Úřadům peníze nedám, musejí šetřit
Rozhovor s Miroslavem Kalouskem, ministrem financí.
Zdroj: Hospodářské noviny | 10.5.2011 | rubrika: Česko | strana: 6 | autor: Hana Škodová, Jiří Táborský
Úřady si budou muset příští rok samy uspořit na náklady spojené s vyšší daní z přidané hodnoty. „Kromě zdravotnictví se dramatická většina jejich nákupů a služeb odehrává v základní sazbě, která se příští rok nezmění,“ řekl pro Hospodářské noviny ministr financí Miroslav Kalousek. Zdravotnictví mají podle něho chybějící miliardy přinutit k reformám.
* HN: Z čeho stát letos doplatí šest miliard, které dluží klientům stavebních spořitelen?
V mém návrhu budou různé varianty snížení státních výdajů o 4,5 miliardy korun. O další zhruba 1,1 miliardy přijdou kraje a obce.
* HN: Půjde o plošné škrtání?
Vláda může rozhodnout, jak uzná za vhodné. Ale já v tomhle případě nejsem přítelem plošného krácení. Mělo by být postupováno po prioritách. Trvám ale na tom, že o 4,5 miliardy výdaje zkrátit musíme.
* HN: Máte vytipován resort, který by mohl nést převážnou část škrtů?
Prosím o pochopení, že to nejprve musím říct vládě, ne médiím.
* HN: Daň ze stavebního spoření měla přinést peníze i krajům. Přibližně s miliardou se letos budou moci po nálezu Ústavního soudu rozloučit. Hodláte to nechat čistě na krajích a obcích, anebo do toho nějakým způsobem vstoupíte, třeba konzultacemi?
Proč bychom jim do toho vstupovali? Měla to být miliarda navíc, kterou mohly dostat, ale ony ji nedostanou.
* HN: Pro příští rok budou ministerstva chtít více peněz kvůli růstu DPH. Přidáte jim?
Chtít můžou, akorát je nedostanou.
* HN: Kolik budou tedy muset úřady kvůli růstu daně z připadané hodnoty ušetřit?
To se liší resort od resortu. Ale nezapomeňte, že dramatická většina jejich nákupů a služeb se odehrává v základní sazbě, nikoli ve snížené, která příští rok stoupne z 10 na 14 procent. Ve snížené sazbě úřady nenakupují téměř nic. Napadají mě jen teplo, noviny a knihy.
* HN: O kolik za ně zaplatí více?
Dopad do spotřebitelských cen je tak malý, že o tom rozhodně nehodláme vést diskusi s žádnou organizační složkou státu. Musejí být schopny si s tím poradit. Samozřejmě jiná situace nastává ve veřejném zdravotním pojištění. Například léky tam jsou velmi významnou položkou. Ale zdravotnictví musí být řešeno reformními kroky.
* HN: V řadě evropských zemí mají pro zdravotnictví výjimku na D DPH. Proč vy jste o tom neuvažovali?
Je to čistě věcí politického rozhodnutí. A politická dohoda byla, že bude jediná sazba, což má své výhody. Pokud bychom měli reformované zdravotnictví, tak by stát musel do zdravotnictví zase vrátit, co od něj vybere. Nyní ale ten dopad musí být řešen v rámci reformních kroků. Vyšší sazba daně z připadané hodnoty vyvolá logicky větší tlak na úsporná opatření, což vidím jako pozitivum.
* HN: Pro důchodovou reformu budou naopak další finance nezbytné. Použijete na ni i výnosy z dividend ČEZ?
Z dividend ČEZ ji budeme financovat, jakmile budou uhrazeny staré závazky, dominantně ekologické. Ty jsou placeny z těchto prostředků.
* HN: V jakém horizontu by se to mohlo stát?
To záleží na tom, kdy budeme mít uhrazeny staré závazky (pozn. red.: například odstranění ekologických škod) a jakým způsobem. Samozřejmě záleží na rychlosti, což do značné míry souvisí právě s ekotendrem.
* HN: V programovém prohlášení se však počítá s tím, že dividendy ČEZ půjdou na důchodovou reformu. Teď se najednou mluví jen o DPH?
V programovém prohlášení není napsáno, že reforma bude dominantně financována z těchto příjmů. Tam bylo napsáno, že tyto příjmy nepůjdou na nic jiného. To vláda drží, ale samozřejmě až po uhrazení starých závazků.
* HN: Pokud se tyto příjmy z dividend ČEZ začnou používat, zbude něco z D DPH na financování běžného deficitu průběžného systému? V příštím roce by deficit prvního pilíře mohl dosáhnout až 50 miliard korun.
To v každém případě. Jednak hovoříme o zvýšení příjmů z DPH, to je zhruba 26 miliard ročně. V určité fázi nastoupí i dividendy a privatizační příjmy. Deficit průběžného systému je dominantně ovlivňován mírou nezaměstnanosti. Musíme směřovat k co nejúnosnějšímu deficitu.
* HN: Vláda v programovém prohlášení slibuje i privatizaci částí podniků se státní účastí. Ekonomové v podstatě shodně říkají, že například po akciích Mera nebo Čepra by se „jen zaprášilo“. Plánujete v dohledné době takové kroky?
To vám neřeknu, teď zrovna není vhodné investiční období k privatizaci některých podniků. Pořád si myslím, že je velmi dobré, ať tím, či oním způsobem, privatizovat Letiště Praha. A pevně doufám, že dojde k privatizaci některých dalších subjektů nebo jejich částí.