Radek Urban: Předdůchody jsou výsledkem shody mezi sociálními partnery a vládou
Rozhovor s Radkem Urbanem, náměstkem ministra financí.
FP-finanční poradce | 31.5.2012 | Rubrika: Poradce | Strana: 31
Na přípravě předdůchodů se podílí náměstek ministra financí radek Urban. „Hlavní koncept máme s odbory i zaměstnavateli projednaný, a s velkou pravděpodobností tak předdůchody budou od 1. ledna 2013 fungovat,“ říká.
* HN: Ministerstvo financí chystá zákon k zavedení předdůchodů. Proč nebyl součástí reformních zákonů, které byly schváleny už v závěru loňského roku?
Protože ke shodě mezi vládou a sociálními partnery na úrovni tripartity o tom, jak mají předdůchody fungovat, došlo teprve nedávno. To na druhou stranu vytváří podmínky, aby předdůchody byly velmi plynule schválené v Poslanecké sněmovně. Je možné, že v rámci probíhajícího připomínkového řízení k návrhu zákona se objeví pár upřesňujících návrhů, ale máme v plánu ho vládě předložit ve druhém týdnu v květnu. Hlavní koncept máme s odbory i zaměstnavateli projednaný, a s velkou pravděpodobností tak předdůchody předdůchodu od 1. ledna 2013 fungovat.
* HN: Nejsou předdůchody v rozporu se snahou evropské unie nalézt pracovní uplatnění pro vyšší věkové kategorie, když populace stárne?
Evropská unie nám vytýká, že naše zákonné úpravy, které umožňují odejít do důchodu dřív, ať už se jmenují předčasný důchod, nebo předdůchod, nejsou v souladu se strategií zaměstnanosti 2020. My ten hlas slyšíme, ale jsme v situaci, kdy absolutní výše platů, důchodů a úspor v České republice je mnohem nižší než hodnoty, se kterými pracuje Evropská komise.
* HN: Některé penzijní fondy doporučují, aby se s předdůchody začalo až od poloviny příštího roku, aby získaly víc času další změnu lidem vysvětlit. Co tomu říkáte?
Případný odklad by jim asi umožnil lépe rozložit kapacity, ale dohoda se sociálními partnery začít už od ledna příštího roku je jasná a jiná varianta je už mimo hru. Penzijní fondy už to vědí, protože jsme je na to výslovně upozornili, a svoje kapacity si už na to plánují. Času není hodně, ale je dostatečný. Předdůchody jsou teoreticky i prakticky nepříliš složitý koncept. Ostatně penzijní fondy už různé výplaty dávek dělají a zavádění jedné nové dávky by pro ně nemělo být složité.
* HN: Navrhujete, aby předdůchod byl umožněn jen lidem, kteří si našetří větší sumu, a z ní by se jim vyplácela minimální měsíční renta ve výši 30 % průměrné mzdy. Proč právě tolik?
Tato podmínka odpovídá zhruba osmi tisícům korun měsíčně. To je stále ještě důstojná částka, aby lidé nemuseli jít do předčasného důchodu a nezkrátil se jim nárok na výši starobního důchodu. Domníváme se přitom, že nepůjde o jediné peněžní prostředky, které zájemce o předdůchod bude mít k dispozici. Fakt je, že v případě nepříznivého vývoje na trhu práce jsou starší lidé nejvíce ohroženou skupinou, a se zvyšujícím se věkem pro odchod do důchodu jich může přibývat. Stát se přitom k lidem v předdůchodu bude chovat, jako by dál pracovali. Předdůchod je hlavně na to, aby zaměstnanci nemuseli do předčasného důchodu.
* HN: to ale bude narážet na požadovaných zhruba půl milionu korun úspor.
Ne všichni kandidáti na předdůchod v něm ale přece budou potřebovat být pět let. A každý rok pro odsunutí předčasného důchodu je dobrý.
* HN: Víte, kolik lidí má naspořeno dostatečnou částku, aby mohli o předdůchodu brzy uvažovat?
Podle našich odhadů půjde řádově o desítky tisíc osob. Z naší databáze vidíme, kolik si spoří lidé sami a kolik jim přispívá stát. Ale součástí úspor jsou i příspěvky zaměstnavatelů, výnosy ze zhodnocení úspor, případně i příspěvky třetích osob. Úspory mnohých lidí v penzijním připojištění mohou dosahovat k 200 tisícům korun. U jednotlivců se to bude hodně lišit v závislosti na tom, kolik a zda vůbec jim zaměstnavatel na penzijní připojištění přispívá.
* HN: Pro většinu lidí je ale podmínka úspor těžko splnitelná, protože vydělávají méně než průměrný plat a těžko si mohli našetřit větší sumy.
To je dědictví minulosti. Starší generace tolik nespořily, protože byly zvyklé na to, že státní důchod je dostatečný a budou mít práci do důchodu. To je věc, která se v této dekádě významně změnila. Ať to zní, jak chce, tak zaváděním předdůchodů posíláme lidem významný signál – každý by měl už na začátku svého produktivního věku přemýšlet, jak si představuje svůj důchod, a rozložit úspory tak, aby využil i třetí pilíř penzijního systému. Stát k tomu nově motivuje i zvýšením příspěvku.
* HN: Odchod do předdůchodu může znamenat vyčerpání úspor, které mnozí měli až na starobní důchod, nemyslíte?
Dobře, ale když jim předdůchod jen trochu pomůže vyhnout se předčasnému důchodu, tak je to zase dobrá zpráva – nespadnou do sociální sítě a nebude se jim pak krátit důchod z prvního pilíře.
* HN: Podle údajů penzijních fondů přispívají zaměstnavatelé jen pětině klientů penzijních fondů. Klíčovou roli v rozšíření možnosti předdůchodů může sehrát větší účast zaměstnavatelů na penzijním připojištění. Jak je chcete motivovat?
Odpovědný zaměstnavatel by měl mít zájem na tom, aby jeho zaměstnanci měli třeba i v daleké budoucnosti možnost důstojně odejít do předdůchodu. Stát ale více nástrojů než daňové zvýhodnění nemá. Jsme daleko od toho, abychom zaměstnavatelům něco doporučovali, to se odvíjí od personální politiky firem. Například zajímavý se zdá systém, kdy zaměstnavatel přispívá zaměstnancům řádově tisíce korun ročně a zaměstnanci si sami vybírají, jestli si za to vyberou stravenky, příspěvek na penzijní připojištění, životní pojištění nebo třeba dovolenou.
* HN: Zaměstnavatelům ale často vadí, že když budou přispívat na předdůchod, a člověk půjde až do starobního důchodu, bude moci příspěvky zaměstnavatele také připočítat ke svým úsporám.
Takovou podmínku si nikdo nemůže dávat. Kdo příspěvek zaměstnavatele nevyužije na předdůchod, může s ním nakládat, jak chce.
* HN: Když penzijní společnosti získají další argumentaci pro spoření ve 3. pilíři, nebude to odhánět zájemce o 2. pilíř?
Rozhodně to nevnímáme jako konkurenci druhého pilíře (tam si lidé mohou převést část peněz, které dnes dávají státu, a zbytek dorovnat ze svých úspor, pozn. red.). Jenom to posiluje naši úvahu, že by každý měl mít těch spoření na důchod víc.
* HN: S ohledem na to, že dávky v předdůchodu by měly vyplácet nové fondy, které nebudou klientům garantovat zhodnocení úspor, neuvažujete tuto povinnost alespoň pro některé fondy zavést?
Ne, protože každá penzijní společnost musí mít povinně jeden konzervativní fond a ten z podstaty věci investuje konzervativně. Myslím si ale, že když po garantovaných fondech bude poptávka, tak s nimi penzijní společnosti přijdou samy. A jen upozorňuji, že kdo přejde z pravidelného spoření na dávky v předdůchodu, tak samozřejmě má výši této dávky garantovanou penzijní společností.
* HN: Je nutné změnit kvůli zákonu o předdůchodu ještě něco ve fungování penzijních fondů?
To jediné, co se změní, je jednorázové vyrovnání. To je dneska zákonem definováno dosažením 60 let věku a minimální dobou spoření pět let. Nově bude pro smlouvy uzavírané od příštího roku jednorázové vyrovnání možné až s odchodem do starobního důchodu. Podle našich odhadů mají desítky tisíc lidí již teď v penzijním připojištění naspořenou dostatečnou částku, aby mohli předdůchody využít.