Rozhovor s Miroslavem Kalouskem v Hospodářských novinách
Rozhovor s Miroslavem Kalouskem, ministrem financí.
Zdroj: Hospodářské noviny | 28.4.2011 | rubrika: Téma | strana: 3 | autor: Jiří Táborský
Ústavní soud udělal ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi šestimiliardový škrt v rozpočtu. Návrh na snížení podpory stavebního spoření předloží znovu a chybějících šest miliard chce ušetřit třeba na dotacích povodňových opatření nebo platů státních zaměstnanců.
* HN: Stát zatím poslal lidem příspěvek na stavební spoření snížený o 50 procent. Kdy jim doplatíte zbytek?
V prvé řadě si nález Ústavního soudu musíme nastudovat. Nicméně, pokud je vše tak, jak bylo zatím zprostředkováno médii, tak to znamená, že budeme muset doplatit i druhou polovinu, tedy šest miliard korun. Ale nejen od státu, nýbrž i od krajů a obcí, protože jde o sdílenou daň a dělí se o ni obce, kraje a stát.
* HN: Je ve hře i varianta, že byste o tyto peníze snížili částky, které posíláte krajům?
Je to ještě příliš čerstvá záležitost. Musíme nejprve udělat analýzu a výsledky potom předložím vládě. Že to bude někde bolet, o tom nemůže být pochyb. Bolet to musí. Pokud nebude nějaká veřejná služba, tak to někoho zasáhne. Koho, to zatím nevíme. O tom rozhodne vláda. A dojde při tom i k paradoxům. Například rodiny Nečasova a Kalouskova, které využívají stavební spoření všemi svými rodinnými příslušníky, na nálezu Ústavního soudu vydělaly docela velké peníze.
* HN: Když se podívám na strukturu výdajů státu, tak podstatnou část tvoří mandatorní výdaje, například důchody. Na ty sahat nemůžete. Z čeho budete brát?
Budou to muset být výdaje fakultativní povahy, tedy nevázané zákonem. Jiné to ani být nemohou. Ale zda se bude jednat o dotace na územní programy, dotace na protipovodňová opatření, dotace na infrastrukturu, nebo půjde o platy zaměstnanců veřejné sféry, to vám teď nepovím.
* HN: Je tedy ve hře i varianta, že by se opět snižovaly platy státních zaměstnanců?
Teoreticky určitě ano. Osobně si nemyslím, že to bude varianta vítězná, ale teoreticky to možné je.
* HN: Budete zákon předkládat znovu?
Určitě ano. Rozhodně nevzdáme snahu o snížení tohoto příspěvku. Já se ve světle nálezu Ústavního soudu a celé té absurdní diskuse pokusím oživit svůj původní návrh na zrušení tohoto produktu. Zeptám se koaličních partnerů, zda by přece jen nebyli ochotni přehodnotit svůj postoj, že bychom celý ten cirkus zrušili. To bych považoval za nejčistší a nejefektivnější řešení.
* HN: Pokud se vám nepodaří vyjednat zrušení, pokusíte se do novely dostat podmínku, že stavební spoření bude možné použít jen na bydlení?
Novela, která zavádí účelovou vázanost, je v poměrně vysokém stupni rozpracovanosti. Nicméně, přesto si vyžádá ještě politickou diskusi. A pokud se domluvíme, že jen chceme v řádném procesu opakovat zákon z loňského roku, který jsme prohlasovali ve stavu legislativní nouze, tak bych ten proces raději ničím nezatěžoval.
* HN: Máte nějaký plán B pro případ, že vládní opatření proti solárním elektrárnám skončí stejně?
Já jsem stále přesvědčen o tom, že to tak skončit nemůže. Přesto, jak vidno, Ústavní soud je schopen říct cokoli. Je těžké mít plán B na nepředvídatelná rozhodnutí Ústavního soudu. Stejně jako nemůžete mít plán B na tornádo, hurikán a povodně, nemůžete mít ani plán B na nález Ústavního soudu.
* HN: Můžete. Je zde 12miliardová dotace ze státního rozpočtu na obnovitelné zdroje, kterou možná nebudete mít čím pokrýt.
Dopadlo by to naprosto stejně. Pokud by to tak skončilo, nezbylo by nic jiného, než že by to někdo musel zaplatit. Buď lidé v ceně elektřiny, nebo někdo jiný. Když vám vítr odnese střechu v době, kdy chcete jet na dovolenou, tak nemůžete jet na dovolenou, ale musíte opravit střechu.
* HN: Máte signály o tom, že by za porušení legitimního očekávání mohly být považovány i změny v hypotékách?
Upřímně řečeno, za stejné porušení legitimního očekávání by se dalo považovat zvýšení daně z příjmů. Jestli tady polovina politického spektra říká, že chce prudce zvýšit progresivní daň z příjmů fyzických osob, tak v tomto případě je pro mě nález Ústavního soudu nadějí. Pokud nějaká levicová vláda v budoucnu prudce zvedne daň z příjmů fyzických osob, tak budu argumentovat, že je tady precedent a že je porušeno legitimní očekávání lidí, protože jejich příjmy najednou budou nižší. Podle mého názoru se Ústavní soud tím, že vstoupil do tak výsostně politické oblasti, jako jsou daně, dopustil precedentu, ze kterého není úniku. V tomto ohledu naprosto rozumím stanovisku pana prezidenta.