Jsme šťastná a bohatá země

Rozhovor s Miroslavem Kalouskem, ministrem financí.
Zdroj: Týden | 23.5.2011 | rubrika: Rozhovor týdne | strana: 22 | autor: Renata Kalenská

Pokud Nečasova vláda překročí plánovaný defi cit veřejných rozpočtů, ministr financí MIROSLAV KALOUSEK rezignuje. Do té doby ale rozjede plošné rušení některých státních úřadů a propouštění tisíců lidí. Státní správu prý zeštíhlí až o desetinu.

* Jak dnes pracuje vláda?

Z ministerstva práce, zdravotnictví i financí se kouří a zasedání vlády jsou velmi věcná. Ale bohužel to téměř není vidět. Vláda o sobě do světa vysílá jen neuvěřitelné zprávy o skandálech našich koaličních partnerů. Ale pod zapáchajícím kouřem těchto skandálů se usilovně pracuje. Vládní krize reformy nezastavila.

* To je zvláštní, podle Radka Johna se na reformách nepracuje a Petr Nečas tvrdí, že některé ministry musel postrašit, aby vůbec něco začali dělat.

Jestli Radek John pracoval nebo nepracoval, já nevím. Na mě pan premiér žádné bububu nedělal. A pokud vím, nedělal to na žádného ministra TOP 09. My prostě pracujeme, jak máme uloženo legislativním plánem vlády. Koho a kdy pan premiér strašil, ať vám řekne on sám.

* Vy jste se ho neptal, o kom to v médiích mluví?

Ne. A upřímně řečeno, je mi to jedno. Ať si dělá bububu, na koho chce. Mě fakt nestrašil.

* Ale Věci veřejné třeba tvrdí, že reforma zdravotnictví není v koalici předjednaná a už dopředu avizují rozpory při jejím schvalování. Jak se v takovém týmu pracuje?

Ta reforma je předjednaná, protože je sepsaná koaliční smlouva, kde jsou ty věci napsány velmi pregnantně. Pokud do toho Věci veřejné chtěly vložit ještě nějakou svěží myšlenku - protože VV mívají geniální nápady - a nestihly to říct, protože se musely zabývat paní poslankyní Kočí či vlastními nahrávkami, tak to nic nemění na kvalitě koaliční dohody. A nic to nemění ani na termínech pro pana ministra Hegera, který reformu přesně podle koaliční dohody předkládal. Já věřím, že bude podpořena.

* Pojďme k avizovanému dodatku koaliční smlouvy. Co tam chce TOP 09 prosadit?

My nemáme žádné požadavky na změny. Hovořme otevřeně: když VV mluví o potřebě koaličního dodatku, mluví o něm výlučně z personálního důvodu. Mají pocit, že nespravedlivě přišly o ministerstvo vnitra a nejsou teď ve vládě zastoupeny tak, jak jim to zaručuje koaliční dohoda.

* To nejsou, když John rezignoval.

Ale to bylo jeho rozhodnutí. A aby se dodatek nedělal jen v personální oblasti, mluví VV i o programové části. Kvůli samotnému programu by žádný koaliční dodatek nebyl potřeba.

* Takže vy nebudete žádat, aby z vlády odešel Alexandr Vondra?

To je vnitřní záležitost ODS, ona si to musí před veřejností a před sněmovnou obhájit. My v tom ODS pomáhat nebudeme, protože tenhle problém hájit neumíme. Ale neděláme z toho koaliční problém!

* Vadilo by vám, kdyby VV dostaly zpět vnitro?

Záleží na osobě, o kterou by šlo. Ale vzhledem k tomu, že se všichni koaliční partneři shodli na panu Kubicem, který je tam teď tři týdny, nemyslím, že by pro ministerstvo vnitra bylo zdravé, aby střídalo ministry se stejnou frekvencí, s jakou si měníme spodní prádlo.

* Je Nečasova vláda v rozkladu?

Nemyslím si to. Už na podzim jsem říkal, že koaliční rizika nejsou mezi stranami. Jakkoli jsou vztahy Kalousek-Nečas * mediálně vděčné, nepředstavují žádné koaliční riziko. Koaliční riziko je uvnitř Věcí veřejných a uvnitř ODS. V případě VV to vybublalo na povrch tlakovým gejzírem, v případě ODS se to navenek prezentuje sice vkusněji, ale vidět to je.

* A jediná TOP 09 je srovnaná do latě?

Musím zaklepat a v úkloně složit hold poslancům za vztahy, které tam jsou. Tak pozitivní atmosféru uvnitř poslaneckého klubu jsem za dvacet let nezažil. Strašně si toho vážím a zásluhu na tom má zejména předseda klubu Petr Gazdík.

* To je asi velký talent, když se tak rychle vyšvihl ze Suché Lozi až do nejvyšší politiky?

Obrovský! A na české politické poměry je to i neuvěřitelně slušný člověk.

* Korunní princ?

On není v TOP 09, ale u Starostů. My jsme dva strategičtí partneři.

* Ptám se proto, že vašeho předsedu Karla Schwarzenberga je vidět čím dál méně.

Karel Schwarzenberg odvádí pro Českou republiku neuvěřitelnou práci v zahraničí. A byl bych rád, kdyby si lidé dokázali více uvědomit, co pro nás znamená mít takto kompetentního ministra zahraničí, navíc tak respektovaného v celém světě. To je obrovská devíza. Kdyby tuhle hodnotu utápěl ve vnitrokoaličních půtkách, byla by to škoda.

* Takže špinavou práci za něj děláte vy.

Ne špinavou práci. To je nezbytná práce. Ale já bych nikdy neuměl v zahraniční politice dělat pro Českou republiku to, co on. A troufnu si říct, že ani nikdo jiný!

* Proto se ptám na korunního prince TOP 09.

Letos na podzim máme sjezd a já pevně doufám, že Karel bude kandidovat. Takže diskuse o korunním princi není namístě. Až se jednou Karel rozhodne, že nebude kandidovat - a doufám, že to bude zadlouho, pak já jistě budu kandidovat. Budu-li živ a zdráv, zcela jistě budu kandidovat. Teď jsem ale připraven kandidovat na prvního místopředsedu.

* Mění se situace, příjmy za tento rok do státní kasy jsou zatím nižší, než jste počítali. Bude ministerstvo financí některé své plány přehodnocovat?

Ne, zatím je na jednoznačné rozhodnutí brzy. Včera jsem měl nad všemi čísly velkou poradu s podřízenými. Monitorujeme to mnohem, mnohem intenzivněji, než je standardní.

* Jaký je zatím dopad?

Zatím je jednoznačný jen ten legislativní propad, tedy šest a půl miliardy kvůli rozhodnutí Ústavního soudu o stavebním spoření. Jakákoli další prognóza se dělá nesmírně těžko, protože na jaře došlo ke dvěma vlivům. Zaprvé naakumulované ztráty právnických a fyzických osob z doby krize, přičemž tyto ztráty daňové subjekty uplatnily. Zadruhé došlo k velkým vratkám DPH. To jsou dva dominantní efekty, ovšem jednorázové.

* Kolik je to miliard?

Kdyby ten jarní vývoj byl celoročním trendem, musel bych počítat asi s patnáctimiliardovým propadem. Ale v tuhle chvíli nikdo nedokáže říct, zda to bude celoroční trend. S větší jistotou to budeme vědět po 30. červnu, po odevzdaném daňovém přiznání. Podle mého názoru to je tak padesát na padesát. V tom horším případě přijdou na řadu úsporná opatření. Zatím jen registrujeme riziko, a to v bilionovém rozpočtu zase není taková tragédie.

* O jaká úsporná opatření by šlo?

Příkladů bych vám mohl říct hromadu, ale neudělám to, protože odmítám celý příští týden diskutovat o tom, zda je správné spořit tam či onde. Představu ale mám. Myslím na to, kudy chodím.

* Je problém, že lidé, aby ušetřili, začali měnit zaměstnání za živnost? To jsou taky ztráty pro státní kasu.

Záleží na tom, zda je to švarcsystém. V daňové reformě, kterou chceme mít v účinnosti od ledna 2013, ten rozdíl mezi živnostníky a zaměstnanci srovnáme. Tam je dlouhodobá disproporce mezi odvodem živnostníka a odvodem zaměstnance. Často je to oprávněně vnímáno jako nespravedlnost. Srovnáme to na výdajové straně, živnostník a zaměstnanec budou ze stejného základu platit úplně to samé. Ale živnostník bude osvobozen od daně z objemu mezd, kterou platí zaměstnavatel za svého zaměstnance. Z jednoho základu zaměstnanec i živnostník zaplatí 19 procent daně z příjmu fyzických osob, šest a půl procenta sociální, šest a půl zdravotní. Tedy dohromady 32 procent. A zaplatí to z jedné částky na jednom formuláři na jednom místě. Takže 32 procent zaplatí živnostník, 32 procent zaplatí zaměstnanec a 32 procent zaplatí zaměstnavatel za zaměstnance. Samozřejmě jestli budou chtít platit více, tak mohou, toto je minimum. Když budou platit více, budou mít pak vyšší důchody. Já to třeba dělat nebudu, na penzi se zabezpečím sám.

* A co jako ministr financí doporučíte ve spoření po důchodové reformě: dát přednost fondu se státní garancí a nízkým procentem, nebo jít do rizika s vyšším procentem?

Rozumné je to kombinovat a měnit. V rámci společnosti, u níž si budete spořit, budete moci velmi rychle a pružně měnit své investiční strategie. Já samozřejmě vstoupím do konzervativního fondu, protože jsem už starý pán a nebudu platit dlouho. Kdyby mi bylo třicet, pak bych prvních patnáct dvacet let daleko více riskoval, tedy třeba půlku těch peněz bych dal na 0,5 procenta a půlku na 0,6 procenta. Pak bych se podíval, jak na tom jsem, a řekl si: „Dobře, riskování mi vyšlo, ale teď už se přesunu do konzervativního fondu.“

* Zpět k plánovaným úsporám. Prý se chystáte na radikální redukci státních úřadů. Můžete svůj projekt popsat?

Jedna věc jsou sociálně-ekonomické reformy, a tam řeknu jednu větu. Mají-li být reformy v našich podmínkách úspěšné, musí být důsledně uplatněno heslo „více osobní spoluúčasti, více osobní odpovědnosti“. Což je samozřejmě politicky mimořádně populární heslo - zítra kvůli této větě bude protestovat celé Václavské náměstí. Jistě mi tam ty prasečí hlavy na transparentech budou moc slušet.

* Dotýká se vás to? Byl byste radši, kdyby vás měl někdo rád?

Já si myslím, že se pořád najde pár lidí, kteří mě mají rádi. Ale ne, vážně, je to moje práce. Jste-li ministr financí v době, kdy se musí dělat úsporná opatření, musíte počítat s tím, že kdo byl léta zvyklý na peníze, které nebyly jeho, a najednou je nedostane, bude nadávat na toho, kdo ty peníze přerozděluje. Stát totiž žádné jiné peníze než peníze svých občanů nemá, takže nikdy nejde o nic víc než o slušnou společenskou dohodu, kolik je ještě únosné někomu sebrat a kolik je nezbytné druhému dát. A rozhodně není nezbytné něco dávat polovině této populace, přitom polovina této populace má dnes nárok na nějakou sociální dávku. My jsme šťastná a bohatá země: všichni bydlíme, všichni máme boty, nikdo z nás nemá hlad. Jistěže je tady deset, patnáct - pro mě za mě až dvacet -procent lidí, kteří mají vážné sociální problémy. Ale nemůže to být půlka populace! Jinak to ta půlka populace všechno projí, a pak nebude pro nikoho.

* Trochu jsme utekli od té redukce úřadů.

Já jsem se moc rozkecal. Takže je druhá oblast reforem, a tou je zeštíhlení veřejné správy. Některé duplicitní úřady spojíme a u některých si řekneme, že tohle stát nebude dělat. Máme čtyři správce daní. Finanční úřady, celníky, správu sociálního zabezpečení a veřejné zdravotní pojišťovny. Čtyři kontroly, čtyři správci, čtyři místa, počítá se to z různých základů. Náš projekt je to sjednotit: na jednom formuláři z jednoho základu odvedete jedno číslo na jedno místo. Tam pošlete těch 32 procent ze svého příjmu a už je vám jedno, co s tím ten jeden úřad udělá a jak to rozdělí. Chodit vám bude jenom jedna kontrola a úspory této reformy jsou v řádu mnoha a mnoha miliard. Třeba na správě sociálního zabezpečení pracuje 8500 lidí.

* Tím ale zase zvýšíte nezaměstnanost.

Jednak lidé neradi mění systém práce, na který jsou zvyklí, zadruhé je zřejmé, * že dojde ke mzdovým úsporám, protože řada těch lidí bude zbytečných. Týká se to i současných finančních úřadů, kterých dnes máme 199, dále pak osm finančních ředitelství, jedno generální ředitelství…

* A z toho uděláte čtrnáct úřadů?

Ano, čtrnáct. Všechno ostatní budou jen pracoviště, kam se bude moci přesouvat kapacita. Dám příklad: nastěhuje-li se nám polovina daňových poplatníků do Prahy, protože doufají, že tady se na ně nedostane kontrola, pak aby se jim nestýskalo, příslušný počet kontrolorů holt do Prahy přesuneme taky. Prostě budeme pružní. A fungovat to takhle bude od ledna 2013. Pevně doufám, že se nám podaří do konce letošního roku mít ty zákony platné. Ale změny jsou to tak rozsáhlé, že budou účinné až o rok později, aby si daňový poplatník i správce zvykli na úplně jiná pravidla.

* Vy zjevně vůbec nepočítáte s možností předčasných voleb?

To bych se musel vykašlat na všechno, co dělám. Přijde-li to, bude to, to je život. Spousta věcí se tím zastaví. Ale jedna věc se nezastaví - to sloučení inkasního místa. Na to má stejný názor i opozice.

* Kolik miliard tím ušetříte?

Na straně státu se jedním inkasním místem ušetří osm až deset miliard. Na straně daňových poplatníků se to samozřejmě počítá mnohem hůře, pohybuje se to mezi čtrnácti a dvaceti miliardami.

* A o kolik stoupne nezaměstnanost?

No, půjde o několik tisíc lidí.

* O kolik tisíc?

Několik tisíc, nemusím lidi strašit přesnými čísly.

* Které konkrétní úřady zrušíte?

Představu mám poměrně přesnou, ale nechci vám to říkat. To se na mě nezlobte, ale jsou instituce, které chci zrušit. A jsem přece jenom starej pán a nejdříve si s těmi lidmi musím sednout a vysvětlit jim, proč tuhle agendu stát dělat nebude. Ale aby si ti lidé v pondělí v časopisu TÝDEN přečetli, že je zruším, když jsem jim to ještě neřekl, to po mně nemůžete chtít!

* Kolik je těch úřadů?

Ani to vám nemůžu říct! Ne! Můžu vám říct, že chceme rušit řadu institucí.

* Tak jedno číslo. O kolik procent zeštíhlíte stát?

Jsem hluboce přesvědčen, že stát zeštíhlí své agendy o sedm až deset procent.

* Po našem rozhovoru jdete na tripartitu. Je to k něčemu? Stejně se zítra (v sobotu 21. května OE pozn. red.) bude demonstrovat.

Sociální dialog je důležitá věc. A to i za situace, kdy za námi odboráři přišli kvůli důchodům a rovnou řekli, že se s námi vůbec bavit nebudou, protože už měli zorganizovanou tiskovku. Je to jejich právo, oni sami řekli, co si o sociálním dialogu myslí. Nevím, jestli jsou přímo napojeni na sociální demokracii, ale osobně si myslím, že ano, že své kroky přímo koordinují s Lidovým domem.

* Takže se s odboráři scházíte jen ze slušnosti?

Demokratické mechanismy mají svá pravidla, která se nesmějí porušovat. Pochopitelně, pokud jdou odbory do jednání s tím, že žádné změny nechtějí a jedinou pro ně přijatelnou změnou je zvyšování daní, pak těžko můžu očekávat dohodu.

* Tomáš Ježek říkával, že slušný člověk se s odbory nebaví.

Tomáš Ježek si to možná ve své době mohl dovolit. Ministr financí v roce 2011 si to dovolit nemůže.

* Ještě na závěr: když byla řeč o nižším výběru daní, počítáte stále ještě s tím, že schodek veřejných financí za rok 2011 bude 4,6 procenta HDP?

Pokládám za absolutně nemožné, že bychom to číslo překročili. Samozřejmě, kdyby se stal nějaký kolaps na kapitálových trzích nebo něco zásadního v eurozóně, pak by takový propad nikdo neudržel. Tam nejde tak rychle zareagovat a propad zastavit. Ale půjde-li vývoj i nadále tímto křehkým růstem, pak se nám nesmí stát, že bychom plánovaný deficit překročili.

* Nesmí? Takže dáváte hlavu na špalek.

To víte, že jo, to bych odešel. Zcela určitě. Kdyby byl při normálním vývoji deficit přes 4,6 procenta, musel bych vyvodit zásadní politickou odpovědnost. V takovém případě končíme. A nejenom já, celá vláda. Ta by tu už neměla co dělat.

***

Miroslav Kalousek (50)

• Ministr financí a první místopředseda TOP 09. Jeho jméno bylo od roku 1984 až do předloňska spojeno s lidovou stranou. Původním povoláním je chemik, v 90. letech ale odstartoval aktivní politickou dráhu. Nejprve byl náměstkem ministra obrany, od roku 1998 poslancem za KDU-ČSL. V letech 2007 až 2009 vedl ve druhé vládě Mirka Topolánka resort financí. S lidovou stranou, v níž byl na přelomu 90. let místopředsedou a v letech 2003 až 2006 předsedou, se předloni rozkmotřil a založil si novou partaj TOP 09. Po jejím volebním úspěchu se vrátil do čela ministerstva financí.