Česká republika se hlásí k principu rozpočtové odpovědnosti i na evropské úrovni
Zdroj: Hospodářské noviny | 10.2.2012 | Rubrika: Názory | Strana: 08
Ministerstvo financí jako gestor za víceletý finanční rámec EU se zásadním způsobem ohrazuje proti vyznění článku pana Jiřího Havla, poslance Evropského parlamentu, k pozici ČR k budoucímu evropskému rozpočtu. Jeho komentář podává do značné míry zkreslené informace o pozici ČR k rozpočtu na období 2014–2020 a jejích možných důsledcích.
Česká republika se v kontextu významné fiskální konsolidace na národní úrovni aktivně hlásí k principu rozpočtové odpovědnosti i na evropské úrovni. Tímto jasně deklarujeme, že v evropském rozpočtu na období 2014–2020, jak jej navrhuje komise, vidí prostor pro krácení, a to zejména v některých výdajových prioritách (např. Nástroj pro propojení Evropy, Společná zemědělská politika, administrativa EU).
Naším cílem však není dosáhnout rozpočtu ve výši 0,8 % hrubého národního důchodu EU, jak uvádí pan poslanec Havel. Na tuto výši se nechtějí dostat ani ti největší zastánci snižování, jejich návrhy se pohybují mezi 0,85–0,9 % HND.
V žádném případě nelze říci, že by podpora snížení budoucího rozpočtu EU ze strany ČR mohla přinést snížení kohezních prostředků právě pro naši zemi. Komise navrhuje zachovat 75% hranici uznatelnosti regionů (měřeno v HDP/obyvatel), a všechny české regiony s výjimkou Prahy by tak i v budoucím období měly být významnými příjemci těchto peněz. V rámci současných diskusí o budoucnosti kohezní politiky se rozhodně nehovoří o snížení této hranice na 65 %, jak píše Jiří Havel.
Musíme odmítnout i argument, že přihlášení k rozpočtové odpovědnosti na evropské úrovni z naší strany může vést k rychlejšímu přechodu České republiky na pozici čistého plátce. Tato spojitost je velmi zjednodušená a nemá racionální základ. Je zapotřebí také zdůraznit, že ČR i nadále úzce spolupracuje se státy Visegrádské čtyřky v oblasti víceletého finančního rámce EU, i když Jiří Havel tvrdí opak. Klíčový prostor pro spolupráci vidíme například v přípravě legislativy upravující budoucí fungování kohezní politiky.
Jan Gregor,
náměstek ministra financí pro veřejné rozpočty