Peníze na podnikání: Vydávání dluhopisů se zjednoduší
Rozhovor s Michalem Fraňkem, ředitelem odboru Finanční trhy.
Zdroj: Hospodářské noviny | 14.2.2012 | Rubrika: Business Class | Strana: 21 | Autor: František Mašek
Připravovaná novela zákona o dluhopisech umožní, aby mohly v České republice vydávat tyto cenné papíry také fyzické osoby. Reálně mohou toto právo využít ti movitější, pokud dluhové cenné papíry nabídnou v okruhu známých investorů nebo obchodních partnerů. Nebo podnikatelé, kteří obtížně shánějí úvěr v bance. Z ekonomického hlediska je dluhopis a úvěr vlastně totéž, říká Michal Franěk, ředitel odboru Legislativy finančního trhu ministerstva financí. To právní normu připravilo ve spolupráci s Českou národní bankou.
* HN: Poslanci nyní projednávají novelu zákona o dluhopisech. Co se má u těchto cenných papírů změnit a kdy by mělo k této změně dojít?
Česká národní banka v současné době schvaluje u všech dluhopisů takzvané emisní podmínky. U dluhopisů, které jsou nabízeny veřejně, nebo s nimiž se má obchodovat na regulovaném trhu, jako je burza, musí centrální banka navíc schválit takzvaný prospekt cenného papíru. Tyto dokumenty obsahují nejdůležitější informace o vydávaných dluhopisech. V podstatě se však dublují, což je podle našeho názoru zbytečné. Podle navrhované novely budou muset emitenti dluhopisů nadále zpracovávat oba dokumenty, centrální banka by ale schvalovala pouze prospekt emitenta u veřejně nabízených dluhopisů. U ostatních dluhopisů nebude schvalovat ani prospekt emitenta, ani emisní podmínky. Jde o takzvanou soukromou nabídku určenou v zásadě pro soukromé investory. A ti by si měli být vědomi rizik spojených s touto investicí. Zpřesní se také definice dluhopisů, aby se vztahovala na všechny zastupitelné cenné papíry, vydané podle českého práva, jejichž účelem je splacení určité dlužné částky. Dluhopisy v listinné podobě nebude možné vydávat na majitele či doručitele, což umožní snáze dohledat jejich vlastníky. Podle novely také nebude striktně omezeno, kdo může vydávat dluhopisy. Emitovat je budou moci i fyzické osoby. Novela by mohla podle mého hrubého odhadu začít platit v červenci.
* HN: Proč by fyzická osoba měla vydávat dluhopisy? A od jaké částky by se jí to podle vás vyplatilo?
Nejčastějším případem, kdy by někdo mohl využít tuto možnost, je podle mého názoru financování vlastního podnikání. Dá se předpokládat – i s ohledem na celkové náklady na emisi dluhopisů –, že nepůjde o malé částky. Do přesných odhadů bych se ale nerad pouštěl. Vždy bude záležet na tom, kolik peněz bude dotyčný potřebovat.
* HN: Česká národní banka tedy dnes schvaluje prospekt emitenta nebo emisní podmínky. Co to konkrétně znamená?
Centrální banka zjišťuje, zda prospekt obsahuje veškeré údaje, které požaduje české, případně evropské právo. Jde například o informace o emitentovi a jeho hospodaření, objem emise, nominální hodnotu dluhopisu, délku jeho splatnosti a úročení dluhového cenného papíru nebo způsob, jakým se vypočítá úročení dluhopisu, pokud není fixně stanoveno. Jde také o způsob a datum výplaty kuponu. Aby měl investor představu, do čeho vlastně jde. Centrální banka ale neschvaluje podnikatelský záměr emitenta cenného papíru. V praxi by to totiž znamenalo, že vydává jakési kvazipovolení k podnikání emitenta, což by bylo absurdní. Stejné je to v jiných zemích.
* HN: Takže centrální banka nezkoumá, zda o sobě emitent zveřejňuje pravdivé informace?
Při schvalování těchto dokumentů jde skutečně o to, aby obsahovaly data požadovaná právními předpisy. Jde totiž o vztah mezi investorem a emitentem cenných papírů, do něhož veřejnoprávní moc nezasahuje. Kdyby emitent zkrachoval, investor se dostane ke svým penězům klasickými soukromoprávními prostředky. Tedy v rámci konkurzního řízení nebo žalobami a prostřednictvím soudů, v případě, že by šlo nebo mohlo jít o podvod. To není žádná novinka, funguje to tak od doby, kdy se začaly vydávat dluhopisy.
* HN: Když novela zákona o dluhopisech umožňuje, aby je nově vydávaly také fyzické osoby, znamená to, že kdokoliv bude moci vydat své dluhopisy? Třeba i „občanské“ – jako ministerstvo financí?
Česká republika hodlá jít stejnou cestou jako řada dalších států, jejichž právní řád umožňuje, aby vydávala fyzická osoba dluhopisy za stejných podmínek jako jiní emitenti. Může to být další způsob, jak si opatří peníze, pokud nechce využít třeba půjčku. Pokud by fyzická osoba nabídla dluhopisy veřejnosti, musela by požádat Českou národní banku o schválení prospektu emitenta. Centrální banka by posoudila, zda má prospekt dluhopisu všechny náležitosti dané zákonem, nikoliv finanční situaci soukromého emitenta. Prospekty cenných papírů jsou ale velmi rozsáhlé, emitent se při jejich zpracování neobejde bez pomoci právníků a dalších odborníků, což stojí peníze. Vydat veřejně nabízené nebo dluhopisy obchodované na regulovaných trzích tedy není snadná, levná ani jednoduchá záležitost. Takže se nedomníváme, že tuto možnost někdo využije. Fyzické osoby nicméně dnes mohou vydávat například směnky, proč jim tedy neumožnit vydávat také dluhopisy. Právně je to trochu jiný režim, z ekonomického hlediska je to ale stejné – vždy jde o nějakou formu dluhu. Ten může mít podobu půjčky, směnky nebo dluhopisů. Dá se ostatně platit i akciemi. Záleží na tom, jaké ekonomické potřeby fyzická osoba má.
* HN: A pokud jde o dluhopisy, které by nebyly veřejně nabízeny?
Podobné soukromé emise dluhopisů vznikají na základě obchodních vztahů mezi profesionálními investory. Obvykle fungují podle předem daných podmínek a vztahů. Nikoliv tak, že se někdo dozví, že emitent vydá emisi dluhopisů – často s vyšším úrokem, než je běžné – dojde si na přepážku banky a tam si je koupí. To by šlo o veřejnou nabídku, u níž by centrální banka musela schválit prospekt cenného papíru. K tomu je třeba dodat, že i obchodníci s cennými papíry, kteří zprostředkovávají prodej investičních nástrojů, včetně dluhopisů mezi emitentem a investorem, musejí splňovat přísné požadavky stanovené zákonem o podnikání na kapitálovém trhu.
***
Profil:
Michal Franěk, 37 let
Po ukončení studia Právnické fakulty Univerzity Karlovy působil v letech 1999 až 2005 v Komisi pro cenné papíry, kde vedl oddělení legislativy a komunitárního práva. Poté pracoval na různých vedoucích pozicích na ministerstvu financí. V roce 2008 se stal ředitelem odboru, který se zabývá regulací finančních trhů. Podílí se tedy na zpracování návrhů zákonů, včetně převedení směrnic Evropské unie do českého práva. Týká se to oblasti kapitálových trhů, kolektivního investování, platebních služeb, pojišťovnictví a ochrany spotřebitele na finančním trhu. Od roku 2006 také zastupuje Českou republiku v Evropském výboru pro cenné papíry (ESC). Hovoří anglicky, k jeho koníčkům patří četba, historie, hudba a lyžování.