Jaké platíme daně? Rozhovor s Ladislavem Minčičem.
Rozhovor s Ladislavem Minčičem, 1. náměstkem ministra financí.
Zdroj: ČT 24 | 24.11.2011 | 21:10 | Pořad: Ekonomika
Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
--------------------
Ministerstvo financí odhaduje celkovou daňovou zátěž průměrného Čecha na 30 až 40 % z jeho příjmů. Jiné odhady se ale pohybují ještě výš. Tak jako tak služby státu patří mezi nejdražší věci, které musíme platit, a právě proto se dnešní Suma Sumárum věnuje právě daním a to i těm, které se oficiálně daněmi nenazývají a na první pohled vypadají třeba jako pojistné.
redaktorka
--------------------
Manželé Krejčovi bydlí v malé vesničce u Rakovníka a mají dvě děti.
Adéla KREJČOVÁ, zaměstnankyně
--------------------
Pracuju ve fabrice. Manžel byl živnostník chvíli. Akorát ten zase na to není.
Karel KREJČA, zaměstnanec
--------------------
Já pracuju jako svářeč také v Rakovníku.
Adéla KREJČOVÁ, zaměstnankyně
--------------------
Naše příjmy dohromady dělají vlastně 37 tisíc.
Patrik NACHER, analytik, Bankovnípoplatky.com
--------------------
Víte, kolik dneska platíte daně?
Adéla KREJČOVÁ, zaměstnankyně
--------------------
To nevím, 15?
Karel KREJČA, zaměstnanec
--------------------
12?
Patrik NACHER, analytik, Bankovnípoplatky.com
--------------------
15 %. Oni potom z toho udělali i to, že tu 15% rovnou daň se vypočítává z té super hrubé mzdy, nikoliv z té hrubé.
Adéla KREJČOVÁ, zaměstnankyně
--------------------
Jestli se můžu zeptat, co to znamená ta superhrubá mzda?
Patrik NACHER, analytik, Bankovnípoplatky.com
--------------------
Ta superhrubá mzda je vlastně součet veškerých peněz, které za vás zaměstnavatel platí, ať už vám nebo státu. To je superhrubá mzda. Abyste to dobře počítali, abyste to věděli. Hrubá mzda je nějaká částka, a k tomu se připočte 34 %. 34 % za vás odvádí zaměstnavatel. 25 % sociální, 9 % zdravotní. Z té superhrubé mzdy se vypočítá 15% daň, a pak vy jako zaměstnanec odvádíte dalších 12,5 %, 8 % sociální a 4,5 % zdravotní. Takže když takhle sečtete, tak se dostáváte do určité výše příjmů třeba k 50 %.
redaktorka
--------------------
Pane náměstku, co to jsou daně?
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Daně, to jsou v podstatě povinně odváděné prostředky, které by měly sloužit k financování všech funkcí státu. Přímými daněmi nazýváme takové daně, které postihují vlastně naše příjmy. Tedy daň z příjmů fyzických osob. Oproti tomu máme nepřímé daně a to jsou zpravidla ty daně, které platíme v ceně nějakého zboží nebo služby, kterou pořizujeme, tedy v okamžik, kdy peníze nikoliv dostáváme, ale zpravidla, když je platíme. Klasická nepřímá daň je všeobecná daň z jakékoliv spotřeby, tedy DPH a potom jsou to speciální spotřební daně, čili v konečném důsledku z těch 24 tisíc korun člověk odvede na přímých a nepřímých daních mezi 30 a 40 % z oné hrubé mzdy.
Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
--------------------
Ve studiu s námi sedí 1. náměstek ministra financí Ladislav Minčič, daňový poradce ze společnosti bpv Braun Partners Ondřej Homolka a také redakční kolega Michal Kebort, pánové, hezký večer vám všem. Michal Kebort sleduje vaše dotazy, které můžete posílat na e-mail dotazy@sumasumarum.cz nebo na web či Facebook pořadu. Pane náměstku, pokud se bavíme o přímých a nepřímých daních už jste naznačil, že dohromady se ukrojí až 30 až 40 % z našeho příjmu. Dokážete rozlišit, kolik zhruba zaplatíme ze mzdy přímo a kolik pak dodatečně za spotřebu?
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Jaksi lze říci, kolik zaplatíme přímo z příjmů na odvodech, to znamená, na dani z příjmu fyzických osob a na obojím pověstném tedy jak sociálním, tak zdravotním a tam to samozřejmě záleží na tom, jaké daňové slevy ten konkrétní daňový poplatník uplatňuje, zejména, kolik má vyživovaných osob, zejména dětí. Ale jestliže vezmeme osobu, která je bezdětná, tak to může být částka na úrovni, pokud je výchozím příjmem průměrná mzda, tak to může být kolem 5 až 5,5 tisíc. Pokud by měl vyživované jedno nebo dvě děti, tak je to o tisíc, respektive o 2 tisíce korun měsíčně méně. Čili řekněme pro běžného občana mezi 3,5 a 5,5 a ten zbytek je nějakým způsobem nějak utrácen a jakým způsobem? Buď jaksi nakoupíme bezprostředně nějaké zboží nebo služby, a část si můžeme odložit na později, když odložíme pár tisíc korun na později, tak nám z těch peněz, které vynaložíme na bezprostřední nákupy, můžeme zaplatit na dani z přidané hodnoty, řekněme, částku mezi 1,5 tisíc až 2 tisíci v závislosti na našem spotřebním koši. Jestli je tam víc zboží s tou sníženou sazbou anebo se zvýšenou sazbou. Kromě toho samozřejmě každý zaplatí v nějakém tom zboží, ať už jako automobilista nebo jako kuřák, nebo konzument piva nebo i jiného nápoje, nějaké spotřební daně a ty mohou být zase v řádu třeba řádově orientačně, že jezdí autem mnozí, řekněme, mezi 1000 a 1500 korunami.
Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
--------------------
Liší se to v závislosti na té konkrétní spotřebě.
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
V úhrnu platí to, co zaznělo v tom pořadu, že z té vlastní hrubé mzdy je to pro běžného člověka jako typové mezi 30 až 40 % jenom na těch daních, které jsem zmínil. Ale je si třeba uvědomit, že ve skutečnosti fyzické osoby platí úplně všechny daně, protože na ně pochopitelně dolehnou i ty daně, které platí firmy, ať už je to daň z příjmů právnických osob, ať už je to zaměstnavatel, který odvádí ono pověstné za zaměstnance, coby zaměstnavatel. To je těch zmíněných 34 %, které pan poradce zmiňoval.
Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
--------------------
To jsou ty, v uvozovkách, skryté daně.
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
A když se vezme i toto, to znamená, že i všechny ty ostatní daně se zaplatí konkrétním spotřebitelem a to tím, že dostává buď menší mzdu anebo se to projevuje v cenách zboží nebo služeb, protože každá firma promítá pochopitelně jí zaplacené daně do ceny toho nabízeného zboží nebo služby, tak potom se dostaneme skutečně k částce i dosahující 50 %. A jestliže půjdeme ještě dál a zvážíme to, že fakticky je generován nějaký produkt, ekonomický produkt ve skutečnosti v soukromém sektoru. Zatímco veřejný sektor, ať už jsou to úředníci, učitelé, lékaři, ano v podstatě jenom přerozděluje ty hodnoty, které byly vytvořeny v soukromém sektoru, tak při této úvaze veškeré daně ve skutečnosti platí jenom a pouze ti, kteří jsou aktivní v soukromém sektoru, ať jako zaměstnanci anebo jako osoby samostatně výdělečně činné, neboť ty musí nejprve vydělat na mzdy státních zaměstnanců, na důchody starobních důchodců a pak se dostáváme i k tomu číslu, které zaznělo v relaci Suma Sumárum, že možná při tomto strohém pohledu někteří poplatníci a nemusí to být velmi movití poplatníci, mohou skutečně odvádět při tomto pohledu, zdůrazňuji, částky až na úrovni 70 %.
Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
--------------------
Pane Homolko, pojďme k aktuální věci, zvýšení DPH, hlavně levice teď protestuje, že DPH zaplatí především méně majetní obyvatelé, lidé s nižšími příjmy. Je to tak? Jak vlastně fungují nepřímé daně?
Ondřej HOMOLKA, daňový expert, bpv Braun Partners
--------------------
Ta argumentace má svoje odůvodnění v tom, že se zvyšuje snížená sazba daně, kterou v tento okamžik jsou zatíženy především potraviny, a další položky, řekněme, sociálně citlivé. A protože u těch nízkopříjmových skupin ve spotřebním koši tyto položky mají větší váhu, tak ta obava, že na tyto skupiny zvýšení snížené sazby dopadne větší měrou, je opodstatněná. Záleží samozřejmě na konkrétním každém spotřebiteli. Mechanismus, protože a vracím se k té původní otázce, mechanismus nepřímých daní, což už také bylo zmíněno v předchozím příspěvku je, že nepřímé daně jsou obsaženy v tom, co platíme. Nikoliv v tom, co vyděláme, takže i všichni důchodci, kteří dostávají sice důchod od státu, ale tím že za svůj důchod nakupují výrobky a služby, tak nadále i v tomto neproduktivním období platí daně.
Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
--------------------
Michale, co diváci, jak je zajímá téma daně a na co se ptají nejčastěji?
Michal KEBORT, redaktor
--------------------
Nejdříve otázka na pana náměstka, kolik v Česku funguje daňových poradců, kdyby mi stát zjednodušil přiznání, tak bych mu ty peníze, co dávám jinak za poradce, klidně zaplatil na daních. Kolik by si stát mohl vydělat, kdyby nebylo daňových poradců?
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Já se musím kolegů, kteří se zaobírají daňovým poradenstvím zastat. Je třeba říci, že daňové poradenství je úplně legitimní činnost, legitimní podnikání.
Michal KEBORT, redaktor
--------------------
Spíš narážíme na to, že jsou někdy zbytečně složitá daňová přiznání.
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Samozřejmě, že je to reakce i na relativní složitost našeho daňového systému. Pokud je mi známo, tak v současné době v daňové komoře je evidováno více než 4 tisíce daňových poradců. Neznamená to, že každý z nich reálně celoročně radí velkému množství klientů. Ale je to jako 4 tisíc proti tomu máme 15 tisíc berních úředníků a 5 tisíc celníků. Jen pro zajímavost.
Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
--------------------
Máme ještě čas na jeden krátký dotaz.
Michal KEBORT, redaktor
--------------------
Existuje někde kalkulačka, kde bych si spočítala něco jako daňové RPSN. Kolik celkově zaplatím státu na všem? Ptá se paní Alena.
Ondřej HOMOLKA, daňový expert, bpv Braun Partners
--------------------
V tenhle ten okamžik neumím paní Aleně poradit. Existují samozřejmě mzdové kalkulačky, protože firmy, které vyvíjí mzdové systémy, tak propagují své výrobky, kde si zaměstnanci mohou spočítat, případně i ověřit to, co mají na výplatní pásce, ale univerzální kalkulačka, protože ten daňový systém opravdu má řadu parametrů, tak daňová kalkulačka univerzální by byla příliš složitá a není mi známo, že by někde na webu pro každého tato možnost byla nabízena.
Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
--------------------
Zjistíme, co si o daních myslí samotní Češi. Máme totiž k dispozici exkluzivní průzkum, který pro Suma Sumárum zpracovala agentura Ipsos. Co všechno lidé o daních vědí anebo vědět nechtějí a chtějí, shrne jeden z autorů šetření.
Michal STRAKA, ředitel rozvoje produktů, Ipsos
--------------------
Když jsme se dotazovali respondentů, jaká je jejich představa o tom, kolik platí na daních, tak ty údaje jsou podhodnocené, když se podíváme na celkovou zátěž daňovou. Respondenti nám uváděli v průměru a to až tři čtvrtiny, že platí něco mezi 25 až 40 % ze svých příjmů, což je číslo, když započteme přímé i nepřímé daně, výrazně podhodnocené, protože celková ta daňová zátěž je mírně přes 50 %. Máme trošku tendenci podceňovat tu daň z přidané hodnoty, která se samozřejmě střádá postupně. Když se podíváme na celková čísla, tak zhruba 29 % vůbec populace se někdy pokusilo o optimalizaci svých daní, to znamená, zoptimalizovat je tak, aby platili méně, snížit výdaje. 13% se to podařilo, ostatní hovořili o tom, že i po té optimalizaci platili zhruba stejně. Pochopitelně mnohem větší podíl mezi těmi, kteří se pokoušeli o tu optimalizaci až 50 % mezi živnostníky, tam samozřejmě ten proces probíhá trošku jinak a i většině se to optimalizovat nějakým způsobem podařilo.
Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
--------------------
Pane náměstku, necelá polovina lidí si myslí, že nejvíc zaplatí lidi na daní z příjmů. Mají pravdu obecně, živnostníci vybočují, vede u nich sociální zabezpečení, proč?
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Je si třeba uvědomit, že není pravdou, že nejvíc daní zaplatíme na dani z příjmů, dokonce ani na úrovni jaksi zaměstnanců nebo zaměstnaneckých rodin. To není pravda, viz naše diskuse o další útratě té čisté mzdy. Ano, takže to je jedna věc. Druhá věc je ovšem to, že zpravidla tu daň z příjmů lidé subjektivně vnímají nejvíce, poněvadž jsou o tuto daň kráceny nebo snižovány ty příjmy, které dostávají na ruku nebo které se objevují na jejich bankovním účtě, pokud zaměstnavatel převádí mzdu. Čili to je daleko viditelnější, daleko viditelnější daň, než je nepřímá daň. Pokud jde o vnímání osob samostatně výdělečně činných, tak tam jde o to, že náš daňový systém, pokud jde o přímé zdanění osob samostatně výdělečně činných, je nastaven tak, a že jsou tam poměrně vysoké výdajové paušály, které mohou výrazně snížit základ daně, a že do našeho systému jsou nyní inkorporovány nebo zavedeny, zabudovány slevy na dani v četně bonusů. To znamená, snižování spočítané daně, ze základu oné 15% daně, o jisté částky, a v případě, kdy je vlastní daňová povinnost menší, tak může dojít k tomu, nebo je dokonce nulová. Může dojít k tomu, že je daňovému poplatníku daň z příjmů fyzických osob přímo vrácena. Zatímco pojistné se z onoho vyměřovacího základu, který dneska představuje zhruba řečeno, přibližně je to zjednodušené, polovinu toho základu, který slouží ke spočítání daně z příjmu, tak z tohoto daňového základu nebo pojistného základu je spočítané pojistné definitivní. To se odvádí vždycky, zatímco, jak jsem zmínil, spočítaná daň může být dále snižována o různé slevy, kterých je u nás dost.
Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
--------------------
Pane Hůlko, pojďme k tou průzkumu. V průměru podle něj zkusilo někde daně optimalizovat 29 % Čechů, ale jen 13 % z nich se domnívá, že to byl úspěšný pokus. Zvládne podle vás člověk optimalizovat neboli laicky řečeno, snižovat daně tak, aby to bylo všechno podle zákonů bez poradce?
Ondřej HOMOLKA, daňový expert, bpv Braun Partners
--------------------
Já myslím, že základní otázka tohoto průzkumu je, co si lidé představují pod tím optimalizovat daně. Pokud bereme možnost využití všech zákonných odpočtů, slev a podobně, tak ten prostor je k dispozici, ale není úplně tak široký, aby nějaký zkušenější občan, který platí daně, si nedokázal spočítat nedokázal projet seznam veškerých odpočitatelných položek, které jsou k dispozici, veškerých slev na dani a zamyslel se nad tím: Mohu tuto slevu uplatnit či nikoliv. Samozřejmě některé věci jsou hodně obecně známé, odpočty z úroků, teď diskuse o snížení maximální hranice odpočtu a podobně. Trošku se zapomíná na dary, které mohou uplatňovat nejen ti, co jsou aktivní, ale i třeba zaměstnanci, pokud jsou to dary splňující veškeré náležitosti, a i darování krve je třeba darem, i tam jsou možné odpočty.
Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
--------------------
Dejme prostor opět divákům a jejich dotazům.
Michal KEBORT, redaktor
--------------------
Čistě praktický dotaz: Mohu si jako Osoba samostatně výdělečně činná odečíst část nájemného za byt, když podnikám z domova? Ptá se paní Táňa, co byste jí poradil jako poradce?
Ondřej HOMOLKA, daňový expert, bpv Braun Partners
--------------------
Teoreticky je to možné, je to poměrně složitě prokazovatelné. Veškeré údaje uvedené v daňovém přiznání, poplatník musí prokazovat. To znamená, že pokud skutečně je využíván určitý prostor pro podnikání, je tam souvislost s dosavadními příjmy, tak je tam možnost odpočtu, ale jde o to, jestli ten prostor je k tomu kvalifikovaný. Samozřejmě v nájemních bytech, nájemní byty jsou určeny k bydlení nejsou určeny k provozování živností, takže jako za konkrétních okolností to je možné.
Michal KEBORT, redaktor
--------------------
Ale možná více komplikací než přínosu. Jak je to se společným zdaněním manželů? Rychle se zavedlo, rychle se zrušilo. A proč? Nepočítá s tím znovu daňová reforma, ptá se pana náměstka.
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí
--------------------
Tak je si třeba uvědomit, v jakém daňovém prostředí společné zdanění manželů má smysl. Ono má smysl především v prostředí progresivní daňové sazby, to znamená, když máme stupnici, která je odstupňována pro nižší daňový základ, platí jedna sazba, pro vyšší druhá sazba, případně pro nějaké ještě vyšší příjmy další sazba tak jak do roku 2007 u nás byly v podstatě nebo byla 4 daňová pásma, tak v těch podmínkách je to pochopitelně významné, neboť rozdělením vyššího příjmu mezi dvě osoby, fakticky dochází k tomu, že se ta efektivní nebo ta skutečně používaná nejvyšší sazba posouvá dolů neboť za jiných okolností by jeden z manželů by zdaňován třeba i s tou nejvyšší sazbou a pokud může, polovinu svých příjmů jaksi delegovat na manželku, tak v tom případě uspoří. Je-li jedna lineární sazba, tak v takovém případě je něco podobného v zásadě jaksi zbytečné nebo není to potřebné. Nelze to tedy vnímat tak, že když někdo hovoří teďka o zavedení v rámci platného systému daňového, o zavedení společného zdaňování manželů, že by nabízel nějakou novou kvalitu. Ta je vyčerpána existencí právě té jedné sazby.
Lenka DOLANSKÁ, moderátorka
--------------------
Pánové, téma daní je opravdu velice široké. Bohužel ten čas byl dneska velice omezený. Děkují vám oběma za návštěvu, Michale i tobě za zprostředkované dotazy divákům. Hezký večer.