Ladislav Minčič o eurozóně a daňových změnách v Otázkách V. Moravce
Zdroj: ČT24 | 18.9.2011 | 13:05 | Pořad: Otázky Václava Moravce II.
Témata pořadu:
(Ne)řešení dluhové krize v Evropě
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Čekání na průlom, který zatím nepřišel. I tak je možné shrnout dosavadní postoj zemí eurozóny k dluhové krizi. Zadlužení státních pokladen táhne ke dnu především země jihu, Řecko, Španělsko, Portugalsko, Itálii. Na pokraji státního bankrotu je zadlužené Řecko. To před pár dny varovalo, že mu stačí peníze na chod státu jen na několik týdnů. K uvolnění další části mezinárodní pomoci ve výši okolo 8 miliard eur, to je v přepočtu 195 miliard korun, tento balík peněz mělo dostat Řecko na konci září. Mezinárodní inspekce však na začátku tohoto měsíce zjistila, že Athény neplní podmínky pro čerpání finanční pomoci tak, jak se zavázaly. Athény neplní podmínky pro přísun dalších 8 miliard eur ze slíbené zahraniční pomoci. Ty mají na řecký účet přitéct do konce září. Recept v podobě škrtů, privatizace a vyšších daní zkrátka nezabírá. Státní pokladna je jen od začátku roku v dluhu 18 miliard eur. Půjček ze zahraničí je hodně a jsou nejdražší v historii.
Jorgos PAPANDREU, řecký premiér /16.9.2011/
--------------------
Náš úsporný program je správný. Jsme na dobré cestě ke stabilitě. Není to ale otázka pouhých tří nebo čtyř let. I příští rok bude obtížný, ale v porovnání s tím letošním bude určitě lepší.
Jan BUREŠ, ekonom Poštovní spořitelny /16.9.2011/
--------------------
Plán na záchranu Řecka zabere stěží, protože si nepřiznává stále pravou hloubku problému.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Do Athén se už v pondělí vrací mise Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie. Země eurozóny pak o další "tranči" záchranného úvěru pro Řecko rozhodnou v říjnu. Německá kancléřka, Angela Merkelová, a francouzský prezident, Nicolas Sarkozy, dávají stále najevo, že chtějí Řecko v eurozóně udržet za každou cenu. Zadluženou zemi dál tlačí k provedení slíbených rozpočtových škrtů.
Francois BAROIN, francouzský ministr financí /16.9.2011/
--------------------
Jak už řeckému premiérovi společně vzkázali Angela Merkelová a Nicolas Sarkozy, Řecko musí plnit své závazky. Má své povinnost a musí najít prostředky k jejich plnění.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak bylo řečeno, Řecko zůstává v hluboké krizi. Hlubší, než se původně čekalo. Jeho hospodářství silně zasáhly rozpočtové škrty. Právě ty, které mu měly udržení eura zajistit.
řecký penzista /16.9.2011/
--------------------
Nesouhlasím s těmi opatřeními. Dluh je tak vysoký, že se splatit nedá. Ať děláme, co děláme, stejně ho nesnížíme.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Americký ministr financí, Timothy Geithner, vyzval Evropu, aby přestala nezávazně hovořit o rozpadu eurozóny. Dluhovou krizí, s níž se kontinent potýká, má eurozóna podle něj možnost vyřešit, musí ale chtít. Po ročním jednání se ministři financí zemí Evropské unie dohodli na konci tohoto týdne na zpřísnění rozpočtových pravidel. Podle nic se budou trestat vlády za překročení limitu pro rozpočtový deficit i dluh. Nadměrné utrácení vlád se dostalo do centra zájmu právě kvůli dluhové krizi v eurozóně a závěrečnými hosty Otázek proto jsou první náměstek českého ministra financí, Ladislav Minčič, vítejte v Otázkách. Přeji hezké dobré odpoledne.
Ladislav MINČIČ, 1.náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vítám i bývalého viceguvernéra České národní banky, Luďka Niedermayera. Vítejte v Otázkách. Dobrý den.
Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér ČNB
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Začněme u vás, Luďku Niedermayere. Použil byste na tu páteční, respektive sobotní dohodu ministrů financí Evropské unie slovo průlomová na to, že ji tvořili rok?
Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér ČNB
--------------------
Já si myslím, že už dost dlouhou dobu panuje shoda na tom, že rozpočtová pravidla v eurozóně, dokonce i v Evropské unii, se musí zpřísnit. A pochopitelně čím preciznější ta dohoda bude, tím to bude lepší. Ale druhá otázka je, jestli v případě, kdy opravdu dojde k tomu některé země trestat, ta dohoda zafunguje. Uvědomme si teď, že země v důsledku krize roku 2008 - 2009 mají rozpočtové deficity někde úplně mimo tu oblast, ve které by se měli pohybovat. Takže nejdřív vlastně padá nějaké široké porozumění na tom, že země musí snížit své schodky, aby se dostaly do té oblasti a pak ten mechanismus začne fungovat. A novou komplikací je to, že za poslední měsíc, dva se hovoří o tom, že opravdu hrozí zpomalení světové ekonomiky, neřku-li recese a to by pochopitelně fiskální politiky komplikovalo. Takže dohoda je to určitě dobrá, ale.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je průlomová, když jsem použil to slovo. Nebo to vnímáte na to, že na tom ministři financí i představitelé států Evropské unie i eurozóny pracovali rok.
Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér ČNB
--------------------
Já asi bych to neoznačoval na průlomovou dohodu. Za průlom bych to označil po 4, 5 letech, pokud by se ukázalo, že by tuto dohodu Evropská unie opravdu respektovala důsledně striktně a bez nějakých manévrů, jakých jsme byli svědkem v minulosti.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane náměstku, je Česká republika s tou dohodou spokojena nebo mohla být ta dohoda daleko striktnější pro ty, kteří dluží, dostanou se do problémů a tím táhnou ke dnu všechny ostatní?
Ladislav MINČIČ, 1.náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
No tak je si třeba uvědomit, že Česká republika v tuto chvíli členskou zemí eurozóny není. Nicméně samozřejmě všech diskuzí a přípravy, všech pravidel, která se týkají těch, kteří používají euro a potenciálně se pochopitelně týká i České republiky, neboť svým vstupem do unie jsme deklarovali, že někdy v budoucnu zřejmě jsme přístupní k tomu, abychom i u nás eurem platili. Tak ta pravidla velmi sledujeme, podílíme se na nich. Na jejich tvorbě. A myslím si, že nejde ani tak o stanovení, řekněme, přísnosti těch pravidel jaksi o, jako spíše i o jejich vymáhání a vynucování. Proto, aby ten mechanismus byl perfektní, aby bylo zřejmé, že když někdo svůj závazek nesplní, že jistým způsobem bude skutečně fakticky, nikoliv jen slovně, nějakým způsobem penalizován.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vnímáte tu dohodu jako perfektní? Respektive když Česko má ty ambice.
Ladislav MINČIČ, 1.náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
No, je to, je to zcela určitě, zcela určitě posun tím směrem z hlediska fiskální disciplíny, rozpočtové disciplíny. To považuji za samozřejmé. Stejně jako pan kolega Niedermayer bych asi neřekl, že jde o věc úplně průlomovou, naprosto nečekanou. Však ona i ta existující pravidla, kdyby byla důsledně respektována od samého počátku, tak možná, tak možná by celá řada jihoevropských zemí ty problémy, které dnes má, i neměla.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Luděk Niedermayer už delší dobu ve svých textech píše o přešlapování, které poškozuje eurozónu a myšlenku jednotné evropské měny jako takové. Předpokládejme, že ta dohoda by byla prvním krůčkem z toho bludného kruhu přešlapů, je to možné ji tak vnímat, Luďku Niedermayere?
Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér ČNB
--------------------
Ano, ale poté, co se Evropě podaří zvládnout tu dnešní situaci. V té dnešní dluhové krizi, která už zdaleka nepostihuje Řecko, ale ta hlavní hrozba se týká toho, že se zhorší přístup na trhy a financování dluhů některých dalších zemí unie, tak to je věc, která je mnohem významnější než to, jakým způsobem ta dohoda bude fungovat v dalších letech. Nejdřív se musí vyřešit tenhle problém a potom by samozřejmě kvalitní fungování nějakého fiskálního pravidla Evropě výrazně pomohlo.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
V čem přešlapují podle vás ty evropské země v současnosti, když se podíváte na řešení dluhového problému, který může uvrhnout Evropu, nejen Evropu, ale možný celý globální svět, opět do časů horšího ekonomického růstu nebo možná časů recese?
Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér ČNB
--------------------
Já tady vidím dva problémy. Vůči Řecku existují celkem dvě jasná extrémní řešení. První řešení je, že Evropa opravdu Řecku finančně pomůže. Tady hovořím o nikoliv darech, ale o velkorysých půjčkách s velmi dlouhou splatností, nízkým úrokem. Když si uvědomíme, že Řecko prezentuje nějaké dvě procenta evropského HDP, tak by to nebylo zas tak strašně drahé. To je jedno extrémní řešení, které by bylo ekonomicky zřejmě poměrně dobře proveditelné, populární nebude mezi politiky, zejména mezi daňovými poplatníky země jako je Německo. Druhý extrém je, že Řecko, lidově řečeno, zbankrotuje. Což neznamená, že zmizí řecký stát,ale dojde k nějaké dohodě na odepsání části dluhu. Tohle jsou dvě jasná řešení.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Přičemž Řecko zůstane členem eurozóny?
Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér ČNB
--------------------
Pochopitelně. Stejně tak v podstatě to rozdělení eurozóny, ať už na dobré a špatné nebo vyloučení těch špatných zemí, to ekonomicky nedává naprosto žádný smysl. Tyhle dvě věci jsou dlouho známé a Evropa není schopna se ani dost dobře dohodnout na to, kterým směrem to řešení vlastně bude mířit. A takové ty náznaky toho, že ano, Řecko bude muset odepsat část dluhu, ale bude to možná za dva roky třeba, to je něco, co ty finanční trhy udržuje v nervozitě. A nyní se ta nervozita promítá i do dluhového financování zemí, jako je Portugalsko, Španělsko a Itálie. Což už by byl celkem velký problém. A ten druhý problém, který vidím, je, že to teď vypadá, že ten evropský projekt hlavně v oblasti jednotné měny, jako by neměl žádného sponzora. Jako by to vlastně nikoho nezajímalo. Jako by všem bylo jedno, jak to dopadne. Já to teď možná trochu přeháním, ale uvědomme si, že eurozóna představuje jednotný trh s jednotnou měnou velikosti, který se velmi blíží velikostí Spojených států. To je naprosto zásadní věc pro Evropu, aby tento trh fungoval. Má to benefity jak pro ty slabší země, jako je Itálie, Portugalsko, Španělsko. Dává jim to čas na reformy. Tak zejména pro Německo, které by jinak čelilo tomu, že německá marka by výrazně posilovala vůči ostatním zemím a tamní firmy by nebyly konkurence schopné. Čili ekonomicky je tady jasný zájem na udržení tohohle projektu, ale ti politici kolem toho podle mě jaksi nepřijatelným způsobem lavírují.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Myslíte, že to je i český postoj? Když se podíváte na nechuť veřejnosti, politiků a teď ta slova: podívejte se, jak to v eurozóně dopadne a pak začneme řešit vstup Česka do eurozóny.
Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér ČNB
--------------------
Určitě. Vy jste to řekl, že je to český postoj. Podle mého názoru dokonce bych řekl, ještě by se to dalo trošku vyšperkovat. Víte, že u nás na jednu stranu existuje vážná diskuze ve vrcholové politice o tom, že bych měli požadovat změnu přístupové smlouvy do Evropské unie, aby bylo zajištěno, že nikdy do eurozóny nebudeme muset vstoupit, když nás do toho, upřímně řečeno, vůbec nikdo nenutí a nutit nebude. A zároveň jsem slyšel, že jsme se připojili k středoevropským zemím, které deklarovaly, že nejsou spokojeny s tím, že se dostatečně nepodílí na vyjednávání o budoucnosti eurozóny. Z tady těchto dvou krajních postojů si asi dovedete udělat celkem jasný závěr, že ta pozice není zrovna vyhraněná.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jaká je vlastně, pane náměstku, pozice Ministerstva financí? Ta, že Česko nedostává dostatek informací na to, že je ambicí České republiky býti členem eurozóny, a propos nezpomalilo i Ministerstvo financí práce na integraci Česka do eurozóny, když necháme stranou české domácí úkoly, jako je snižování schodků státních rozpočtů a držení inflace na maastrichtských kritériích?
Ladislav MINČIČ, 1.náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Tak já musím říci, že v této situaci, ve které se nachází Evropa, respektive eurozóna, bych považoval za velmi, velmi optimistické budovat, vytvářet nějaký konkrétní plán, kterak v nejbližších dvou, třech letech vstoupit do eurozóny.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Není to takové, že jste zbrzdili i jako Ministerstvo financí ty přípravy?
Ladislav MINČIČ, 1.náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
No tak mě se zdá, že, a naprosto jsem přesvědčen, a je to i pozice Ministerstva financí, že v tuto chvíli detailní plán nebo diskuze o tom, jak načasovat vstup do eurozóny vůbec, ale vůbec není na pořadu dne. To ovšem neznamená, to chci podtrhnout, to ovšem neznamená, že celá řada těch konvergenčních kritérií, které podmiňují vstup potenciálního člena do eurozóny, nebude dál bedlivě sledována, že bude slevováno ze záměru například postupně do 16.roku úplně odstranit schodky veřejných financí v České republice. Na přes rok, to znamená na 13.rok připravit rozpočet, který by už měl svým schodkem splnit maastrichtské kritérium, měl by být tedy deficit menší nebo schodek menší než 3% hrubého domácího produktu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A vy myslíte, že tomu jako Ministerstvo financí opravdu dodržíte tento úkol, když může dojít v rámci dluhové krize eurozóny k celkovému ochlazení ekonomického růstu nebo dokonce ekonomické recesi?
Ladislav MINČIČ, 1.náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
No my určitě tuto ambici máme. Je pravda, že malá nebo středně velká otevřená ekonomika, jako je České republika, velmi, velmi závisí na onom celoevropském hospodářském prostředí. Nejenom na evropském hospodářském prostředí. Zprostředkovaně na nás pochopitelně doléhají i problémy, které jsou za oceánem. Fiskální problémy Spojených států určitě mají nějaký dopad i na Evropu a tedy i na Českou republiku. A samozřejmě předjímat a vědět jednoznačně, co se stane v případě, že ten požár...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zeptám se jinak. Máte krizový plán na ten případný požár? Jak by Česko mělo v roce 2013, respektive 12 schodek státního rozpočtu pod 3% hrubého domácího produktu?
Ladislav MINČIČ, 1.náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
No tak samozřejmě. Jaksi scénáře a rozpočtové rámce jsou vypracovány. Samozřejmě oni vycházejí z jistých predikcí a předpokladů. Ty předpoklady, na kterých je postaven jaksi poslední střednědobý rámec, tak vycházejí z těch odhadů, které byly činěny, řekněme z jara, na jaře letošního roku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale i ty se ukazují jako nerealistické.
Ladislav MINČIČ, 1.náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Ano, ano je samozřejmé, že na základě toho, jak se budou měnit mimo jiné i makroekonomické predikce, analýzy toho stavu, ve kterém jsme, odhady toho, kam se ten dnešní stav bude ubírat, tak my pochopitelně budeme modifikovat i scénáře dalšího vývoje. Ale chci vás ubezpečit, i naše diváky, že skutečně ambicí České republiky je připravit v roce 13 tém takový rozpočet, který bude mít schodek menší než 3% hrubého domácího produktu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Včetně těch krizových scénářů?
Ladislav MINIČ, 1.náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Ano.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To znamená, započítáváte krizové scénáře výrazného ekonomického zpomalení i pro rok 2013, kdy schodek státního rozpočtu klesne pod 3% hrubého domácího produktu?
Ladislav MINČIČ, 1.náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Určitě o toto usilovat budeme.
Daňové změny a jejich dopady
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Výběr daní. To je jedna z věcí, vy se, Luďku Niedermayere, tváříte, že to je velmi optimistický scénář, chápu to správně, že se tak usmíváte?
Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér ČNB
--------------------
Ono s těmi špatnými scénáři možná pro takové přiměřeně špatné scénáře by to bylo dobré v případě, kdybychom opravdu zažili to, co v roce 2009, propad ekonomiky o 5 i více procent, tak by to nebylo tak úplně jednoduché. Je také otázkou, jestli by to zrovna byla ta doba, ve které by bylo žádoucí se snažit za každou cenu stlačit rozpočtový deficit. Ale to je na velmi dlouhou diskuzi.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale ono záleží na příjmech státního rozpočtu. Vidíme, že v rámci řešení té evropské dluhové krize národní vlády pracují s různými úpravami. Zvyšuje se daň z přidané hodnoty, když se podíváte na průměrnou sazbu a její růst u daně z přidané hodnoty, té základní hranice nebo základní sazby daně z přidané hodnoty. Vidíte to sami, jak po globální ekonomické krizi došlo právě k nárůstu u daně z přidané hodnoty. I v České republice se bude daň z přidané hodnoty zvyšovat v příštím roce z 10 na 14%. Když se, Luďku Niedermayere, podíváte na ty změny příjmů státního rozpočtu právě v rámci daňové reformy a změn, které navrhuje ministr financí, vidíte jako vyvážené?
Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér ČNB
--------------------
Já si myslím, že na tom bychom se asi s panem náměstkem snadno shodli, že zvyšovat roli daně z přidané hodnoty na příjmech rozpočtových před daně dává smysl, protože to je daň, která se celkem snadno vybírá s nízkými náklady a která i má relativně malé negativní důsledky do ekonomiky. Čili to se mi zdá jako dobrý nápad. Je pro mě otázkou, zda-li, bez toho, aniž bychom o něco zvyšovali příjmy státního rozpočtu, budeme schopni udržitelným způsobem snížit jeho schodky. Respektive, zda-li při snaze o to, ty schodky udržet tam, ke by měly být, nedojde k tomu, že se začne zhoršovat struktura výdajové stránky státního rozpočtu. Ty výdaje, které by naše ekonomika zřejmě potřebovala, zda-li nebudou pod tlakem na to, aby byly sníženy. Zejména investice do infrastruktury a tak dále. Což by se mohlo pak v následujících letech ukázat jako rozhodnutí, které té ekonomice zrovna moc nepomohlo.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A znovu se podíváme na to, jak vypadá daň z přidané hodnoty ve vybraných zemí Evropské unie. Ta data jsou jasná. Jedinou sazbu, ke které směřuje Česká republika, tak jednotnou sazbu daně z přidané hodnoty má Dánsko, což ostatně vidíte. Česká republika má v současnosti dvě sazby. Základní a sníženou. Snížená je teď 10% a základní 20%. Stejné sazby daně z přidané hodnoty mají Slováci. Nižší sazby DPH mají Němci, kde je 7 a 19% sazba DPH. Některé země, které vy teď vidíte v té tabulce, tak mají i 3 sazby daně z přidané hodnoty. V těch nejnižších sazbách bývají léky, základní potraviny. Už o tom byla řeč, že kvůli ekonomické krizi sahají národní vlády ke zvyšování sazeb daně z přidané hodnoty, aby měl vyšší příjmy do státních rozpočtů. Na základě zdrojů z Evropské komise jsme vybrali trojici zemí, které nejvíc upravily své sazby daně z přidané hodnoty. Jde o Lotyšsko, Maďarsko a Rumunsko. Pane náměstku, uvažujete o tom, abyste dosáhli toho 3%, respektive abyste se dostali pod 3% hranici schodku státního rozpočtu v roce 2013 a dodrželi jedno z maastrichtských kritérií, o tom, že by se výrazně musely zvýšit například majetkové daně, nebo se dělaly jiné daňové úpravy, aby stát vybíral víc peněz na daních?
Ladislav MINČIČ, 1.náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Obecně chci poznamenat, že směřování k vyrovnanosti veřejných rozpočtů má vždycky dvě strany té rovnice. Na jedné straně můžeme buď nějakým způsobem stabilizovat příjmovou stranu rozpočtu. Na druhé straně můžeme nějakým způsobem zeštíhlovat, zefektivňovat výdajovou stranu. Zcela určitě budou dále činěny kroky směřující k co nejefektivnější, nejstřídmější skladbě rozpočtových výdajů. O tom vůbec není pochyb. Pokud jde o daně nebo příjmovou stranu rozpočtu, tak ambice těch kroků, které jsou prováděny v podstatě v těchto dnech a týdnech, spočívá v tom, aby daňový systém byl co nejjednodušší, nejpřehlednější. A aby, řekněme, daňovou zátěž, pokud možno, co nejvíce charakterizovala ta v zákoně daná sazba. Nebo ty v zákoně dané sazby. Aby lidé na základě čísla, které v tu konkrétní dobu platí, 15%, 19%, 20 nebo na druhé straně 14, 10, aby věděli nebo měli představu, kolik že toto číslo skutečně odpovídá i jimi odváděné dani. Čili pochopitelně systém, který takto přehledně se snažíme budovat, zakládá buď pro tuto vládu nebo i pro vády další, aby pružným transparentním a jednoduchým způsobem reagovali na ono i vnější prostředí, které nevylučuji, že se může dramaticky změnit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano a na to se právě ptám. Jestli počítáte s tím, jako Ministerstvo financí, že budete muset hýbat se sazbami různých daní. Ptám se například na majetkové, protože jde i o sociální spravedlnost, zvyšování daní. Protože Česká republika je obecně kritizována, my se můžeme podívat a zdanění příjmů Evropské unie. Z toho jasně vyplývá, že České republika, co se týče příjmů například fyzických osob, a nebo v rámci majetkových daní. Tak má značné rezervy. Že ti, kteří jsou bohatší, tak odvádějí do daňového systému méně, než ti v poměru, kteří jsou, kteří mají menší majetek, když to řeknu jinak.
Ladislav MINČIČ, 1.náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Podívejte, já nechci zacházet do detailů, ale všeobecně platí teze, že zpravidla lidé nebo poplatníci s úplně největšími příjmy takřka v žádné zemi extra nebo zvlášť vysoké daně neplatí v tom smyslu, že sice ze zákona může být sazba nastavena i hodně vysoko. Ale je skutečně praxí potvrzené, že zpravidla ti nejmohovitější z daňových poplatníků vždy naleznou způsob, jakým se té nejvyšší sazbě nebo těm vysokým mírám zdanění vyhnout.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ano, stejně mi neuniknete z té otázky. Jestli existuje nějaký záložní plán, jestliže výběr daně z přidané hodnoty a to zvýšení té snížené sazby z 10 na 14%. Tam se očekává příjem do státního rozpočtu nějakých 22 miliard. Jestli že se tolik nevybere, protože dojde k zpomalení ekonomického růstu. Tudíž ke zpomalení spotřeby, tak jak to vykompenzujete v rámci daňových příjmů?
Ladislav MINČIČ, 1.náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
No jak jsem řekl. Pakliže bychom sáhli na příjmovou stranu rozpočtu, což nelze, pakliže, nelze vyloučit, pakliže skutečně ty vnější podmínky budou takové, že naše ambice neutrácet víc, než nač jaksi máme, bude ohrožena. No tak v tom případě pochopitelně bude legitimní diskutovat i o úpravách sazeb. Samozřejmě, jedním z klíčových návrhů, té změny daňového zatížení, kterého jsme v těchto měsících svědky, tak je přesun od přímého zdanění k nepřímému. To znamená, že si myslíme, že právě daň z přidané hodnoty jako hlavní a nejvýnosnější přímá daň, je tím nejkorektnějším kandidátem na případnou stabilizaci rozpočtu. Je to i dáno i tím, že výnos téhle daně, kolega Niedermayer zmiňoval některé charakteristiky, proč je DPH zajímavá nebo dobrá. Ale je fakt, že výnos téhle daně nejlépe předvídatelný a nejlépe odpovídá nebo koresponduje vývoji hrubého domácího produktu. A my právě ta maastrichtská kritéria vztahujeme k hrubém u domácímu produktu. A je proto určitě zajímavé, pakliže by skutečně musely být zkoumány cesty zahrnující mimo jiné i nějakou korekci příjmové strany rozpočtu, tak je určitě zajímavé analyzovat ty možnosti, ty možnosti, kde předpokládaná odezva na zvýšení sazby, bude skutečně reálná. Což například u daní ze zisku takto nefunguje. Daně ze zisku jsou daleko zranitelnější, daleko volatilnější. To znamená.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A majetkové daně?
Ladislav MINČIČ, 1.náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Pokud jde o majetkové daně, tak už dříve bylo avizováno, že naší ambicí je provést reformu majetkových daní tak, aby daně z pozemku skutečně odpovídali hodnotě té infrastruktury, díky níž pozemek má větší nebo menší hodnotu, což není zásluhou vlastního majitele toho pozemku. Ale zpravidla to bývá vkladem, řekněme, obce, města, nebo i dalších poplatníků v okolí. Čili přechod k nějakému principu, který by lépe zohledňoval hodnotu pozemku. Určitě tato vláda ambici naplnit má. Je to tak. nicméně
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Kdy s ní přijde?
Ladislav MINČIČ, 1.náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Já předpokládám, že fakticky vyšší daň z nemovitostí podle tohoto principu bychom asi sotva mohli platit nebo naši poplatníci dříve, než ve 14.roce. Takže vidím to nikoliv na...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Na konci funkčního období?
Ladislav MINČIČ, 1.náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Možná na konci funkčního období. Možná, že v tu chvíli bude nová úprava schválena a začne fungovat později. Ale pozor. Chci poznamenat, že v žádném případě nevnímáme daň majetkovou ze staveb a z pozemků jako něco, co by mělo svým výnosem konkurovat stovkám miliard korun, které ročně vybíráme na dani z příjmu fyzických osob. Na dani z příjmu právnických osob nebo ještě dvakrát tolik na dani z přidané hodnoty. A v každém případě se předpokládá, že i tato majetková daň, daň z nemovitostí, zůstane dále v působnosti, pokud jde o její výnos, obcím. To znamená, že to bude daň, jejíž výnos bude nasměrován do územních samospráv, nikoliv tedy lákání děl ve státní ...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tím můžete šetřit v rámci dotací pro obce a podobně. Takže je to jeden balík peněz, akorát se změní přerozdělování. Poslední otázka na vás, Luďku Niedermayere. Chápete, proč vláda, řekněme není sociálně spravedlivější v těch reformách, daních a jednotlivých sazeb, když se podíváme na to, že například i Barack Obama by tě kritizoval. Jenže jim jde o populistický krok. Bude víc teď zdaňovat bohaté? Ve Španělsku dochází ke zvýšení majetkových daní pro lidé, které jsou bohatší?
Luděk NIEDERMAYER, bývalý viceguvernér ČNB
--------------------
Já bych chtěl říct, že tady ta diskuze kolem takzvané spravedlnosti daní je nesmírně ošidná věc pan náměstek už to tady naznačil. Jednu část toho, to znamená, ty velké potíže spojené s efektivním vybíráním daní od velmi bohatých lidí. A druhá věc je, že když se podíváme na faktické výnosy daní, to znamená, kdo stát financuje, jeho provoz. Tak zjistíme, že to nejsou ti nejchudší lidé, jsou to lidi ze středních a vyšších vrstev. Kteří, i když třeba ta sazba se tváří, že je stejná, tak tam vstupují do hry odečitatelné položky. A také koneckonců větší sumy i při stejné sazbě odvedete výrazně více peněz. Já myslím, že tato diskuze je trošku zavádějící, ale pro politiky nesmírně atraktivní. Já tomu rozumím. Co já vidím spíš jako druhou obavu je, pan náměstek tady naznačil, že cílem je, aby daně byly co nejjednodušší. Ale pro mě ani jednoduchý daňový systém, který se chová obrazně. To znamená, lítá to pro ekonomiku v žádném případě žádoucí. Ty ekonomické subjekty potřebuji nejenom vědět, že placení, ale také to, kde ty daňové sazení pokud tady bude panovat velký politický rozkol na téma, jestli ten daňový systém je správný a přiměřeně vybalancový, nechci používat slovo spravedlivý. Tak to nebude vůbec dobrá zpráva, protože to bude vypadá, že každý nová vláda, swing odleva doprava přivede, přinese výraznou změnu nastavení toho daňového systému a to samozřejmě výrazným způsobem zkomplikuje fungování ekonomických subjektů v ekonomice. Takže upřímně řečeno, i když já inklinuju k tomu, co tady pan náměstek říkal, a k jednoduchým daním a také zbytečným navyšováním daňové progrese, která jak víme, příliš dobře nefunguje a také nemám moc společného se spravedlivostí. Tak bych přece jenom přivítal, daňový systém, který bude stabilnější a bude větší pravděpodobnost, že j při podstatné změně vládní garnitury. Ty změny v daních budou spíš menší a to znamená, podniky budou vědět, na čem jsou.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatuje Luděk Niedermayer, bývalý viceguvernér České národní banky. Hostem Otázek byl i prví náměstek ministra financí, Ladislav Minčiči. Děkuji,že jste byli hosty Otázek a těším se příště, na shledanou.
Ladislav MINČIČ, 1.náměstek ministra financí /ODS/
--------------------
Na shledanou.
Luděk NIEDERMAYER, 1.náměstek ministra financí
--------------------
Bylo nám ctí.