CZ EN

1. náměstek ministra financí Ladislav Minčič v Otázkách Václava Moravce dne 28. října 2012

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Buďte ve střehu a vždy připraveni. Stát, respektive politici, si oblíbili testování odolnosti, přizpůsobivosti a především pohotovosti daňových poplatníků. 64 dny zbývají do konce roku a daňoví poplatníci stále ještě nevědí, jaké sazby daně z přidané hodnoty budou platit od prvního ledna. Pokračuje tak nejistota kolem daňového systému, na kterou si pomalu, ale jistě zvykáme. Například sazby daně z přidané hodnoty se v uplynulých 4 letech měnily hned na třikrát. Nejstabilnější byly sazby DPH v letech 1995 až 2004, kdy jsme platili základní sazbu daně z přidané hodnoty ve výši 22 procent a sníženou sazbu ve výši 5 procentních bodů. Podle už schváleného zákona bychom od prvního ledna příštího roku měli platit všichni jednotnou sazbu daně z přidané hodnoty ve výši 17,5 procentního bodu. A to, pokud v příštím týdnu neprojde takzvaný vládní stabilizační balíček. Ten počítá s růstem obou sazeb daně z přidané hodnoty o jedno procento. Z dnešních 14 na 15 u snížené sazby. A z 20 na 21 u základní sazby.

Aleš DOČKAL, vedoucí restaurace /29. 9. 2012/
 --------------------
Člověk neví, o co se má opřít, jakým způsobem pracovat s cenami, co to udělá s nákupem surovin.

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Společnost Deloitte tvrdí, že daňová nejistota může v České republice poškozovat každou druhou firmu. A to bez ohledu na to, jak velká daná firma je.

Petr NEUSCHL, daňový odborník Deloitte /29. 9. 2012/
 --------------------
U velké firmy je to spousta interních procesů, systémů, které se musí přenastavit. U té malé firmy ty daňové změny jsou především těžké na usledování.

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Třeba v případě pražského hotelu Olympic zvýšení daně z přidané hodnoty o jedno procento znamená 1,5 milionu korun. Jde o peníze, které musí firma někde najít.

Vlastislav ŠOS, generální manažer Olympic Holding Praha /29. 9. 2012/
 --------------------
Ceníky jsme už museli našim obchodním partnerům vydat. A nedovedu si představit, že bychom změny sazeb DPH promítali do konečných ceníků.

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Podnikatelé si v souvislosti s nejistotou kolem výše sazeb daně z přidané hodnoty od prvního ledna příštího roku stěžují, že nejde jen o ojedinělé daňové zmatky.
 
Aleš DOČKAL, vedoucí restaurace /29. 9. 2012/
 --------------------
Na posledních 15 let pracujeme ve čtvrtém režimu daně z přidané hodnoty a teď se na nás chystá další. To je prostě nesmyslný.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Jednotná sazba daně z přidané hodnoty ve výši 17,5 procenta od prvního ledna příštího roku, která už je v zákoně? Nebo dvě sazby zvýšené o procento? Tedy 15 a 21 procent? Nebo nějaká jiná varianta? O tom už několik týdnů vyjednává vedení občanských demokratů s nespokojenými poslanci své strany. K dohodě zatím nedošlo.
 
Petr TLUCHOŘ, poslanec /ODS/ /24. 10. 2012/
 --------------------
My jsme přesvědčeni, že zvyšovat daň z přidané hodnoty, pokud to jednak nepřináší žádný hmatatelný výnos na té daňové, na tom daňovém výboru, výběru, že by se daň z přidané hodnoty neměla zvyšovat vůbec. To znamená setrvat pro příští rok na hodnotách 14 a 20 procent.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Trvá si na svém jeden z nespokojených poslanců Občanské demokratické strany Petr Tluchoř. Jak bylo řečeno, o vládním stabilizačním balíčku, jehož součástí jsou i daňové změny, má Poslanecká sněmovna jednat a hlasovat příští týden. Nejen proto jsou dalšími hosty Otázek náměstek ministra financí Ladislav Minčič, vice prezident pro hospodářskou politiku a konkurenceschopnost Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar a daňová poradkyně, bývalá náměstkyně ministra financí Dana Trezziová. Děkuji vám, dámo a pánové, že jste hosty Otázek. Vítejte v České televizi. Hezký dobrý den.
 
Dana TREZZIOVÁ, daňová poradkyně
 --------------------
Krásný den.
 
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí /ODS/
 --------------------
Hezké sváteční odpoledne.
 
Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
 --------------------
Dobrý den.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
No sváteční. Ono to je, když se člověk podívá na to, jak funguje Česká republika, tak kéž by nějaký svátek v této zemi byl. Pane náměstku, jako ministerstvo financí chystáte nový návrh státního rozpočtu, v tom novém návrhu státního rozpočtu, s jakou vlastně pracujete výší daně z přidané hodnoty v současnosti?
 
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí /ODS/
 --------------------
Tak my samozřejmě při přípravě nového rozpočtu musíme vycházet z té kritiky, která kolem toho návrhu, který byl podán na přelomu září a října, zazněla. A ta kritika směřovala k tomu, že je potřebné a nezbytné, aby návrh státního rozpočtu vycházel z té platné, již schválené právní úpravy. To znamená.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Tedy pracujete s jednotnou sazbou daně z přidané hodnoty ve výši 17,5 procenta?
 
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí /ODS/
 --------------------
V tuto chvíli žádnou jinou pevnou oporu nemáme.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Což znamená výpadek nějakých 24 miliard na příjmové straně, srovnáme-li to s dnešním stavem?
 
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí /ODS/
 --------------------
Pokud hovoříte jenom o dani z přidané hodnoty, tak daň z přidané hodnoty představuje v tom balíčku, o němž se teďka jedná, jak i bylo ve vaší reportáži, méně než 14 miliard. Z toho zhruba 10 miliard na úrovni státního rozpočtu. Poněvadž výnos té daně směřuje i do rozpočtu obcí a krajů. A ty zbylé miliardy, ty jsou samozřejmě v balíčku vygenerovány těmi jinými daněmi, jinými daněmi, než jenom daní z přidané hodnoty.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Tedy chápu-li to správně, vy pracujete v nové verzi státního rozpočtu se 17,5 procentní jednotnou sazbou DPH. S jakým růstem ekonomiky pracujete v tom novém návrhu státního rozpočtu?
 
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí /ODS/
 --------------------
Tak v tuto chvíli, jak víte, oficiální predikce Ministerstva financí předpokládá, a je to červencová predikce, že meziročně vzroste ekonomika ve 13. roce o jeden procentní bod.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Ta situace se ale zhoršuje, takže vy pracujete s jiným číslem už.
 
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí /ODS/
 --------------------
No situace se zhoršuje. Každopádně ministerstvo každé čtvrtletí aktualizuje své předpoklady a samozřejmě i v souladu s tím, jak to vidí jiná odborná pracoviště, i národní banka, nezávislé instituce, tak pravděpodobně ten růst pro příští rok bude o nějaké tři desetinky procentního bodu nižší, než je to, co bylo součástí návrhu státního rozpočtu. To znamená jednoprocentní růst pravděpodobně.

 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Pracujete tedy s 0,7 procenta růstu?
 
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí /ODS/
 --------------------
No říci pracujeme, jako samozřejmě aktualizujeme predikci. A jak jsem řekl. Podle všeho ten růst pravděpodobně bude nižší, než jeden procentní bod.

 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Zhruba o tři desetiny, zatím pracujete jako ministerstvo?
 
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí /ODS/
 --------------------
Ano.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Tedy budete-li rozpočet na příští rok stavět na 0,7 procenta, co to znamená pro příjmy, pro příjmovou stránku státního rozpočtu?
 
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí /ODS/
 --------------------
No tak víte, ta naše daňová kvóta je zhruba kolem 35, 35 procent. To znamená kolem třetiny. To znamená hrubého domácího produktu. A jestliže tedy na těch 0,7, 0,7 růstu nasadíme tuto daňovou kvótu, tak to znamená nějaké dvě, tři  desetinky by mohly odpovídat toho HDP případnému daňovému propadu. To znamená, že to jsou, to by mohly být částky v řádu, řekněme, možná i deseti, deseti miliard korun. Ale to za předpokladu, za předpokladu, kdyby skutečně byl rozpočet postaven na té úplně nejaktuálnější, nejaktuálnější predikci. Ale jak říkám.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Teda na těch 0,7 procenta růstu. Bude to znamenat výpadek zhruba 10 miliard na příjmové straně?
 
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí /ODS/
 --------------------
To by, to by mohlo být až takto vysoké.

 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Tady paní Dana Trezziová byla náměstkyní ministra, ministra financí. Radek Špicar je viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy. Dá se podle vás počítat, jaké náklady způsobuje to, že 64 dny před koncem roku vlastně nevíme, jaká bude výše daně z přidané hodnoty, Ministerstvo financí, jak jsme se dozvěděli, pracuje v novém návrhu státního rozpočtu s tou jednotnou, dnes schválenou, respektive platnou v zákoně, jednotou sazbou daně z přidané hodnoty.
 
Dana TREZZIOVÁ, daňová poradkyně
 --------------------
Já si myslím, že spočítat se to dá velmi obtížně. Ale samozřejmě těm podnikatelům to působí neskutečné potíže, protože od prvního ledna musí mít nastaveny softwary na něco, co dneska vůbec nevědí. Musí mít nastaveny ceny a netuší, jak ty ceny budou mít nastaveny. Takže je to něco, co opravdu jim dělá velké problémy. A nejsou to jenom změny daňových zákonů, ale samozřejmě jsou to i změny dalších zákonů. Já nevím, nový Občanský zákoník, nový Obchodní zákoník. Důchodová reforma a další, další změny, které vlastně přispívají k té nejistotě těch podnikatelů, nejistotě toho právního prostředí a nejistotě pro podnikání.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Ale spočítat se to podle vás nedá? Protože to množství té nejistoty. My jsme zmiňovali jednu ze studií, která říká, že postižena je každá druhá firma v České republice tou daňovou nejistotou. Ale přeci ty náklady, které se týkají tvorby těch softwarů a toho, že vlastně tady je nestabilní, totálně nestabilní podnikatelské prostředí k prvnímu lednu příštího roku. Nemluvě o penzijní reformě.
 
Dana TREZZIOVÁ, daňová poradkyně
 --------------------
Zcela rozhodně ta nejistota tu je. Jestli se dá spočítat, kolik to stojí, myslím, že určitě na to existují různé studie. Nevím, jestli.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Radku Špicare?
 
Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
 --------------------
Já musím říci, že po těch posledních týdnech už skutečně těžko hledáme nějaké diplomatické výrazy pro to, co se vlastně teď děje, co si o tom všem myslíme. Dva měsíce před koncem roku nevědět, jak všechny tyhle věci budou vypadat, jak vysoké bude, bude dépéháčko, to je skutečně něco bezprecedentního. My máme vždycky pocit, že hůře už být nemůže, že politikové už nás nemůžou ničím překvapit, ale stále znovu a znovu prostě jsme překvapováni. Ve chvíli, kdy se Česká ekonomika nachází v poměrně složité situaci vzhledem k tomu, co se děje v rámci Evropské unie, nepotřebujeme nic a nepotřebovali jsme nikdy tak moc, jako je stabilita podnikatelského prostředí. A jestli se nám něčeho v tuhle chvíli nedostává, tak je to právě stabilita podnikatelského prostředí.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Jaký má vliv, Radku Špicare, stabilita podnikatelského prostředí právě na ekonomiku. Slyšel jste od náměstka ministra financí Ladislava Minčiče, že pro příští rok pracují s růstem, nikoliv už jednoprocentním, ale se 0,7 procentního bodu.
 
Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
 --------------------
Stabilita a předvídatelnost. To jsou ty dvě vůbec nejdůležitější věci. My už jsme v tuhle chvíli skutečně ve stavu, kdy s trochou nadsázky můžu říct, že je nám jedno, jestli bude DPH ve výši 17, 19 nebo 21 procent. My hlavně potřebujeme vědět, jaká ta výše bude. Protože ty náklady, já si dovolím odhadnout, půjdou skutečně do stovek milionů korun. Problémy se softwary, s účetnictvím, určitě jsou důležité, ale cenotvorba, prostě jednání se subdodavateli. Já jsem v posledních dnech jednal s několika zahraničními investory, který, kteří by tady chtěli investovat. Je to pro ně obrovský problém. Já jsem nebyl schopen jim prostě říct, jak bude vypadat základní ani snížená sazba DPH. To všechno jsou obrovské ztráty, které v tuhle chvíli, kdy ekonomika potřebuje klid na to, aby se právě vyrovnala s tím, co se děje mimo Českou republiku, to jsou věci, které nám strašně chybí a které nám v tuto chvíli skutečně podrážejí nohy.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Dají se ty ztráty vyčíslit, a dá se to obecně ta nestabilita nějakým způsobem kvantifikovat, tady Dana Trezziová říká, že je to vlastně velmi, velmi obtížné.
 
Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
 --------------------
Jak říkám, moje zkušenost, nebo možnost tohle nějakým způsobem kvantifikovat je samozřejmě omezená. Byť říkám, omezená v uvozovkách. Já zastupuji Svaz průmyslu a dopravy. To je svaz, který reprezentuje několik tisíc firem s více než milionem zaměstnanců. A my jsme si zatím nedělali žádné odhady, my jsme se skutečně věnovali jiným věcem. Ale já si dokážu představit na základě diskuze a osobní znalosti s tím, co právě přenastavení těch systémů znamená, co znamená znovu dolaďovat ceny. Že to určitě minimálně v rámci svazu budou prostě stamilionové, stamilionové ztráty.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
My se můžeme podívat na jednotlivé návrhy, které se týkají daně z přidané hodnoty a možných variant. Protože víme, že nejen, že je v zákoně platná ta jednotná sazba daně z přidané hodnoty ve výši 17,5 procentního bodu, pak je tady ten vládní návrh balíčku, který se týká snížené sazby na 15 procentech a základní sazby na 21 procentech. Premiér Nečas přišel s tím, že by se ten návrh mohl změnit tak, že by snížená sazba vzrostla z dnešních 14 na 15. Základní sazba by zůstala na 20 procentech. A pak je tady to, co říkají nespokojení poslanci Občanské demokratické strany. Snížená sazba na 14 a základní na 20, tedy tak, jak je to v současnosti. Pane náměstku, pracujete v těch scénářích se všemi variantami? A je to vůbec možné? Nebo i vy čekáte, jak dopadne příští týden? Ale z toho, co říkají část poslanců ODS, ono se může stát, že to hlasování bude dokonce odloženo až k sedmému listopadu. Tedy za kongres Občanské demokratické strany.
 
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí /ODS/
 --------------------
Podívejte. Státní úředníci, pracovníci, zaměstnanci Ministerstva financí musí velmi seriózně přistupovat k jakémukoliv návrhu, který je na politické scéně prezentován. Tím nemíním jenom ty názory, respektive ty, tu výši sazeb, kterou jsme viděli na obrazovce, a která přichází, řekněme, z vládního tábora. Je si třeba uvědomit, že i opozice má svoji představu, právě, řekněme, spočívající v zachování toho dnešního statutu quo, tedy 14 a 20 procent. A při současném rozložení politických sil ve sněmovně je pochopitelně zapotřebí počítat s jakoukoliv eventualitou. Nebylo by seriózní, kdyby státní správa vyčkávala a čekala až třebas na finální hlasování, které třeba může přijít až do období mezi, řekněme, mezi svátky. Ano, a teprve poté horečně začala něco dělat.

 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Vy tedy, chápu správně vaše slova, že vy pracujete se všemi variantami, které jsme teď divákům ukázali, a rozpracováváte je, protože se může stát, že jedna z nich bude skutečnou variantou od prvního ledna příštího roku?
 
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí /ODS/
 --------------------
Samozřejmě nechci říkat, že s úplně stejnou měrou intenzity, ale nesdělím vám, co považujeme za, řekněme, pravděpodobnější. To vám jako nesdělím.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
To by beze sporu Dana Trezziová i Radek Špicar uvítali, aby mohli uklidnit ať už daňové.
 
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí /ODS/
 --------------------
Jistou mírou intenzity musíme seriózně zpracovávat možné důsledky, možné důsledky jakéhokoliv pohybu těch sazeb.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Teď, když řeknu, že nejpravděpodobnější varianta je zachování současného stavu 14 a 20, Radku Špicare, vy kroutíte hlavou.
 
Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
 --------------------
Já si nejsem jistý, že to je nejpravděpodobnější varianta. Ono také ve vzduchu je stále ta 17 procentní, což pro nás, si myslím, by byl naprosto nejhorší scénář za předpokladu, že pan ministr Kalousek myslí vážně, že by ty škrty mířily v tom případě především do, alespoň podle nás, těch priorit z nejvýznamnějších. To znamená výzkum, vývoj, vzdělávání, infrastruktura a kofinancování z evropských fondů. Takže pro nás tahle varianta opravdu je tou nejhorší.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Ale vy ji považujete za pravděpodobnou, pokud neprojde ten vládní stabilizační balíček? Opravdu variantu ... jednotné sazby. A vy ji považujete, tu variantu považujete za nejhorší, pokud bude.
 
Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
 --------------------
Vzhledem k tomu, že jsme se dozvěděli opakovaně, že by to znamenalo škrtání, a to poměrně významné v řádek desítek miliard korun v tom, co my v návrhu rozpočtu považujeme za naprosto klíčové pro konkurenceschopnost české ekonomiky, tak ano, z tohoto pohledu to považuji za ten nejhorší možný scénář.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Je ta varianta 14 a 20 ještě variantou zdravého rozumu, tedy zachování sazeb? Anebo opravdu Ministerstvo financí pracuje jako s nejpravděpodobnější variantou jednotné sazby daně z přidané hodnoty, pane náměstku?
 
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí /ODS/
 --------------------
Rozumějte, jde o to, že jakýkoliv, jakákoliv konkrétní změna té platné úpravy, která by měla být účinná od 1. 1. příštího roku, tedy jakákoliv korektura těch 17,5, znamená dosažení jistého minimálního konsensu na úrovni, řekněme, zákonodárců. To znamená, že aby se ta změna provedla, je zapotřebí jistá většina. V mnoha ohledech.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Tím tedy diplomaticky odpovídáte, že pracujete s variantou 17,5 procenta jako s nejpravděpodobnější?
 
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí /ODS/
 --------------------
No já jsem vám zmiňoval, že návrh rozpočtu vzhledem i k té kritice, která tady zazněla, musí vycházet z toho, co je právně zakotveno. Je velmi jisté, nebo je takřka jisté, že do konce, nebo v průběhu listopadu úplně definitivní podobu, úplně ukončený legislativní proces, zejména u změn, které by byly nějaké jiné, než ty, které jsou obsaženy v tom balíčku, ještě nebyl u konce. To znamená, že by došlo k posuzování té předlohy v Senátu. Byla by pochopitelně, řekněme, schvalována, nebo podepisována ta předloha potom i panem prezidentem. A to samozřejmě všechno jaksi odkládá ten okamžik té platnosti za termín, kdy vláda musí předložit nový návrh státního rozpočtu na rok 2013.

 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Tedy jak říkám, diplomaticky potvrzujete, že nejpravděpodobnější variantou je, že od prvního ledna příštího roku začne platit 17,5  procentní jednotná sazba daně z přidané hodnoty. Jak by se pak ministerstvo k tomu dál postavilo? Bylo by racionální pak v těch následujících měsících? Rozumějme asi, nedovedu si představit, jak by se účtovala daň z přidané hodnoty, když je čtvrtletně účtovaná, jestli by se ještě v únoru nebo březnu mohla měnit ta sazba na 14 - 20, 15 - 21 nebo 15 - 20. Anebo byste nechali příští rok tu jednotou sazbu DPH? Jaká by pak byla racionální, odborná a administrativní politika Ministerstva financí? Nechme stranou politiku ve sněmovně.
 
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí /ODS/
 --------------------
Pane Moravče, zadáváte velmi komplikovanou otázku. Ona předpokládá, že na tom jaře příštího roku tady bude exekutiva, která bude vykonávat svůj mandát, řekněme, s výhledem dalšího roku, roku a půl. Což z mého pohledu jaksi vysokého státního úředníka, je žádoucí, neboť nějaká stabilita je zcela jistě potřebná. Na druhé straně dobře víte, lépe než já, že to hlasování o protischodkovém balíčku je spojeno mimo jiné i s otázkou důvěry nebo nedůvěry této vládě. A s vyjádřením politiků přinejmenším mého vlastního šéfa, tedy pana ministra financí. Z vyjádření pana premiéra víte, že za jistých okolností by pochopitelně dnešní, dnešní vláda, nebo mnozí členové dnešní vlády pravděpodobně neměli zájem nějakým způsobem udržovat při životě.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Takže počítáte s tou variantou, že by ta jednotná sazba 17,5 byla v průběhu celého roku, protože se nepodaří najít zase širší shodu?
 
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí /ODS/
 --------------------
Tady, tady skutečně záleží na tom, jaká bude, jaké to dál bude s vládnutím v této zemi. Víte, že v době takzvané úřednické vlády, která tady vládla od toho jara roku 2009 až do řádných voleb v roce 2010, byly také přijímány, také přijímány velmi významné daňové změny. Ono velmi diskutabilní a později oprávněně kritizované zvýšení spotřebních daní. Ano, třeba právě z pohonných hmot, ale i z lihu a podobně. Čili může se stát, že i v období takovém přechodném může docházet k výrazným změnám daňových sazeb. Ale to za předpokladu, že by k takovému přechodnému období vůbec došlo, a že by bylo tak dlouhé, aby to za jakékoliv změny v sazbách daní stálo.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Dana Trezziová má zkušenost s oběma póly. Tedy pracovala jste jako vysoký státní úředník. Byla jste na Ministerstvu financí, kde je teď Ladislav Minčič. A zároveň teď radíte svým klientům. Když se vás ptají na nejpravděpodobnější výši sazby daně z přidané hodnoty, tak co jim říkáte?
 
Dana TREZZIOVÁ, daňová poradkyně
 --------------------
No to je jak sázka do loterie. Ale velmi pravděpodobné, bych řekla, že zůstane 17,5 procentní sazba, jednotná sazba daně od ledna. Pokud se zákonodárci neshodnou na rychlém prosazení a legislativním odsouhlasení něčeho jiného, což je dneska v tom balíčku.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Ale k tomu je i pan náměstek Minčič skeptický. Pro přehlednost daňového systému, když začne platit 17,5 procentní jednotná sazba daně z přidané hodnoty, nechme stranou škrty, které, o kterých mluví Radek Špicar, protože se tím zbavuje stát nějakých prorůstových opatření. A Radek Špicar říká, že ta jednotná sazba ve výši 17,5 procentního bodu je nejhorší variantou z těch všech, které se teď nabízejí. Z pohledu efektivity daňového systému by znělo jak to hodnocení?
 
Dana TREZZIOVÁ, daňová poradkyně
 --------------------
To znamená, kdy může začít platit.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Ne, jestli ta jednotná sazba je vlastně transparentní, nejlepší možný způsob, jak.
 
Dana TREZZIOVÁ, daňová poradkyně
 --------------------
Já si myslím, že už to tady i zaznělo. Že jsme se to snažili i s Radkem Špicarem tady sdělit. Že není vcelku důležité, jestli bude 15, 17 a půl, 19, 20, že je důležité, aby to všichni věděli. A věděli to dopředu a měli dostatek času připravit se na to. Připravit si své ceny. Připravit si své softwary, že od prvního ledna je tato sazba daně. Čili je o to té jistotě, o tom, co. Ty podnikatelé jsou přizpůsobiví. Ale musí nějaký ten čas mít.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
A jednotná sazba podle vás nečiní ten systém více transparentnější, menší množství různých úniků a šizení daně z přidané hodnoty?
 
Dana TREZZIOVÁ, daňová poradkyně
 --------------------
Tak zcela rozhodně jedna sazba je trošku transparentnější. Zamezíme těm diskuzím, jestli něco spadá do snížené nebo, nebo standardní sazby. Ale se všema sazbama jsme již byli schopni pracovat. Podnikatelé je znají, podnikatelé umějí, umějí s nima nakládat. Takže to je něco, co ty podnikatele jsou připraveni akceptovat. Ale musí vědět, co a od kdy.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Když se podíváme na výběr daně z přidané hodnoty v letošním roce, tak ve druhé polovině roku už začal narůstat, začala narůstat částka vybraná na dani z přidané hodnoty po počátečním propadu. Sami už vidíte a uvidíte na svých obrazovkách, jak se vyvíjí výběr daně z přidané hodnoty a z příjmu právnických osob v letošním roce. Tady vidíte srovnání meziroční 2011 a 2012. V té souvislosti se nabízí také otázka na Danu Trezziovou, na kolik ta nejistota podle vás přispívá k tomu, že lidé obcházejí daňový systém? A nejistota jako faktor pro daňové úniky. Je tam nějaká souvislost?
 
Dana TREZZIOVÁ, daňová poradkyně
 --------------------
Samozřejmě toto může být. Ale co se týká výběru DPH za, já nevím, prvních 9 měsíců roku 2012 proti srovnatelnému období loňského roku, já si myslím, že tam je to spíše dáno poklesem spotřeby v České republice, než únikem do šedé ekonomiky. Samozřejmě ta šedá ekonomika svůj díl určitě hraje. Ale ten pokles spotřeby je něco, co je markantní, s čím v podstatě i tato vláda by měla začít něco dělat. A to je něco, co je velkým tématem, jak nastartovat znovu spotřebu. A následek, nebo důsledek toho teprv bude i nastartovat výběr DPH.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Jak byste to, jak byste to řešila, kdybyste teď byla v této politické situaci na Ministerstvu financí?
 
Dana TREZZIOVÁ, daňová poradkyně
 --------------------
Já bych to řešila asi jako pan kolega Minčič. To znamená, dostane politické zadání státní úředník a koná dle toho svého politického zadání.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
No ale těch politických zadání je už tolik, že státní úředník, aby se uběhal. Popřípadě zbláznil. Radku Špicare, ta, ten výpadek je teď to největší riziko a škrty ve státním rozpočtu, které mohou podvázat ekonomiku z pohledu vás jako tedy Svazu průmyslu a dopravy?
 
Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
 --------------------
Určitě. Já bych měl dva nápady. Nechtěl bych politikům radit, protože jim jejich práci nezávidím. Ona je opravdu velmi, velmi složitá. Ale dvě, dvě konkrétní doporučení přeci jenom řeknu. Já jsem přesvědčen o tom i na základě poměrně intenzivní debaty nad rozpočtem v rámci tripartity, kterou máme za sebou, že v rámci státního rozpočtu stále ještě existuje prostor pro škrty, které neohrozí konkurenceschopnost české ekonomiky. Dám dva konkrétní příklady. Kapitola s názvem externí nákupy služeb, která obsahuje desítky miliard korun. Konkrétně to myslím 33 miliard korun, jsou přesně ty nákupy IT služeb, nákupy nepotřebného materiálu a tak dále a tak dále. Meziročně ta kapitola klesla o pouhých pět procent. Člověk, který zažil rok 2008, 2009 v podniku, ví, že přesně tohle je oblast, kde lze, nechci srovnávat korporátní sféru se státní správou, to opravdu lze jenom do jisté míry. Ale určitě lze v téhle kapitole šetřit více nežli pět procent. O tom jsem naprosto přesvědčen. A druhé doporučení pro celou vládu, podívat se velmi pečlivě na materiál, který vznikl na úřadu vicepremiérky Peake společně s Národní ekonomickou radou vlády, který je skutečně velmi inspirativní.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
To je těch 80 bodů prorůstových opatření?
 
Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
 --------------------
To ne, to je. Ne, ne. To je něco jiného. Tohle je materiál, který poukazuje na to, kolik má stát budov, kolik má které ministerstvo cukráren, které nepotřebuje, ale stojí hodně peněz. To je takový ten materiál, který ukazuje, že prostě v provozních nákladech.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Efektivita státní správy.
 
Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
 --------------------
Přesně tak.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
No jo, ale na základě toho Ministerstvo vnitra řeklo, že ta cukrárna Ministerstva vnitra, kterou vy tady zmiňujete jako perličku, že to je jedna z mála výdělečných činností.
 
Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
 --------------------
Výborně, to zmiňuju jako perličku, ale ono je potřeba se na to podívat. Ne všechny ty cukrárny a rekreační střediska jednotlivých ministerstev jsou výdělečné. Já, když jsem ten materiál prostudoval, tak jsem zjistil, že česká vláda má 4 800 administrativních budov. Myslím si, že nepotřebuje téměř pět tisíc administrativních budov. A mohli bysme jít dál. Takže tohle je určitě jedna z věcí. A tím druhým doporučením je skutečně to, o čem už hovoříte, hovoříte vy. A to podívat se konečně po těch několika týdnech diskuzí na ta prorůstová opatření. My jsme rádi, že se nám konečně podařilo dohodnout s vládou na tom, že budou připravována prorůstová opatření, která mnohdy navíc jsou fiskálně zcela neutrální. Ale skutečně podnikům, které se v tuto chvíli nachází v poměrně složité situaci, mohou velmi významně pomoci.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Je možné v rozpočtu tak velké částky z té vaší zkušenosti, když jste byla na Ministerstvu financí, opravdu uspořit? Byť vím, že jste neměla na starosti státní rozpočet, protože těch 33 miliard korun, o kterých mluví Radek Špicar, tak by se asi ušetřilo v návrhu na státní rozpočet na příští rok jenom část. Protože nepředpokládám, že by všechny ty externí služby bylo možné škrtnout z roku, z roku na rok.
 
Dana TREZZIOVÁ, daňová poradkyně
 --------------------
Já si  myslím, že ušetřit se rozhodně dá. A i dobrým příkladem je něco, o co se snaží i současná vláda. Já bych zmínila program jednotné inkasní místo, které do budoucna je výborný nápad. Určitě by měl ušetřit, určitě zefektivnit tu státní správu. Druhej příklad je něco, co by mělo nastat od prvního ledna. Daňová správa by měla přejít na plošší organizační strukturu. To znamená místo tří stupňů dva stupně. A je to zase něco, co ty úspory přinese. V podstatě zase také nechci dávat rady z byznysu do státní správy. To jsou dvě rozdílné věci. Ale to, co dělají ty podnikatelé také, šetří, často ty náklady ořezají opravdu, až na co to jde. Organizační struktury jsou velmi ploché. A naopak se snaží v podstatě spoustu věcí zefektivnit a zracionalizovat. A to je něco, co by měla ta státní správa přejít taky.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Pane náměstku, reforma daní a daňového systému není ohrožena všemi těmi zmatky kolem hádání se o jednotlivé sazby daní, chápu to správně?
 
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí /ODS/
 --------------------
No domnívám se, že máte pravdu. Problém je ale, řekněme, na straně daňového poplatníka, nebo veřejnosti, která si nemusí být v tuto chvíli jistá, k jaké reformě v oblasti daní vůbec došlo, nebo dochází v České republice. Moje předchůdkyně, paní Trezziová, zmínila projekt právě jednoho inkasního místa. To je jaksi největší vyjádření té reformy v oblasti daňové, ke které sáhla tato vláda. Samozřejmě účinnost je odsunuta. V tuto chvíli platná právní úprava počítá se startem až v roce 2015. Předpokládá se, bude-li tato vláda fungovat dále, že to bude předsunuto na 14. rok. To je jaksi vyjádřením, vyjádřením, nebo podstatou té reformy včetně úpravy struktury, možná někteří diváci to vědí, nevědí, ale zcela určitě od prvního ledna příštího roku už nebude, nebudou dvě stovky finančních úřadů, ale fakticky 15 finančních úřadů.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
To jsou tedy ty dva stupně, jak.
 
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí /ODS/
 --------------------
Ano, ano. Jak tady bylo již zmíněno. A toto je vyjádřením té reformy. Stejně tak, jako diskuze o, řekněme, transformaci majetkových daní, ve velmi pokročilém stavu je příprava daně z nabytí nemovitostí, která zamění v podstatě dnešní daň z převodu nemovitostí. Daň dědická a darovací v rámci reformy onoho jednoho inkasního místa v podstatě od 15. roku přestane existovat. Změní se, nebo je připraven návrh zákona, který posílí hodnotové prvky v dani z nemovitostí. To jsou skutečné kroky obsažené v reformě daňové. Problém je, že v souvislosti s oním vyrovnáváním, nebo postupným vyrovnáváním veřejných rozpočtů v současné době poslední rok v podstatě diskutujeme jenom o onom protischodkovém balíčku, úpravě sazby daně z přidané hodnoty. O zvýšení, solidární zvýšení.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Takže to zastiňuje tu širší reformu, jestli to chápu správně?
 
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí /ODS/
 --------------------
A občané, diváci mají pocit, že toto je ta reforma. Prosím pěkně, protischodkový balíček není reformou, ani nikdy neměl ambici se jako reforma tvářit. Kromě toho hodně těch nejspornějších opatření v balíčku je stejně připravováno nebo deklarováno jenom jako přechodná ustanovení na nezbytný čas, kdy v důsledku, řekněme, ekonomické krize, vnější krize, je třeba nějakým způsobem reagovat. Toto není součástí daňové reformy.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Poslední otázka, pane náměstku, na vás. V rámci té nové verze státního rozpočtu, kde pracujete, jak jsme slyšeli, tedy s růstem ekonomiky 0,7 procenta, výpadek příjmů, bude-li růst ekonomiky nižší. Počítáte s tím, že se opravdu bude škrtat v těch věcech, o nichž mluvil Radek Špicar? Anebo i se ten návrh státního rozpočtu, varianta číslo dvě, stane předmětem politického boje nebo vydírání, jak někteří, a vím, že vy jste úředníkem, nikoliv politikem. Ale že se půjde po jiných věcech, než aby se plošně škrtlo všem kapitolám, a než aby se škrtla i ta prorůstová opatření, čímž ještě víc může být poškozena česká ekonomika?
 
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí /ODS/
 --------------------
Podívejte, řádný návrh rozpočtu se zpracovává měsíce dopředu, měsíce dopředu. Teďka na přepracování máme v podstatě několik týdnů. Předpokládat, že nový návrh rozpočtu bude výsledkem nějaké složité hluboké analýzy, která selektivně, řekněme, proškrtá tyto výdaje a naopak třebas možná, přesně naopak dokonce některé jiné zvýší, to asi není možné. Tento předpoklad asi není možný.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Radek Špicar vám ale dal příklad, kde podle něj je možné
.
 
Ladislav MINČIČ, 1. náměstek ministra financí /ODS/
 --------------------
Určitě, určitě jsou oblasti a jaksi o nich je to známo, nebo se ví, kde je škrtání jednodušší. A jsou oblasti, kde je to obtížnější. Ale já bych zopakoval slova, která řekl můj bezprostřední nadřízený. Ten proškrtaný rozpočet bude rozpočtem potu, krve a slzí.
 

Václav MORAVEC, moderátor
 --------------------
Doufejme, že to nebudou slzy všech daňových poplatníků této, této země. Ladislav Minčič, náměstek ministra financí. Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. A Dana Trezziová, daňová poradkyně a bývalá náměstkyně ministra financí. Děkuji vám, že jste přijali mé pozvání a přeji hezký zbytek svátečního odpoledne. Děkuju.
 
Radek ŠPICAR, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
 --------------------
Děkuju za pozvání.

Vyplnit žádost

Kontaktní formulář

Toto pole nevyplňujte!!!

Tato stránka je chráněna systémem reCAPTCHA a platí tyto zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.