Rozhovor s Radkem Urbanem v MF DNES dne 3.6.2013
Rozhovor s Radkem Urbanem, náměstkem ministra financí.
Mladá fronta DNES | 3.6.2013 | Rubrika: Ekonomika | Strana: 8 | Autor: Jitka Vlková
* Druhý pilíř funguje teprve půl roku a ministerstvo už chystá novelizaci zákona a důchodovém spoření. O čem to podle vás svědčí?
Tak jako je běžné, že probíhají parametrické změny v prvním, státním pilíři, tak budou běžně probíhat i parametrické změny ve druhém a třetím pilíři. Během tří týdnů dáme návrhy dohromady a prosadit bychom je chtěli do konce roku.
* Proč vymýšlíte změny? Je systém v současné podobě chybně nastavený?
Každý systém se nějak vyvíjí a správný správce systému má mít vždy starost, aby systém fungoval lépe, a bere si podněty ze všech možných stran. Sbíráme podklady od všech zainteresovaných stran, od odborné veřejnosti, ČSSD, finančních úřadů, penzijních společností, bank, které zpracovávají platby, i od laické veřejnosti. Náměty testujeme na provozuschopnost a na politickou shodu, než půjdou jako vládní návrh.
* O jakých změnách uvažujete?
Náměty dělím do tří okruhů – z říše fantazie, nepraktické a neprovozuschopné, ale i reálné, které se pravděpodobně v novele objeví.
* Můžete uvést příklady?
Jeden z návrhů zní, aby byl vedle čtyř povinných fondů ve druhém pilíři zaveden ještě pátý povinný, který by investoval do fyzického zlata. Chápu jeho výhody, řada lidí si myslí, že není správné věřit nominálním aktivům jako akcie nebo dluhopisy, ale mají důvěru v reálná aktiva, jako je zlato a nemovitosti. Nicméně o tom neuvažujeme, koneckonců každý provozovatel fondů může zlato do fondu nějakým způsobem zahrnout.
* A co kategorie neproveditelných námětů?
Jde například o návrh zavést možnost, že by účastník vstupoval a vystupoval z druhého pilíře podle toho, jak by na tom byl finančně. Když by si nemohl dovolit odvádět dvě procenta z platu, tak by na čas vystoupil, pozastavil spoření, za pár měsíců by se zase vrátil. Je to však velmi nepraktické z hlediska administrativy, nastaly by zmatky v mzdových účtárnách, bylo by to velmi pracné i pro sociální a finanční úřady.
* A co kdyby možnost pozastavit existovala jen v určité omezené podobě, například každých pět let spoření?
Podobná možnost patří do skupiny reálných námětů. V současné době si děláme test praktičnosti a provozuschopnosti – jestli by bylo možné to pozastavit jedenkrát, vícekrát, spíš na začátku, nebo na konci.
* Jako jednu ze změn, které se v návrhu novely pravděpodobně objeví, jste uvedl úpravu dědění ve druhém pilíři. O co jde?
Dědění je velká výhoda proti prvnímu pilíři, kde se nic dědit nedá. Dnes je dědění navrženo tak, že dědictví přejde do druhého pilíře dědice, pokud ho má založený, a když ho nemá, tak dědí v penězích. Podle návrhu by se mohl dědic rozhodnout, jestli chce výplatu v penězích, nebo převodem na svůj účet ve druhém pilíři. Případně by se dědictví rozdělilo v poměru, v jakém si zesnulý spořil – tedy dvě procenta vlastních úspor hotově, tři procenta vyvedená by šla pro dědice do druhého pilíře.
* A co již avizované možné otevření penzijního okénka, tedy možnost znovu otevřít vstup do druhého pilíře i lidem starším 35 let?
To je politické rozhodnutí, musí nejprve projít politickou shodou.
* Uvažujete případně i o změnách parametrů úložky, tedy vyváděných tří procent a vlastního příspěvku dvě procenta?
Ohledně hodnot 3 + 2 neregistrujeme žádné podněty na změny. Jsou to čísla, relativně konzervativní pro opt-out ze státního pilíře. Když srovnáme penzijní reformy v Maďarsku, Polsku, na Slovensku, tak u posledních dvou se hodnota blíží našim třem procentům a došli k ní metodou pokus omyl. Začali na vyšších hodnotách, ale představovalo to velký rozpočtový dopad, tak to snížili. To ukazuje, že náš návrh vyvést tři procenta je realistický.
* A co například snížit spoluúčast na spoření nebo ji úplně zrušit?
Snižovat ji určitě nechceme a rušit také ne. To by byl příliš snadný opt-out. Dál bych to nechtěl rozvádět.
* O spoření je zatím poměrně malý zájem. Nenavrhují vám fondy, abyste prodloužili období, za které musí získat alespoň 50 tisíc klientů, případně snížili povinný minimální počet?
Ne, žádný námět jsme nedostali. Počet nových účastníků nyní roste rychleji než v minulých týdnech.
* Zvažujete změny i ve výplatní fázi z penzijních fondů? Fondy dlouhodobě hlásají, že by reformu zatraktivnilo například zkrácení doby výplaty na deset či patnáct let místo dnes nastavených dvaceti.
Změna podmínek výplaty je jednou z uvažovaných možností, teď si ale nevybavuji konkrétní návrh. Nicméně průměrná doba žití v důchodu dnes převyšuje 15 let. Co by ti lidé dělali, až by peníze vyčerpali?
* Jaký je váš osobní odhad, kolik lidí bude evidováno v Centrálním registru smluv na konci června? Připadá vám reálných například 200 tisíc?
Byl jsem vždy velkým optimistou, očekával jsem i víc než půl milionu účastníků. Teď si však netroufám ani hádat, mohu jen říci, že to bude méně. Odhad 200 tisíc mi připadá realistický.