Hornochová: Stal se z nás ráj pro fondy, víc zdaníme jejich majitele
Rozhovor se Simonou Hornochovou, náměstkyní ministra financí.
Zdroj: Hospodářské noviny | 27.3.2014 | Rubrika: Česko | Strana: 4 | Autor: Luboš Kreč, Miroslava Jirsová
Na tom, jak změnit daně, se koalice při formování vlády neshodla. Ženou, která má dát dohromady první nástřel reformy, je náměstkyně ministra financí a bývalá daňová poradkyně Simona Hornochová.
* HN: Chcete zpřísnit režim výdajových paušálů. Jak přesně?
Loni vláda dala strop na paušály ve výši čtyřicet a třicet procent – lze je použít u ročního obratu do dvou milionů korun (pozn. red. – svobodná povolání, autorské honoráře či příjmy z pronájmu). Šedesátiprocentní paušál, který není zastropovaný, je ale nesystémový. Když si uvědomíme, k čemu mířily paušály, měla to být pro menší subjekty náhrada, aby nemusely vést daňovou evidenci, takže si myslím, že strop ve výši dva miliony je dost. Přijde nám, že když dva paušály jsou zastropované, není důvod, aby se třetí nechoval stejně. Nezastropovat osmdesátiprocentní paušál dává smysl v tom ohledu, že jde o řemeslníky a zemědělce – tedy vysokonákladové činnosti. Na rozdíl od různých ekonomických, finančních poradců, zprostředkovatelů a podobně.
* HN: Strop dva miliony pro všechny kromě zemědělců a řemeslníků?
Ano, takto to budeme navrhovat.
* HN: Máte analýzu, jak výdajové paušály odpovídají reálným nákladům?
Zatím ne. Indikací je spíš to, jaké procento ze subjektů, které podávají přiznání, paušály používá. Je to nad padesát procent a každoročně to stoupá. V tuto chvíli ale nikomu nic nehrozí, nemusí mít o své paušály strach.
* HN: A do budoucna?
Paušály nejsou na pořadu dne. Jen bych si ráda zanalyzovala, jakým způsobem to funguje. Data ale ukazují, že paušály uplatňují ti menší, což by bylo dobře.
* HN: O kolik by mělo zastropování posílit státní rozpočet?
Na to, jaká se tomu věnuje obrovská spousta diskusí, je to podle mých odhadů naprosto marginální částka. Není to ani miliarda.
* HN: Už je jasné, jak se změní zdanění investičních fondů?
Minulý týden jsme měli schůzku se zástupci Asociace pro kapitálový trh, a jak jsem se domnívala, že na koncepci existuje určitá shoda, tak zjevně neexistuje. Takže fondy jsou zatím v jednání.
* HN: Jde o plán, který vznikl ještě za Miroslava Kalouska, ne?
Přesně tak. Se změnou zákona, který upravuje kolektivní investování od července 2013, se poměrně hodně rozšířil záběr toho, co může být investiční fond. Vzhledem k sazbě pět procent nám najednou tento velmi výhodný daňový režim zasahuje spoustu subjektů, na které to dopadat nemělo. To už ale potom není podpora kolektivního investování.
* HN: Mluvíte v rámci fondů kvalifikovaných investorů o solárnících?
Nejen o nich. Jak se uvolnil zákon, tak v tuto chvíli ani nevíme, co všechno může vzniknout jako kvalifikovaný fond. Ten daňový režim byl míněn na podporu kolektivního investování, tedy zpravidla fyzických osob v nějakém hojném počtu, které investují prostřednictvím nějaké instituce. Nicméně to, co už předtím bylo širší mimo tento záměr, se nyní ještě více rozšířilo.
* HN: Takže?
My říkáme: daňový režim by měl směřovat skutečně ke kolektivnímu investování. Záměrem ministerstva bylo pojmenovat základní investiční fond, který by měl mít výhodnější režim v tom, že by měl nulovou sazbu daně a z toho fondu by se danily výplaty podle toho, zda jde o fyzické, nebo právnické osoby – tedy 15, či 19 procent. Důvod pro nulu je, že pravidla dividendové směrnice EU, která máme začleněna i v našich zákonech, umožňují neuplatnit osvobození při výplatě zisků pouze za předpokladu, že tam není zdanění na úrovni dceřiné společnosti. Aktuálně tam ale je pět procent, přitom se to týká fondů, které jsou v principu standardní podnikatelské subjekty, do kterých například umístí firmy své nemovitosti a potom si tímto způsobem část svého zisku daní pěti procenty, což je nesystémové a potenciálně to deformuje konkurenční prostředí.
* HN: Jaká varianta je tedy ve hře?
To by mě také zajímalo, zástupci fondů nicméně přišli s tím, že ta nula může být poškozující. My máme zase nejistotu v tom, jestli opravdu tento daňový režim už není takový, že v rámci Evropské unie bychom mohli mít problém s nějakou škodlivou daňovou soutěží. Že zvýhodňujeme příliš mnoho subjektů, že jsme takový daňový ráj. Osobně si myslím, že zástupci fondů nedokážou přijít s ničím jiným, ale chceme být vstřícní a jsme připraveni přijmout alternativní řešení, které povede ke stejnému cíli.
* HN: Pokud to tak dopadne, koho by se ztráta té daňové výhody mohla týkat?
Hlavně pravděpodobně fondů kvalifikovaných investorů. Regulace je sice uvolněna krátce a do toho nám zasáhla rekodifikace, takže nějaké nové struktury ještě asi nevznikly – nepozorujeme tady nějaký boom nových subjektů. Ale ta výhoda bezesporu existuje a myslím, že nemá sebemenší odůvodnění.