Pravda o reformě penzí
"Pravda o "reformě" penzí"
Lidové noviny | datum: 14.9.2011 | strana: 11 | rubrika: Názory | autor: Dalibor Martínek
Reakce MF na komentář v LN
Lidové noviny přinesly ve středu 14. září ekonomický komentář vedoucího rubriky Peníze & Byznys Dalibora Martínka k důchodové reformě. Autor si v jeho úvodu předsevzal, že výklad reformy doplní o vlastní poznatky, které jak píše, nebyly dosud příliš slyšet. Chce tím čtenářům usnadnit jejich rozhodování o tom, zda vstoupit či nevstoupit do II. a III. pilíře v reformovaném důchodovém systému. Bohužel je jeho text plný omylů a polopravd a jeho výsledkem je spíše to, že část svých čtenářů mohl uvést v omyl. Ministerstvo financí, které se na přípravě příslušných zákonů významně podílelo, by rádo tyto nepravdy uvedlo na pravou míru.
Hned v počátku redaktor upozorňuje, že jakékoliv předjímání očekávaných výnosů z nastřádaných prostředků je principiálně špatné a zavádějící. Rozmezí výnosu pro fondy II. a III. pilíře následně srovnává s podmínkami současných penzijních fondů a dovozuje, že kalkulované zhodnocení je přehnaně optimistické a účelově klamavé. Redaktorova chybná úvaha pramení z neznalosti, že srovnávat současné penzijní fondy s fondy dvou nových pilířů nelze. Reforma totiž mimo jiné mění současný III. pilíř tak, aby na rozdíl od stávajících penzijních fondů vyšší zhodnocení nabídnout mohl. Nástrojem k tomu bude zejména zrušení garance nezáporného zhodnocení (s výjimkou již uzavřených smluv), oddělení majetku a možnost nabídnout i méně konzervativní investiční strategie. Dynamika portfolia bude přitom volitelná i ve II. pilíři. MFČR ani MPSV rozhodně nešíří klamavé informace o garanci vysokého zhodnocení. Například důchodová kalkulačka dostupná na webu MPSV jasně uvádí, že jde o očekávané - nikoli zaručené - rozmezí výnosu. Hranice 5-7 %, kalkulovaná pro nejdynamičtější strategii II. pilíře, je s ohledem na minulost odhadem naprosto realistickým. Například, bylo-li by portfolio navázáno na index DJ EURO STOXX, pak by za posledních 25 let dosáhlo přepočteného průměrného ročního růstu 4,8 %, v případě indexu DJ Industrial 7,7 %. Dle modelů, které na 25tileté historii počítalo MF a MPSV, by akciové portfolio složené z investic navázaných na hlavní indexy (tedy obsahující mix titulů), dosáhlo průměrně zhruba 6% ročního výnosu za celé období (nikoli za každý jednotlivý rok – v některých letech by dosáhlo ztráty, v jiných naopak růstu).
Na rozdíl od pana Martínka je Ministerstvo financí přesvědčeno, že po dosavadním minimálně desetiletém odkládání důchodové reformy je její další odsouvání s notoricky známým argumentem, že „teď není ten správný čas,“ příliš drahý luxus. Donekonečna opakované odkládání důchodové reformy by přineslo další zhoršování situace a tedy horší podmínky v okamžiku odloženého startu reformy – náklady by nakonec mohly být vyšší.
Kde přišel pan redaktor na to, že se odměny správců vkladů budou odvíjet výlučně od objemu spravovaných prostředků (nikoli dosaženého výnosu) a ti tak nebudou motivováni k dobrému hospodaření, je velkou neznámou. Reforma totiž přináší kombinaci obou typů úplaty – z obhospodařovaného majetku (jak je to běžné u současných fondů kolektivního investování, což nikdo nerozporuje, neboť se ujedná o standardní formu i v zahraničí) a z dosaženého zhodnocení.
Vedoucí ekonomické rubriky pokračuje: „Na vstupu do fondu také nelze příliš prodělat, sázka do hry je totiž velmi nízká…“ Domníváme se, že příměr investice do II. pilíře k „sázce do hry“ je mimořádně nevhodný. Bohužel články, které takto zjednodušenou kritikou shazují řadu dobrých prvků reformy, mohou mít zásadní vliv na její negativní vnímání ve společnosti. Stejně tak i účelové otáčení argumentů a žonglování s čísly. Navíc, pokud by měl občan skutečně problém se zavázáním se k odvodům dodatečných 2 %, nemusí se systému účastnit vůbec a může si spořit pouze ve III. pilíři, kde spoření lze přerušit, předčasně vybrat i kdykoliv definitivně zrušit.
Principem reformy není a ani nemůže být zajištění bezstarostných penzí. Nic takového vláda nikdy neřekla. II. i III. pilíř jsou pouze jedním ze zdrojů budoucích důchodů a zodpovědní občané by si měli spořit i jinak. Jde tedy o diverzifikaci úspor a možnost podle vlastní úvahy naložit s částí prostředků, které by jinak občan odvedl do I. pilíře.