Posílení auditního orgánu požaduje EU
V článku Úřad bobtná a práci dává firmám (LN 29. 11.) byly opomenuty zásadní skutečnosti, což výrazně zkreslilo vyznění tohoto článku. Rád bych uvedl tato zkreslení na pravou míru.
Tvrzení, že ministr financí se rozhodl vylepšit úřad a přijmout desítky nových auditorů, je přinejmenším nepřesné. Přímo Evropská komise jednoznačně požadovala, aby na MF došlo k centralizaci auditu, který nyní funguje na úrovni (regionálních) operačních programů. Dalším jejím požadavkem bylo personální posílení. Bez splnění těchto požadavků by Komise neobnovila proplácení peněz ze svých fondů a Česká republika by přišla o desítky miliard korun. Tím, že centralizací se převádějí na ministerstvo financí auditoři, kteří jsou dosud roztříštěni u jednotlivých řídících orgánů, tedy u poskytovatelů dotací, vyjádřila EK důvěru v činnost MF. Rovněž i Evropský účetní dvůr podpořil tento požadavek Komise.
Nerozumím tvrzení, že auditní orgán „nekontrolovatelně“ roste. Požadavek Evropské komise byl schválen vládou a nyní se podle akčního plánu dohodnutého s EK uskutečňuje. Akčního plánu se stále držíme, proto slova o „nekontrolovatelnosti“ naprosto odmítám.
Pokud jde o zadávání auditů externím firmám, MF se snaží tyto možnosti využívat co nejméně. Přesto však k tomu dochází v případě mimořádných auditů vyžádaných EK a vždy po předchozím doporučení nebo dohodě s ní. Ta totiž zná kapacitní možnosti auditního orgánu lépe než čeští politici a novináři, kteří se rádi vyjadřují k problematice bez znalosti detailních informací. V případech (jako ROP Střední Čechy), kdy i podle názoru EK mimořádné požadavky převyšují kapacity auditního orgánu, sama Komise doporučuje využít externích služeb. Ačkoli tato skutečnost byla autorce známa, v článku ji neuvedla.
Není pravda, že „ministerstvo chtělo dát původně za externí audit až 12 milionů korun“. Do každé soutěže je potřeba uvést určitý odhad ceny na základě zkušenosti. Cena se potom prostřednictvím soutěže jako jediné kritérium stlačuje dolů. Zde se to podařilo na třetinu. Stejně tak nechápu, proč se v článku uvádí, že audit provedený externisty představuje „skutečnou kontrolu“, a práce auditního orgánu již nikoli.
Nezapomeňme, že Evropská komise podmiňuje provedením těchto auditů obnovení pozastavených plateb u ROP Střední Čechy. Ministerstvo tak zase čelí z druhé strany opačné kritice, že výběr auditorů provádí pomalu a mělo by jej zrychlit. Jednoduše, kdo chce psa bít, a je jedno z které strany, hůl si vždy najde. Vzhledem k naléhavosti a mimořádnosti situace nebylo možno využít standardní otevřené výběrové řízení požadující dlouhé lhůty. Proto jsme přikročili dle zákona o veřejných zakázkách k přímému oslovení sedmi respektovaných subjektů a informovali o tom vládu.
Ke kritice českého auditu ze strany Evropského soudního dvora uvedu jen několik slov. Část rozdílného určení chybovosti vyplývá z formálních důvodů, které neměly vliv na efektivitu vynakládaných prostředků. Příkladem může být zakázka, kde vítězný uchazeč dodal podklad o hospodářském výsledku několik dní po stanovené lhůtě, ačkoli výsledovka byla veřejně dostupná. Většina rozdílů však vznikala na základě rozdílné rozhodovací praxe českých soudů a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na straně jedné a orgánů EU na straně druhé. Auditní orgán se dosud řídil rozhodovací praxí českých institucí, nyní však bude brát v potaz výkladovou praxi Unie. To však může znamenat, že nás budou příjemci podpory žalovat u českých soudů.
Bylo by vhodné zveřejňovat veškerá fakta a souvislosti, nikoli jen informace zkreslené a vytržené z kontextu. To k řešení problémů s čerpáním prostředků z fondů EU nijak nepřispívá.