a podobně, ale zatím mi chybí trošku informace, jak se bude vyvíjet politická situace. Na řadě, teď nechci říct na řadě, protože to zní ošklivě, ale je možná Španělsko, je možná Portugalsko. A samozřejmě ani ty velké země, které do toho jakoby nepatří, do této hry, tak oni také ty peníze netisknou, oni je někde musí vzít. A přeposlat 700 miliard euro nebo 500 miliard euro, to nejsou částky, které jsou malé. A to samozřejmě víme, že i v Německu to vyvolalo určitou politickou krizi nebo aspoň politickou debatu. Takže, tohle nemůžeme od sebe oddělovat. Ale já říkám, že ten základ je doma. Ten základ je vynulovat si ty dluhy na vlastním hřišti.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane ministře, kolik takových zemí, jako je Řecko, si podle vás můžeme dovolit nebo respektive Evropská unie a Mezinárodní měnový fond?
-
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Já myslím, že to je čirá spekulace. Dneska nehovoříme jaksi o faktických penězích, o faktické pomoci, my hovoříme o garanci. A ještě bych, jestli dovolíte, doplnil pana profesora. Ano, my jsme s eurem velmi úzce spjati, protože my jsme malá otevřená ekonomika, která tvoří HDP více než z 80 % exportem a podstatná část toho exportu směřuje do zemí eurozóny. Čili, problémy v eurozóně by byly i problémy naší země. Takže, v tomto pohledu ten problém prostě chceme, aby byl řešen i my. A na druhé straně, já jsem už to říkal, znova to zopakuji, prostě ty země, které budou chtít jakoukoliv formu podpory, budou muset prokázat, že učinily vše pro to, aby se samy svými opatřeními, svými legislativními či exekutivními kroky jaksi přispěly ke snížení svých deficitů.
Daniela DRTINOVÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, děkuji vám za účast v komentovaných událostech. Na shledanou.
-
Eduard JANOTA, ministr financí
--------------------
Na shledanou.
Richard HINDLS, rektor, VŠE Praha
--------------------
Na shledanou.
Zdroj: ČT24 | 10.5.2010 | 22:00 | pořad: Události, komentáře