Efektivnější kontroly

"Kontrola chodí jednou za 373 let, Správná adresa" 
Lidové noviny | Datum: 1.3.2013 | Rubrika: Titulní strana | Strana: 01 | Autor: Vladimír Kaláb

Reakce MF

Považuji za nutné vyjádřit se k tvrzení, že úspory v daňové správě se v minulých letech nedotkly kontrolní činnosti. Je tomu právě naopak. Kontrolní činnost na finančních úřadech byla personálně posílena, stejně jako vyhledávací činnost a analýza rizik. Kromě toho umí moderní software s kvalifikovanými pracovníky dopředu vytipovat rizikové firmy a jedna podrobná analýza přinese větší efekt než sto kontrol naslepo.

Právě skutečnost, že se kontroly provádí na základě analýzy rizik, vedla k tomu, že se zvýšila efektivita kontrol, jak se správně uvádí v článku Lidových novin. Jinými slovy, není potřeba často kontrolovat „pekaře“, který v dlouhém období vykazuje podobný hospodářský výsledek a uplatňuje si tzv. výdajový paušál. Není zde tedy potřeba kontrolovat, zda uplatňuje ty „správné“ náklady. Naproti tomu u subjektů v rizikových oborech a u subjektů s nekonzistentními výkazy dochází ke kontrolám častěji.

Proto neplatí ani předpoklad, který uvedl Vladimír Kaláb (a podobně i Lenka Zlámalová) a který se dotýkal pravděpodobnosti provedení kontroly, když srovnával údaje o bývalém Finančním úřadě ve Vodňanech a o bývalém Finančním úřadě pro Prahu 5.

Dále je potřeba upozornit, že ani uvedenou statistiku kontrol za rok 2012 nelze interpretovat tak jednoduše, jak se objevila v Lidových novinách. Statistiky kontrol se týkají pouze kontrol provedených u daňového subjektu, nikoli kontrolní činnosti, která de facto probíhá při podání daňového přiznání. Již zde probíhá prověřování, zda je všechno v pořádku. A pokud ano, není potřeba provést kontrolu v terénu, a tak se statistiky opticky nezvětšují. K popsané statistice klasických daňových kontrol je pak třeba ještě přičíst částku přesahující 9,4 miliardy korun, která pramení z nesprávností odhalených finančními úřady v rámci tzv. postupů k odstranění pochybností. Tedy v podstatě krátké cílené kontroly na místě, jejímž účelem není prověřit celé zdaňovací období, ale pouze některé údaje z daňových tvrzení, typicky např. vyšší částky nadměrných odpočtů na DPH.

Na závěr ještě připomeňme, že v oblasti kontroly čerpání prostředků z EU se problémy ukázaly na úrovni konkrétních operačních programů, za jejichž kontrolu jsou plně odpovědně řídící orgány. Např. v případě ROP Severozápad se jedná o regionální radu a regionální výbor, kam jsou nominování politici z krajských zastupitelstev a krajského vedení. Evropská komise naopak požadovala centralizovat audit na ministerstvu financí, protože neměla jistotu ohledně jeho nezávislosti pod řídícími orgány.

Jan Knížek, generální ředitel, Finanční správa ČR