Ministr financí v Otázkách Václava Moravce dne 30.10.2011
Zdroj: ČT 1, ČT 24 | 30.10.2011 | 12:00 | Pořad: Otázky Václava Moravce
Témata pořadu:
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Úspory v rozpočtu a možná i další zvýšení daní. S tím bude muset podle všeho přijít Nečasova vláda. Tedy alespoň pokud chce dodržet svůj slib o snižování schodku státního rozpočtu. Pro letošní rok si kabinet naplánoval rozpočet se schodkem 135 miliard korun. Pro příští rok pak počítá s dluhem ve výši 105 miliard. Jenže návrh státního rozpočtu, který mají poslanci na stole, počítá s ekonomickým růstem v příštím roce ve výši 2,5 procentního bodu. Ministr financí Miroslav Kalousek už několik měsíců ví, že je to spíš zbožné přání než skutečnost.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Pokládám za téměř jisté, že vláda bude muset v únoru, v březnu příštího roku jít do poslanecké sněmovny s novelou zákona o státním rozpočtu. Prostě teď země nějaký rozpočet musí mít schválen a my velmi poctivě musíme říct, že nikdo neví, že nevíme, jaké jsou reálné, jaká je reálná příjmová základna. Musíme tedy počítat, prostě krizový vývoj je mnohem rychlejší, než rozpočtová legislativa.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vysvětluje ministr financí, první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který je i prvním hostem dnešních Otázek. Vítejte po čase v Otázkách, přeji hezké dobré poledne, pane ministře.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Hezkou neděli, dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zítra váš úřad zveřejní novou makroekonomickou prognózu. Podle informací Otázek může počítat až s 1,5procentním zpomalením ekonomického růstu, než jste zatím odhadovali. Původně zněl odhad 2,5%, pokud se nemýlím. Jak to tedy bude s tou makroekonomickou prognózou a vaším odhadem?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Tak snad mně odpustí přísní protokoláři zveřejňování makroekonomických prognóz, že ten základní indikátor řeknu o den dříve. Těch 2,5% není zbožné přání, jak znělo ve vašem entré, víme již několik týdnů, že to je prostě nereálné, že ten krizový vývoj nebo zpomalování ekonomiky v Evropě je prostě mnohem rychlejší, než je běžná tvorba rozpočtové legislativy.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nebylo to už v červenci ale zbožné přání? Přece jen 2,5%.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Červencová prognóza, rozpočet se staví na dubnovou prognózu. Červencová prognóza říkala 2% a byli jsme v tom s Českou národní bankou v podstatě v souladu, ta dávala 1,8. Poslední týdny ale dávají naprosto jasné zpomalení v celé Evropě. A my jako proexportní ekonomika samozřejmě nemůžeme být zasaženi poklesem poptávky, zejména v zemích eurozóny. Já ten hlavní indikátor řeknu, v pondělí zveřejníme z říjnové prognózy 1%. Ne 2,5%, ale 1% růstu a i ostatní makroekonomické indikátory budou příslušným způsobem horší, než z červencové i z dubnové prognózy. A k tomu...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když tedy příští ekonomika..
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
K tomu je potřeba ovšem dodat, k tomu je potřeba dodat, že ta prognóza bude zatížena velmi silnými riziky směrem dolů. Já se bohužel domnívám, že těžko můžeme počítat s jednoročním růstem celý příští rok. To do značné míry záleží na tom, jak eurozóna dokáže vyřešit své problémy v bankovním sektoru, nicméně obávám se, že to řešení úplně důsledné nebude. Pak nás čeká poměrně vleklá finanční krize, ta nezasáhne český bankovní systém, finanční krize Česku nehrozí, ale samozřejmě, že vleklá finanční krize se překlopí do krize poptávky, tedy krizi hospodářskou, a to exportní ekonomiku, která Česká ekonomika je, zasáhne velmi. To znamená...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Říkáte tedy, že odhadujete, že příští rok poroste česká ekonomika podle vaší nejnovější prognózy jen o 1% a, chápu-li to správně, i to procento vidíte spíše jako optimistický předpoklad, je to tak?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Říkám, že seriózní říjnová prognóza z konce října je 1%. A byl bych nesmírně šťasten, kdyby skutečně příští rok čeká ekonomika rostla jedním procentem a obávám se, že tomu tak nebude, že lednová prognóza bude opět výrazně horší, než byla ta říjnová.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když zůstanu, pane ministře, u té říjnové prognózy, tedy u té, kterou zveřejníte zítra, tak počítám-li správně, tak 1,5procentní snížení ekonomického růstu, srovnáváme-li předposlední a teď tu nejnovější prognózu, to je výpadek na straně příjmů ve státním rozpočtu nějakých 20 miliard korun?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Podle struktury exportu a podobně. A, řekněme, 1 700, takové jednoduché počty je, že 1 bod HDP je zhruba 12 miliard příjmů do státního rozpočtu při současné míře přerozdělování.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže jsme na nějakých 17 miliardách výpadků příjmů státního rozpočtu na příští rok, a to ještě nevstoupil v platnost. Dá se to zvládnout pouze škrty, nebo tou říjnovou prognózou, kterou zítra zveřejníte, tak začíná martyrium v Nečasově vládě, že se budete bavit znovu o zvyšování některých daní?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Víte, ono je to složitější. Kdybychom si byli skutečně jisti, že ta říjnová prognóza bude stabilní, že příští rok česká ekonomika poroste zhruba 1% a budou platit i příslušné indikátory o nezaměstnanosti a o obchodní bilanci a o platební bilanci, tak by stálo za to ještě teď ten rozpočet zhruba o těch 17 miliard na straně příjmů a výdajů předělat, což by samozřejmě bylo bolestivé, ale bylo by to možné během týdne to udělat a jít do poslanecké sněmovny s opraveným rozpočtem. Jestliže ale je významné riziko, a já ho skutečně vidím jako pravděpodobné, že je to jenom trend, že lednová prognóza ukáže ještě horší výsledky, jestliže nevíme, a určitě o tom budeme v dnešním pořadu mluvit, jak se eurozóna vyrovná s problémem svého bankovního sektoru, nikoliv s řeckými dluhopisy, ale s problémem bankovního sektoru, a to bude mít zásadní dopad na další ekonomický vývoj v Evropě, tedy i u nás, tak nemá smysl předělávat rozpočet nadvakrát nebo natřikrát.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zatím tedy se nebudete v Nečasově kabinetu bavit o úsporách a dá se těch 17 miliard zvládnout jen úsporami?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Podívejte se, to, na čem my teď pracujeme, jsou 3 až 4 krizové scénáře. Kdy ten jeden je, řekněme, optimistický, to je to 1%, a tam bychom nemuseli sněmovnu obtěžovat nebo nemuseli bychom nutně do sněmovny předkládat změny rozpočtové legislativy. Prostě těch 17, 18 miliard lze vyřešit úsporami na výdajové straně aniž by jakkoliv byly ohroženy základní funkce státu, v provozních výdajích, v řadě jiných položek. To je proste zvládnutelné. Letošní výpadek příjmů ve výši 20 miliard dokážeme také vykompenzovat na výdajích aniž bychom museli dělat nějaká zcela mimořádná opatření. To ta exekutiva zvládne, v bilionovém rozpočtu. Nicméně my musíme počítat s tím, že to bude horší, to znamená pracujeme také na krizovém scénáři, i takzvaně katastrofickém scénáři, kdybysme skutečně šli v příštím roce do hluboké recese. Ty scénáře chceme mít hotovy nejpozději do konce roku a tam samozřejmě už nelze to řešit samotným vázáním výdajů nebo exekutivními škrty. Tam by musela vláda do parlamentu přijít vedle novely zákona o státním rozpočtu, by musela přijít se zásadními opatřeními v rozpočtové legislativě, především na výdajové, ale domnívám se, že i na příjmové straně. Promiňte, nebudu se dnes specifikovat, protože opravdu nevíme, jak bude vypadat ta lednová prognóza, ale musíme být připraveni na všechny možnosti. A potom, proto jsem také požádal Národní ekonomickou radu vlády, jejíž rozpočtová skupina se na to schází a pracujeme společně, Ministerstvo financí a Národní ekonomická rada vlády, na různých scénářích horšího vývoje, než to 1% a opatřeních, která bychom museli parlamentu navrhnout, abychom nezvyšovali deficit, nebyli více závislí na dluhu a neporušili tu základní fiskální strategii vlády.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Poslední podotázka, ten krizový scénář je 0% růstu, to znamená ekonomická stagnace? Před tím katastrofickým?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
My, ne, my musíme pracovat i se scénářem recese, to znamená i se scénářem mínus.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je ten katastrofický, předpokládám. Ale ten krizový je nulový ekonomický růst v příštím roce?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Tak jedno nebo nulový, to je v jednom pásmu, pane redaktore, takže krizový je malé mínus a katastrofický je velké mínus.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nejistý začátek. To je převažující hodnocení výsledků středečně čtvrtečního summitu lídrů evropské Sedmadvacítky, respektive eurozóny. Dohoda podle všeho alespoň na chvíli uklidnila finanční trhy, ale vyhráno, vyhráno zdaleka není. To ostatně připouští i dosluhující prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet. Evropští lídři se v polovině týdne dohodli například na zvýšení efektivity záchranného fondu eurozóny, takzvané eurovalu. Na středečně čtvrteční dohodu evropské Sedmadvacítky, potažmo států eurozóny, čekal celý svět.
Christine LAGARDEOVÁ, prezidentka Mezinárodního měnového fondu
--------------------
Bylo to pracné jednání, ale stálo za tu snahu, protože ve výsledku máme souhrnný plán, který zahrnuje všechny složky. Je to velmi výrazná účast soukromého sektoru. Je tu program rekapitalizace bank, na kterém se shodli všichni členové Evropské unie. A pak je tu záchranný fond eurozóny, který je náležitě posílen a který bude dobrým základem obrany proti ekonomickému propadu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Záchranný fond eurozóny by měl pomocí pákového efektu získat, řekněme, palebnou sílu ve výši zhruba 1 bilionu eur, aniž by se ale navyšovaly současné garance od členských zemí. Ty dosahují výše 780 miliard euro a záchranný fond eurozóny má díky nim reálnou úvěrovou kapacitu 440 miliard.
Jean-Claude TRICHET, prezident Evropské centrální banky /27. 10. 2011/
--------------------
Myslím, že ta opatření musí být naplno zavedena tak rychle a efektivně, jak jen to bude možné. Musím jen dodat, že jediné, na čem opravdu záleží, je úroveň důvěry.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Eurozóna se dohodla s bankami i na odpisech řeckých dluhů. Přibližně o polovinu i na rekapitalizaci evropských bank. Díky odpisům řeckých dluhopisů by se dluh Athén měl snížit o 100 miliard euro.
Angela MERKELOVÁ, německá kancléřka /27. 10. 2011/
--------------------
Vím a věděli to všichni, že tento summit sledoval celý svět. Ukázali jsme světu, jak se dokážeme uchránit před hlubokou ekonomickou krizí. Myslím, že dnes v noci evropané přijali ta správná opatření.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podle německé kancléřky Angely Merkelové se však musí Řecko připravit na podrobnější monitoring, jak plní dohodnutá pravidla. Státy eurozóny také chtějí zapracovat do svých právních systémů takzvané zlaté pravidlo, tedy povinnost respektovat vyrovnanost státních rozpočtů. Tím by v podstatě stanovili limity pro možné schodky či dluh země. Dosluhující prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet v nejnovějším rozhovoru pro německý list Bild dodává, že naprosto rozhodující je, aby rozhodnutí o řešení dluhové krize, na kterých se tento týden na summitu v Bruselu dohodli čelní představitelé členských zemí Unie, byla rychle a v co nejkonkrétnější podobě schválena. Hlavním hostem Otázek je nejen český ministr financí Miroslav Kalousek, ale do Bratislavy zdravím i slovenskou premiérku Ivetu Radičovou. Přeji vám hezký dobrý den, děkuji, že jste přijala moje pozvání, vítejte v Otázkách.
Iveta RADIČOVÁ, předsedkyně slovenské vlády
--------------------
Příjemný dobrý den přeji i vám.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A hosty v pražském studiu jsou i bývalý šéf odborů, europoslanec České strany sociálně demokratické Richard Falbr. Vítejte po čase v České televizi, dobrý den.
Richard FALBR, europoslanec /ČSSD/
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A zdravím i sociologa, profesora Petra Matějů. Vítejte v Otázkách, hezký dobrý den.
Petr MATĚJŮ, sociolog
--------------------
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Začněme na Slovensku, u slovenské premiérky Ivety Radičové. Český ministr financí, paní premiérko, varuje před tím, že dohoda zemí eurozóny může znamenat problém v rekapitalizaci bank, že je to jedno ze slabých míst. Vnímáte to i vy jako jistý problém?
Iveta RADIČOVÁ, předsedkyně slovenské vlády
--------------------
Především si shrňme, kde se nacházíme. Za poslední 3 roky totiž jsme ztratili v důsledku krize 2 000 miliard eur. Tento výpadek financí se pochopitelně promítá, a už dnes se promítá, co toho, co pan ministr říkal, to jest do nastupujícího zpomalování ekonomického růstu až s rizikem stagnace či s rizikem recese. Evropa už delší období, s porovnáním například se Spojenými státy americkými, zaostává v produktivitě práce, v míře zaměstnanosti, ale zato předčí ji ve vytváření dluhů, a to se promítá v ztíženém přístupu firem k úvěrům, k finančním zdrojům, a to je tak možnosti tvorby pracovních míst. Třeba asi i podotknout tu zásadní změnu v ekonomice Evropy od roku 95, kdy služby z ekonomiky tvořily 2 třetiny, ale dnes už jsou to 3 čtvrtiny naší ekonomiky, jinými slovy prostor výroby se zužuje a zmenšuje, dokonce v primárním, sekundárním sektoru ubylo 10 milionů pracovních míst, přibývají sice, ale pomaleji, pracovní místa v službách, ale služby jsou navázané na výrobu a na podnikatelský sektor. Nemluvím o zaostáváním v inovacích, v investicích do vědy a výzkumu, nemluvě o zaostávání podpory jednotného trhu, nemluvě o takových překážkách, jako například patent v USA stojí, pokud si dobře pamatuji, 1 850 eur, když v Evropě dosahuje získání patentu více než 35 000 eur, platba. To jsou všechno obrovské bariéry pro konkurenceschopnost, pro rozvoj ekonomiky. A pokud nepřijde k zásadním reformám v jednotlivých zemích a k fiskální konsolidaci, tak se obávám, že ten scénář ekonomické stagnace je nejen realistický, ale že recese opravdu hrozí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinak řečeno, tím, že nedochází k těmto reformám v jednotlivých členských státech v Evropské unie, tak ta recese je na spadnutí, jinak řečeno.
Iveta RADIČOVÁ, předsedkyně slovenské vlády
--------------------
Možná zvolím jemnější slova, ale v každém případě pokud nebudou zrealizované hloubkové reformy hlavně z hlediska zvýšení produktivity práce, inovací, technologií, investic do vědy a výzkumu, pokud se neposilní výrobní sektor, protože v podstatě nad vodou se drží jen automobilový průmysl, když mluvím o porovnání konkurenceschopnosti, tak potom nemáme šanci vytvářet dostatečné finanční zdroje, které by byly přístupné především malým a středním podnikatelům, protože tvoří až 90% celé struktury hospodářství. Proto je tak důležitý moment rekapitalizace bank. Banky se můžou přirozeně bránit takzvaným depákováním, tímto efektem, tedy poskytnou ještě méně úvěrů pro podniky, které by mohly tvořit pracovní místa a aby se tomu zabránilo, tak je samozřejmě...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Paní premiérko, ale to je přece velmi pravděpodobná varianta, že banky budou ochotné ještě méně půjčovat a tím jsme opět v té spirále zpomalení ekonomiky, respektive ekonomické recese v Evropě.
Iveta RADIČOVÁ, předsedkyně slovenské vlády
--------------------
Ano, toto riziko tu je a právě proto mechanismy a nástroje, které se zadefinovaly velmi podrobně na summitu a které mají do listopadu vypracovat ministři financí a Ekofin, jsou nástroji, kde je požadavek navýšení toho základního kapitálu na 9%, zároveň pokud by na to banky samotné neměly dostatek zdrojů, třeba podotknout, že s pozastavením vyplácení dividend a vysokých odměn manažerům, tak vstupují do hry vlády na podporu rekapitalizace svých vlastních bank a bankovního sektoru a pokud ani toto nepomůže, tak jako úplně poslední záchranná brzda je možnost obrátit se jednotlivým vládám na takzvaný euroval, ale pozor, ne bankám, vládám, a požádat o spuštění programu pod přísným dozorem a dohledem. A bez přísného dozoru a dohledu i vůči bankovnímu sektoru, bez nových regulačních pravidel, depákování opravdu hrozí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jsme podle vás v současnosti i svědky drolení Evropské unie a možná začátku rozpadu Evropské unie jako soustátí?
Iveta RADIČOVÁ, předsedkyně slovenské vlády
--------------------
Nezlobte se, pane redaktore, teď jsem vás velmi špatně slyšela, poprosím vás zopakovat otázku.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Nedivím se, ta otázka totiž zněla, zda jsme teď svědky začátku drolení Evropské unie nebo možná počátku rozpadu Evropské unie jako soustátí?
Iveta RADIČOVÁ, předsedkyně slovenské vlády
--------------------
Myslím si, že je poměrně očividné a zřetelné, že je dnes výrazný rozdíl mezi jižní části Evropy a severní částí Evropy, že jsou jisté rozdíly i mezi členskými státy eurozóny a členskými státy Evropské unie, ale faktem zůstává, že 17 zemí a států má společnou měnu a že zabezpečení stability společné měny je i pro ekonomický ráz a nebo stagnaci, bojím se jít dále v těchto úvahách, jsem velmi opatrná, i když hrozí, je velmi důležité, protože ten vliv na Českou republiku, jak jste si vyslechli z úst pana ministra financí, je už dnes očividný, tak že ta finanční krize je přelitá do podoby krize v ekonomice a stagnace ekonomického růstu. Takže nemůžu si pomoct, ale v současné době...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak velkým rizikem tedy je drolení Evropy a rozpad Evropské unie? Jak velkým rizikem?
Iveta RADIČOVÁ, předsedkyně slovenské vlády
--------------------
Jsem přesvědčena, že o hodně větším rizikem je rozpad než udržení. Že máme udělat maximum pro to, abychom právě v době krize nacházeli společné řešení a společné dohody, protože problémy jednotlivých zemí mají jen nadnárodní řešení. A když se dokážeme dohodnout, jako to bylo na samém summitu a když dokážeme zrealizovat takovouto dohodu, když dokážeme být disciplinovaní především doma, nebude padat jedna vláda za druhou, tváří v tváří sílícím sociálním nepokojům, tak potom má Evropa šanci na druhý dech.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Také vnímá Miroslav Kalousek rozpad Evropy jako daleko větší riziko, než udržení celistvé Evropské unie?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Tak jak pro koho. Pro Rusko zcela jistě ne, ale pro Českou republiku, a to je velkou většinou evropských zemí, to je samozřejmě zásadní riziko a já bych rád vzdal hold paní premiérce Radičové nejenom za to, co teď řekla, ale i za jasné sdělení, že držení slova a spojeneckých závazků má vyšší hodnotu než krátkodobý politický zisk. Přesto bych si dovolil krátce zareagovat na to, co ona řekla. Ano, strukturální reformy jsou naprosto nezbytné, ale z toho střednědobého hlediska, protože i když je nastartujeme teď, jejich reální dopad do ekonomiky nebude dříve než za 3 nebo za 4 roky. Tady je v tuhle chvíli z hlediska finanční krize jedno velké aktuální riziko, na které máme týdny, nikoliv léta, a to je už, jak paní premiérka vzpomenula, otázka bankovního sektoru. Jestliže orgány dohledu řídily posílení ze 6 na 9, kapitálovou přiměřenost bank, což už samo o sobě jsou stovky milionů, jsou peníze v řádu stovek miliard korun, tak samozřejmě, že padesátiprocentní znehodnocení řeckých dluhopisů tu situaci zkomplikuje v těch bankách, jejichž bilance jsou řeckými dluhopisy zvlášť zatížené, zaplať pánbůh, netýká se to českých bank, a samo o sobě to znamená prostě rakapitalizovat řadu bank v evropském prostoru v řádu stovek miliard korun. Nevíme přesně, kolik to je, ale podle mého názoru se to pohybuje někde kolem 300 miliard. Primárně by si to ty banky měly sehnat na trzích, nicméně už...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Z toho, co vy naznačujete, už od čtvrtka máte obavy, že se tak nestane.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Ale oni už teď mají problém, protože už teď celá řada bank má problém v přístupu na trzích k úvěrovým linkám, zejména v dolarovým financováním. To je to, co už se teď děje, ta ekonomika chladne proto, že řada bank už teď má problém v přístupu na trhy. Na druhém místě jsou potom národní vlády, které by měly dokapitalizovat ty podkapitalizované banky, aby mohly půjčovat, nicméně ty národní, pro ty národní vlády to může být nepřekonatelný problém, protože pokud by to udělaly, tak musí okamžitě požádat o zahraniční pomoc pro své předlužení a neschopnost platit své závazky. Na třetím místě, tedy institut poslední záchrany, je Evropský záchranný fond, eurozóna se dohodla o jeho navýšení, dohodla se o restrukturalizaci řeckého dluhu nebo o řízeném bankrotu, jak chcete, ale ta zásadní dohoda, kde vezmeme nebo kde se vezmou ty peníze a zejména jakým mechanismem dojde k rekapitalizaci privátních bank, ta prostě není. A bude se hledat velmi obtížně, předpokládám, že to bude naprosto zásadní bod listopadového setkání ministrů financí, jasně jsme to dostali od svých premiérů za úkol, abysme jim připravili prostě nějaké varianty a pak to jistě musí zase rozhodnout Evropská rada. Já pevně doufám, že se nějaké řešení nalezne, nicméně že bych byl stoprocentním optimistou, že nalezneme takové řešení, které trhy uklidní a banky opět získají tu důvěru, to si, upřímně řečeno, moc nemyslím. A banky si představte jako srdce, které vám žene do toho organismu tu okysličenou krev, to je pumpa. Prostě někdo si půjčuje peníze, aby za jiných podmínek je půjčovalo na podnikání. A v okamžiku, kdy se to přeruší a to srdce nedostane tu krev z jedné strany, tak ji nemůže poslat na tu druhou a ta finanční krize se překlápí v poměrně zásadní krizi hospodářskou. A to je obrovský riziko, kterýmu teď čelíme aktuálně v řádu týdnů a měsíců, nikoliv v řádu let. Proto jsem tak velmi opatrný z hlediska vývoje ekonomiky v příštím roce, protože toto, jakým způsobem se podaří dokapitalizovat banky v Evropě, zejména v zemích eurozóny, bude rozhodující pro vývoj ekonomiky v České republice.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Což je debata o těch 300 miliardách eur zhruba.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Já, prosím, nechytejte mě za slovo, přemýšlím nahlas a říkám, že si myslím, že je to někde kolem 300 miliard eur.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pokud by měl europoslanec Richard Falbr v té souvislosti říci, jestliže tady slovenská premiérka, český ministr financí, mluví o zlých ekonomických dobách, o možném překlopení oné dluhové, respektive finanční krize v hospodářskou recesi, znamená to, že Evropu čeká opět vlna sociálních protestů, které možná ještě budou větší, než to, co jsme mohli sledovat při té první hospodářské recesi?
Richard FALBR, europoslanec /ČSSD/
--------------------
To nepochybně. Ale dovolte mi udělat 3 poznámky. Zaprvé tím jednáním na tom summitu, tedy nás, když skončili ve 4 ráno, přišli informovat do Evropského parlamentu ti, co tam jednali. Musí nastartovat období, kdy to, co se dohodne, se bude skutečně dodržovat, protože to je hlavní příčina těch potíží, v kterých dneska Evropská unie je. Když se vytvořilo euro, eurozóna, přijaly se Maastrichtská kritéria, přijala se pravidla, 3% mínus v rozpočtu, 60% maximální zadluženost. A pak to všechny členský státy začaly porušovat. Když máte pravidla a v případě jejich porušení nejsou žádné sankce, tak ta pravidla jsou k ničemu, takže to je to, co se musí teď změnit. Za druhé, on tady mluvil pan ministr o tom, že se očekává možná i recese, ale na tripartitě v září mu předložila konfederace, která mimochodem má zřejmě nejlepší makroekonomy tady v Česku, rozbor, ve kterém upozornila na to, že ten rozpočet je nereálný. A vy jste, pane ministře, jen poslouchal a rozzlobil jste se na ně. Je nesporné, že se asi splní to, o čem teď už i ministr Kalousek mluví jako o realitě, že ten růst bude buď 1 a nebo bude nulový a nebo dokonce mínusový. A moje třetí poznámka je, že z nás, sociálních demokratů, dělají někteří lidi eurohujery a musím připomenout, že my jsme na posledním zasedání ústředního výboru přijali velmi kritické stanovisko k tomu, co se děje v Evropské unii. My nechceme, aby ty potíže, které teď nastanou, se řešily tím, že se zruší pracovní právo a že se bude takzvaně zvyšovat tím konkurenceschopnost Evropy. My přece nemůžeme konkurovat Číňanům a nebo Indům v tom, jak platí a starají se o své zaměstnance. Takže já bych chtěl říct, že i z toho důvodu se odborové centrály členských zemí, i evropská odborová centrála, stavěla proti těm krokům, které chystá komise, to znamená rozvolnit pracovní trh a dosáhnout toho, aby takzvaně se zvýhodnilo přijímání pracovníků. Nefunguje to.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak velké vy vnímáte riziko drolení Evropské unie, respektive kolikarychlostní je, podle vás, v současnosti Evropa?
Richard FALBR, europoslanec /ČSSD/
--------------------
Já si myslím, že ona v současnosti už určitým způsobem dvourychlostní je. Ten problém je v tom, i paní premiérka hovořila o tom, že jsou ty severní země. Řekněte mi, jak je možný, že v severských státech jsou vysoké daně, silné odbory, velké přerozdělování a všechny jsou konkurenceschopné? Já jsem se někdy snažil na to najít odpověď, jestli to není tím, že to jsou protestanti, nemají zpověď a tudíž nemůžou krást, protože podívejte se na jižní státy a podívejte se na případ Řecka. Já jsem v Evropským parlamentu sedmý rok a během těch 7 let každý věděl, že Řekové lžou a falšujou statistiky, takže je to i selhání těch centrálních evropských úřadů, který prostě takový zprávy přijímali.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Petr Matějů, jak by odpověděl na tu otázku, jak to, že země, které jsou modelem evropského sociálního státu, tedy země skandinávské, přerozdělují a přitom nemají takové problémy, jako země jihu?
Petr MATĚJŮ, sociolog
--------------------
Já myslím, že pan poslanec Falbr to řekl poměrně jasně.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je to jenom o kradení?
Petr MATĚJŮ, sociolog
--------------------
No, je to o tom, do jaké míry v té zemi vládne nebo nevládne korupce. A také do jaké míry tudíž obyvatelstvo je ochotno přijímat reformy, které by jinak samozřejmě nepřijalo, protože se odmítají lidé jaksi smířit s tím, že na ně budou dopadat nepříjemné, často i třeba, řekněme, dramatické důsledky reforem, zatímco jiní dlouhodobě profitovali a nepochybně i dále budou profitovat z jistých, řekněme, přerozdělovacích mechanismů úplně jiného typu. Takže já se domnívám, že, a mám pro to samozřejmě i evidenci, protože rád říkám jenom věci, které mám nějakým způsobem opřené o evidenci, v těch zemích dlouhodobě je nejnižší úrove%u144 korupce. A lidé jsou ochotni za svými vládami jít ve chvíli, kdy je zapotřebí. Ale obávám se, že ve chvíli, kdy takové pokusy znovu vyhlásíme tady, tak si lidé oprávněně řeknou: "A proč my?" Čili že jedním z prvních kroků, které máme udělat a pan ministr Kalousek řekl jasně, že strukturální reformy zaberou za nějakých 3, 4, 5 let, tak zaprvé se ptám, proč už jsme je neudělali před 5 lety, když už o tom dávno víme?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Před 10.
Petr MATĚJŮ, sociolog
--------------------
Před 10, tak samozřejmě, ale tak já budu...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Na to ale jako i bývalý místopředseda Unie svobody bezesporu máte, protože jste nějaký čas byl v politice, takže máte i jasnou praktickou odpověď, proč to politici /nesrozumitelné/.
Petr MATĚJŮ, sociolog
--------------------
Já jsem ty reformy mimochodem některé z nich, dokonce 2, sám připravoval a vím, jak jsem dopadl, když jsem je předložil v parlamentu. Protože pochopitelně v tu chvíli nešlo o žádné reformy, ale o vyřizování si politických účtů a udržení se u moci, takže já už nemám žádné iluze o tom, já už bych to taky nikdy nechtěl zažít, tuto situaci. Proto jsem se vrátil zpátky do akademického světa, abych teď mohl takzvaně rozdávat rozumy, ale vím, že to je strašně těžké, dosáhnout konsenzu. A vždycky mě mrzí to, že ve chvíli, kdy až když je zle zemi, tak se u nás začíná mluvit o reformách a začíná se mluvit o středních třídách, tedy dvou pilířích toho, co vlastně ty země má držet ve stabilitě, v progresi, samozřejmě v určitém jaksi i, já nechci říct pohodě, ale to je to, co těm zemím pak chybím při tom, ve chvíli, kdy ty reformy mají prostě začít zabírat. Takže...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Co udělalo se střední třídou v evropských zemích a možná v Evropě jako celku to, co se Evropou a světem přehnalo po roce 2008? Tedy hypoteční krize, potažmo finanční krize, potažmo ekonomická recese. A je schopna toto společnost přežít napodruhé v časovém údobí 5 let, jestliže tady ministr financí se modlí, aby nepřišla ekonomická recese, stejně jako slovenská premiérka?
Petr MATĚJŮ, sociolog
--------------------
Já se obávám, že ta otázka má daleko hlubší výklad a nemám na něj příliš mnoho času. Já se obávám, že střední třída bude jednou z obětí, a jako vždycky byla. U nás střední třída nesla náklady transformace a vlastně ve chvíli, kdy mohla z transformace začít jaksi profitovat nebo být už na té její, na té vrchní straně vlny, tak se dostává znovu do potíží. Ale zase abychom byli naprosto spravedliví nebo alespoň částečně spravedliví, já myslím, že střední třída ve světě, zejména ve Spojených státech, ale možná i v Evropě, u nás asi ne, nese velkou odpovědnost za to, co se stalo, protože to byla střední třída, která se nechala zlákat bankami a investičními společnostmi místo aby se držela protestantské etiky, mimochodem která stále ještě kdyby fungovala, tak nás bude držet nad vodou, ale to byly skupiny, které podlehly vábení konzumu na dluh, čili že jak mám rád střední třídu a jak bych pro ni udělal cokoliv, protože se domnívám, že to je tmel společnosti, tak teď sklízí to, co si sama zasela. Finanční krize byla způsobena skutečně neuvěřitelným žitím na dluh všude a myslím si, že právě ve Spojených státech, tam, kde začaly kreditní karty, začaly hypotéky, tak tam také končí protestantská etika, která drží země normálně jaksi v tom, v té orientaci na povolání, na práci, na výkon. A to se začalo rozkládat. Takže já si myslím, že střední třída bude obětí, jak vždycky byla, ale musím říct, že si žila 15 let, neříkám u nás, ale v hodně zemích, si žila tak nad poměry, že se asi bude muset s tím smířit a musí prostě pochopit...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když to viděla ale u politiků a u toho rozkrádání, o kterém mluvili...
Petr MATĚJŮ, sociolog
--------------------
A teď jsme u toho, opět to bude střední třída, která se odvrátí od politiků, začne vymýšlet, zda-li by to nemohly být nějaké nové politické strany, které by pomohly společnosti. Ne, to už nebude ten případ. Ale odvrátí se od politiků a nebude je podporovat přesto, že vlastně to byla vždycky střední třída, která reformní úsilí by normálně podporovala. Tak to je jenom...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jenom, za jak velké riziko to vnímáte, paní premiérko Radičová, u vás na Slovensku, když jste si odhlasovali, že budete mít předčasné volby? Protože vy si tím testem jako Slovensko v březnu příštího roku projdete.
Iveta RADIČOVÁ, předsedkyně slovenské vlády
--------------------
Dovolte mi alespoň stručně zareagovat na diskuzi, která probíhala. Rekapitalizaci bank mají za sebou severské země začátkem 90. let, například Švédsko, a ten model, který použili, v podstatě v nezměněné podobě použila i Slovenská republika, když zachraňovala svoje banky v 98, 99 a stálo nás to tehdy 13,2% hrubého domácího produktu. Ta zkušenost, co udělat s bankami, tu tedy je a více zemí to už absolvovalo a není jiná možnost, protože jinak nám opravdu hrozí vážná ekonomická recese. Třeba postupovat způsobem zevnitř státu, dovnitř státu a nástroji, které každá vláda a stát má. A opakuji, jsou tu příklady. Když mluvíme o tom příkladu seveřanů, jistě je to i v protestanské etice, ale zejména je to ve vztahu k produktivitě práce, ve vztahu k placení odvodů a daní a následně ceny služeb, které se za to poskytují. Pravdou zůstává, a to se konstatuje úplně veřejně a víme to z faktů, že mezi produktivitou práce v Evropě, teď mluvím o Evropské unii jako celku, odpracovaných hodinách, ve vztahu k ceně práce a k nákladům na pracovní sílu, je obrovská propast a právě tím vznikaly postupné dluhy a postupné deficity. Když to povím ve zkratce, z důvodu rozporů mezi produktivitou, ekonomickou realitou na jedné straně a politickými sliby na straně druhé. Nedávám bokem problém korupce, je to zažraná choroba v našich zemích a hlavně v zemích pod /nesrozumitelné/ velmi hluboko, Slovenská republika spustila silný protikorupční program, ne náhodou jsme se ocitli mezi špičkou zemí transparentnosti vládnutí a protikorupčního programu, ale můžu vám říct, že každodenně narážím na další a další možnosti jak se dají i dobře připravené mechanismy obcházet, na toto jsme šikovní a zaběhnutí. Ale to je jen výzva pro vlády, aby, pokud to myslí vážně, ty pravidla nastavovali zvenku tak, aby se staly vznitřněným mechanismem fungování té které společnosti. A ještě jednu poznámku. Reformy. Víte, může být už i taková jistá únava z tohoto slova a já bych jí plně rozuměla. Opět zejména v zemích po roce 89, a můj kolega pan profesor Matějů tomu bude stejně dobře rozumět, je to totiž problém, že od roku 89, jestli to nazveme /nesrozumitelné/, transformace, reformy, ale jedna změna za druhou. Změny pravidel hry, reformy, které následně vyžadovaly nové reformy. V Slovenské republice ještě ani pomalu nedoznívaly první efekty reforem, díky kterým jsme dostali i to označení tygr Evropy, a už je tu potřeba, požadavek znovu reforem na konsolidaci veřejných financí a restartování ekonomiky. Já věřím, že když běžný občan uslyší slovo reforma, tak mu bývá chvílemi už i zle a ptá se oprávněně, proč zase a proč znovu. No, nastoupili jsme do jistého vlaku fungování ekonomiky a ta otevřenost našich ekonomik přelévá problémy zvenku výraznou mírou i dovnitř našich zemí. Jsme na 70, 80% otevřenými ekonomika, nemluvě o tom, že celá Evropa, například energeticky, polovinu energie dováží zvenku, takže za 10 let zdvojnásobené ceny energií. A to bych v tom výpočtu mohla pokračovat. A k tomu slabá střední třída. Neříkejme si, že se nám podařilo stabilizovat a nebo upevnit pozici střední třídy právě v regionu transformujících se společností do roku 89 a opět mají být těmi, kteří pravděpodobně velmi doplatí na krizi, která momentálně je, probíhá po Evropě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jak velké máte v té souvislosti právě obavy, že může dojít při vašich volbách na Slovensku, které budete mít, předčasných volbách, které budete mít na jaře, k vzestupu radikalismu a možná k těm jednoduchým řešením, že některé strany můžou říct: "Vystupme z eura, protože to je pro Slovensko nevýhodné."?
Iveta RADIČOVÁ, předsedkyně slovenské vlády
--------------------
To, že se posilnily hlasy ty euroskeptické, je úplně přirozené, to krize vždy přináší, to je úplně logická souvislost. Ale to, co vnímám intenzivně a vnímám jako premiérka, jsou protesty občanů. Ať už u nás jde o lékaře, to je to stejné, co jste zažívali vy a nebo jde o nejnovější protesty...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A možná ještě zažijeme.
Iveta RADIČOVÁ, předsedkyně slovenské vlády
--------------------
Učitelů, kteří se domáhají vyšších plateb do tohoto sektoru, který je finančně podhodnocený, ale v době krize jsme dokázali jich zadefinovat jako prioritu tím, že když v celé státní správě a veřejném sektoru jsme snižovali mzdy od 5 do 10%, tak pro sektor učitelů jsme je udrželi a příští rok zvyšujeme o 6% mzdy pro naše učitele, ale ten protest je tu. A když se podíváte, po Evropě jsou velmi silné, až do projevů jistých násilností, občané se ptají, proč mají opět nést náklady nějaké krize a myslím si, že politici mají jednu jedinou šanci, a to urychleně realizovat taková opatření, která přinesou efektivní, za 3 až 5 let, jako jsou hloubkové reformy, ale využít například strukturální fondy, které mohou tvořit až 4% hrubého domácího produktu, na podporu mladých nezaměstnaných, na aktivní politiku trhu práce, na pilotní projekty na dluhopisy pro malé a střední podnikatele a tak dále. Těch nástrojů je několik, jde o to, abychom přestali politikařit, abychom se soustředili alespoň na ty okruhy a nebo sjednotili, kde potřebujeme okamžitě přijímat řešení.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Konstatuje slovenská premiérka Iveta Radičová. Přeji vám hezký zbytek dne do Bratislavy a díky, že jste si udělala, vyhradila svůj čas pro Otázky.
Iveta RADIČOVÁ, předsedkyně slovenské vlády
--------------------
Jestli mi dovolíte, na závěr ještě jednou, i když dodatečně, dovolte mi pogratulovat ke státnímu svátku Čech, Moravy a všem občanům. Myslím si, že je to svátek i pro občany Slovenské republiky a přeji nám, abychom se možná potkali v rozhovorech a možná v pozicích profesorky sociologie namísto pana profesora Matějů, určitě bychom se rádi setkali v diskuzi i spolu, a mohli konstatovat, že se nám podařilo zatavit ohrožení ekonomickou recesí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jaké reformy bude dělat v té souvislosti tedy česká vláda? Protože vy jste vstupovali do Strakovy akademie před rokem a čtvrt právě s tím reformním úsilím, jestliže teď vidíte, že dojde ke ekonomickému zpomalení, možná k druhé fázi ekonomické recese, pane ministře?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Ty závazky stále platí, protože ty reformy jsou prostě nezbytné pro budoucnost a prosperitu České republiky, to znamená jedná se o reformu veřejného zdravotního pojištění, penzijního spoření, to jsou 2 zásadní změny, které souvisí s něčím, co nikdo z nás není schopen ovlivnit, a to je problém stárnutí populace, to jde spolu ruku v ruce. Penzijní a zdravotní reforma.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když tedy člen Národní ekonomické rady vlády, ekonom Miroslav Zámečník říká, že bude-li se ekonomika vyvíjet tím horším krizovým scénářem, tak by vláda měla ustoupit například od toho druhého povinně nepovinného pilíře, tedy od toho, co část ekonomů nazývá paskvilem, než druhým pilířem, tak od toho neustoupíte?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Část ekonomů to nazývá paskvilem, protože je dobrovolný. Já myslím, že je známo, že jsem si přál povinný, nicméně zůstal, náš politický subjekt v tom zůstal úplně sám. Přesto, i když je dobrovolný, tak znovu opakuji, znamená to přísun peněz do penzijního systému. Na to nám stačí obyčejná aritmetika, tady nedochází k žádnému vyvádění, jak tvrdí sociální demokracie. Penzijní systém bude první i druhý pilíř a vy budete muset platit buď 28 do prvního pilíře a nebo 28 plus 2 do prvního i druhého pilíře, takže umíme-li sčítat, tak musíme vědět, že přihlásí-li se kdokoliv do druhého pilíře, přibývá peněz v penzijním systému, nikoliv ubývá, to je jeden...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vláda tedy nepřijde s korekcí reforem, jestliže bude ekonomicky hůř.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Ty reformy jsou ve sněmovně, není důvod, skutečně není důvod je, já bych si samozřejmě přál spoustu věcí jinak, protože se tvořily prostě obtížným kompromisem a někdy budu vyprávět, jak se tvoří kompromisy s Věci veřejnými, ale prostě nakonec jsme se dohodli. A je to skutečně strukturální reforma, jediné, o čem bych byl ochoten diskutovat, je datum účinnosti, zda v případě velmi prudkého, nárazového, zda 1. 1. 13 nebo 14, ale je vyloučeno, že bychom od nich ustoupili a že bychom něco změnili na tom zásadním, co, upřímně řečeno, TOP 09 říkala před volbami zcela otevřeně. Více individuelní odpovědnosti a více individuelní spoluúčasti. To jsou politicky velmi nepopulární věty, ale pokud slovo solidarita nesvážeme se slovem odpovědnost, a to je především tedy jaksi odpovědnost za sebe, potom za svoji rodinu, a pokud jasně neřekneme, že stát se nemůže, že není v jeho silách, aby se postaral úplně o všechny a o všechno.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jste tedy ochoten pouze diskutovat o odložení účinnosti penzijní reformy?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Za určitých předpokladů. Já jenom, prosím pěkně, neudělejte z toho headline, že chci diskutovat o odložení reformy, já prostě jenom říkám, kde v tuto chvíli je ještě prostor k diskuzi. Ty reformy prošly poslaneckou sněmovnou, jsou schváleny, je na nich velmi složitý koaliční konsenzus a těžko si umím představit, že se na nich dál cokoliv změnit. To jediné, protože budou schváleny teď na přelomu roku s účinností od 1. 1. 2013, tak to jediné, o čem můžeme racionálně diskutovat, vzhledem k tomu, jak se bude vyvíjet ekonomika v následujícím roce, jestli je vhodný start 1. 1. 2013 nebo 1. 1. 2014. Ale určitě vláda neustoupí od svého reformního snažení zrovna tak jako neustoupí od reformního snažení ve strukturálních reformách na pracovním trhu, zda účelem většího zpružnění pracovního trhu, zrovna tak jako neustoupí od svého úsilí zjednodušit daňový systém a dosáhnout projektu jednotného inkasního místa. To jsou prostě závazky, které jsou nezbytné naplnit.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Richard Falbr.
Richard FALBR, europoslanec /ČSSD/
--------------------
Já bych chtěl reagovat na několik věcí. Tady se mluví o tom, že náš sociální stát je moc drahý, čili 19% HDP, zatímco sociální státy vyspělých západních zemí 27 až 29%. K tomu, co říkal aritmeticky pan ministr financí, já jsem matiku, přestal jí rozumět u trojčlenky, přesto, jestliže máme na fondu důchodovým mínus, tak když z něho budeme odvádět další peníze, tak to mínus se zvýší. My v tom vidíme úsluhu těm soukromým pojišťovacím fondům. Protože si představte, že budete platit 35 let dlouhý peníze a pak přijde okamžik, kterej se tady v Česku může určitě přihodit, nemáme peníze, špatně jsme investovali. Kancléř Bismark založil systém průběžného financování a ten vydržel dodnes ve většině států. Udělal to proto, aby omezil vliv socialistů, ale v době, kdy to udělal, se lidi dožívali 50 let a každej měl 10 dětí. To se teď změnilo. Myslím si, že, a jsem hrozně rád, že už jsem tak starej, že ne nedožiju toho, čeho se dožijou mý vnuci, že třeba přijdou a nebudou mít důchod žádnej. Pak bych chtěl udělat jednu poznámku. Když se mluví o tom, že naše banky jsou zdravé, tak byste, pane ministře, měl dodat, že díky vládě Zemana, protože Zeman postavil banky na nohy. Do té doby panoval bankovní socialismus, jak na to upozorňovala ODA. A teď mi řekněte 1 věc. Při současném stavu veřejných financí, nebo já začnu z jinýho soudku. Vy jste mluvil moc hezky na tom vašem sjezdu, já jsem vás poslouchal, a mluvil jste o nebezpeční hnědnutí společnosti. Uvědomujete si, že některými svými kroky k tomu přispíváte? Samozřejmě, že vás nechám odpovědět. Při současném stavu veřejných financí, pan Moravec mi to dovolí a vám to taky dovolí.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To je zajímavé, že mi to dovolíte, pane europoslanče, co já dovolím.
Richard FALBR, europoslanec /ČSSD/
--------------------
Úlevy pro podnikatele, výpadek 38 miliard ročně, to mám čísla z konfederace. Sociální dávky a veřejné služby, výpadek 23 miliard ročně. Teď mi řekněte, proč chcete, aby většina lidí přešla na OSVČ nebo jak tomu česky říkáme schwarz systém, když z toho budete mít takový ztráty? Vždyť ty lidi, který pracujou na schwarz systém, platí málo do těch systémů a pak když onemocní a nebo když jdou do důchodu, tak chtějí to samé, co ti ostatní pracující. Takže já tomu vůbec nerozumím. A přinesl jsem vám takovej zákon, kterej dejte, prosím vás, panu ministru Drábkovi. Byl schválen v roce 1885 a jmenuje se to Zákon o robotárnách a polepšovnách, o toulání a žebrotě. Protože jedno z těch ustanovení toho zákona se úplně shoduje s tím, co navrhuje Drábek. Kdo nebude zaměstnanej 2 měsíce poté, co ztratí práci, bude muset dělat veřejné práce. Je to moc dobrej zákon a možná, že pan ministr Drábek by ho mohl pro futuru jenom okopírovat. To je všechno, co jsem chtěl.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pane ministře, jste si vědom toho, že může vláda přispívat k hnědnutí společnosti, respektive posilovat ty radikální tendence ve společnosti kvůli způsobu, jakým provádí ty reformy?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Ne, já bych, když, já si vážím toho, že pan poslanec Falbr poslouchal můj projev, já tam totiž upozorňoval na 2 rizika. Říkal jsem budou 2. To jedno bude to věčně přítomné, které bude zesilovat, to je to riziko rovnostářské, každému podle jeho potřeb. A to samozřejmě zesiluje. Já teď, já jsem, mně dramaturgie informovala, že pan poslanec Falbr tady bude za sociální demokracii, já teď nevím, jestli za odborovou centrálu nebo, pořád říkal odborové centrály, tak teď nevím, za koho tu je, ale...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
On se odborně opírá o odborovou centrálu a její makroekonomy.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Ono se to v zásadě nepozná, to je tak prolnutý, že se to nepozná, že je to jedno a to samý. A takže to je rovnostářské hledisko, které zesiluje, které samozřejmě slyšíme a já v tom vidím společenské riziko, protože rovnostářská politika není politika, která z chudých udělá bohaté, ale která do bídy pošle úplně všechny. A na druhé straně, na druhé straně samozřejmě, ono to skoro není na druhé straně, protože politické spektrum je kruh, takže ono se to často potkává, na druhé straně ty ztížené podmínky logicky přinesou poptávku po takzvaných jednoduchých, tedy extremistických, nebo já říkám totalitně revolučních řešení, nýbrž to budou, ať už je bude říkat kdokoliv a bude to institucionalizováno jakkoliv, tak prostě tady budou jednoduchá nahnědlá řešení a já v nich vidím pro konzervativní stranu, kterou TOP 09 je, tak v tom vidím jaksi zásadní výzvu pro demokratickou českou pravici, protože tihle novodobí náckové s duší atmosféry druhé republiky se budou prohlašovat za konzervativce, budou říkat: "My jsme konzervativci." A já si myslím, že je naše obrovská povinnost tady vysvětlit, že konzerativismus není zpátečniství a už vůbec to není náckovství.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Když se Petr Matějů podívá právě na provedení zatím těch reforem, komunikací reforem s veřejností, přispívá vláda k tomu, že může ty nahnědlé tendence, jak o nich mluví Miroslav Kalousek i Richard Falbr, zesilovat?
Petr MATĚJŮ, sociolog
--------------------
Já se domnívám, že, už jsme o tom mluvili, že kdyby bývaly reformy tedy započaty před 5, 10 lety a udělaly se synergicky, tak ty dopady byly daleko méně ostré, než budou. Jak se říká a jak je, myslím, prokázáno, špatné reformy bolí víc než reformy dobře udělané a provázené. Takže budou-li bolet, bude se vždycky hledat ten obětní beránek nebo ten, kdo za to může. A pak samozřejmě k tomu hnědnutí je strašně blízko, to je, myslím, jasná věc. A druhá věc, která mě straší z toho, co se teď děje v západní Evropě, ve Spojených státech, u nás tolik zatím ne, ale to jsou ty masové protesty, kterých jsme svědky a já nevím, kolik lidí to ví, ale ty protesty jsou silně spojeny s takovým pamfletem, kterému se naprosto otevřeně říká malá rudá knížka a centrální teze těch lidí, kterou samozřejmě ti, kteří protestují a vytáhli si ji z té malé rudé knížky je: "Zdaňme bohaté." Dobře, ale oni neříkají které. Protože, a tím se zase, nechci být monotónní, vracím k tomu ano, můžeme zdaňovat všechny bohaté, můžeme posilovat závist, ale tím, a to souhlasím s panem ministrem Kalouskem, se prostě dostaneme do neuvěřitelné spirály rovnostářství a úbytku zdrojů pro konkurenceschopnost. Na druhé straně, pakliže bychom skutečně ne zdanili, ale promiňte, budu velmi brutální, zavřeli ty, kteří profitovali na tom stavu, který dneska je, že se mnohým lidem uleví a možná reformy podpoří a možná ani hnědnout nebude ani naše společnost.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
O tom se budeme bavit, až budeme probírat Mosteckou uhelnou a vyšetřování těchto divokých privatizací z let 90., o čemž ještě bude řeč. Dovolte mi, abych se vrátil ještě k integraci České republiky, respektive postavení České republiky v Evropě, protože to, co v současnosti zažívá eurozóna a to, čeho jsme svědky, se bezesporu České republiky jako členského státu Evropské unie, dotýká. Ekonomická recese a finanční krize zásadně změnila názor lidí v České republice na jednotnou evropskou měnu, tedy na euro. Podíváme se na veřejné mínění. Už v červnu byly necelé 3 čtvrtiny lidí proti tomu, aby se Česká republika vzdala koruny a začala platit eurem. Český premiér, předseda ODS Petr Nečas v posledních týdnech několikrát zopakoval, že o vstupu Česka do eurozóny lidé musejí rozhodnout v referendu. Jak bylo řečeno, k výraznému zlomu v české společnosti, sami vidíte, na jednotnou evropskou měnu euro, došlo před víc než 2 lety, po nástupu finanční krize, potažmo globální ekonomické recese. Podle sociologů je nepravděpodobné, že by se teď po problémech Řecka a vyhrocení dluhové krize názor veřejnosti na euro změnil k lepšímu. Vy jste také viděli i seznam nejzadluženějších zemí eurozóny. Je podle vás nutné, pane europoslanče, teď dělat euro, protože se, respektive referendum o euru, protože se změnila situace v Evropě, když přijetí eura bylo součástí referenda při vstupu České republiky?
Richard FALBR, europoslanec /ČSSD/
--------------------
To je nesmyslné prohlášení do řad ODS od pana Nečase. Já jsem rád, že TOPka na tom sjezdu vystupovala proevropsky. Protože zaprvé, pokud by se to referendum konalo, tak se bude konat za několik let, a to už Nečas dávno předsedou vlády nebude, takže nevím, proč to teď vyhlašuje. Za druhé, divíte se tomu, že se změnila nálada Čechů poté, co jsou soustavně bombardováni z Hradů a z různých jiných míst, řečmi proti Evropské unii? Vždyť i ve sdělovacích prostředcích je každý, i dílčí neúspěch Evropské unie oslavován jako bůhví co. Místo abychom byli rádi, že jsme součástí toho klubu a přispívali k tomu, aby ten klub byl co nejúspěšnější, tak se stavíme do role kritiků. A my jsme za evropské exoty. A to vám řekne v Evropském parlamentu jak pravej, tak levej poslanec.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vám to říkají často, že jste evropský exot?
Richard FALBR, europoslanec /ČSSD/
--------------------
Mně to neříkají, já se chovám evropsky a proevropsky. Ale já třeba, když jsem poslouchal ten projev prezidenta, tak jsem si říkal, to je obrácení Ferdiše Pištory. Najednou mluví o tom, že se mají respektovat jiné názory. Vždyť on je ten, kterej nálepkuje každého. Vystupuje proti engioismu, humanrightismu, pobuřuje těmi svými výroky spoustu lidí a přispívá k vytváření té atmosféry, která v zemi je. A je mu v patách Bobošíková, no, tak tu nikdo nebere vážně, ale prezidenta vážně berou všichni, protože sídlí na Hradě. Mimochodem kdyby se měl dělat, pane ministře, zákon o přímé volbě prezidenta, tak tam dejte paragraf, že prezident nesmí sedět na Hradě ani českej, ani rakouskej, ani německej, ani maďarskej prezident, u kterejch jsem byl, nesedí na žádným hradě.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Náš kandidát je na hradě zvyklej.
Richard FALBR, europoslanec /ČSSD/
--------------------
A ten by mi tam nevadil zrovna, vám řeknu. Ale tohle to, protože Češi z tý Evropy mají prospěch. Když jdete po stupních dolů, různých politických stran, i těch, který se staví všelijak, tak zjistíte, že lidi jsou pro Evropskou unii, vždyť ty výhody jsou obrovský. Můžou cestovat, pracovat, usazovat se v Evropské unii, my máme obrovský prospěch z obchodu pro tak obrovský trh, takže ten výsledek těch průzkumů, to je výsledek té masáže, které jsme každodenně vystavováni.
Švýcarská záhada: 12 miliard korun
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
12 miliard, ke kterým se nikdo nehlásí. To je 12 miliard, které leží ve švýcarských bankách a podle všeho pocházejí z tunelování Mostecké uhelné a její divoké privatizace ze druhé poloviny 90.let. Politickou odpovědnost za ní nese jak vláda Klausova, tak ta Zemanova. Zatím co čeští vyšetřovatelé nebyli s to případ dodnes dotáhnout do úspěšného konce, švýcarští vyšetřovatelé jsou daleko úspěšnější. Švýcarská justice se o privatizaci Mostecké uhelné zajímá delší dobu. Švýcarští detektivové šli po penězích, které z Mostecké uhelné místo na rekultivaci české krajiny odešly do ciziny. I z těchto peněz si podle vyšetřování manažeři Mostecké uhelné nakupovali vlastní akcie. Na základě těchto transakcí firmu v roce 1998 ovládla společnost Invest Energy, kterou rychle vystřídal Appian. Všude přitom zůstávala stále stejná jména.
Jaroslav SOUKUP, redaktor respektu /24.10.2011/
--------------------
V případě Mostecké uhelné, kdyby nepřišli Švýcaři, ta je ta kauza dávno mrtvá, už jsme na ní všichni zapomněli.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Česká policie vyšetřovala ovládnutí dolů deset let. V roce 2008 ale případ odložila. Od roku 2009 se mu ale věnuje znovu. Zatím bez konkrétního výsledku.
Irena VÁLOVÁ, mluvčí Vrchního státního zastupitelství /24.10.2011/
--------------------
V případu Mostecké uhelné jsou prověřovány okolnosti ztráty majority fondu národního majetku ve společnosti Mostecká uhelná. Na pokyn vrchního státního zástupce v Praze byly zahájeny úkony trestního řízení pro podezření z trestných činů přijímání úplatků a úplatkářství. Na základě provedených výslechů byla poté požádána švýcarská strana o právní pomoc. Tato žádost již byla odeslána. Ještě jsme neobdrželi odpověď.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Švýcarské úřady podle deníku MF Dnes dokumentovali, že společnost Invest Energy těsně po rozhodnutí české vlády o prodeji poslala provizi 5 milionů dolarů, tehdy přes 170 milionů korun, na účet na Gibraltaru. K účtu měl mít přístup zbrojař Pavel Musela. Lobbista blízký k tehdy vlivné postavě sociálních demokratů, Stanislavu Grossovi. Gross byl v době privatizace šéfem poslaneckého klubu ČSSD. Zbrojař Pavel Musila údajně peníze dál přerozděloval. Z dokumentů švýcarských úřadů podle deníku MF Dnes vyplývá, že část z provize šla přes Kypr na účty Jiřího Martínka a Antonína Sýkory, tedy lidí z okolí Grosse.
Miroslav GRÉGR, bývalý ministr průmyslu a obchodu /17.9.2010/
--------------------
Vyšetřovací orgány za 11 let nic neobjevily, takže nevím, co by mělo být jaksi té privatizaci vytýkáno.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Podle květnových informací deníku MF Dnes měl k účtu Antonína Sýkory přístup jeho syn Robert. Ten byl v té době náměstkem ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra z ČSSD. Právě Grégr byl přitom při privatizaci klíčovým ministrem. České Ministerstvo financí tvrdí, že žádnou škodu v souvislosti s divokou privatizací Mostecké uhelné neeviduje. Proč nechce těch 12 miliard, pane ministře?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Já bych je strašně chtěl.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Zatím jste do Švýcarska nemusel, že vám neschází?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Pokud vyšetřování bude opravňovat Ministerstvo financí, které odpovídá za evidenci škod za Českou republiku, tak se samozřejmě o ty peníze nebo jejich část přihlásíme a budeme je vymáhat. Ale abychom mohli říct, že České republice vznikla škoda, tak někdo musí tu škodu konstatovat a vyčíslit. Což je buď v civilu, v otázce, když se o něco soudíme, to znamená v civilním procesu. Anebo v tomto případě v trestním procesu. A dokud orgány činné v trestním řízení neřeknou ano, tady byl spáchán trestný čin, na základě kterého vznikla škoda, ať původní společnosti nebo České republice, tak teprve potom my můžeme škodu evidovat a škodu vymáhat. Dřív to udělat nemůžeme, ať už si o tom myslíme, ať už si o tom myslíme cokoliv. Fakt je, že před časem se na nás obrátila, jako na Ministerstvo financí švýcarská prokuratura, zda se chceme či nechceme připojit. My jako Ministerstvo financí sami nikoliv, nejsme k tomu oprávněni. Ale já jsem ihned napsal na Vrchní státní zastupitelství.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Proč k tomu nejste oprávněni? Proč se k tomu nemůžete připojit? Jestliže leží ve Švýcarsku 12 miliard korun, tady bavíme o výpadku ve státním rozpočtu pro příští rok.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Znovu opakuji. Já mohu, nebo my, já. Ministerstvo financí může vymáhat škodu tehdy, pokud bylo konstatováno oprávněným orgánem nebo soudem, že nějaká škoda vznikla, což nebylo. Jinými slovy partnerem z hlediska české legislativy a českých zákonů je Vrchní státní zastupitelství. Ministerstvo financí v této věci komunikovalo a komunikuje s Vrchním státním zastupitelstvím. Promiňte, vyšetřuje se to, nemohu říkat podrobnosti. Nicméně bych si samozřejmě přál, kdyby bylo konstatováno, že škoda vznikla a Ministerstvo financí ji mohlo vymáhat. Ale do té doby, než někdo řekne vznikla škoda 3 miliardy, 4 miliardy, 12 miliard, někdo, kdo je k tomu oprávněn, to není ministr financí, to není vláda.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale předpokládám, že vaše ministerstvo může napomoci. Vy máte Finančně analytický útvar. Ten funguje právě od druhé poloviny 90.let. Tedy od chvíle, kdy se...
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Promiňte, já vás, já vás opravím. Ten funguje od roku 2007, kdy jsem se začal snažit, aby fungoval.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Formálně funguje od druhé poloviny 90.let.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Do té doby moji předchůdci dělali všechno proto, aby nefungoval. A také nefungoval.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
I proto podle vás se nepodařilo věci kolem Mostecké uhelné odhalit Finančně analytickému útvaru, který mohl podat trestní oznámení nebo podněty orgánům činným v trestním řízení, abyste si pro těch 12 miliard mohl do Švýcarska dojet?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
To já myslím, že takhle by se to říct nedalo. Vždyť tady bylo podáno trestní oznámení, podával ho ještě Roman Češka, bývalý předseda Fondu národního majetku. Tedy skutečně před 12 lety bylo podáno trestní oznámení. Podle mého názoru s docela závažnými skutečnostmi, které tam pan inženýr Češka napsal. A od té doby běželo, to měl pan ministr Grégr pravdu, zhruba 10 leté intenzivní vyšetřování orgánů činných v trestním řízení. To znamená, jestli dal trestní oznámení Finančně analytický útvar nebo bývalý předseda Fondu národního majetku, není podstatné. Důležité bylo, že začalo vyšetřování.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No, ale Finančně analytický útvar mohl toky těch peněz zmapovat, protože k tomu má...
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
To mohou orgány činné v trestním řízené také. V okamžiku kdy už běží, kdy běží příslušné. Finančně analytický útvar operativně to může dělat rychleji v daném čase. Ale...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Pokud byste si měl vsadit, že budete mít právní podklad, že těch 12 miliard patří České republice a daňovým poplatníkům České republiky. Vsadil byste si na to?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Já jsem regulátor loterijního, nebo já jsem ministr úřadu, který reguluje loterijní tedy sázkový byznys, proto zásadně nesázím. Protože to ten, kdo je odpovědný za regulaci dělat nemá. Já bych si to přál, ale že bych sršel optimismem, to v žádném případě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže to vidíte jako nepravděpodobné?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Ne, to já si netroufnu říct. Já bych si to skutečně velmi přál. Já jsem rád, že prostě ve Švýcarsku došli mnohem dál, než došli orgány činné v trestním řízení v České republice.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vy byste měl plakat, že jsou ve Švýcarská dál, než vyšetřovatelé v České republice. Ne, že byste měl být rád. Jsem nerad, že ve Švýcarsku jsou dál.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Důležité je dosažení cíle.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No a ty peníze jim tam asi zůstanou.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Ne, to opravdu ne. Znovu opakuji. My na tom součiníme tak, jak jsme oprávněni ze zákona. Nemůžeme jinak, nemůžeme víc. Pokud bude konstatováno, že vznikla škoda, samozřejmě budeme postupovat s náležitou odbornou péčí, abysme náhradu té škody získali.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jaké máte, pane europoslanče, vysvětlení pro to, že to, co sledujeme kolem Mostecké uhelné, je jen vyvrcholením toho, jak se v Česku vyšetřuje korupce, kde i prezident jasně říká, že je korupce tady zveličována a že se vlastně nic nevyšetří. A Švýcaři ten případ dotáhnou dál a pravděpodobně jim zůstane těch 12 miliard, které zadrželi a ke kterým se nikdo oficiálně nehlásí?
Richard FALBR, europoslanec /ČSSD/
--------------------
To vysvětlení je jasné, to řeknu nakonec. Privatizace Mostecké uhelné byla to, čemu se říká privatizační incest. Prostě za peníze ukládané na odstranění škod a na rekultivace se ty peníze vzaly a za to se to koupilo. Ministr Grégr, když byl teda ve funkci, tam poslal 2 krát policii. Já si to vysvětluju, to, že nic nepřinesli, asi dostali na pivo, říkával můj tchán. Prostě se nic nevyšetřilo. Ale tady se nevyšetří nikdy skoro nic. Mě je k smíchu, když v televizi vždycky oznamujou, že někoho zadrželi a že mu hrozí až tolik a tolik let vězení. To se směju, páč nikdy na to nedojde. A teď je situace taková, že nevím, jestli tehdy bylo trestným činem použití těch peněz ukládaných na rekultivaci. Jestli to bylo trestné. Švýcaři zřejmě dospěli k závěru, že to bylo trestné. Ale takových podezřelých privatizací je u nás daleko víc a nic se neděje. Neříkejte mi, že bývalý premiér Gross ty peníze, který sehnal a za to si koupil to bydlení na Floridě, to měl z nějakých machinací s akciemi. Já tomu prostě nevěřím.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
No to nám musíte vysvětlit vy, jako sociální demokrat, jak se to děje.
Richard FALBR, europoslanec /ČSSD/
--------------------
Já jsem sociální demokrat, ale slušnej sociální demokrat, kterej nekrade. A nebere úplatky. Ale já mám pochybnosti o tom, jestli tehdy tohle všechno bylo v pořádku. Protože správně tady bylo řečeno. Začalo to za Klause a skončilo to za Zemana. Dneska Antonín Koláček, kterej tehdy stál v čele Mostecký uhelný, se dal na budhismus. Tak já nevím, jestli s ním bude nějaká rozumná řeč u soudu. Ale pokud se před něj dostane, samozřejmě.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je ten příklad Mostecké uhelné, který už je tragikomický, způsobem, jakým je vyšetřen ve Švýcarsku a nevyšetřen v České republice, ukázkou znechucení lidí z transformace, respektive to, že vnímají zase politické elity jako oni a oproti tomu my, Petře Matějů?
Petr MATĚJŮ, sociolog
--------------------
Myslím, že teď už to takhle jednoduché není. Já mám pocit, že se u nás teď stala jaksi, došlo k dalšímu kroku, který vidím jako velmi nebezpečný. Že lidé přijali hru, která se tady hraje už tak dlouho. Protože když dlouho servírujete krysám DDT, tak ono jim nakonec zachutná a v podstatě rostou a prospívají. A mě se zdá, že tady prostě pořád mluvit o korupci a to už se tady o ní mluví dlouho a přesně, jak bylo řečeno, vlastně nikdo nikdy nebyl potrestán. Tak si mnoho lidí, a už je to v hlavách dětí. Já jsem dělal výzkum dětí a řeknu vám za chvíli výsledky, které jsou pro mě děsivé. Lidé si řekli, tak dobře, tak ono to tady nikdy jinak asi už nepůjde. Takže se tomu v podstatě podřídíme. To znamená dneska, když se podíváte na něco, čemu se říká teda u nás v sociologii koncept životního úspěchu, tak tam samozřejmě hraje roli vzdělání, píle, ambice. Ale úplně stejnou roli tam hraje mít dobré známé, nejvýše v politice, dávat úplatky a vlastně tím si otvírat teprve vrátka, kam se jinak člověk nedostane. U dětí v jejich 15 letech, když jsme dělali výzkum, se ukázalo, že už to mají dávno takto v hlavách srovnáno. Protože si řeknou, tak vzdělání, to je prima, ale to je jenom, abych něco uměl tak jako pro sebe. Ale chci-li něčeho dosáhnout, musím mít sociální kapitál tohoto typu.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže je to na stejné rovině jako vzdělání?
Petr MATĚJŮ, sociolog
--------------------
Je to na stejné rovině jako vzdělání.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To, co novináři označují slovem klientelismus? Mít dobré známé.
Petr MATĚJŮ, sociolog
--------------------
Tak, to je prostě nástroj životního úspěchu, který se dostává, který už nastupující generace má v hlavě ne jako alternativu, ale téměř jako podmínku úspěchu. A to mě děsí daleko víc, než to, že teda teď panu ministrovi chybí, nebo nechybí 12 miliard, s odpuštěním ano, to jsou velké peníze.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Mě jich chybí mnohem víc, teda.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Tak ještě pár, ještě pár švýcarských vyšetřování a má naplněný státní rozpočet.
Petr MATĚJŮ, sociolog
--------------------
Tak, takže toho já se bojím nejvíc, že už se vlastně z toho stává taková jaksi běžná praxe, že dokud nemáš své známé v politice, dokud nemáš přístup k přerozdělování tohoto typu, nemůžeš uspět.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Já jenom velmi malou korekci, pane redaktore, promiňte. Není pravda, že když se nic takzvaně nevyšetří nebo se nepřihlásíme k těm penězům, že ty peníze propadnou jakoby Švýcarům. Tak to nemůže být. Prostě ty peníze jsou teď zablokovány a mají nějaké majitele. Jejich majitelům byly zablokovány a buď to vyšetřování ukáže, že to těm majitelům skutečně patří, neboť jim nelze nic prokázat. A pak jim ty peníze zase budou odblokovány a budou jejich. A nebo to vyšetřování prokáže, že ty peníze byly takzvaně ukradeny a v takovém případě byly ukradený někomu a ten někdo uplatní škodu a bude je vymáhat.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A když se na vás obrátí, promiňte.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Nemohou prostě propadnout Švýcarské federaci. Takhle to v tom světě neběhá.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale když se, když ukáže, protože předpokládám, když vás oslovila švýcarská prokuratura, že švýcarská prokuratura má podezření, že byly ukradeny českému státu, je to tak?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
To by byla velmi jednoduchá interpretace. Ale chcete-li to takhle jednoduše interpretovat, prosím.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Takže s tím souhlasíte. Ale když tedy se to u švýcarského soudu prokáže a český vyšetřovací tým nebo nejvyšší státní zastupitelství zkrátka nebude vy mít právní podklad, tak můžou ty peníze být ve Švýcarsku?
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Ne, v určitém okamžiku a takhle jsme postupovali v celé řadě případů. Vemte si třeba kauza ProMoPro. V určitém okamžiku Ministerstvo financí samo nemůže, ale iniciuje u státního zastupitelství a je to povinnosti státního zastupitelství, aby Vrchní státní zastupitelství v té dané zemi, to se netýká jenom "Musky", to se týká celé řady případů. My jsme zablokovali v letošním roce už několik stovek milionů na zahraničních účtech. Ale nemůžeme to udělat my. Musíme to dělat ve spolupráci s Vrchním státním zastupitelstvím. A Vrchní státní zastupitelství ty účty blokuje jaksi ve prospěch a v zájmu České republiky. To znamená v okamžiku, kdy to vyšetřování postoupí tak daleko, že Vrchní státní zastupitelství bude mít oprávněno k tomu, aby tohle vzneslo, tak tam ten požadavek České republiky bude zaregistrován.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Hlavními hosty dnešních Otázek byli profesor sociolog Petr Matějů. Europoslanec z ČSSD, bývalý šéf odborů Richard Falbr. Ministr financí, 1.místopředseda za TOP 09 Miroslav Kalousek. Děkuji vám za tu věcnou diskuzi a těším se příště na shledanou.
Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/
--------------------
Na shledanou a hezkou neděli.