Snížení deficitu státního rozpočtu

„Češi děkují. Státní rozpočet jim zachránil Brusel“
Aktualne.cz | 4.1.2011 | autor: Petr Holub

Reakce MF na článek

• http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/penize/clanek.phtml?id=687014
• (citace z článku je uvedena kurzívou)

1) Český stát loni vybral od daňových poplatníků o 220 miliard korun méně, než utratil. Přesto schodek dosahuje „jen" 156 miliard. Zbytek Čechům prostřednictvím bruselského rozpočtu dorovnaly bohatší členské státy Evropské unie.

• v reakci na uvedený článek uvádíme, že nelze souhlasit s jeho textem zdůrazňujícím závěry autora, že hospodaření státního rozpočtu na rok 2010, resp. jeho konečné saldo, skončilo tak jak skončilo díky prostředkům z Evropské unie. Učiněné závěry neodpovídají reálně nastavenému způsobu financování projektů EU a uvádějí tak nezasvěceného čtenáře v zásadní omyl.
  V ČR je uplatňován tzv. systém předfinancování prostředků EU ze státního rozpočtu. To v praxi znamená, že státní rozpočet zajišťuje nejen národní podíl spolufinancování projektů (nebo jeho část), ale zajišťuje též i prostředky připadající na podíl prostředků z EU. Prostředky z Evropské unie jsou následně podle ustálených pravidel převáděny na účty Národního fondu, které nejsou součástí struktury státního rozpočtu, a z těchto účtů Národního fondu jsou prostředky z EU převáděny do státního rozpočtu až po potvrzení, že částky předfinancované státním rozpočtem byly správně využity.
  Shrneme-li výše uvedené, prostředky z Evropské unie ve státním rozpočtu mají svoji podstatnou roli, nelze však z kusých a zavádějících údajů uváděných v předmětném článku dovozovat to, že státní rozpočet skončil primárně s nižším schodkem díky prostředkům z Evropské unie. Konečnou výši schodku státního rozpočtu ovlivnila celá řada opatření, zejména na výdajové straně rozpočtu, kde snaha o minimalizaci rozdílu mezi prostředky vydanými ze státního rozpočtu příjemcům jako prostředky EU a jejich refundací do státního rozpočtu z reálně přijatých prostředků od EU byla pouze jedním z uplatněných opatření.

2) Ministrům státních financí Eduardu Janotovi a Miroslavu Kalouskovi se totiž úplně nepovedl manévr, kterým chtěli zabránit výpadku příjmů z rezervních fondů ministerstev. Tyto fondy byly rozpuštěny v letech 2008 a 2009 a ještě předloni vylepšily bilanci o 37 miliard.

• v roce 2009 bylo podle usnesení vlády č. 122/2009 z února 2009 převedeno 31,7 mld. Kč z rezervních fondů organizačních složek státu do příjmů kapitoly VPS (tyto prostředky byly v roce 2009 určeny skutečně na snížení schodku státního rozpočtu). Dalších 3,6 mld. Kč v rámci tohoto usnesení a usnesení vlády č. 1626/2008 a č. 457/2009 představovalo souvztažné zvýšení příjmů i výdajů bez vlivu na schodek. Autor zřejmě vyšel z rozdílů hodnot roku 2010 a 2009 uvedených v tabulce příjmů SR – poslední položka „ostatní příjmy VPS“, kde se výše uvedené částky za rok 2009 „schovávají“ (ale nejen ty). Čili vylepšení salda roku 2009 z uváděných důvodů byly 31,7 mld. Kč, nikoli 37 mld. Kč.

3) Nahradit výpadek a k tomu ještě snížit rozpočtový schodek měl tzv. Janotův balíček, který zvyšoval DPH a spotřebních daní, zároveň zdvihl stropy na sociální pojistné. Z očekávaných 70 miliard tak do rozpočtu přišla pouze polovina.

• lze jen těžko odhadnout kolik by činilo inkaso DPH, SD a pojistného na SZ, kdyby nedošlo ke zmíněným úpravám. Tyto tři druhy příjmů meziročně vzrostly celkem o 26,1 mld. Kč, ale nelze říct, že je to čistě vlivem změn sazeb a stropů. Podrobnější analýza vlivu „Janotova balíčku“ bude provedena nejdříve ve státním závěrečném účtu za rok 2010.

4) Snížení deficitu proto připisuje ministerstvo financí něčemu jinému. "Dodržet, a dokonce snížit deficit se podařilo díky aktivním opatřením na straně výdajů (tzv. vázání) a úspoře celkových nákladů na obsluhu státního dluhu," vysvětluje mluvčí Ondřej Jakob.
Tzv. vázání výdajů skutečně loni snížilo režii státních institucí a platy jejich zaměstnanců celkem o 7,5 miliardy korun.

• na základě usneseních vlády č. 54/2010 a 552/2010 došlo k vázání výdajů kapitol SR s ve výši 17,6 mld. Kč. Některá další usnesení vlády snížila tato vázání o 2,1 mld. Kč a vázány tak byly nakonec prostředky ve výši 15,5 mld. Kč. Úspora nákladů na obsluhu státního dluhu činila proti rozpočtu cca 15 mld. Kč.

5) Většina úspor na režii státu se ale rozpustila ve zvýšení rozpočtové dotace do zdravotnictví a v důchodech. I když loni neproběhla valorizace důchodů, jen příliv nových penzistů zvýšil výdaje na penze o 6,5 miliardy.

• autor dává nesmyslně do souvislosti úspory státu (výše zmíněné vázání a další úspory na straně výdajů) a to, že meziročně rostly skutečné výdaje na platbu státu do veřejného zdravotního pojištění (o 4 mld. Kč) a výdaje na důchody (o 6,4 mld. Kč). Úspory se nerozpustily v těchto meziročně vyšších výdajích. Tyto výdaje byly řádně čerpány v rámci svých rozpočtů po změnách a neměly na úspory či snižování úspor v rámci roku 2010 vliv.

6) V roce 2009 dosahoval schodek 192 miliard, loni se snížil na 156 miliard jen díky tomu, že se vyčerpalo o 37 miliard víc z evropských fondů.
Na bruselskou podporu spoléhá dokonce ještě letošní rozpočet. Podle návrhu schváleného před třemi týdny ve sněmovně se české příspěvky Evropské unii udrží na letošní úrovni, dotace z evropských fondů se ale zvýší o dalších 21 miliard.
Přesně o stejnou částku se letos sníží rozpočtový schodek. Pokud se tentokrát splní všechny rozpočtové předpoklady, stát se zadluží o dalších 135 miliardami korun.

• vysvětleno v bodu 1).

7) K tabulce „Největší rozdíly rozpočtů 2010/2009“

• název je trochu zavádějící, protože jde spíše o meziroční srovnání skutečných příjmů a výdajů hospodaření SR, než o srovnání rozpočtů.
• položka rozpouštění rezerv a částka +37,3 mld. Kč – nepřesné (viz popis u bodu 2)
• položka provoz státních institucí -5,6 mld. Kč – částku našel autor zřejmě v tabulce výdajů (v tiskové informaci) na položce ostatní běžné výdaje. Tato částka je čistým dopočtem do celku a nelze říct, že jde o výdaje na provoz státních institucí.