Rozdělení daní obcím

"Daně z hor stékají do měst za sídly podnikatelů"
idnes.cz | Datum: 23.9.2013 | Rubrika: 23.9.2013 | Autor: Natália Vítková, Zdeňka Trachtová

Pavel Šremer ze Společnosti pro trvale udržitelný život připomíná další důležité hledisko: cestovní ruch by měl místním obyvatelům přinášet především ekonomický zisk.

Jenže zkušenosti z Krkonoš i ze Šumavy jsou přesně opačné. "Velký problém Krkonoš je, že tu majetek nevlastní místní obyvatelé, protože tu historicky došlo k přerušení vazeb. Hned po revoluci zde majetek získalo pár společností a bohatých jedinců, kteří ve většině případů nesídlí přímo v místě, ale třeba v Praze nebo v jiných městech," vysvětluje Šťastná. A tam potom také odcházejí daně.

Picek se proto už dvacet let snaží podnítit změny v příslušné daňové legislativě v tom duchu, aby pro odvody bylo rozhodující nikoliv sídlo, ale místo podnikání. Ale marně. Nepatrná voličská základna lidí žijících na území hor podle něj není pro politiky dostatečnou motivací, aby prosadili změnu.

Reakce MF:

Článek uvádí nepřesnost týkající se rozdělení daňových příjmů. U daně z příjmů právnických osob nezáleží ani na místu podnikání, ani na sídle firmy. Její daň se přerozděluje celorepublikově dle počtu obyvatel, rozlohy katastru a počtu žáků v MŠ a ZŠ. U majetku v případě nemovitosti pak výnos daně směřuje 100 % do rozpočtu obce, kde se daná nemovitost nachází. Ani v jednom z těchto případů tedy „nestékají daně z hor za sídly“.