Vláda se teď nesmí bát prosadit zásadní reformy, říká ministr financí

Rozhovor s Miroslavem Kalouskem, ministrem financí.
Zdroj: Ekonom | 6.1.2011 | rubrika: rozhovor týdne | strana: 26 | autor: Martin Mařík, Josef Pravec

Miroslav Kalousek

Vláda se teď nesmí bát prosadit zásadní reformy, říká ministr financí.

Pokud reformu penzí neuděláme letos, tak si na ni počkáme dalších dvacet let – zdůrazňuje ministr financí Miroslav Kalousek.

Pro desítky miliard korun, jež si vyžádají změny systému v důchodovém zabezpečení nebo zdravotnictví, chce přitom sáhnout do státních firem, například ČEZ nebo Lesů ČR. Další peníze by pak mělo přinést zvýšení daně z přidané hodnoty.

»Naprostá většina daňových úlev, které si prolobbovaly zájmové skupiny, by měla být odstraněna,« chystá se ministr razantně prosadit sjednocení daňového základu, který ale nechce zúžit jen na »boj o stravenky«.

Kalousek v rozhovoru mluví také o tom, jak si vedl v krizi management ČEZ, o dostavbě Temelína, obřím ekologickém tendru nebo skandálu na ministerstvu životního prostředí.

* Chystáte změnu penzijního systému. Nemáte obavu z maďarského scénáře? Tam soukromé penzijní fondy, které se v Česku dlouho vydávaly za vzor, zestátnili.

Penzijní reforma musí jít ruku v ruce s fiskálně odpovědnou politikou vlády. Právě tu v Maďarsku neměli, a tak tam penzijní fondy začali znárodňovat.

* Takže to za žádné varování nepovažujete?

Přáli byste si žít v zemi, kde se dopředu řekne: Politická reprezentace se bude chovat neodpovědně, a proto jsou reformy vyloučené?

* Kterou z reforem tedy potřebuje Česko nejvíc?

Máme díky volbám zcela výjimečnou šanci udělat všechny zásadní reformy. Mají také jasný společný jmenovatel: osobní spoluúčast a osobní odpovědnost. Jinak nemůžeme zajistit, aby společnost vždy měla dost prostředků pro ty nejslabší a nejchudší. K tomu je nutná změna chování a jen těžko vysvětlíme, proč by to jinak mělo být ve zdravotnictví, jinak v penzijním systému a k tomu ještě zcela odlišně v případě sociálních dávek.

Reformy mají smysl jen v případě, že je uděláme najednou. Pokud se na to ale podíváte z hlediska časové naléhavosti, změna sociálních dávek se dá prosadit z roku na rok, úpravu zdravotního pojištění také dáte dohromady rychle. Penzijní reforma je ale něco jiného. Nepřikročíme-li k ní už tento rok, tak můžeme čekat třeba dalších dvacet let.

* Tvrdíte vlastně, že politika vládních škrtů je s reformami těsně spojena.

Jaká politika škrtů? Je tak těžké si uvědomit, že přibývá seniorů a musíme najít způsob, aby dál fungovala mezigenerační solidarita? Přitom je nutné motivovat budoucí důchodce šetřit si na stáří. Aby nevznikaly dramatické příjmové a sociální rozdíly. To není ideologie, ale aritmetika.

* Jak si penzijní reformu konkrétně představujete?

Má představa se nijak neliší od toho, co předložil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Jak jinak – vychází přece z programu TOP 09. Jde tedy o povinné vyvedení tří procent z celkových 28, které se dnes na státní důchody vybírají z hrubé mzdy, do penzijních fondů. Pro lidi pod čtyřicet let by to od roku 2013 bylo povinné.

* Kde berete jistotu, že fondové hospodaření bude lepší než současný průběžný systém?

Já jsem ale nic takového neřekl. Také bych ale netvrdil, že průběžný systém je lepší než fondové hospodaření. Riziko příjmů budoucích seniorů musí být diverzifikované. To je odpovědný přístup.

S průběžným pilířem dál stoprocentně počítáme, má ale i nevýhody. Hlavní riziko spočívá v demografickém vývoji, ten je neúprosný. Proto musí nastoupit soukromé spoření, kde je zase problémem propad kapitálových trhů. Ten je však méně fatální než nebezpečí spojené s demografií.

Asi vám to nestačí, ale budoucnost bez rizik neexistuje. Pokud chcete mít opravdovou jistotu, tak se zastřelte. To je jediná rada.

Jednotné sazby mohou přinést až 50 miliard

* Zvýšení a sjednocení sazby DPH na 19 procent je už hotovou věcí?

Mluvím o tom jedině v souvislosti s penzijní reformou. Je nutné rozložit zátěž »prokleté« generace čtyřicátníků. Lidí, kteří si už musejí šetřit na vlastní stáří a ještě platí na dnešní důchodce. Není možné nechat to jen na nich.

K tomu potřebujete zdroje a významným z nich je vyšší výnos DPH. Tedy sjednocení sazeb na devatenácti procentech. Nikdy ale nedovolím, aby tyto prostředky šly na zalátání děr ve státním rozpočtu.

* O kolik peněz v případě sjednocení sazeb jde?

O necelých 50 miliard korun.

* Je ke spuštění penzijní reformy možné použít i dividendy ČEZ?

Ano, proti neopakovatelným výdajům chceme postavit i takové příjmy.

* Jaké další zdroje přicházejí v úvahu?

Všechno je otázka optimální situace na trhu. Určitě bych příští měsíc nešel na trh s akciemi ČEZ. Ale možná za rok je budu prodávat. A rád. Pro tento rok nemám žádného investora pro ČSA. Přespříští rok se ale třeba najde.

Je tu poměrně velký majetek státu, který je v zásadě vhodné privatizovat a použít příjmy na penzijní reformu. Udělat to můžeme až ve chvíli, kdy to bude výhodné.

* Dovedete si představit, že sáhnete na zdroje státních Lesů ČR?

Na podstatu ne. Na to, co mají na účtech, ano.

* Pracujete na tom, aby se takové odsávání peněz ze státních firem dalo dělat pravidelně?

Určitě to chce systém. Už proto, aby se oddělily pravidelné příjmy, například dividenda z ČEZ či od Lesů ČR, od neopakovatelných prodejů majetku.

ČEZ si nevedl v krizi zas až tak špatně

* Když jsme u ČEZ – dosáhla podle vás firma odpovídajících výsledků, nebo měla na víc? Jak se v obtížnější době osvědčilo vedení s Martinem Romanem v čele?

Objektivně řečeno byla firma samozřejmě dramaticky poznamenána tím, že klesla poptávka po elektrické energii. Nemyslím si, že se s tím vypořádala až tak špatně. Neustálé otázky, které chtějí krev managementu ČEZ, mi nedávají příliš jiný smysl než lobbistický.

* Má smysl, aby ČEZ rozšířil jadernou elektrárnu Temelín, když nyní klesá poptávka po elektřině?

Určitě, jsme teď ve fázi nějakého cyklu a nemůžeme si myslet, že do budoucna nebudeme elektřinu potřebovat.

* Představoval by případný ruský dodavatel Temelína pro zemi bezpečnostní riziko?

Vláda vždy bude dělat otevřená výběrová řízení se zvážením všech bezpečnostních a politických rizik.

* Kdo bude mít konečné slovo v otázce dostavby Temelína?

Bude to nejzávažnější strategická investice na příští desetiletí a rozhodnout o tom může jedině vláda. V otevřeném tendru se zvážením všech ekonomických, politických a bezpečnostních rizik. Samotný ČEZ nemůže rozhodovat o zahraniční politice tohoto státu.

Zákon o dani z příjmů nestojí na stravenkách

* O daňové reformě nemluvíte, ta do reformního balíku nepatří?

Je důležitá. Netýká se ale výdajů. Rozhodně se nic neodkládá. Od začátku roku platí nový daňový řád. Následovat bude změna institucí, tím myslím jednotná inkasní místa. To hlavní, návrh nového zákona o dani z příjmů, předložím na konci února, nejpozději koncem prvního kvartálu.

* Jak to dopadne s daňovými úlevami, především pro stravenky?

Určitě debatu nad zákonem nezahájím spory o tu či onu výjimku. Jeho smysl je přece daleko hlubší. Jde o sjednocení daňového základu, o přehlednost. K výjimkám mohu říct jediné. Kromě celospolečenských priorit, jako je podpora rodin s dětmi, výzkumu či altruismu, by jejich naprostá většina, to, co si prolobbovaly zájmové skupiny, měla být odstraněna.

* Takže zvýhodněné stravenky nechcete?

Nechci hlavně, aby si někdo myslel, že nový zákon o daních z příjmů stojí a padá s tím, že nebudou zvýhodněny stravenky. Pochopitelně podpora stravenek nemá v daňovém systému co dělat. Máme tu vlastně dvě měny, za obě si můžete koupit nejen teplou stravu, ale i erotické služby. To nechci.

Současně ale nemíním připustit, aby za celým zákonem veřejnost viděla jen boj o stravenky. Tak jako nedávno udělala rovnítko mezi Julínkovou zdravotní reformou a poplatky u doktora. Řeknu to ještě jinak. Kdyby mi při schvalování zákona všechno prošlo a já prohrál jen stravenky, bylo by to ještě velké vítězství.

* O kolik více vyberete?

Když nově zdaníte všechno kromě kostelních kasiček a necháte sazby, tak se bavíme o patnácti miliardách. Nechci ale, aby se říkalo, že Kalousek zrušil daňové výjimky, protože tuto částku chtěl »vykešovat« navíc.

* Výdaje na dluhovou službu byly už vloni o 20 miliard korun nižší, než váš předchůdce Eduard Janota předpokládal. Není tam vata i teď?

Není. Nikdo z nás neví, jak se budou chovat trhy. Janota rozhodně nepostupoval neodpovědně. Navíc nemohl vědět, že od poloviny roku nastoupí vláda, která to s rozpočtovou odpovědností myslí vážně. A pomohlo i trochu větší, ale rozhodně stále únosné riziko při refinancování. Díky němu je krytí dluhu levnější.

* Co když je opatrnost příliš velká?

Pokud by se mi dařilo i v příštím roce prodávat dluhopisy a refinancovat státní dluh stejně úspěšně jako nyní, tak ušetřím deset, možná dvanáct miliard. Trhy ale mohou, například pod dojmem španělských problémů, znervóznit a mně nebude stačit ani připravených 74 miliard.

* Vláda preferuje politiku nízkých daní. Nemůže si tím ale zadělat na velké problémy?

Co bude demokracie demokracií, vždy budou existovat nějaké bolševické představy, že se má přerozdělovat více. Vždy tu také bude nějaký pravičácký Kalousek, který zase bude tvrdit, že to má být méně. A každý bude mít svoji pravdu.

Můžeme donekonečna vést polemiku, rozhodují ale volby. Teď tu vládnou ti, kteří složenou daňovou kvótu nechtějí ani zvyšovat, ani snižovat. To znamená, že by poměr mezi daněmi a pojistným na jedné straně a HDP na straně druhé zůstal mezi 33 a 34 procenty. Z mého pohledu to je hodně.

* Jak byste kvótu nastavil, pokud byste byl absolutním monarchou?

Kdybych byl samovládce, tak bych to viděl kolem 25 procent. Což by se přirozeně odrazilo v úrovni veřejných služeb. Nemůžeme současně mít rumunské daně a skandinávské veřejné služby.

Za Bartákem i Šnáblem si pořád stojím

* Část ekonomů i podnikatelů vás kritizuje za to, že příliš škrtáte a málo pobízíte – že cestu k snižování státního deficitu vidíte jen v omezeních a ne ve stimulaci byznysu.

Nutné je obojí. V čase, který jsme měli na přípravu rozpočtu na rok 2011, jsme škrtali, co jsme mohli. Teď bude víc času na ty nezbytné reformy, které budou také motivovat.

* Čeští podnikatelé, teď například potravináři, ale dost silně volají po konkrétní pomoci. Co jim vzkážete?

Jednu jedinou věc: Dáme do pořádku veřejné rozpočty, abyste byli ve stabilním prostředí, a vedle toho se vám budeme snažit co nejméně překážet.

* Vycházeli jste při konstrukci rozpočtu na letošní rok z růstu HDP 2,3 procenta. Neriskujete podobný omyl, jako když jste na rok 2009 pracovali s růstem HDP 4,8 procenta a pak došlo naopak k propadu?

Nebylo to 4,8 procenta – udělejte si rešerši všech mých projevů, kdy jsem to označoval za nereálné. Pokud jde o tento rok a vývoj bude lepší než prognóza, tím lépe. Když bude horší, tak vláda musí najít takové cesty k dalšímu omezení výdajů, aby nastavený deficit překročen nebyl.

* Vládou otřásl skandál na ministerstvu životního prostředí, ministr Pavel Drobil z ODS dokonce rezignoval. Bude to mít dopad na obří státní zakázku na odstranění ekologických škod – o níž ministerstvo životního prostředí spolu s vaším spolurozhoduje?

Nemůže, protože zakázka má jedno jediné kritérium, a to cenu. Všiml jsem si, že Česká inspekce životního prostředí dělala všechno proto, aby ta zakázka nebyla jednokriteriální. Ale budu-li žít a budu-li ministr financí, nepřipustím zakázky typu: může vyhrát jen firma, která má přesně šest rypadel, dvanáct lodí, pět lopat a plešatého ředitele s modrookou sekretářkou.

Tady budu vždy pro kritérium ceny, protože v tomto případě nejde o strategické rozhodnutí typu Temelín.

* Zaměstnal byste na svém úřadu člověka, jako je bývalý šéf Státního fondu životního prostředí Libor Michálek – který upozornil na možnou korupci v aféře Pavla Drobila?

Všiml jsem si, že mu místo nabídl už ministr dopravy Vít Bárta... Já nevím, kde bych ho zaměstnal u nás. Myslím, že to gesto je celkem zbytečné. Ale bude-li příští ministr životního prostředí dostatečně příčetný, požádá pana Michálka, aby se vrátil do funkce. Bude mít jistotu, že se na tom fondu nebude krást.

* Vám kritici vyčítají, že jste přijal třeba exministra dopravy Martina Bartáka nebo stále držíte jako šéfa arbitráží Radka Šnábla, odsouzeného za daňový delikt. Stojíte si za svou personální politikou?

Ano, stojím si za tím. Pan Šnábl vydělal tomuto státu v arbitrážích miliardy korun. Pan Barták se na ministerstvu financí ničeho nedopustil, jen poctivé práce. Spekulace se týkají jeho činnosti na ministerstvu obrany, kde byl za ODS. Já mu žádné stranické úkoly nedávám.

***

Nepřipustím zakázky typu: může vyhrát jen firma, která má přesně šest rypadel, dvanáct lodí, pět lopat a plešatého ředitele s modrookou sekretářkou.

Pokud reformu penzí neuděláme tento rok, tak si na ni možná počkáme dvacet let.

Miroslav Kalousek (50)

Vzdělání

• Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze.

Kariéra

• V letech 1990 až 1992 pracoval na Úřadu vlády ČR jako ekonomický poradce místopředsedy vlády ČR se zaměřením na otázky ekonomické transformace.
• Od ledna 1993 do ledna 1998 byl náměstkem na ministerstvu obrany, kde byl odpovědný za rozpočet a akvizice.
• V předčasných parlamentních volbách v roce 1998 byl zvolen do poslanecké sněmovny za KDU-ČSL. Po svém opětovném zvolení v roce 2002 se stal předsedou sněmovního rozpočtového výboru (rezignoval v roce 2005).
• V roce 2003 se v Ostravě stal předsedou KDU-ČSL, které se pokusil dát pravicový nátěr.
• Jako předseda KDU-ČSL vydržel do roku 2006. Smetl ho pokus dohodnout po volbách menšinovou vládu s ČSSD Jiřího Paroubka, která by byla závislá na tiché podpoře KSČM.
• Od ledna 2007 do května 2009 byl ministrem financí. Od ledna 2009 do května 2009 byl předsedou Rady ministrů financí EU.
• V červnu 2009 lidovce po 25 letech opustil, protože se podle něj posunuli příliš doleva. Vzápětí založil konzervativní stranu TOP 09. Tu jako její první místopředseda fakticky vede.
• Po volbách v roce 2010 byl podruhé jmenován ministrem financí ČR.

Soukromí

• Narodil se v Bechyni.
• Je ženatý a má dvě děti. Ve volných chvílích skládá básně (hlavně epigramy), které odmítá zveřejnit.