Rozhovor s ministrem financí Miroslavem Kalouskem pro Deník

Rozhovor s Miroslavem Kalouskem, ministrem financí.
Zdroj: Deník | 2.4.2011 | rubrika: Události | strana: 13 | autor: Kateřina Perknerová

Praha – O Miroslavu Kalouskovi se říká, že je těžká váha. To, doslova vzato, už neplatí, protože od ledna zhubl 14 kilogramů. Jinak ale nelze pochybovat, že Kalousek je mistr mocenských partií na politické šachovnici.

* Jak se vám slouží pod premiérem, který je beze cti?

To premiér Nečas opravdu není. Navíc si nemyslím, že sloužím pod premiérem. Premiér je první mezi rovnými. Já ho respektuji jako člověka, jenž předsedá vládě, a v rámci možností, které poskytuje český politický prostor, to dělá dobře.

* Vycházím z toho, co jste řekl: Kdyby Vondra měl v těle kouska cti, podá rezignaci ještě dnes, jinak musíme spoléhat na čest pana premiéra. Nestalo se ani jedno. O jaké cti tedy mluvíte?

My na čest pana premiéra spoléháme neustále a je čistě věcí jeho úvahy, jak to chce řešit. My bereme na vědomí, že jak důsledky, tak obhajoba aféry Vondra je jen záležitostí ODS.

* Ovšem šéf klubu poslanců TOP 09 Petr Gazdík na sněmovní půdě vyzval Vondru k odstoupení a vyhlašoval, že si s ním nesedne na K9 za stůl.

Nebývá zvykem – a zvláště těžce to nesl pan Gazdík – že pozdně večer uzavřená dohoda je druhý den ráno flagrantně porušena. My jsme v tu středu hledali velmi obtížně způsob, jak se vyrovnat se skutečností, že nikdo z poslanců TOP 09 není ochoten hájit pana ministra Vondru v jeho kauze ProMoPro, ale současně neporušit koaliční loajalitu a neumožnit opozici exhibovat ve schůzi, jejíž program si stanovila sama.

* Proč exhibovat, když vy sám tvrdíte, že kauza nejen existuje, ale obrana pana Vondry je neobhajitelná?

Ta kauza existuje, veřejnost se to dověděla, ale to neznamená, že opozice by neměla ještě navíc chuť exhibovat. Pokud vám ovšem to slovo vadí, klidně ho beru zpátky.

* Jak vlastně zněla dohoda špiček koaličních stran na K9? To měl Vondra povstat, přiznat, že se pod ním kradlo, omluvit se a vše mělo být zapomenuto?

Dohoda byla zřejmá, ministr Vondra se měl omluvit za to, co se stalo, protože nikdo z nás si nemyslí, že on osobně se na tom nějak obohatil.

* Takže když státní kasa přijde o 240 milionů, tak stačí omluva za to, že se to holt stalo?

Prostě se měl podle dohody omluvit za to, že se to stalo a přestat tvrdit, že to je účelově vyfabrikované spiknutí vůči němu. Nezapomínejme, že věcně je ta kauza vyšetřena, polovina peněz skončila jinde než na pokrytí nákladů za ozvučení.

* Zůstáváte ve vládě s někým, kdo to dopustil?

Já jsem to konstatoval a od té doby jsem terčem zuřivých útoků, že jsem si to celé vymyslel. Nevymyslel, to je objektivní fakt. Zda to ale byl, nebo nebyl trestný čin, musí konstatovat někdo jiný.

* Vy jste odmítl být ve vládě s premiérem Grossem kvůli jeho bytové aféře a kamarádství s paní Barkovou, zásadně jste přispěl k pádu lidoveckého předsedy Čunka. A vždy jste to postavil jako buď já, nebo on. Proč jste teď tak zdrženlivý?

U pana Grosse situace dospěla do stadia, kdy jsem se cítil především občanem České republiky a jako takový jsem těžce snášel, že se premiér zapletl v podnikání s bordelmamá. To si Česká republika nezasloužila a myslím si to dodnes. V tomto současném případě musím říct úplně upřímně, že výzva k Vondrově rezignaci nezazněla kvůli kauze ProMoPro, ale proto, že Vondra nedodržel slib daný na K9. Důvěra v to, že by pan ministr Vondra plnil jakékoli další koaliční dohody v důsledku toho klesla na bod nula až minus jedna.

* Jaký je rozdíl mezi tím, že ze státní kasy zmizí 240 milionů, odpovědný ministr to přizná a omluví se a mezi ztracenými 240 miliony bez pokání?

Hlavně musím zdůraznit, že díky aktivitě ministerstva financí, ty peníze nezmizely, podařilo se je zablokovat na účtech v rakouských bankách. Ale jinak je ten rozdíl obrovský. Chybu nemůžeme vyloučit nikdo. Otázka je, jak chceme problém řešit.

* Právě. Když finanční úřad najde u drobného živnostníka nedoplatek v řádu tisícovek, pronásleduje ho až za hrob. Jak to, že tady za 240 milionů v trapu stačí omluva?

Rozlišujme mezi vinou a odpovědností. Můžete mít vrcholnou odpovědnost za něco, za co nemůžete.

* Jaký případ je pan Vondra?

To já nevím. Ale ocitnete-li se v takové situaci, máte dvě možnosti. Můžete říct, promiňte, já jsem věřil svým podřízeným, zanedbal jsem kontrolní mechanismy, protože jsem se věnoval něčemu jinému. To se mohlo stát každému z nás a pravděpodobně i stalo. Pro to mám pochopení. Zato ho nemám pro to, když někdo zarputile tvrdí, že se to nestalo.

* Zní ale docela logicky, když Vondra tvrdí, že tlaky na něj se stupňují ve chvíli, kdy do vlády předložil návrh zákona, který vyloučí ze zakázek pro armádu prostředníky.

To je absurdní pitomost. Ten zákon nepředložil on, ale ministr průmyslu a obchodu Kocourek. Spolupředkladateli byli ministři vnitra, zahraničí a obrany.

* Akorát že vy jste byl proti.

Já jsem byl samozřejmě pro.

* Nemyslím při hlasování ve vládě, ale v létě při dohadování vládního prohlášení.

Já jsem byl vždycky pro. Troufám si říct, že má autorita je taková, že bych dokázal zabránit tomu, aby se to tam objevilo, pokud bych byl proti.

* Pan ministr Vondra tvrdí, že jste byl proti.

Jsem si jist, že nemluví pravdu, což v jeho případě není až taková výjimka.

* Čili nemít prostředníky je správné?

Někdy ano, někdy ne. Hlavně nakupovat vojenský materiál pro armádu bez nich je možné už od roku 2009. A není správné používat slovo prostředník. Jde o obchodní zástupce, kteří dělají velký kus práce a budou ho dělat dál, akorát nebudou stát mezi dodavatelem a státem, ale budou dělat pro dodavatele subdodávky. Já tedy nejsem a nikdy jsem nebyl proti tomuto zákonu, pouze odmítám být za pitomce a souhlasit s tím, že díky němu může armáda ušetřit nějaké výrazné prostředky.

* Takže zbytečná právní úprava?

Jako příklad dávám právě nákup ozvučení a tlumočení v době předsednictví EU. Tam žádný prostředník nebyl, nakupoval ho pan ministr Vondra pro Českou republiku napřímo a opravdu nemám pocit, že by na tom ČR nějak vydělala. Prodělala nejméně sto procent. Takže ona to není otázka, jestli máte, nebo nemáte kvalifikovaného obchodního zástupce, ale jestli kradete, nebo nekradete. A v tom vám žádný zákon nepomůže.

* Stojí-li to takhle, jsme dost v loji. Protože kdo tady nekrade, nebo si aspoň nepřikrádá? Třeba vazebně stíhaný ředitel Regionálního fondu Severozápad Kušniersz za ministra Gandaloviče vypsal na poslední chvíli a bez výběrového řízení zakázku za 570 milionů.

To je ale opravdu otázka na ODS, možná na pana Gandaloviče. Kdybych odpověděl, co si o tom myslím, třeba by se zase sešla výkonná rada ODS a někteří novináři by mě napadli, že já nemá co říkat.

* Vaše vláda vznikla, jak tvrdíte, hlavně kvůli systémovým reformám. Proč tedy neděláte reformu, ale už sedm měsíců se hlavně hádáte a jdete si v rámci koalice po krku?

Já si to nemyslím, i když naprosto vaši výtku chápu. Já tady čtrnáct hodin makám na stabilizaci veřejných rozpočtů. To je ale natolik sofistikovaná záležitost, že veřejnost zajímá méně než vnitrokoaliční hádky. A že nedokážeme dobře prezentovat práci, je náš problém. Přitom je to práce obdivuhodná, protože na rozdíl od české veřejnosti ji obrovsky ohodnotily zahraniční trhy. Díky věrohodné politice vlády jsem byl schopen správu českého státního dluhu zlevnit o mnoho miliard korun. Vedle tohoto nezpochybnitelného faktu vysíláme do světa i jiné signály. Je to asi moje chyba, že jsem vzal příliš vážně výroky pana premiéra, že nestrpí korupci ve vládě ani v ODS.

* Jenže nejde jen o umělecký dojem. Rozum zůstává stát nad tím, co jste předvedli s penzijní reformou. Týden po jejím zveřejnění už neplatila půlka z toho, co jste ohlásili, konkrétně sjednocení DPH na 20 procentech.

Neměl jsem z toho vůbec žádnou radost. Ale změnou z 20 na 17,5 procenta se koncept penzijní reformy nezměnil ani o píď. Jediný posun je v tom, že se ustoupilo od záměru zároveň s penzijní reformou snížit vedlejší náklady práce a přesunout toto zdanění do spotřeby. Když se Věci veřejné vyspaly a prokonzultovaly to s panem prezidentem, řekly, že si tento bod nepřejí. Tak se od něj ustoupilo.

* Asi jste měl jít na Hrad konzultovat jako první.

Asi by to nebylo nic platné. Já jsem totiž hluboce přesvědčen, že vedlejší náklady se mají snižovat a mají se přenášet do spotřeby. Ta změna přinesla dvě základní zprávy. Ta dobrá je, že budeme mít jednu sazbu DPH a nebudeme se zesměšňovat rybami vykuchanými a bramborami.

* To se tedy zesměšňují skoro všechny státy EU, neboť mají dvě i víc sazeb DPH.

Ale ne na ryby vykuchané.

* Zato na knihy, noviny a odborné časopisy. Aniž by se jejich ministři financí zaplétali do falešných her s nahrávkami novinářů.

To si myslí spousta lidí, dokonce šéfredaktoři významných českých deníků za tím účelem vyvíjeli aktivitu. Já se jim nedivím, na jejich místě bych to dělal taky.

* Co je na tom? Dělali to veřejně.

No, možná. Veřejně až potom, předtím tajně. Já tomu rozumím. Každá lobby se brání. O tom je koneckonců společenská diskuse. Jen s tím musíme počítat. Jedna sazba DPH výrazně snižuje prostor pro daňové úniky. A to je dobrá zpráva. Ta špatná je, že vedlejší náklady práce se kvůli postoji strany Věci veřejné sníží mnohem méně, než jsme si přáli. Vzhledem k tomu, že stále bojujeme s nezaměstnaností a máme jedny z nejvyšších nákladů práce, to není postoj příliš rozumný.

* Jenže to neříkají jen Věci veřejné. Proti jednotné DPH ve výši 20 procent, která by snížila náklady práce o 1,6 procenta, kritizovala i Hospodářská komora, Svaz průmyslu a dopravy, živnostníci.

Byl to krok, mohly následovat další. Zmíněné organizace by si jistě přály snížení nákladů práce o pět procentních bodů a o dalších deset DPH, ale to rozpočtová realita této země neumožňuje. Dokonce jsem ochoten konstatovat, že na nátlak Svazu průmyslu a dopravy se nesníží vedlejší náklady práce. Mají, co chtěli. Já si myslím, že je to špatně.

* Samotnou konstrukci penzijní reformy ovšem pohaněli nejen prezident Klaus, ekonomové z NERV, ale i demografové. Zkráceně řečeno, tvrdí, že druhý pilíř není propočítán a zkrachuje.

Já chápu frustraci demografů i těch, jejichž přání se nenaplnila. Já jsem taky frustrován, protože jsem si přál, aby druhý pilíř důchodového pojištění byl povinný. Topka sice měla v programu dobrovolné pojištění, ale jenom hlupák nemění své názory, je-li konfrontován s lepším řešením. V Bezděkově komisi, složené z nezpochybnitelných odborníků, bylo jednoznačně doporučené povinné pojištění. Na tom byla shoda i v koalici. My jsme ji drželi do poslední chvíle, ale pak nastoupily Věci veřejné, ODS a bylo to jinak.

* Co když se do toho druhého pilíře nikdo nepřihlásí?

To považuji za vyloučené. Pojďme se spolu vsadit, že minimálně polovina populace tuhle možnost využije. Každá z těch penzijních společností bude mít povinně čtyři licencované fondy se čtyřmi strategiemi. Vždy platí, že čím větší možnost výnosu, tím větší riziko ztráty. Je ale možné si vybírat a průběžně strategie měnit.

* Ani prezident Klaus ale nechápe, proč se zřizuje takto komplikovaně druhý pilíř, když by jeho funkci mohly hrát současné penzijní fondy. A pro konzervativní pojištěnce by tu měl být státem organizovaný fond s co nejlevnější správou.

Státem organizovaný fond má smysl jen při povinném pojištění.
Jsem si jistý, že námi předkládaná reforma zajistí dlouhodobou finanční stabilitu systému a diverzifikaci rizik. Můžete se spolehnout buď jen na svůj stát, nebo jen na kapitálové trhy, eventuálně kombinovat oboje. Že bych pokládal za neskonale lepší povinné pojištění ve státem garantovaném fondu se zákazem překupu klientů mezi jednotlivými společnostmi, to bez diskuse ano. Nicméně ODS a VV měly jiný názor.

* Příští rok může ve zdravotnictví vzniknout desetimiliardová sekyra. Vy jste nevěděli, že když zvýšíte DPH, dramaticky to zdraží nemocniční péči?

Samozřejmě jsme to věděli. Vzhledem k tomu, že ve zdravotnictví je ale sekyra dlouhodobě, která se musí řešit na výdajové straně, tohle je zcela marginální zátěž.

* Tak marginální, že ji váš ministr Heger chtěl vyřešit skokovým zvýšením poplatků?

Zvýšení poplatků samo o sobě není reformou zdravotnictví. Tou je definice nároku. Když si pojistíte dům nebo auto, přesně víte, na co máte nárok v případě plnění. U veřejného zdravotního pojištění to nevíte. Ministr Heger teď připravuje přehled toho, na co má člověk nárok za to, že platí zdravotní pojištění.

* Proč tedy přišel Leoš Heger jako s prvním krokem s návrhem zvýšení poplatků, a ne s návrhem definice standardů?

Ten materiál měl 120 stran a na dvou z nich byly alternativní poplatky. Zásadní je návrh změnit zdravotní daň na zdravotní pojištění a sdělit každému občanu, na co má nárok.

* Vy si myslíte, že po deseti letech marných snah se to povede?

Kdybych si myslel, že je to beznadějné, tak tu s vámi nesedím a vydělávám v privátu asi tak pětkrát víc než ministr financí.

* Jenže i ministr Heger jako lékař přiznal, že už moc úkonů, které by se daly vtěsnat do nadstandardu, už není.

Vy ale mluvíte o standardu, já o nároku.

* Chcete říct, že ten nárok bude nižší, než je dnes?

Rozhodně nebude vyšší.

* A nižší v čem?

To nemůže zformulovat politik, ale odborné společnosti ve spolupráci s pojišťovnami a lékařskou komorou. Platí ale obecná věta, že chceme-li mít všichni stejnou kvalitní a neustále se zvyšující lékařskou péče, musíme se smířit s tím, že se bude zvyšovat míra naší individuální spoluúčasti. Lidé si prostě budou muset připlácet víc a zdravotní zařízení a pojišťovny budou muset být víc odpovědné.

* Když jste takový optimistický ministr financí, proč si myslíte, že je neprosaditelné zrušení všech daňových výjimek?

Kdybych si to myslel, tak už jsem se zastřelil. Proto to jdu teď zkusit potřetí.

* Chcete škrtnout všechny daňové výjimky?

Všechny, které nedávají smysl.