Růst na dluh není udržitelný
Autor: Miroslav Kalousek, ministr financí.
Zdroj: Mladá fronta DNES | 6.3.2012 | Rubrika: Názory | Strana: 11
Dle očekávání se mé návrhy úsporných opatření chvály od opozice a odborů nedočkaly. Slyším od nich pouze kritiku, žádnou alternativu však nenabízejí. Jejich „řešení“ spočívá v růstu tempa veřejného zadlužení a zvýšení současné spotřeby na úkor budoucí životní úrovně.
Nejsme v situaci počátku minulé dekády, kdy hospodářství České republiky i prakticky celého světa rostlo o mnoho procent ročně. V podstatě nebylo zapotřebí dělat vůbec nic a inkaso daní každoročně rostlo s vývojem ekonomiky. I v dobách bezprecedentního růstu však docházelo k vytváření stamiliardových deficitů a porušování vládních výdajových limitů. Dlouhodobé problémy stárnutí populace i změny její struktury, které se již nyní začaly projevovat, nikdo neřešil. Pokusy o konsolidaci veřejných financí potom rozvrátila hospodářská krize, jejíž příčiny ležely mimo hranice naší republiky.
TEĎ PŘIJDOU OSTRÉ ŠKRTY
Když jsme v roce 2011 provedli úsporná opatření v objemu 70 mld. Kč, aby schodek státního rozpočtu nepřekročil 200 mld. Kč, přirovnal jsem to k rozcvičce oproti tomu, co nás čeká v letech 2013 a 2014. Pokud někdo přisoudil vládním krokům nálepku „tupých škrtů“, pak se musí smířit s tím, že teď přijdou „škrty ostré“. Svědčí o tom návrhy na zrušení několika desítek státních úřadů a fondů, které neúměrně zvyšují provozní náklady státu.Úsporná opatření jsem koncipoval tak, aby se jejich dopad rozprostřel na celou populaci. Nelze vynechat žádnou skupinu, ani OSVČ, ani vysokopříjmové poplatníky. Zároveň nehodlám podlomit konkurenceschopnost našich zaměstnavatelů, zvláště vývozců. Požadavky na zvýšení již nejvyšších vedlejších nákladů práce v Evropě či větší zdanění podniků jednoznačně odmítám. Takové kroky vždy dopadají na zaměstnance nebo spotřebitele.
Také se stavím proti odkládání, či dokonce rušení reformních kroků v oblasti důchodového systému či zdravotnictví. Ty provádíme s cílem dlouhodobě stabilizovat veřejné finance. Ano, opt out sice krátkodobě způsobí určitý výpadek příjmů ve státním rozpočtu, navýší ale celkový objem povinného pojistného, rozloží rizika a dlouhodobě sníží nároky na průběžný pilíř. Tato vláda se totiž snaží přicházet s dlouhodobými řešeními, která, na rozdíl od záměrů socialistů a odborů, překračují horizont volebního období.
EKONOMIKA NA PRÁŠKÁCH
Argument, že vládní úspory budou brzdit ekonomiku, opomíjí několik zásadních faktorů. Předně, i po jejich prosazení budeme stále dosahovat nemalého strukturálního deficitu na úrovni 1–2 procent HDP. To znamená, že veřejné finance budou stále dodávat umělé růstové steroidy do ekonomiky v tomto rozsahu i přes meziroční restrikci. Ekonomika tak bude „na práškách“, i když v mnohem menším rozsahu. Dále: malá, proexportně založená ekonomika je závislá na zahraniční poptávce. Podpora hospodářství prostřednictvím stimulace domácí poptávky je proto málo efektivní. Vláda předloží prorůstová opatření, která budou cílená na zaměstnanost a podporu exportu, nikoli na spotřebu importu.
Stát nemá jiné prostředky než daně svých občanů. Doba se zásadně změnila, čelíme výzvám, které si ještě před pěti lety nikdo neuměl představit. Proto také musíme relativizovat některé ideologické „mantry“ a především přestat přifukovat životní úroveň na dluh, ať již v oblasti sociálních výdajů, nebo v oblasti daňových úlev. Musíme dokázat, že z odvykací kúry neustoupíme. Pokud budeme ozdravný proces oddalovat, jednou přijde mnohem drastičtější a patrně nám jej bude diktovat Mezinárodní měnový fond.
Miroslav Kalousek,
ministr financí